Nejste přihlášen/a.
Ahoj, chodím do prváku na gympl a od září (vlastně už od základky) řeším pořád ten samej problém. Jak se přinutit učit? Musím se naučit fyziku a ZSV, ale prostě tů vůbec nejde se k tomu donutit, při tom učení jsem takovej unavenej, pak už ničemu nerozumim. K tomu tohle pololetí nemám nejlepší známky, ale těžko si to opravím, když k tomu nesednu. Nějaký rady jak se donutit?
Jeee, na tohle kdyby byl recept, tak nevysedávám tady, ale dělala bych něco užitečnějšího (třeba seminárku...).
Občas na mne funguje, že si představím, v jakém stresu budu, pokud si práci nerozvrhnu rovnoměrně. Že pak budou termíny odevzdání prací, nakupí se toho hodně a já z toho nebudu v noci spát a budu se nervovat. Toho se bojím, takže jsem si z toho na sebe udělala takový bič. Pak jsou taky chvíle, kdy k tomu mám menší odpor (nebo jdu dokonce něco dělat s chutí :D sem tam... :D), a těch se pak snažím využít, změním plány, abych se mohla víc učit (psát seminárky). Na druhou stranu, když cítím, že to fakt nejde - že se nesoustředím, nejsem absolutně schopná se někam pohnout - tak toho nechám a jdu si dělat něco zajímavějšího. Taky se mi už totiž stalo, že jsem seděla týden u jedné práce, a hnula jsem s ní sotva o pár odstavců. To je pak opravdu lepší se na to jednou, dvakrát vykašlat a počkat si, až budou tělo a mysl líp přípravené.
AhojAž bude tělo a mysl připravené,tak ty můžeš být vyhozený ze školy
Představa to není vábná,že?
Zkrátka a dobře,chybí ti disciplína a pevná vůle.Musíš se přinutit,jinak se na to vykašli a jdi třeba na pracovní úřad..Co?Také špatná představa?
Asi ano,že?Pokud člověk chce v životě něčeho dosáhnout,musí pro to,také něco dělat!Známé přísloví praví:"Jak si kdo ustele,tak si lehne."A to je svatá pravda.Musíme dělat řadu věcí a úkonů,které nás třeba zrovna nebaví,ale prostě musíme,pokud chceme žít hezký a smysluplný život.Co až jednou založíš rodinu,myslíš,že se nebudeš muset o ni starat?
Samozřejmě,že budeš muset,a myslím,že to budeš dělat rád.Starat se např.o manželku,o děti,o dům,o zahradu,chodit do zaměstnání,které tě bude živit.Pokud budeš mít dobré a vyšší vzdělání,budeš se mít jednoznačně mnohem lépe,než ti,kteří ho nemají
Zkus se nad tím pozastavit a popřemýšlet,stojí to za to...
Martí,také je znám...Ale,to je teď...Chápeš?Uvažuji do budoucna...A pak,co myslíš,je lepší pěkně hačat v teple advokátské kanceláře v obleku,nebo lítat v montérkách od nevidím do nevidím,zaměstnávat lidi o které se musím starat prakticky se vším všudy,atd.,atd.?
Wampíku, tentokrát s tebou nemůžu souhlasit. Znám dost fachmanů, co mají učební obory, nebo střední školu, a mají se mnohem lépe, než kdejaký vysokoškolák.
No, věřte nebo ne, ale raději než sedět u něčeho tři dny a udělat půlku, to si radši dám dva dny volna a třetí den to udělám celé :D Možná někomu dělá problém vycítit, že když si teď dá chvilku pohov, tak to potom půjde lépe (resp. mít jistotu, že to potom půjde lépe), ale dá se to naučit. Nestalo by se mi, že by tato metoda selhala.
"Pokud budeš mít dobré a vyšší vzdělání,budeš se mít jednoznačně mnohem lépe,než ti,kteří ho nemají"
Je pravda, že pokud už tazatel studovat začal, vydal se touto cestou, je problematické přecházet na jinou, proto mu radím podstatě něco podobného. Nicméně, co se Vás týče, zas bych to s tou jednoznačností nepřeháněl. Aby pak dotyčný nebyl po škole zklamaný. V prvé řadě je vhodné si uvědomit vlastní priority a podle nich směřovat svůj život. Je možné, že má takové priority, k jejichž dosažení existuje lepší cesta než dalších 9 let strávit ve školách.
1) Začínat hned, při první příležitosti. S časem roste odpor.
2) Únava z nevyspalosti taky moc nepomáhá. Začínat večer před spaním opravdu nemá cenu. A pokud dojíždíš a musíš brzo vstávat a vracíš se pozdě odpoledne vyčerpaný, nepočítej s tím, že to přes týden bude lepší. Pokud se nezačneš učit do večera, je pak lepší se na to vykašlat úplně a jít spát. Jinak se nevyspíš a další den budeš ještě unavenější, pak vznikne začarovaná spirála, ze které se blbě vystupuje. Nejlepší je učit se ke zkoušení zezačátku a pak se nechat vyzkoušet dobrovolně, abys měl klid. Nejlepší by samozřejmě bylo, kdyby se takhle dokázala domluvit celá třída, kdo se kdy přihlásí (před učiteli bych to ale tajil, někteří jsou debilové) a pak by všichni byli bez stresu, ale to je asi utopie...
3) Hledej důvody, proč se učit, nikoliv proč se neučit. Živě si představ pohádkovou budoucnost, která tě čeká, pokud školu uděláš. Představ si, jak budeš bohatý a obdivovaný. Je jedno, že to bude kravina s nulovou pravděpodobností ale věř tomu. Člověk se musí naučit manipulovat sám sebe. A pak si naopak představ katastrofický scénář, jaký nastane, pokud školu neuděláš. Třeba si představ, jak tě rodiče vyrazí z domu a ty umrzneš jako proch*caný bezďák někde u popelnic... Drsné, ale funguje to. Vůle neexistuje, to je jen konečný impuls. Motivace je to, co nás pohání k činnosti.
Taky se nijak zvlášť neučím a měla bych tomu dávat víc, ale většinou se nedokážu dokopat.
Na mě víceméně zabírá, když si stanovím cíl, nebo něco, co si dovolím až se naučím. Např.: "Budu se učit do půl a pak se podívám na tento seriál.", "Pětkrát si to přečtu od této do tého strany." a tak. Pomáhá mi to nějak stanovit ten čas učení a nemám pocit, že to bude na dlouho. Dál se mi líp učí s někým. Takže když volám s přítelem na skypu, tak mu to čtu, povídám si s ním o tom, když to nezná, tak mu to jakoby "vysvětluju". To mi zase dává pocit, že to vlastně není tak úplně učení, ale povídám si s někým. Pak mám učení vedle sebe na stole a čas od času si to přečtu. Metoda "vystrašení se" jak píše naufrag taky není úplně zlá, ale zase aby ses tak nevystresoval, že se nenaučíš nic. :D
Jako první bych ale být tebou našla způsob učení, který ti nejvíc vyhovuje. Jestli si látku opisovat, číst nahlas, podtrhávání, vypisování dat... Jestli se ti líp učí v tichu, při rádiu, nebo při hudbě, která by ti měla v učení "pomáhat" (je na to aplikace do mobilu), jestli rád při učení chodíš, jíš, točíš se na židli, hraješ si s něčím co máš v ruce...
S únavou - samozřejmě dostatečně spát a vypozorovat, kdy se ti nejlíp učí. Mně třeba kolem šesté-sedmé večer, ale znám lidi, kteří se musí učit hned po škole i ty, kteří jsou schopni se učit dlouho do noci.
Když vyzkoušíš různé metody, tak ti to učení nebude připadat tak ubíjející a tím pádem se k tomu nebudeš muset tolik nutit.
*naufrago
No nevím jestli tě to uklidní, ale je to svým způsobem normální. Spíš jsou nenormální ti, kteří leží v knihách.
PROKRASTINACE je pravděpodobně tvůj problém.
Znám to, nenávidím jakoukoli administrativní činnost a všechno nechávám na poslední den. Třeba daňové přiznání až poslední den a pokud zákon umožní tento temín překročit, pravděpodobně toho využiju. Každá rada je drahá. S učením jsem taky bojoval, tedy s tím, co jiní považovali za důležité a já ne. Fyziku jsem byl schopen číst jako nádhernou knížku, zatímco dějepis byl nenáviděný nudný, hnusný předmět. Myslím, že každý to má jinak a moc se na tom změnit nedá, zřejmě tě škola nebaví nebo ji studuješ na přání rodičů. Jediným řešením je že tě na tom učení musí něco začít bavit, musíš vidět nějaký smysl chození do školy.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.