Pad v letadle

Pokud by letadlo padalo volným pádem, pak vás to ke stropu nevymrští. Pokud bych pominul vliv tření letadla o atmosféru, pak by akorát vaše hmotnost vůči letadlu klesla na nulu - tedy "stav beztíže". Letadlo by muselo začít padat opravdu velmi prudce, aby vaše setrvačnost způsobila "vymrštění vzhůru". Myslím, že k dosažení vámi popisovaného by se muselo jednat o řízenou akci a nikoliv důsledek třeba nějaké poruchy.

Když letadlo začne najednou padat, že vás to vymrští do stropu.

To bych netvrdil. Pokud letadlo padá volným pádem, tak stejně padá i věe uvnitř. Aby byly osoby či předměty vymrštěný do stropu, tak by muselo letadlo udělat manévr se záporným přetížením - tedy např by musel pilot prudce potlačit knipl, čímž by na osoby působila odstředivá síla. Ostatně podobný princip se používá pro nácvik ve stavu beztíže - pilot vědomně opisuje parabolickou křivku. Je však jasné, že tento jev je pouze krátkodobý cs.wikipedia.org/...

Ale ano, letadlo může zničeho nic začít padat a to tak rychle, že skutečně může někoho vymrštit až ke stropu.

Že ohřátý vzduch stoupá směrem vzhůru, to myslím víš. Ale možná už nevíš, že ohřátý vzduch se nikdy nezvedá stejnoměrně jako deka, ale vznikají v něm komíny a v nich velmi rychlé proudy. Když letadlo vletí do takového rychlého a stoupavého proudu, pak všechny cestovatele přirazí k sedadlu. Kdo v tu chvíli stál, ten se válí po zemi, kdo zrovna pil kávu, ten může navštívit prádelnu.

A jak jsou proudy stoupavé, tak jsou i proudy padavé. Vznikají prakticky stejně, studený vzduch se nesnáší dolů k zemi jako deka, ale jakoby proudil v komínech. Když letadlo vletí do silného padavého proudu, pak kdo není připásovaný, ten je vyhozen ke stropu.

Jak ví každý parašutista i rogalista, když je bouřka nablízku, pak se neskáče a nelétá. Je to nejen kvůli bleskům, ale hlavně z důvodu padavých proudů.