Brůna - význam slova

Já mám na to podobný názor. K čemu mi to bude když už to nikdo prakticky nepoužívá. Kdyby nám radši dali o hodinu elektrotechniky více, to bych se nezlobil.

Brůna je kůň, kobyla. Vlastně spíš maska koně:

Lidové masky předvánočního období
Kromě Barborek, Lucie a Mikuláše byste mohli v adventním čase potkat i jiné masky. Ambrož lákal děti na poházené pamlsky a pak je honil s metlou okolo kostela. Ometačka nemluvila, březovou metlou třikrát ometla plotnu a za malou výslužku jí požehnala. Perchta (Perechta, Peruchta) byla obdobou Lucky. Oblečena byla v obrácený kožich, na hlavě měla králičí kůži, v jedné ruce dřevěný nůž a ve druhé škopek s hrachovinou. Strašila děti, že jim za nestřídmost provrtá břicho a vycpe ho hrachovinou. Jinde měly Perchty červenou papírovou masku s pohyblivým jazykem. Obdobou Perchty byla Brůna, která mělo podobu koně.

http://www.praguecityline.cz/…ice-a-zvyky-adventniho-obdobi

Kdyý zaměříte svůj dialog s Googlem,tímto směrem, možná se dopátráte víc.

Druhý. Ale mám jiný odkaz

Napsal jsem si k tomu masopustní maska, což vypadá správně, takže všem díky.

Dle slovníku spisovného jazyka českého:

brůna, -y ž. zast. a bás. bílý kůň, bělouš

Věřím Vám, že jste tu odpověď v tom slovníku našel... ale upřímně řečeno, smysl moc nedává. Z toho plyne poučení, že nikdo není dokonalý, ani tvůrci slovníků (někteří) ne .

Brůna může být hnědý kůň, pamatuji si to slovo od babičky. Braun je německy hnědý, bruneta hnědovláska atd.

Souhlasím s tím koněm, jen upřesním, že hnědá kobyla. Podobně jako šiml, šimla převzato z němčiny. Masopustová maska až později a opět jde o masku koně.

Brůna je bílá kobyla. No ale krajově se to může lišit. Mimochodem, znáte koně ponto?

pinto?

Tak jsem ještě nahlédl do Trávníčka, slovník jazyka českého z r. 1937 (asi jsem tím měl začít) a tam se píše:

brůna, -ny ž., bílý kůň, bělouš; zastar. (u Jiráska); B., m., příjmení

Jo, a ještě jsem našel http://www.nasehobby.cz/jak-se-slavil-strakaty-masopust/, odkud cituji:

Jsou zde především Laufr, jinak též Strakatý, v šatech pošitých kousky barevných látek, který celý průvod vede. Jeho partnerem je Hospodyně, zpravidla převlečený chlap. Následuje Kobyla čili Klibna, někdy s jezdcem, někdy bez jezdce. Může ji nahradit Brůna, rohatá potvora zkřížená zřejmě z koně, žirafy, velblouda a kozy jako výplod nespoutané lidové obraznosti. Nechybí maska Slaměného, upletená z žitné slámy: pozor na něj, natře vás sazemi, a nebo vyválí ve sněhu - občas obojí! Medvěd se zvoncem na krku představoval plodnost a proto s ním chtěly tancovat všechny ženské. Medvěda vedl na řetězu Medvědář nebo Žid. Žida v dlouhém kabátě zdobí cylindr, fousy a hrb, o který mu mohli pro štěstí přítomní rozbít džbán. Přes rameno měl pytel, z kterého prodával pentle: kdo mu penízky nedá, toho štípne nebo pytlem bouchne.

Ten odkaz není úplně blbě, příslušný článek tam je (jak se slavil strakatý masopust), ale lepší možná bude zde (v tom původním odkazu je navíc na konci čárka a dělá tam nezdobu.

Alois Jirásek. Myslil jsem na dni staré. ... A tu jak pojede po Karlově mostě, zakopne jeho brůna (bělouš) a vyrýpne kopytem z kamení. Bruncvíkův meč. Viz Staré pověsti české