3x
1. Z čeho teda hvězdy jsou? Jak vysvětluje jejich životní cyklus a proměny?
2. Co by bylo zdrojem světla všech těchto hvězd? Z jakého zdroje by světlo odrážely?
3. V závislosti na odpovědi na bod 2, nebyly by hvězdy nasvíceny nerovnoměrně, neměly by některé jasně ohraničené přivrácené/odvrácené části jako Měsíc?
4. Opět v závislosti na 2, nedocházelo by k (částečným) zatměním hvězd v momentě, kdy by jiná tělesa blokovala světlo od zdroje k hvězdě?
5. Co rudý posuv? Světlo už před odrazem by mohlo mít různé "rychlosti", po odrazu by spektrum mohlo vypadat jinak, být složením spekter z vícero zdrojů.. tohle by asi chtělo domyslet, co a jak, ale asi by z toho taky byl ňákej důkaz.
Asi by se dala vymyslet i řada dalších.
doplněno 12.06.14 20:57:Jo u bodu 1 jsem zapomněl všechno to, co je vidět na povrchu při extrémním zvětšení.
2x
Na obloze jsou různá tělesa. Některá zdrojem světla jsou, jiná ne a jen odrážejí světlo těch svítících.
Problém je ve vzdálenostech. Všechno, co je mimo Sluneční soustavu je strašlivě daleko. Kdyby to zatraceně dobře nesvítilo, vůbec o tom nevíme. Vezměme jako příklad nesvítícího, jen odrážejícího tělesa náš Měsíc. Z hlediska odrazivosti bude spíš nadprůměrný. Pro zjednodušení budeme vzdálenosti uvažovat ve "světelných" jednotkých .
Vzdálenost Měsíce od nás je asi 1,5 světelné sekundy, od Slunce asi 8 světelných minut. Čili vzdálenost Slunce - odražeč - já je asi 8 světelných minut. Tělesa mimo Sluneční soustavu jsou ve vzdálenostech řádu světelných let. Zanedbáme-li útlum světla při jeho cestě vesmírem, pak se světlo bodového zdroje rozptyluje s druhou mocninou vzdálenosti. Na stejně velkou plochu dopadne ve dvojnásobné vzdálenosti čtvrtina světla. Nejbližší hvězdy mimo Sluneční soustavu jsou vzdálené něco přes 4 světelné roky. Vzdálenost Slunce - odražeč - já je tedy asi 8 světelných let. Svítivost plochy takového odražeče bude tedy asi 276 255 360 000 krát menší, než svítivost Měsíce. Čili opravdu nic moc.
Mimochodem, vzhledem ke vzdálenosti by lidské oko nevidělo nic z krás noční oblohy, ani kdyby svítivost takto vzdálených těles byla slušná - třeba jako papíru při čtení. Ta tělesa jsou na tu vzdálenost úhlově tak strašně mrňavá, že se jejich obraz vejde mezi tyčinky naší sítnice. Hvězdy pouhým okem vidíme proto, že svítí tak intenzivně, že se jejich obraz na sítnici "rozpije" - rozptýlí se a podráždí více okolních tyčinek, takže oko vidí hvězdu větší, než by ji vidět mělo. Proto taky když se podíváte na hvězdy nějakým běžným dalekohledem, vidíte zase jen ty mrňavé tečičky. Měsíc máte od obzoru k obzoru, naše okolní planety vidíte jako kolečka nebo srpečky, vidíte i jejich měsíce, ale hvězdy jen jako tečičky.
doplněno 13.06.14 08:39:Čili - pokud by "hvězdy" samy nesvítily - neviděli bychom je.
1x
Ono všechno je složitější, fyzika není zcela průhledná, je to skládačka opřená o studium souvislostí, podepřené kvantitativním vyhodnocením. Prostě znát souvislosti, a umět si věci spočítat. Často vidím články, podepsané někdy i třeba lidmi, kteří si ke jménu přidávají titul inženýr, a kteří si ve fyzice najdou jednotlivý fakt, který se podle nich příčí zdravému rozumu a bez toho, že by se zajímali o rámec, o souvislosti, hned píší rozhořčené články o bludech moderní vědy a o celosvětových podvodnících.
Pro názornost promluvím o tom, zda je země kulatá. Dnes o tom snad ani tenhle pan inženýr nepochybuje, ale ve středověku to bylo přímo rouhání a jedním z důkazů daných "zdravým selským rozumem" (mimochodem, když slyším tento obrat, tahal bych pistoli, kdybych nějakou měl) bylo, že z kulaté země by protinožci spadli. Pravda, idea kulatosti země není novověký vynález, to věděli i ve starověku a nejen filosofové, ale třeba i námořníci, kteří se o tom přesvědčovali na vlastní oči, ale co s tím argumentem padajících lidí? Takhle nějak to funguje ne Zeměpoše s jejím krajopádem (nádherná vizuální představa, ne?) ale zamyslete se nad tím. Nakonec dojdete ke kruciální otázce, kam že by ti lidé spadli, a představa "středověkého sedláka" je vlastně představa homogenního , jednosměrného gravitačního pole. Dnes víme, jak to je, ale vědecky to vyfutroval vlastně až velký Isaak se svou teorií gravitace. To jsem měl na mysli tím, že fyzika stutuje souivislosti; její výsledky jsou dány systémovým poznáním, a dojdou uznání, když neodorují žádným známým faktům a souvislostem.
Tak nějak je to i s těmi hvězdami. To, že měsíc nesvítí, ale odráží světlo, to je vidět nakonec i z celkem jednoduchého a viditelného faktu střídání fází, prostě zastíněná část Měsíce nesvítí, ale když se nad tím amyslíte, i zde se opíráte o souvislosti, o představu koloběhu planet kolem Slunce a Měsíce kolem Země atd., prostě je to součást sysému vědomostí. To, že hvězdy svítí, těžko dokážete tvrdošíjnému odpúrci "na prstech". Někdo tady říká, že jsou tak daleko, že by jejich odraz nestačil. ale na to může být odpověď "opravdu by nestačil, Slunce přeci šajnuje jak blázen" a zde bychom měli vyrukovat s tím, že intensita světla ubývá se čtvercem vzdálenosti. "Jo?" ptá se pochubovač, "Opravdu? A proč?" a jsme opět v souvislostech a teď přímo ve výpočtech. Ale druhá námitka: "A opravdu jsou tak daleko?" A zase je třeba se pustit do souvislostí a do výpočtů. Naštěstí moderní fyzika tyto souvislosti zná a ty výpočtu umí, a zná mnohé další souvislosti. Krom obligátního rudého posuvu astronomové dnes zkoumají světlo z hvězd (schválně zatím nepíši "světlo hvězd" a vděí , jak vypadá, jaké má spektru,m, co to znamená o hvězdách, o jejich teplotě, i o jejich vzdálenosti, a to vše mají potvrzeno tak říkajíc z mnoha pramenů.
Takže to, že hvězdy svítí a planety odrážejí, to je součást komplexního vědění, ale přesto zkusme argumentovat "lidsky". Tak především, světlo se vzdáleností slábne (na tom se shodneme i bez toho čtverce vzdálenosti a nakonec tento kvantitativní fakt lze objasniit celkem jednoduše) a hvězdy jsou strašně daleko. Samozřejmě i jejich aktivní světlo bude slábnout, ale je mnohem mnohem silnější než nějaké albego obdobné planetárnímu odrazu. A jak víme, že jsou daleko?
Tak astronomové to umějí měřit (rudý posuv, například), ale i bez toho: uvědomme si třeba, že souhvězdí noční oblohy jsou stejná (jen jako celek pootočená) v zimě jako v létě. Tedy při pohledu z různých, hodně vzdálených míst oběžné dráhy země nedojde k perpektivnímu zkreslení,na rozdíl od poloh měsíce a planet na nebeské mapě. Další podpůrný důkaz: víte, jak lze roozlišit hvězdy a planety pouhým okem? Hvězdy na nebi blikají (ligotala se hvěznička, Bože moj) a planety ne. To prodo, že hvězdy jsou tak daleko, že je vidíme jeko jediný bod, který bliká v důsletku fluktuací vzduchu mezi námi a hvězdou; při pohledu na planetu se nám sice zdá taky jako jediný bod, ale není tomu tak, do oka se nám zobrazí malá sice, ale přeci ploška, a "blikání" jejích různých bodů je náhodné a kompensuje se ve výsledu. A ještě bych možná dodal jeden podpůrný argument, související se vzdáleností, trochu sofistikovabější: dnes už vímě, že řada hvězd má planety, ale víme to nepřímo, z chování jejich drah, ovlivněných planetami, spatřit planety přímo je řádově obtížnější, mj proto, že nemají vlastní světlo.
Argumenty světelné: studium světla a jeho spektra ukazuje, že nejde o světlo odražené, ze spektra můžeme soudit o složení hvězd i o jejich teplotě, která odpovídá aktivně svítícímu tělesu. Trochu konkrétněji: známe rudé obry a bílé trpaslíky například, a ještě mnoho jiných druhů hvezd, svázaných s jejich aktivním světlem. A pokud je toto stále příliš obstraktní, vzpoměňme na novy a supernovy, jejichž jas se zkokem mnohonásobně zvyšuje.
0x
Nevěřím Ti 
... vytiskni příspěvky a ukaž je řediteli 
doplněno 17.06.14 22:00:
Řada lidí v historii měla svůj názor, který oproti většinovému neopustila i když ho nedokázali argumentačně obhájit. Jejich osud je neznámý, špatný osud zmiňuje historie jen u těch, u kterých se v budoucnu prokázalo, že měli pravdu. Paní učitelka pravdu nemá a historie na ni pamatovat nebude, tedy zůstane dále učit .
0x
Je úplně lhostejné jestli učí daný pedagog fyziku..nebo tělocvik, toto jsou znalosti snad 6.třídy ZŠ.
Pokud tedy učitel fyziky tvrdí podobné hlouposti, pak si nedokážu představit, že má ukončené základní vzdělání..natož SŠ nebo dokonce VŠ.
0x
Nemohlo jít o "překlep", nechtěla paní učitelka říct planety? občas se "uřekne" nebo (třeba tady) "upíše" každý.
0x
Je to těžké, některé paní učitelky v oboru matematika a fyzika někdy vysvětlují dávno jasné věci po svém ...
Ale snad jí zdvořile řekni, že to, co lidově nazýváme hvězdy nad námi na noční obloze se dělí ve skutečnosti na hvězdy, tj. tělesa která září sama od sebe jako např. Slunce a planety, které pouze světlo od Slunce odrážejí. Snad to pochopí, pokud nikoli, tak tento případ postup nejlépe cestou svých rodičů řediteli-ředitelce školy.
Dcerka mé kolegyně přišla domů s pláčem, protože jí paní učitelka nutila říci nahlas před spolužáky, že jakékoli číslo děleno nulou je nula.
Taková by zasloužila prohnat. V množině reálných čísel nemá dělení nulou výsledek (prostě se říká, že to nejde). Ale když se zahrnou i komplexní čísla, tak cokoliv kromě nuly děleno nulou je nekonečno (a ne nula). Takže prohnat dvojnásob!
Dokonce ani pak to není až tak jednoduché. Tedy, pokud pracujeme jen s množinou C komplexních čísel, pak stejně jako v reálných číslech se nulou dělit nedá, nekonečno není komplexní číslo, do C nepatří. Teprve když množinu C o toto nekonečno rozšířím, mohu říci, že cokoliv nenulového, děleno nulou, je nekonečno, Ale dokonce ani pak to není dělení v klasickém smyslu, jako inverzní operace k násobení, nebo jinak řečeno, jako řešení rovnice x*0 = a. Větu "a děleno nulou je nekonečno" je třeba chápat v limitním smyslu, je to pravda pro účely věty o limitě podílu. A obávám se, že tohle je už nad rámec toho, co ta dotyčná paní učitelka je vůbec schopna pochopit.
Poslal bych na ni inspektora.
Tady souhlasím plně s paní učitelkou a klidně bych ji před celou třídou pochválil jak zodpovědně vede žactvo ve vzdělání a to osobním příkladem, kdy matematicky zdůvodnila, jak vznikají nuly a to osobním přikladem:
Učitelka : nula= nula
Vychází z obecně známých vědeckých poznatků, že aby byla zachována inteligence, tak pokud jeden má celý mozek a druhý žádný, tak užitím průměrového vzorce mají oba půl mozku a tím je zachována inteligence jak žákyně, tak učitelky.
O tom právě to pedofilní školství je, jak jsem četl jednu závěrečnou vědeckou analýzu školství a ,,ministerstva školství", jakožto neobyčejně podivného experimentátorského hnízda pedofilů (přesně tak to tam bylo napsáno) a jejich ještě podivnějších představách o cizích dětech, jejich inteligenčního vývoje, sexuálního vývoje dětí, které dokonce začali vnímat jako svůj majetek.
Ta analýza byla tak přesná, že lituji, že nemám děti.
Jako první zákaz by byl jesle, potom školka, potom škola, dokud bych je nenaučil rozumět nejen čtení a psaní, ale předevšim na jaké podivné planetê to vlastně jsou.
Jakmile by prokázaly faktické znalosti, mohly by již chodit i samy nakupovat...
0x
Pokud vezmeme v potaz i hvezdy (a hvezdicky) mezi nami lidmi (jinak tez zvane celebrity), pak musime uznat, ze nektere hvezdy skutecne svetlo ze Slunce odrazeji.
0x
Bojuj.! Pravda je na Tvé straně. Proč se asi planety mimo naši sluneční soustavu tak špatně vyhledávají..? Jelikož nezáří vlastním světlem. Kdysi v sedmdesátých letech jsem měl obdobný problém, kdy jsem s učitelkou dějepisu řešil, že Husité měli skutečně střelné zbraně. Ona tvrdila, že NE.! Měli "Hákovnice a Píšťaly" ze slova "píšťala" vzniklo dnes používané slovo pistlole.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.