Proč neslyšíme?

Od: Datum: 05.05.14 19:50 odpovědí: 9 změna: 06.05.14 08:28

Proč z orchestru hrajícího na náměstí slyšíme o několik ulic dál jen buben a basu? Proč se jejich zvuk snáze ohýbá za rozměrnějšími překážkami?


Seznam odpovědí:
 
moment čekejte prosím, probíhá přenos dat...
Zobrazení struktury odpovědí v otázce
Skrytí struktury odpovědí v otázce
Zobrazení struktury odpovědí v otázce

 

Odpovědi na otázku:
Datum: 05.05.14 20:10
avatar

Z fyziky - akustiky - víme,že vysoké tóny,zhruba do 500 Hz,se mohou šířit i za roh.Vyšší kmitočty pak se šíří po přímce.To se využívá při reprodukci hudebních zvuků,kdy nízké kmitočty reprodukujeme subwooferem bez směrové identifikace a vyšší kmitočty satelitními reprosoustavami,buď ze dvou předních směrů,nebo ze čtyř uhlopříček a čtyř kanálů.

JABRAKA

Ohodnoceno: 2x
 
Datum: 05.05.14 20:16
avatar
Bude to v souvislosti s frekvencí zvuku a vlnovou délkou. Slyšitelné hluboké tóny mají frekvenci nad 20 Hz a délku vlny okolo 15 metrů. A vysoké tóny okolo 15 kHz zase jen pár centimetrů. Těm kratším vlnám se těžko kličkuje ulicemi a za roh.n
Ohodnoceno: 2x
 
Od: buss®
Datum: 05.05.14 21:37

Zvuk se šíří všemi směry, v prostoru se vlny odrážejí, lámou, sčítají, tlumí, ohýbají ... vlivem interferencí může docházet k útlumu některých frekvencí. I při ohybu jde o frekvenční závislost. No a každý slyšíme jinak. Akustika není jednoduchá.

Ohodnoceno: 0x
 
Od: fote
Datum: 05.05.14 21:38

U vlnění nastává difrakce - ohyb vlnění za překážkami, které mají podobné rozměry. Proč to tak je to nevím, to je vyšší dívčí, ale platí to. Nižší kmitočty = vyšší vlnové délky, kterou mají blíže reálným rozměrům, takže se ti můžou lépe ohnout. Stejné vlastnosti má i elektromagnetické vlnění, nicméně takové viditelné světo se ohýbá na velmi malých překážkách (nanometry)

Ohodnoceno: 0x
 
Od: lmgify
Datum: 05.05.14 23:24

Jak uz psali prede mnou, nizsi frekvence se vzduchem siri na delsi vzdalenosti (viz utlum prostredi, ktery neprimo zavisi na frekvenci) a dale se nizsi frekvence (= delsi vlnova delka) lepe siri "za roh" (viz Huygensuv princip a dale ohyb na mrizce). Ohyb na mrizce se ve skole nemonstruje na optickych frekvencich ("ruznobarevne" svetlo), ale plati to pro jakekoliv vlneni (delsi vlnove delky se dokazi vice ohnout do strany).

Na druhou stranu si ted uvedomuji, ze to, co jsem napsal vyse, vim, ze plati pro pricne (elektromagneticke vlneni). U podelneho vlneni (zvuk) to snad bude stejne, ale ruku do ohne bych za to nedal. :(

Ohodnoceno: 0x
 
Datum: 06.05.14 07:58
avatar

Nižší frekvence znamená větší vlnovou délku a delší vlny ztrácejí na ohybech méně energie než kratší vlny. Přesně z tohoto důvodu jsou lodní sirény naladěné na basové tóny. Lodní sirénu musí být slyšet vždycky a všude na míle daleko, i když je loď schovaná za ostrovem nebo za ohybem řeky nebo někde v nějaké zátoce.

Ohodnoceno: 0x
 
Od: lmgify
Datum: 06.05.14 08:23

Spise nez ty ohyby "za roh ostrova" je to kvuli maximalni vzdalenosti sireni. Ztraty sireni vzduchem jsou zavisle na 2 mocnine frekvence.

Ohodnoceno: 0x
 
Od: lmgify
Datum: 06.05.14 08:28

Omlouvam se. Ten vzorec popisuje pricne vlneni. :(

Ohodnoceno: 0x
 
Datum: 06.05.14 08:02

Protože to plyne ze zákonitostí šíření vlnění.

Ohodnoceno: 0x
 

 

 

 

 

Přihlásit se k odběru odpovědí z této otázky:

Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz

 
Copyright © 2004-2016 Poradna Poradte.cz. Všechna práva na poradně Poradte.cz vyhrazena.