Proc to delaji?

Omlouvám se, že reaguji tak pozdě, nebyla jsem "dostupná". První případ, který jsem sledovala osobně, dopadl nejhůře. Ta moje známá se v tom plácala snad rok, jednou jí dával naději, pak zase opak. Prostě se musela "odmilovat", aby sebrala sílu a odpoutala se od něho. Natrápila se, marně, za ten rok dost. Zamilovala se těžce do jiného a v té době se ten schizofrenik rozhodl, že to s ní zkusí. On o jejím čerstvém vztahu ještě nevěděl. Ale pro ni už bylo pozdě. Vysvětlila mu situaci a už se neviděli. On se přesunul někam k Plzni a asi za půl roku skočil pod autobus. Ten už by prostě pro život opravdu nebyl a tak si ušetřila další trápení. Druhý si zase jakoby neustále s partnerkou pohrával, po telefonu byl normální, dokonce výřečný, dokázal být i vtipný, ale při osobním styku byl opět vždy zakřiknutý, mluvil v hádankách, nedořešené téma končil slovy: "ale to je jedno"... Jak s ní byl sám, tak náhle odcházel... Složitost sama! Prostě případ pro psychiatra. Pořád si myslela, že ho z toho vytáhne, poslouchala ty jeho "marné" výlevy, nakonec sama začala propadat těžkým náladám a marnosti. Až toho jednou měla dost a pochopila, že si s ní nějak krutě zahrává a k ničemu víc nikdy stejně nedojde, že jen ztrácí čas a tak se na něj vykašlala. Do dneška prý žádnou ženu nemá. A ten poslední, to byl taky zamindrákovaný chlap, který se jen litoval a neustále se rozebíral atd. Taky to po čase nevydržela. Pryč od složitých chlapů, chlap má být ženě oporou a né koulí na noze. Přijdou děti a nevíte koho řešit dřív! Pokud by šlo jen o ekzém a byl by schopen přijmout, že Vám to nevadí a dokázal dál žít bez mindráků, pak by to za pokus stálo, třeba by se změnil, ale jinak pryč od něj!

Dobrý den, až bude chvilka, tak napište něco i o těch kamarádkách. Tedy, zda byly zcela bezchybné, vnímavé, inteligentní, ohleduplné, tolerantní až svaté. Zda třeba nevěřily na horoskop, kartářku, nepotřebovaly nikdy psychologa a bylo si s nima o čem povídat. Tedy, zda nebyly vůbec komplikované a byly zcela čitelné, přímé a průzračné (aby je mohl muž vůbec pochopit). Zdravím!

blesik - děkuji Vám za odpověď, ale to už si zde jen tak povídáme. Nemám ani problém souhlasit s tím, co jste napsala. Ano, člověka (muže či ženu) předělat nelze - možno ho snad kultivovat. Ovšem, píšete o tom, že ty kamarádky byly delší dobu bez partnera a to bych je mohl označit za divné. Vycházím z toho, že je-li zde otázka na muže, který je dlouho sám nebo "starý mládenec", tak následuje varování, že je divný. A když může být divný muž, tak může být divná i žena. Navíc, žena je od od příroda "posedlá" stále něco řešit, povídat si o tom a "meldovat". A i žena může být "uzlíček nervů", který se pohybuje mezi psychologem a kartářkou. Jenže, žena si to může dovolit, ale u muže se předpokládá, že nesmí selhat a musí být neustále onou chápající oporou. Takže, chyba může být na obou stranách (a většinou tam také je).

blesik - opravdu si nerozumíme a neporozumíme. Vy máte svou pravdu a "přes to nejede vlak".

Navíc máte úžasnou schopnost vyvozovat z psaného textu i to, co tam není, spekulujete a také rozvíjíte teorie. Nejste zde první, kdo má takové věštecké schopnosti. Jedna Vaše kolegyně zde není momentálně aktivní a druhá, která je podobného ražení, je zde nyní aktivní až moc. Je např. zajímavé, že o tom průběhu manželství Vašich kamarádek nevíte nic, ale víte zcela přesně, že jediným viníkem jejich nezdaru byl jejich manžel a nikdo jiný. Mě označujete za nepřítele žen a že je všeobecně kritizuji - a já se jen snažím vidět věci z obou stran, nestranit jedné straně a nemazat med kolem úst té druhé. Jsem kritický k ženám i mužům, pokud možno, rovnoměrně (je-li to třeba). Dokonce bych řekl, že jsem někdy až feminista a musím si na to dávat pozor, abych nebyl označen za nepřítele mužů. Takže, já končím tento náš dialog, který už nikoho nezajímá a hlavně to nebaví mě - nemá to význam. Vy máte prostor pro své poslední slovo a tím budete snad spokojená.

Bene, byly to fakt normální ženské s maturitou, jen se jim zhroutil vztah a byly dlouho samy. Takové, citově vyprahlé, ženy se zamilují snadno a když vnímají odezvu, jsou schopny velkých, ale i nesmyslných obětí. A nemusejí být bezchybné až svaté. Kolikrát v životě jsem slyšela od žen, že si ho převychovají? To už je špatně. Vztah se dá doladit, ale dospělý chlap se trvale převychovat nedá, to už je špatná volba, když si dva nesedí v těch důl. bodech pro vztah a život. Jistě měly své chyby, jako každý člověk, ale takové normální, pochopitelné. Je mnohem jednodušší žít s partnerem, který má čitelné chyby, než s uzlíčkem problémů, který požád jen něco tragického vysílá, ale nikdy Vám neřekne pořádně co. Nebo žít s někým, s kým řešíte každé tři dny to samé, stále do kola, ale nikam to nevede. To vysaje po nějaké době každého. Taky jsem se v životě s podobnými typy setkala, ale na to bych fakt neměla. Stačilo mi to poslouchat to samé do kola 3x a už jsem měla pupínky. Nezáleží na tom tolik, co člověku je, ale jak se k tomu sám staví. Tedy pokud ženská nemá předsudky, mohla by s ním mít teoreticky skvělý vztah (např, kdyby měl ekzém), ale nejde to, protože on ji třeba bude zbytek života ničit těmi svými mindráky, kterých by se už pro ni měl zbavit, a otráví celý vztah. To se ale netýká duševně nemocných, ti mají dost problémů sami se sebou, tam je to nemožný udržet dlouhodobě vztah. To je můj názor, nemusíte s ním souhlasit.

Obě mé známé se rozvedly po čtyřicítce a to není lehké najít rychle partnera. Co bylo v jejich manželství, to vědí jen ony samy (a možná ani ne), ale rozhodně si jejich muži našli jinou ženskou, důvodů se nedopátráme. Akce plodí reakci. Např. teď odešel od neteře manžel za jinou, protože mu projevovala málo citu. Jak mu ho měla projevovat, když všechno, vč, starosti o dvě děti, domácnost, starosti kolem domu, nechával jen na ni a k tomu chodilka do práce. On jen seděl u pivínka před domem a hlasitě si liboval, jaká je to paráda mít vlastní barák. Večer chodil za kamarády popíjet, pak už se často vracel k ránu, kde pro něho měla ten cit pořád brát, když toho i bez něj měla až nad hlavu? Tři roky to trpěla, na všechno byla sama a nakonec si našel jinou. Taky byste řekl, že je ona divná? Solidnější ženskou a ještě pohlednou, často nepotkáte. Není to vždycky tak jednoznačné, že chlap blbne, protože to je vina ženy. V tomhle případě přišla čtyříctka, rekapitulace života , druhá míza a ztráta soudnosti. Byly jsme s nimi hodně často, tak jsme to měli všechno jak na dlani. Její chyba byla, a to si nepřipouští, že ho od začátku pouštěla na pánské "jízdy", pánské dovolené, na lyže do Alp, v domnění, že to snad ocení, jako její velkorysost? Houby, zvyknul si na to a požadoval to jako samozřejmost. Prostě, tohle byl jen názorný příklad na Vaši všeobecnou kritiku žen. Samozřejmě jsou i nesnesitelné některé ženy, stejně tak, jako třeba nezodpovědní někteří muži, ale paušalizovat se to nedá, je to případ od případu. Často je jeden solidní a druhý ne, Ať je to ženská, nebo chlap. Nebo máte jiný názor? Pak sem s ním.

Bene, my si teď nerozumíme, já nemluvím o normálních mužích, ale o těch nenormálních. I s normálními bývají občas problémy, stejně jako se ženami, jsme lidi chybující a máme své mouchy, nálady i zlozvyky. Ale to je všechno pořád ještě v normě. Já mluvím o mužích, se kterými ženy ztrácejí čas, nervy i osobní rovnováhu, zbytečně, protože to je druh mužů, který nakonec stejně není schopen se žádnou ženou zakotvit. Což se v těchto všech případech potvrdilo. Ti mají tolik starostí sami se sebou, že vlastně taky pořád řeší jenom sami sebe a pro ženu tam v podstatě ani není prostor, snad jen jako pro vrbu.