zdravím. mám pár otázok ktoré sa týkajú počítačov, alebo lepšie povedané týkajú sa skôr princípu počítačov.
1. Keď sa spýtam učitela že ako je vlastne možné že na monitore sa zobrazuje obraz, odpovie mi iba toľko že počítač pracuje na báze jednotiek a núl. Dalej mi to už nevysvetlí. Ja viem že počítač funguje pomocou jednotky a nuly (bin. čísel), a tiež viem to že táto jednotka a nula sú vlastne veľkosti el.napätia, teda ze 1 znamena 5V a 0 je napr. 0-2V. Ale ako vlastne môže s 1 a 0 vytvoriť na monitore farebny obraz? Vôbec tomu nechápem. Mohli by ste mi to v kratkosti popisat? Ja viem ze je to nadlho, ale potreboval by som aspon pochopit ten princíp že ako pomocou roznych stavov el.napätia (1 a 0) vytvorím na monitore obraz.
2. Moja druhá otázka sa týka IP adresy. Viem že je to 32 bitové číslo, ktoré pre priehladnosť píšeme v desiatkovej sústave. Takže tá IP adresa sa skladá z jednotiek a núl. A tie jednotky a nuly sú aj v tomto prípade dva stavy eleketrického napätia?
ďakujem
2x
Chcete popsat hrozně velký "úsek"nebo jak bych to nazval. V podstatě chcete popsat jak je možné že díky buňkám ve svém těle se Vám zobrazil v oku na sítnici obraz. A mozna, ze bunky jsou moc velke. Vy se ptate vlastne na protony a elektrony. Pro začátek by bylo vhodnější si vzít kratší "vzdálenost"mezi oběma "body zájmu".
Zkusím to hodně, hodně zjednodušit. Umíte morseovu abecedu? tečky a čárky ... 0 a 1 ... ticho, ton ... svetlo, tma ... A preci lze pomoci morseovy abecedy komunikovat pismeny, slovy, vetami. Protoze se pouzivaji delsi casove useky. A tak tečku vyhodnoti skaut jako písmeno E, zatímco pc vyhodnotí 1 jako stav 1. A pokud budu přivedu proud na relé, sepne kotva ... akce-reakce. Nejsem elektrotechnik, ale po relatkach pak byly tranzistory, coz jsou vlastne uz vnitrky dnesnich procesoru... no a kdyz mam nejakeho slozitejsiho naprogramovaneho švába, že když obdrží na vstupu takovou informaci, tak má na výstup odeslat informaci jinou, tak pro něj to neznamená nic jiného, než že zase odešle shluk jedniček a nul, které zpracují další čipy, které udělají zase něco jiného a to ve výsledku vede k tomu, že vidite na monitoru obraz 
Tohle tema je tak hrozne obširne a jak jsem rekl, nevzal jste si pro zacatek zrovna nejjednodussi priklad
Co se bodu 2 tyce, tak si prohlednete uzasne videiko, jak funguje internet ... tam se dozvite vse o paketech v siti.
2x
1. Nejsem si jistý, jestli se ptáte na princip vykreslování obrazu v počítači, nebo princip zobrazení na monitoru? Ono to ale trochu souvisí, tak nejlépe popsat obojí. Ve windows máte nějakou plochu, která má pozadí a před ním různé objekty, ty se nějak sestaví do kompozice a odešlou grafické kartě. U filmu to jsou jednotlivé obrázky v sérii, u 3D scén pak nějaké objekty, které se zpracovávají nějakými maticemi a nasvěcují. Ve všech případech však je výsledkem nějaký rastr, obrázek s rozměry v pixelech dle rozlišení obrazovky, kterému můžete říkat framebuffer. Ten se v pravidelných intervalech posílá z grafické karty monitoru, přičemž se musí serializovat a posílat ve správném formátu (jsou tam nějaké rozdíly mezi VGA a DVI v synchronizaci hodinového signálu i v samotných datech, ale nepodstatné). Podstatné je, že se tato data serializují.
Asi víte, že ten framebuffer bude mít formát RGB, nejspíše s 24bitovou hloubkou. Každý pixel má tři barvy, červenou zelenou modrou, velikost každé z nich je v rozsahu 0-255. Z grafické karty do monitoru však vede pro každou barvu jen jeden kabel (nebo dva), musí se tedy tato informace pro každý pixel přenášet postupně, jako řada osmi nul a jedniček. Spolu s hodinovým a synchronizačními signály se pak poznají začátky jednotlivých pixelů i jednotlivých framů. Pro nějaké obyčejné rozlišení tedy potřebujete přenášet 1024*768 pixelů * 8 bitů intenzita barvy * 3 barvy * 60 Hz. Na druhé straně si je monitor zachytí a pak rekonstruuje ten obrázek a zobrazí ho. To se zas liší u klasických CRT monitorů, kde je nějaký paprsek elektronů, který rozsvěcí pixely a lítá po řádcích, hýbou s ním a vychylují ho nějaké cívky, na posledním řádku se vrátí zas nahoru, ovlivňuje intenzitu výsledné barvy. U LCD se ovládají přímo tranzistory v každém pixelu, na okrajích se maticově přes sloupce a řádky nastaví, které se mají rozsvítit a jak moc.
2. IP se používá vlastně jen k identifikaci a směrování, síťová zařízení si ho uchovávají ve vnitřní reprezentaci samozřejmě jako nuly a jedničky. Ta otázka vlastně ani moc nemá smysl, podívejte se na en.wikipedia.org/... na to barevné schéma, nebo možná ještě lépe na en.wikipedia.org/... uprostřed, jak se ty části pospojují. Samozřejmě se fyzicky posílají jen série elektrických impulsů, které ale pro linkovou a síťovou vrstvu mají nějaký význam, pro síťovou to je to IP.
Tuhle otázku už si pokládám jako laik taky podstatně dlouho, je mi jasné, že k pochopení celého fungování je zapotřebí tomu obětovat daleko více času, ale ještě bych se rád vrátil k té obecně zjednodušené verzi.
Nerozumim části: "Spolu s hodinovým a synchronizačními signály se pak poznají začátky jednotlivých pixelů i jednotlivých framů." Mohl byste to alespoň trochu rozvést, co to přesně znamená? Pro příklad na vstupu vyšlu signál, že chci na ploše operačního systému zobrazit okno - neni podstatně jaké. Čili vyšlu řekněme údaje o místě, kde se má okno zobrazit a na jakou barvu se mají jednotlivé pixely přeměnit. Teďkonc tedy, jak se zaznamenává místo v monitoru, nebo v závislosti na obnovovací frekvenci monitoru se vždycky každý změna odehrává řekněme od levého dolního rohu? xD Příklad: 60krát za sekundu se obnoví obraz a každou 1/60 sekundy vlastně postupuje procesorem barva pixelu od levého horního rohu a tam se potom pomocí tranzistorů sčítaček a já nevim čeho všechno změní na požadovanou?
Snad jsem to napsal dostatečně srozumitelně :D
Jo, 60x za vteřinu proběhne informace o každém jednotlivém pixelu po řádcích, od levého horního rohu doprava, druhý řádek zleva doprava, třetí řádek, 800. řádek, druhý frame a znovu všechny pixely všech řádků, až po šedesátý frame za vteřinu.
Jabraka ten princp už tak trochu nastínil. Všechny synchronizované sběrnice, tyhle vga dvi, ale i fsb, pci, agp, rs232.. pracují tak, že běží na jedné straně synchronizační hodiny, kde probíhají jednotkové pulzy a pravidelně se střídá jednička a nula, na datové sběrnici se pak "vystavují" data (napěťové úrovně) pro druhou stranu k přečtení. Ty však nejsou měněny okamžitě, ty správné hodnoty tam jsou pouze po část každého cyklu, ne pořád. No a podle toho jednoho hodinového drátu příjemce pozná (když mu to "tikne"), kdy si má na datových kabelech "změřit napětí" a tedy přečíst hodnoty.
doplněno 15.01.12 15:30:Aby to vyznělo správně - tiknutím nemyslím polovinu cyklu, po kterou tam je jednička, ale pouze minimální možný okamžik, nástupná hrana, kdy jednička "začíná".
0x
jaymz:
Ve strojovém modu(nuly a jednotky ) pracuje pouze procesor.Ten přijímá příkazy a vysílá pro periferie v řadách jedniček a nul.Pracuje podle časového programu,aby digitální značky byly identifikovatelné v přesném čase.K tomu má "hodiny"dnes taktují kolem 33 MHz špičkové i více jako 1GHz..Je to jako v orchestru je dirigent,který všem určuje tempo,v jakém řadí noty.
Pokud se týče jakéhokoliv příkazu,je jako IP tvořen jedním nebo i více 32 bitovými slovy,ale přímo se nedají přeložit do desítkové soustavy,probíhá tam ještě složité kodování.Kodování dokonce ani nemusí ctít původní princip digitalizace,tedy nula do 2V jednička nad 5V.Jsou kodovací principy,kdy na příklad jen změna úrovní napětí(z 2V na 5V a opačně) je jednička a neměnné úrovně(2V i 5V) jsou nuly.Říká se tomu komprimace příkazů Takže digitální technika není až tak jednoduchá.
JABRAKA
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.