Takzde se trochu rozepíši,cause jsem si tuto otázku pokládala vždy,když jsem měla,ale i neměla partnera...

Jak už to bývá svou první lásku jsem si maximálně prožila...byla jsem opravdu moc zamilovaná.I když jsem viděla chyby,tak jsem je tolerovala kvůli svým"růžovým brýlím"...

Neměla jsem žádné zkušenosti a myslela si,že takhle to chodí v každém vztahu.

Po 2 letech jsem to ukončila.Už mě nebavilo tolerovat partnera v jeho nedostatcích a přestala jsem být zamilovaná do toho krasavce...

Pak přišly další vztahy a já si uvědomila,že každý vztah je odlišný a má své chyby.Také jsem si uvědomila,že jsem ve svém prvním vztahu byla velice naivní...

Moje vztahy stále končily a já se s každým koncem na týden zavřela a přemýšlela,co mi dal a vzal...Co bylo špatné...

Vždy se opakovalo to,že jsem v počátku byla zamilovaná a neviděla celého partnera...

Nyní mám vztah,ve kterém jsem velice spokojená...

Líbil se mi hned od počátku,ale nebyla jsem zamilovaná...

Přišlo to časem a já ho začala milovat...

Sblížili nás společné chvíle,vlastnosti a názory...

Vím,že má své určité chyby,ale pro mě jako konkrétní osobu nejsou natolik důležité.

Mám zdravý vztah.

A| co upřednostňuji?

Je to samozřejmě věrnost.I když to zní jako fráze,ale člověk by měl mít jistotu v tom druhém člověku.Moci se o něj opřít,svěřit se mu a nebát se toho.Vědět,že mu te druhý kdykoliv pomůže i s trapou záležitostí a banalitou.Partner by se měl zdokonalovat sám v sobě,protože pak je záruka,že bude řešit i problém ve vztahu a neuteče před ním do hospody.Měl by se umět o sebe postarat,aby jste později místo partnera nechodila s"dítětem".Měl by být upřímný a čestný...

Myslím,že toto je nejdůležitější,co upřednostňuji já...

Mihla bych sepsat dalších potřebných vlastností...Ale každému vadí něco jiného...

Myslím,že v tomto souhlasíme všichni...

Ale to samé by jste měla nabídnout i vy...

Jestli jste schopná být jako váš vysněný partner,tak jste schopná prožít plnhodnotný vztah...Měla by jste se cítit vyrovnaná a šťastná před začátkem vztahu,protože s většinou stává,když tyto"požádavky"nesplňujete,že si najdete partnera,se kterým vlastně žít nechcete a je to je neuvážený krok...

Nechci nikomu radit,ale sama jsem taková byla a mohla jsem si ušetřit spoustu zklamání...

Přesto žádného vztahu nelituji...S každým jsem byla krůčkem k tomu,abych si vlastně pomalu uvědomila,co hledám...

Dva lidé spolu nemusí bydlet,aby se ujistili,jestli k sobě patří,vyhovují si...ona někdy stačí dovolená)