Dobrý den,

děkuji předem všem za radu. Můj problém je následující. Je mi 30 let, s manželem máme jedno dítě a čekáme další. Ještě před dvěma lety jsme žili spokojeným cituplným životem, který nepostrádal něhu. Manžel i já máme velmi náročné povolání, a to co se týče stresu i času. Vše jsme spolu ale zvládali bez jakýchkoli hádek, pořídili jsme si nový byt, chalupu, vše nás spolu bavilo, téměř ve všem jsme našli kompromis, ostatní překážky jsme řešili víceméně s humorem. Pak se ale manžel zbláznil do mladší kolegyně, celý se změnil. Vše mi oznámil; jak se jmenuje, jak vypadá, že je mi dokonce podobná. Nebudu zde příliš rozepisovat. jak to se mnou zamávalo. Manžel mě prosil,ať jej nechám tři měsíce"vyblbnout", že chce žít jen se mnou, a že ho to přejde. Na začátku jejich vztahu mi oznámil, že nechce, abych ho líbala. Miloval se se mnou, ale veškerá vášeň a něha byla pryč. Jenže tehdy jsem s tím prostě nedokázala souhlasit a dala mu ultimátum, buď ona, nebo já. Rozhodl se pro mne a vše vypadalo dobře. Jen tak na okraj - dodnes mi tvrdí, že s tou druhou ženou ve skutečnosti nikdy nespal (nevím, co si o tom mám myslet).

Jenže jeho nezájem o mě přetrvává. Při sexu se vyhýbá líbání, když se ho ptám proč? tvrdí, že mu už přeci není 16 a že mu to přijde normální. Jenže já tím moc trpím a poslední dobou mám pocit, že se kvůli tomu naše manželství musí rozpadnout. Dokonce jsem začala přemýšlet (to je hrozné, souhlasím), že si vyhledám přítele, který by mě mimo manželství uspokojoval. Už před půl rokem jsem se seznámila s jedním mužem, který mi byl citově úžasně blízko, vše jsem ale po jedné (nádherné) schůzce (bez sexu) ukončila - nedokázala jsem být manželovi nevěrná. Teď toho začínám litovat. Mám pocit, že nedokážu žít bez lásky a něhy, na druhé straně v nitru duše nevěru odsuzuji a nevím, zda bych se s tou vlastní dokázala vyrovnat. Manžel mi na ten (vlastně nevinný) úlet přišel. Řekl, že mě nechce ztratit a pořídili jsme si druhé dítě. Několikrát denně je schopen mi říct jen tak zničehonic, že mě moc miluje, ale já tu lásku necítím. Prosím poraďte! Manžel se z jakýchkoli debat na toto téma snaží vyhnout, nebo krátce odpoví, že neví, proč to tak je, nebo, že se mu to zdá normální. Už nevím, jak ho přimět k tomu, aby o tom se mnou mluvil a aby mi řekl, co vlastně prožívá.