Milá zlatá,
obdivuji Tě. Jestliže Tě manžel podváděl (zvlášť v těhotenství) a Tys mu odpustila, jsi úžasně silný člověk a jistě ho máš velmi ráda. Uvaž holka, ale, jestli si to zaslouží. Vždyť ten chlap si Tě vůbec neváží!
Nechci s Tebou řešit způsob, jak jsi přišla na to, s kým si smskuje, v tom případě souhlasím s horrou. Každý má právo na soukromí. Dokážu si však velmi dobře představit, jaké pocity prožíváš, podobné jsem také prožila. Já však mám to štěstí, že mě manžel nepodváděl a nepodvádí (nebo si to alespoň myslím), a tak jsem se s tím mohla daleko lépe a rychleji vyrovnat. Člověk si totiž, holka, vždycky bude dělat, co chce. Můžeš ho hlídat, jak chceš.
Otázka je, jestli Ti to stojí za to. Když jsi mu jasně řekla, že si to nepřeješ, a on přesto pokračuje, znamená to, že ve vašem vztahu je něco špatně. Manžel Ti svým chováním jasně dává najevo, že ho nezajímají Tvá přání a Tvé city a zraňuje je. Přemýšlej, holka, moc přemýšlej... Pomoct si můžeš jedině sama. Já na tvém místě bych se snažila uvědomit si a dát si do souvislostí věci, jako: jak a kde jsme se seznámili, proč jsme se brali (z lásky?), je někdo v našem vztahu dominantní? nebo respektujeme jeden druhého?, rozhodujeme o zásadních věcech v rodině společně?, zajišťujeme základní potřeby rodiny společně? nebo je veškerá tíha jen na jednom? miluji ho a proč? cítím, že mě miluje nebo ne? miluje své dítě? a má rádo ono jej? jsem spokojená v sexu? je manžel v sexu se mnou spokojený? Chci s ním za stávajích podmínek i nadále žít?... Opět mu odpustím? Těch otázek je jistě daleko více.
Asi bych neřešila situaci prozatím radikálně. Nejdřív bych si zodpověděla své otázky a pak bych se snažila si s manželem znovu promluvit. A to nejen o problému, co Tě trápí, ale i o Tvých závěrech a možných řešeních, a o tom, jak to vidí on, proč to dělá?... Možná, že je manžel v manželství z nějakého důvodu nespokojený. Třeba je to jen maličkost. Chlapi se však s takovými věcmi nesvěřují. Řeší si své problémy sami a po svém.
Důležité je si uvědomit, jestli chceš Ty i manžel ve vztahu setrvat, zda tam to pouto opravdu je. Možná stačí jen upravit pravidla, ale tak, aby to vyhovovalo oběma. Ani jeden z Vás nesmí cítit"příkoří". Je to běh na dlouhou trať, ale je dobré to zkusit, aby sis v budoucnu nic nevyčítala, ať už se rozhodneš jakkoli. A měj na mysli, že jsi silná žena!
Přeji Tobě i Tvé rodině v budoucím životě mnoho štěstí!
Zpět na otázku: Jak dál?