Dobrý den, nevíte někdo, jak vypočítat které prostory pronajmout, když mám zadanou minimální dobu, kdy zákazník může čekat ve frontě a uvažuji systém M/M/1? Našla jsem nějaké stránky na tohle téma, ale žádné v češtině a nedávaly mi dost dobře smysl...
Konkrétně je to k tomuto příkladu: Obchod s laky a barvami se rozhoduje o pronájmu nových prostor. Jejich velikost ovlivňuje možný počet obslužných míst a tím i možný počet obsloužených zákazníků. Může si pronajmout velké prostory, ve kterých dokáže vyřídit až 30 požadavků za hodinu, střední, ve kterých obslouží 20 zákazníků za hodinu, nebo malé, ve kterých vyřídí asi 15 klientů za hodinu. Odhaduje, že bude potřeba vyřídit kolem 10 požadavků za hodinu. Jak velké prostory si má pronajmout, pokud se snaží šetřit náklady na pronájem, ale zároveň nechce, aby klienti ve frontě čekali déle než 5 minut v průměru. Uvažujeme systém M/M/1.
Děkuji za odpověď.
doplněno 13.04.14 17:38:Pardon, má to být maximální doba :D
0x
Nevím, co je to systém M/M/1, ale logicky: Zkus spočítat, kolik minut bude trvat obsloužení 1 zákazníka v největším prostoru, středním a nejmenším. Víš, že za 60 minut se v jednoltivých prostorách vyřídí tolik a tolik požadavků. A vyber tu variantu, která bude splňovat podmínku, že doba obsloužení bude kratší jak 5 minut.
0x
Konkrétně ze praxe:
a) zákazníci se chtějí sami dívat po regálech, vybírat a číst si etikety, vybrat štětec a to další. Takže systém "láhev s úzkým hrdlem" (například drogerie v Libni). Několik zákazníků najednou si může vybírat, občas se poradí s prodavačkou a pak jdou k pokladně. Podobně je to v obchodech našich asijských spoluobčanů, kteří dovedou využít každý centimetr obchodu k vystavení zboží a u východu mají pokladnu a přehled o celém obchodu.
b) obchod s velkou plochou a malým přístupem k pultu, kde je možné obsluhovat najednou pouze jednoho zákazníka, pokud se jich sejde víc, nemají trpělivost a odejdou. Řešení je pult do U (drogerie, kosmetika Strašnice), kde dvě prodavačky mohou najednou obsluhovat dvě zákaznice najednou, každá u svého pultu. Zboží je přehledně na regálech až do stropu podél stěn a další v zadní části obchodu (ale když jde dozadu pro zboží, zákazník nikdy nezůstane v prodejním části sám, vždy je tam ještě druhá).
c) tvar podlahové plochy není totéž jako plocha podlahové plochy. Do úzké nudle se vejde mnohem méně zboží než do čtvercového prostoru. Jde o přístupnost, přehlednost prodejní plochy. Ale to asi ve škole neřešíte.
d) hlavně se nesmí tvořit fronty. U prodejen bot Baťa blahé paměti bylo zboží v regálech mimo prodejní plochu až do stropu, snadno přístupné, označené na krabicích a v rozích obchodu stály prodavačky volně s mírným úsměvem a ihned se věnovaly příchozím zákazníkům a obsluhovaly je prakticky bez čekání. Takže další uvažovaný bod je nejen plocha, ale i členění na skladové a prodejní prostory.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.