Nejste přihlášen/a.
Jde se nějak propočítat, vytrénovat mozek, abych se stala inteligentnější co se týče matematického a technického myšlení? Já jen, že jsem si třeba všimla, že matematiku a fyziku počítám spíš za pomoci paměti na postupy, které se musím dlouho učit a tak věnovat matematice hodně času (ale baví mě), kdežto kamarádka se na to skoro ani neučí a pak přijde písemka a já mám třeba dvojku nebo trojku, přitom jsem nad tím strávila třeba celé odpoledne a ona má jedničku a přitom se to vůbec neučila. To samé fyzika (kterou mám taky ráda).
Navíc dneska přinesla učitelka do školy takové dřevěné hlavolamy se šňůrkou a ta moje kamarádka a ještě pár dalších spolužáků to rozmotali za pár minut, někdo dokonce vteřin, kdežto já jsem to nedokázala rozmotat i když mi ukazovali postup.
Takže prostě nejsem technický typ. Ale já chci být! Co mám dělat? Víc počítat? Víc procvičovat? Jak mám trénovat prostorovou představivost? A jde to vůbec? Nebo už je to předem dané mozkem?
Myslíte, že i když na to nemám buňky, mohla bych dát vysokoškolskou matiku a fyziku, když budu fakt dřít? Jaký je Váš názor?
Díky moc.
Máš na to buňky, máme je všichni. Jenom každý dáváme přednost něčemu jinému, zaměřujeme se na různé obory. Trénuj představivost, fantazii a logické myšlení, dávej si věci do souvislostí a výsledky se časem (bude to chtít trpělivost) dostaví.
Nemám ráda poměrně časté dělení na exaktní a humanitní typ. Podle mých zkušeností je v lidech obojí. Záleží jenom na nich, kterým směrem se vydají.
Znám vynikající matematiky a fyziky, kteří stejně dobře zvládají cizí jazyky, hudbu nebo malířství, a znám vynikající překladatele a tlumočníky, kteří jsou dobří i v tzv, exaktních vědách.
Matematika se nadřít nedá. Je potřeba ji chápat, rozumět jí. Takže trénuj, určitě se vypracuješ. Jestli tě matematika baví, máš slušně nakročeno.
Řekl bych, že ne. Člověk je buď exaktní nebo humanitní typ. Vhodným tréninkem lze jistě dosáhnout zlepšení o pár procentních bodů, ale výsledek rozhodně nebude odpovídat vynaloženému úsilí. Matfyz nezkoušejte, to je master of masters.
Určitě na sobě pořádně mákni, z vlastní zkušenosti vím, že ona někdy ta technická paměť může být ku prospěchu.
Mnohokrát jsem se na škole setkal s tím, jak klučina, který byl velmi pečlivý a důrazný, překonal svými znalostmi a dovednostmi daleko techničtější typy. Hlavně díky tomu, že si vše pamatoval, vše uměl a dokázal si díky tomu dát věci do souvislostí. Takhle u jednotlivých úkonů zvlášť ti to možná nepřijde, ale až přijde řada na ucelenější projekty, sama uvidíš, že se ti nabyté znalosti a měsíce dřiny rozhodně vyplatí!
Takže hlavu vzhůru, pokračuj dál ve cvičení a nenech se rozhodit!
Hlavně co nejvíce počítej, aby sis to vštípila, pak už to půjde samo a budeš mít velkou výhodu - a nakonec se ty "technické typy" přijdou právě za tebou zeptat pro radu
Hodně štěstí!
Dovolím si tvrdit, že určitým úsilím můžete technickou VŠ zvládnout. Také jsem si dokazovala, že to jde a šlo to. Bylo to sice náročné na čas, ale nevzdala jsem se. A matematika se stala mojí oblíbenou vědou. Říkám jí královna věd. U studia rozhoduje úsilí, jaké budete ochotna vyvinout. Přeju Vám úspěch.
Někdo mi to už napsal jako odpověď na jednu moji otázku, a dovolil bych si to citovat "Komu není shůry dáno, v apatice nekoupí."
Napíšu něco, co se tu ostatním asi moc líbit nebude, ale Vy mi možná jednou poděkujete - pokud to jen trochu půjde, vykašlete se na to. Možná Vás to teď baví, ale až se pak třeba na VŠ budete pravidelně setkávat s nějakými "hlavolamy", které Vám nepůjdou, a jak bude stoupat obtížnost a pokaždé bude něco jinak, takže pak ani paměť a dřina nepomůže, a budete ráda za trojky, přestože učivu věnujete veškerý svůj volný čas, zatímco většina ostatních se učí polovinu času a zvládá to lépe, tak pak brzy poznáte, co je tzv. "syndrom vyhoření"... nakonec to začnete nenávidět.
Tak trochu ze mě mluví vlastní zkušenost, i když nejsem tak extrémní případ, jak jsem popsal o odstavec výše. Mám taky technickou školu, prospěch většinou výborný, také za mnou chodí kolegové pro rady a doučování, dokonce obdivují moji pečlivost u semestrálek či vytrvalost ve studiu - ale za jakou cenu? Trávím nad tím neúměrně mnoho času. Co mi chybí na technickém nadání, nahrazuji dřinou. Spíš než svoje analytické myšlení používám paměť, protože se na ni mohu lépe spolehnout, ale je pracné se exaktní předměty učit zpaměti. Asi bych přestoupil, kdybych měl tu odvahu, což nemám.
A teorie o tom, že "každý máme buňky na všechno" neberu. To je zkrátka blbost. Živá příroda ani není spravedlivá, není žádný "vyšší řád", který by určil, že když se někomu ubralo X tady, musí se Y přidat tam. Existují určité tendence, některé jevy se častěji objevují současně, ale to je tak vše. Někdo se víc hodí na exaktní a někdo na humanitní vědy, někdo je geniální a jde mu obojí, někdo pro změnu retardovaný a nejde mu nic. Žádná spravedlnost není, jen hry statistiky a pravděpodobnosti...
Takže pokud je Vaší silnou stránkou spíš paměť, než logika, "oblibte" si jiný, více humanitní obor. Věřte mi, je mnohem snazší začít mít rád něco, na co máte talent, než nepřestat mít rád něco, na co ho nemáte. Nechcete dopadnout jako já (možná hůř). Ale je to samozřejmě na Vás. Je to Vaše rozhodnutí a Vy ho pak dost možná budete litovat. U mě už se stalo...
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.