V čem byl naprogramovaný první programovací jazyk

Když přišel Steve Jobs, tak už bylo na světě spousta jiných počítačů, on totiž počítač nevynalezl ! Jen dokázal poskládat součástky tak, aby se to vešlo do krabice na stole.

Já ještě pamatuju (a to si nepřipadám jak nad hrobem) že jsem v mládí programoval ve strojovém kodu, tedy přímo v čísilkách co jsou uvnitř počítače. Pro představu, jedna instrukce měla 6 cifer, první dvě byly povel a čtyři další adresa. Takže když se napsalo 121234 tak to znamenalo přejdi na adresu 1234. A takhle se na tom počítači naprogramovaly první programy - ovládací a první jednoduché překladače nějakého jazyka. Ten první jazyk jen pojmenovával čísilka, takže výše uvedený příklad by se napsal jako "JMP 1234", případně ta adresa mohla být pojmenovaná. A to už byl základ pro vývoj složitějších programovacích jazyků. V pozdější době se na nové počítače programy převádějí tak, že se na nějakém starším počítači v překladači vymění generační modul za modul s instrukcemi pro ten nový stroj. Tím se překladač relativně snadno přenese na nový stroj.

"...přišel nějáký Steve Jobs a vytvořil počítač z nějákých čipů a tady těch věcí..."

Tak jednoduché to nebylo. On počítač nevytvořil, počítače existovaly mnohem dříve. On je v podstatě jen zdokonalil podle tehdejších nových technických možností. Použití prvních čipů a programovacích jazyků (jak je známe dneska) předcházela řada nejrůznějších primitivních "počítačů" a celá desetiletí vývoje.

Když vynechám prehistorické mechanické "počítače", které se programovaly dřevěnými kolíčky natlučenými do dřevěného válce, tak 1. elektrické počítače obsahovaly tisíce elektromagnetických relátek a programovaly se propojováním jednotlivých zdířek na panelu pomocí kablíků. První skutečně "elektronické" počítače byly elektronkové a zlomek toho, co se Vám dneska vejde do mobilu, zabíralo celé několikapatrové budovy. Jednoduché programy a data děrovala řada tak zvaných "děrovaček" (převážně ženy) v místnosti zvané "děrovna" do tisíců děrných štítků různého provedení. Tyhle štítky se četly opticky (prosvětlováním "dírek"). Později se přešlo na děrné pásky, které byly mnohem praktičtější, ale stále byly poměrně pomalé a kapacitně malé. Následovaly magnetické pásky, diskety, pevné disky... Zároveň vznikala celá řada programovacích jazyků, vhodných pro různá zařízení a programy.

První počítače (ty s procesory) se normálně programovaly ve strojáku (strojovém kódu procesorů, to jsou ta zmíněná čísla *arne1*) a v tom byl napsán i první assembler (to je to zmíněné JMP 1234 od *arne1*). Assembler už je programovací jazyk (někdo ho nazývá "jazyk symbolických adres") i když je pro každý procesor (rodinu procesorů) jiný. Jednoduché assemblery jsou jen přepisem strojového kódu na textové zkratky, pokročilejší už mají návěští, mohou se tam pojmenovat a používat proměnné (místa v paměti), čísla se mohou zadávat v různých soustavách (dvojkavá, desítková, ...) a třeba výrazem (3 + pojmenovaná_konstanta) apod.

A mimochodem Steve Jobs nejenže nevytvořil první počítač, ale nevytvořil žádný. Ty první počítače mu vymýšlel, sestavoval a programoval Steve Wozniak. Jobs byl vždycky jen takovým obchodníkem a manažerem.

Zažil jsem počítač UNIVAC 1050. Ten se programoval pospojování pole zdířek kablíky. Takhle se naprogramoval i programovací jazyk, ve kterém šlo vytvářet další programy. Ovšem velmi jednoduché programy, neb počítač měl paměť jen asi 1900 znaků.

Pokud odpovíte na otázku zda byla dřív slepice nebo vejce, budete znát odpověď i na programovací jazyk.

třeba nejjednodušší programovatelné automaty jsou ústředny...