Jak překonat odpor k sociálním rolím?

Od: Datum: 14.05.16 10:59 odpovědí: 19 změna: 02.06.16 10:37

Myslím si, že zbytečně dělám "uklízečku"(berte jako metaforu) přesto, že mám znalosti i schopnosti na zajímavější a více naplňující místa. Velmi se mi totiž protiví přijmout jakoukoliv pózu. Tedy chovat se tak, jak společnost přiřkla každé jednotlivé profesi - nebudeme se tvářit, že tomu tak není - od každé profese přímo očekáváme určitý typ vystupování. Existuje na to dobrá kniha "Všichni hrajeme divadlo." Někoho to "předstírání" baví, je prostě od přirozena herec a rád své role mění, lehce improvizuje. Nebo předstírá už dostatečně dlouhou dobu, takže je mu už to vlastní. Jiní jsou tak hloupí, že díky svému lepšímu vzdělání či zaměstnání nám svou nadřazenost vnucují a nestydatě okatě vyžadují nadprůměrné úcty. Já jsem asi ten typ, že mám ráda hluboké vztahy, nedokázala bych být tak povýšená. To je určitě dobře. Moje obavy, problém je jiný a to, že každé zaměstnání vyžaduje dost jiné chování, nikde jakoby nemohu být úplně sama sebou. Když bych například nastoupila do kojeneckého ústavu, tak se musím chovat jinak než třeba bachař ve vězení. Snad mi trošku rozumíte -omlouvám se, že se nedokáži přesněji vyjádřit, ale cítím, že tohle téma mě zbytečně v životě brzdí.. Jasněže mám vzít takové zaměstnání, které je mé povaze nejbližší, ale úplně všude musíte mít určitou pózu. Jak se jí přestat štítit - mám pocit jakobych se musela přetvařovat, masku. Pokud bych tu masku nepřijala, zaměstnavatel mě vyhodí. Asi bych měla jít pracovat do nějaké sociální oblasti, protože potřebuji být co nejvíc sama sebou - tam jde nejvíc o vztahy než o prestiž, obchod, hraní, soutěžení. Jsou zaměstnání, kde nevyžadují jen pózu, kodex chování a zjevu (např. v bance), ale taky lhaní - a to mi je úplně špatně...

Kdosi říkal "předstírej, dokud se tím nestaneš = fake it till you make it", ale začátky jsou těžké. Někdo třeba chce být řečníkem, ale je stydlivější a koktá - prvně tedy musí hrát aspoň nějakou sebedůvěru, než zjistí, že to jde i s koktáním a časem tu stydlivost ztratí a sám sebe začne brát jako řečníka. Prožíval jste někdo něco podobného nebo s touto autosugescí nemáte problémy? Život je asi skutečně divadlo. Každý den musíme hrát. Vzít si jiný kabát podle toho s kým zrovna jednáme. Např. nemohu jednat přirozeně s doktorkou mé dcerky, která naprosto do světa i na své zaměstnance svými postoji řve: "Jestli mi nepolezete do zadku, nebudu mít vás ráda a budete mít problémy." Někdy MUSÍTE jednat s blbci a musíte se tvářit ušláple, jindy po vás okolí požaduje tvářit se zase jiným způsobem. Všichni hrajeme divadlo - všichni musíme hrát divadlo už jen proto, že jsme sobci a kdybychom vždy dali průchod všem svým pudům a touhám, společnost by přestala fungovat.


Seznam odpovědí:
 
moment čekejte prosím, probíhá přenos dat...
Zobrazení struktury odpovědí v otázce
Skrytí struktury odpovědí v otázce
Zobrazení struktury odpovědí v otázce

 

Odpovědi na otázku:
Datum: 14.05.16 11:41
avatar

Asi chápu, o čem je řeč. Ale tak nějak to je, tak nějak to funguje. Jsme prostě něčím a to nám nikdo neodpáře.Jeptiška nemůže jednat jako šlapka a opačně. Kdo tohle nezvládne, nebude patřit nikam, protože nebude ničím. Myslím tím, že nebude ani ryba, ani rak. *nevi* Můj bývalý starý manžel, se samými jedničkami, ze vzdoru, šel na hornické učiliště. Odtamtu ho po prvním ročníku poslali na průmyslovku. Ještě na průmce mu šachta nabídla závodní stipendim. Už za manželství VŠB dokončil. Pak ale nastal takový podivný problém. On věděl, jak chutná dřina na dole, moc rád zašel s haviřama na jedno. "Ja su haviř a kdo je vic?!" Ale oni ho mezi sebou ani příliš nechtěli, bo byl inženyr, zasr.inteligent. Nechtěli ho mezi sebou ani technici, inženýři, protože mluvil a jednal jako havíř. Když vešel do místnosti, bylo to, jakoby prásknul dveřmi, jako tsunami. Nechtěla ho žádná společnost. Nebylo to fajn ikdyž to byl nesmírně inteligentní, vzdělaný, sečtělý chlap, který se orientoval ve všem. Chtěl být svůj, ale nikdo to tak nechtěl. :(

Ohodnoceno: 4x
 
Datum: 23.05.16 13:22

babkazov... ono váš muž si zvykl na takovou mluvu a asi mu byla více bližší,než názor od lidí na sebe, Můj muž také dělal výšku jak chodil do práce,,dělal i dokonce ředitele školy a učil ještě na VŠB ale nechoval se jako nevím jako to napsat..choval se tak ,jsk mu příslušelo ,,nebyl nikdy sprostý ,,,,záleží jaké lidi má kolem sebe a jestli má k tomu blízko..

Ohodnoceno: 0x
 
Od: pt®
Datum: 14.05.16 11:54
avatar

Jsou naše životní role, které nám nikdo neodpáře. Jste muž, či žena, jste dítě nebo dospělák, jste táta nebo máma. Tady není volba, to je dané.

Pak máte ty role, o kterých jste psala a můžete si je vybrat. Zda budete uklizečka nebo úřednice v bance. Představte si, že předseda Ev. parlamentu má dva roky učebního oboru na knihaře, prodával knihy, a kam to dotáhl. https://cs.wikipedia.org/wiki/Martin_Schulz

Takže v životě vyzkoušíte více zaměstnání, dokud se někde nebudete cítit dobře a tam zůstanete.

Ohodnoceno: 2x
 
Datum: 14.05.16 12:17
avatar
Popisujete to skvěle. Musíme hrát své role, protože těžko byste asi zkousla, když přijdete do banky, aby vám potetovaná vyholená osoba řekla: "tak co chceš, vole" *smich*.
Vaše poslední věta vše vystihuje. Otázka je, jestli je potřeba hrát, nebo jen dodržovat pravidla. M.
Ohodnoceno: 6x
 
Datum: 15.05.16 15:14
avatar

Dost dobře nechápu otázku...popisujete soc.role,které přináší život.Pokud jste matka,prostě se jako matka musíte chovat - nebo jak jinak to vidíte? Pokud děláte uklizečku,nemusíte chodit v zástěře a dělat blbou - záleží jen na vás,jak se chovat budete...lidi kolem vás to budou respektovat.Ostatne,u nás v práci máme paní uklizečku - velmi příjemnou paní,se kterou si každý rád popovídá...svoje práci dělat musíme,abychom se uživili,musíme nosit i oděv vhodný k té které práci,ale duševno je naše,úroveň chování je naší věci i to ,jak se budeme prezentovat.Věřte,že neočekáváme,že prodavačky budou mluvit jako diplomaté a diplomaté jako horníci...prostě vzdělání nás formuje.Bouřit se proti soc.rolím lze do určité výše - např.nebudete matkou,nebudete dítě posílat do školy - budete ho učit sama apod.Ale pokud žijete mezi lidmi,soc.rolím se nevyhnete.Ale,jak jsem napsala,duševno,vzdělání,intelekt je váš majetek a je na vás,jak s tím naložíte.Nechápu,proč byste se měla tvářit ušlápnutě v jakékoliv situaci,chovejte se přirozeně,tím člověk nic nezkazí.a divadlo- stejně tak,jak nekrkáte na veřejnosti,tak mezi lidmi jsou věci,které se nedělají - to není divadlo,ale nutnost.Tohle opomíjejí snad jen bezďáci...

Ohodnoceno: 4x
 
Datum: 15.05.16 15:40
avatar

Milá mamko, svět nefunguje tak jednoduše, jak zde píšete... kdybyste opravdu měla znalosti i schopnosti na "více naplňující místa", tak byste buď už nějaké měla, nebo byste se aspoň o to snažila. Nebo byste lépe chápala, proč takové místo (zatím) nemáte a snažila se to změnit. No a dále, nevěřte tomu, že každý jenom hraje divadlo. Každý nějak vypadá, nějak se tváří a to většinou vyplývá z toho, jaký je to člověk, co zná a čím se zabývá. Hrát divadlo 24 hodin denně prostě nelze, to nedokáže nikdo a nespoléhejte, že se to někdy naučíte. Nejde totiž o "masku", tu většina lidí stejně rychle prokoukne, ale o to, že Vaše jednání navenek vyplývá ze všech znalostí a zkušeností, které máte, a jestli chcete "někam jinam", musíte začít pracovat na sobě, ne na své masce (tím není myšleno zjev, vzhled, na tom je určitě dobré pracovat, ale to není maska). Také trochu respektu k okolí by Vám určitě neuškodilo, to totiž souvisí i s respektem k pravidlům, která daná společnost, společenství, nebo třeba pracoviště má a která je třeba přijmout a zachovávat, aby věci mohly fungovat. Ne každý, kdo se Vám zdá "nafoukaný", takový opravdu je, často tomu je i naopak. Prostě je dobré uvědomit si své místo a podle toho se chovat... hodně štěstí.

Ohodnoceno: 1x
 
Od: mp
Datum: 23.05.16 13:09

A za názor Tiffany se stoprocentně stavím.Lépe bych to nenapsal.

Ohodnoceno: 0x
 
Datum: 23.05.16 19:25
avatar

Mp dík, btw, o kuchařích si myslím totéž, co Hančule .

Ohodnoceno: 0x
 
Datum: 23.05.16 20:22
avatar
No vidíte, tiffany, a já s vámi nesouhlasím. :)
Ono totiž nelze každého zaškatulkovat, a tudíž nelze prohlásit, že všichni hrají divadlo, ale ani to, že nikdo divadlo nehraje. Stejně tak ani nelze jednoznačně říci, že pokud budu mít schopnosti a znalosti, že si najdu své vysněné ideální zaměstnání.
ZADAVATELKA SE NECHCE PŘETVAŘOVAT 24 HODIN DENNĚ, JEN ZMIŇUJE, ŽE BY NĚKTERÁ ZAMĚSTNÁNÍ NEMOHLA VYKONÁVAT, PROTOŽE BY TŘEBA MUSELA LHÁT A PŘETVAŘOVAT SE.
mamka - já si svou masku nasadila. Jsem velmi introvertní samotářka a našla jsem si zaměstnání, kdy musím jednat s lidmi. Kdybych to neudělala, nejspíš bych si teď nedokázala ani objednat pizzu ;) Takže některé role mohou být i krokem k lepšímu životu a obohatit vás. M.
doplněno 26.05.16 09:07: Tiffany - ...lhát totiž znamená vědomě říkat něco, co není pravda, a to přece v zaměstnání nemůžete... *smich* Promiňte, ale jak to, že ne? Některá zaměstnání jsou přímo zaměřena na klamání zákazníka.
doplněno 27.05.16 10:26: Tiffany, omlouvám se, asi si pletu základní pojmy. Takže... když budu někomu vykládat, že naše nabídka je ta nejlevnější na trhu a budu vědět, že to není pravda, tak nelžu?
Ohodnoceno: 0x
 
Datum: 23.05.16 22:23
avatar

Mona, myslím, že jde jen o pojmenování... lhát totiž znamená vědomě říkat něco, co není pravda, a to přece v zaměstnání nemůžete. Lhát neznamená totéž, jako říkat něco, s čím vnitřně nesouhlasím, nebo si o tom myslím své a v tom pisatelka zřejmě nemá úplně jasno. No a přetvářka je praticky totéž. V práci si klienty až tak vybírat nemůžete a i k těm méně sympatickým se musíte chovat dle určitých pravidel. Neznamená to ale, že se přetvařujete, prostě jen dodržujete dejme tomu etický kodex. Vnitřně to prožívat nemusíte, to po Vás nikdo nechce.


doplněno 27.05.16 10:10:

Nj, Mona, já píšu o něčem jiném... to, že Vám ve stylu šmejdů někdo vykládá jen to, co se mu hodí, ještě neznamená, že vědomě lže. Jinak osočování ze lhaní je dnes docela běžná věc a hádejte, komu to osočování jde lépe ;). No těm slušnějším určitě ne...


doplněno 27.05.16 13:09:

Mona, vykládat něco, o čem vím, že to není pravda, je něco jiného, než vykládat jen to, co se mi hodí... takže ano, lhala byste. Jinak na vysvětlenou, v zaměstnání rozumím vztah zaměstnanec - zaměstnavatel.

Ohodnoceno: 0x
 
Datum: 15.05.16 22:22
avatar
Cituji: "...a celý svět kolem mne se smrskne na malé jeviště s pantomimou, kde herci s komickým líčením a falešnými slzami předvádí, co je život..."
I tohle může být pro někoho realita. M.
Ohodnoceno: 2x
 
Od: mp
Datum: 23.05.16 13:01

Víceméně Vaše stesky chápu.Já to mám třeba jednochuché.U kuchaře nikdo nepředpokládá nějaký velký intelekt, takže můžu jen překvapit. Třeba dcera pracuje ve firmě, a docela se bavím, jak se jí změnil slovník (on line, printový deník, bártrové obchody) Furt tedy snad zůstává sama sebou, ale kdo ví. Osobně taky mluvím jinak se svymi kamarády a jinak se svými hosty. To je asi normální.

Ohodnoceno: 0x
 
Datum: 23.05.16 16:59
avatar

Nesouhlasím s tím,že , u kuchaře nikdo nepředpokládá vysoký intelekt, - to možná v nějaké špeluňce...uvařit chutně,kvalitní jídlo co i dobře vypadá ´,nesvede jen tak kuchař s nízkým IQ - to ani náhodou!Sám to musíte vědět,určitě znáte jiné kuchaře...

Ohodnoceno: 1x
 
Od: mp
Datum: 23.05.16 17:04

Děkuji za uznání.

Ohodnoceno: 0x
 
Od: xy
Datum: 23.05.16 17:42

je snad celkem běžné, že člověk začne používat " hantýrku " svého oboru. Taky mě to zamlada po škole udivovalo, když spolužačky , které získaly práci např. ve velkých korporacích, začly užívat při hovoru o jejich práci tyto výrazy, ale dnes mi to připadá normální. Když se v tom člověk denně pohybuje... myslím že to překvapí jen lidi jako jsem byla tehdy já, mladá, sotva vylezlá ze školy ) bez zkušeností.

ano, je možné, že někdo nezískal práci jakou chtěl, nebo má menší sebevědomí , srovnává se stále s okolím, a tuto neškodnou věc - používání pracovní hantýrky, si bere osobně, jako nějaké vytahování, "divadlo ". Spíš to však naznačuje něco o něm.

Ohodnoceno: 0x
 

 

Od: finhu
Datum: 25.05.16 23:42
Inu, tak nemusite. Jedine, co vam brani byt sama sebou jste vy sama. Myslite i za doktorku. Po delsi sikane jsme se rozkmotrili i s tchyni pediatrickou, prave kvuli neustale buzeraci a pomluvam kvuli odlisnemu stylu vychovy, coz kritizovala z postu doktorky, ktery jsem slusne ignorovala a delala si sve(po zkusenostech vim, ze lepsi by byvalo vyhranit si asertivne hranice hned na zacatku a kdyz prekrocila pravidelne, zarazit ji slovy, ze vime, co delame a rady nevyzadujeme, ale diky, ja se vzdy jen hloupe zasmala a mlcela, aby nebyly dalsi kecy, ale jak rikam, to byla prave ta maska a chyba, zadne vytyceni hranic, coz se vymstilo), coz ji donutilo prekrocit veskere pravomoce i slusnost a vpalit mi primo do oci, jak se priserne staram o deti (podotykam, ze vychova je zalozena na vzajemnem respektu, natoz abych na ne vztahla ruku). Nicmene proc to pisu, nektery lidi se chovaji zkratka jako svine, ale je jen ve vasi moci s tim neco delat, takze my jsme zmenili pediatra a jsme naprosto spokojeni, chodime k cloveku, kteryho si vazime a on se chova velmi profesionalne a uctive, takze proste setkani pro oba jsou prijemna, tim padem si ani jeden z nas nemusi na nic hrat. Funguje tam i to, ze kdyz s necim nesouhlasi, rekne z povinnosti svuj nahled (klasika odklad ockovani apod,), ale vzdy najdeme kompromis pro obe strany, takhle by ty vztahy mely fungovat, pak si nebudete muset na nic hrat. Vetsinou to spociva v tom, ze musite nejdriv zapracovag na pochopenj sama sebe a jak jste k tomu svymu mysleni prisla (doporucuji treba online www.firstclass.cz a jejich vyborne clanky o osobnim rozvoji) a pote automaticky )zacnete pritahovat jiny typ lidi, kamaradu, partneru b)sama zacnete jine vyhledavat, podle toho, jak budete vyzarovat, se k vam taky budou jinak chovat, to nema moc co spolecneho se zamestnanim, ale kazdy proste budi jinej dojem, tak casto se dostane i do urciteho tunelu, skatulky, zamestnani. Automaticky ukoncite i vztahy, ktere vam neprospivaji. Uz jste velka a musite si uvedomit, ze nemusite trcet s lidmi, ktere vam nekdo bez vaseho pricineni nebo touhy s nimi pobyvat urcil jako tomu bylo ve skole. Vim, ze se tohohle lidi hloupeho mysleni strasne tezko zbavuji. Pokud mate podobny pocit i z pratel, musite zacit delat neco jinak vy, kaslete na masky, musite zacit myslet jinak. Zacnete delat neco, co jste vzdy chtela, bavi, prihlaste se na kurzy kresleni, cviceni, chodte do fitka, chodte nakupovat jinam, poridte si osa a davejte se do reck s jinymi pejskari, potkate spoustu novych znamych, pracujte na sobe a to ostatni vcetne novych socialnich kontaktu prijde automaticky. Doporucuji jeste velmi knihu Jak vybudovat a udrzet sebeduveru od Jana Praska, je jedna z nejlepsich a potom take od Jana Práška Asertivitou proti stresu, myslim, ze tohle by vam vazne pomohlo. Krasny vecir!
Ohodnoceno: 1x
 
Od: dam®
Datum: 25.05.16 23:57

Třeba to je o emocích, ale běžnému světu neutečete, tím chci naznačit, že doma ten kýbl a hard vezmete do svých rukou, přeci chcete mít ve svém bytě čisto. Zázemí, klid.

Ohodnoceno: 0x
 
Od: mamka
Datum: 27.05.16 08:38

Děkuji všem za zajímavé podněty! Kdysi jsem sledovala přednášku z USA, kde řečnice se ptala obecenstva asi 200 lidí, kdo z nich se počítá za introverta. Zvedl se les rukou. Tak raději řekla: "Zdá se, že všichni. Zkusíme to tedy jinak...Kdo z vás se vnímá jako extrovert?" A ruku zvedli jen čtyři lidé. Nutno říci, že předtím paní řekla, že dnešní společnost nutí každého z nás být více extrovertní než ve skutečnosti každý je a proto ať se zvednou ruku podle toho, jak skutečně sami sebe vnímají. Např. když já jsem v jakékoliv skupině, lidé mě označují za extrovertní, ale já se přitom vnímám jako silná introvertka a ani o pózu extroverta neusiluji. Dnes je "in" být extrovertní, je to téměř jakoby nějaký titul. Naopak být označen za introverta je přímo urážka

Mám dojem, že čím více je společnost anonymnější, tím více nutí lidi k extroverzi - být něčím jiným než skutečně jsem. Když si představíme malou vesnici, hůře se tam hraje na něco, co nejsem. Ve velkoměstě můžu každý den hrát někoho jiného, jiného než skutečně jsem a ještě budu za to třeba finančně oceněn. Cení se performance, představení, a ne stabilně kladný a průhledný charakter. Ono je to logické: čím blížší jsou vztahy, např. rodina, tím hůře se vám tam bude něco předstírat.

Datum: 02.06.16 10:37

Také to cítím tak, že člověk má vědomosti a schopnosti na kvalifikovanější práci, ale nezačlení se do kolektivu

po sociální stránce. Myslím tím, že v jistém směru svým kolegům mimopracovně nestačí (např. nemá stejně "plnohodnotné" zájmy, stačí jim profesně, ale v ostatních oblastech už se tak neorientuje, nebo stačí,

že není tak výřečný a společenský jako ostatní.Proto volí raději méně kvalifikované zaměstnání

s nižším společenským stresem). Ale to tak prostě je,s tím se nic nenadělá.

Ohodnoceno: 1x
 

 

 

 

 

Přihlásit se k odběru odpovědí z této otázky:

Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz

 
Copyright © 2004-2016 Poradna Poradte.cz. Všechna práva na poradně Poradte.cz vyhrazena.