Brůna - význam slova

Koni se na jihu Čech říkávalo klibna, zatímco na severu brůna.

( userweb.pedf.cuni.cz/...

Ten odkaz byl pro mě jenom ověřením mé paměti, protože slovo brůna ve mně okamžitě vyvolalo slovo kůň. Ne maska, ale kůň určitého zbarvení. Dneska už asi nikdo spolehlivě neví jakého, pamětníci vymřeli, ale já tohle pojmenování koně znám z dětství.

Brůna je kůň, kobyla. Vlastně spíš maska koně:

Lidové masky předvánočního období
Kromě Barborek, Lucie a Mikuláše byste mohli v adventním čase potkat i jiné masky. Ambrož lákal děti na poházené pamlsky a pak je honil s metlou okolo kostela. Ometačka nemluvila, březovou metlou třikrát ometla plotnu a za malou výslužku jí požehnala. Perchta (Perechta, Peruchta) byla obdobou Lucky. Oblečena byla v obrácený kožich, na hlavě měla králičí kůži, v jedné ruce dřevěný nůž a ve druhé škopek s hrachovinou. Strašila děti, že jim za nestřídmost provrtá břicho a vycpe ho hrachovinou. Jinde měly Perchty červenou papírovou masku s pohyblivým jazykem. Obdobou Perchty byla Brůna, která mělo podobu koně.

praguecityline.cz/...

Kdyý zaměříte svůj dialog s Googlem,tímto směrem, možná se dopátráte víc.

Druhý. Ale mám jiný odkaz

Dobrý den, na to slovo brůna bych narazil slovo Brůna - to byl ten šílený otec v epizodě Studna ze seriálu 30 případů majora Zemana. Ta obžurka má být nějaký poetismus. Je to běs, čím se dneska ve škole děti musí zaobírat (a potom neudělají maturitu). Zdravím!

Já vím - to nebylo na Vás, ale obecný povzdech. Jinak Brůna je příjmení, Bruno je jméno a obojí bych hledal v němčině (tedy původ). Tu obžurku si vymyslel nějaký básník (Toman=?) a snad je to horní strana ptačího hnízda (ale, to je můj výklad, který nemusí paní učitelka akceptovat).

Potom nám napište, jaké je řešení hádanky dle školy.

K té obžurce bych asi napsal jen = poetismus.

Brůna může být hnědý kůň, pamatuji si to slovo od babičky. Braun je německy hnědý, bruneta hnědovláska atd.

Tak jsem ještě nahlédl do Trávníčka, slovník jazyka českého z r. 1937 (asi jsem tím měl začít) a tam se píše:

brůna, -ny ž., bílý kůň, bělouš; zastar. (u Jiráska); B., m., příjmení

Jo, a ještě jsem našel nasehobby.cz/... odkud cituji:

Jsou zde především Laufr, jinak též Strakatý, v šatech pošitých kousky barevných látek, který celý průvod vede. Jeho partnerem je Hospodyně, zpravidla převlečený chlap. Následuje Kobyla čili Klibna, někdy s jezdcem, někdy bez jezdce. Může ji nahradit Brůna, rohatá potvora zkřížená zřejmě z koně, žirafy, velblouda a kozy jako výplod nespoutané lidové obraznosti. Nechybí maska Slaměného, upletená z žitné slámy: pozor na něj, natře vás sazemi, a nebo vyválí ve sněhu - občas obojí! Medvěd se zvoncem na krku představoval plodnost a proto s ním chtěly tancovat všechny ženské. Medvěda vedl na řetězu Medvědář nebo Žid. Žida v dlouhém kabátě zdobí cylindr, fousy a hrb, o který mu mohli pro štěstí přítomní rozbít džbán. Přes rameno měl pytel, z kterého prodával pentle: kdo mu penízky nedá, toho štípne nebo pytlem bouchne.

Ten odkaz není úplně blbě, příslušný článek tam je (jak se slavil strakatý masopust), ale lepší možná bude zde (v tom původním odkazu je navíc na konci čárka a dělá tam nezdobu.

Alois Jirásek. Myslil jsem na dni staré. ... A tu jak pojede po Karlově mostě, zakopne jeho brůna(bělouš) a vyrýpne kopytem z kamení. Bruncvíkův meč. Viz Staré pověsti české