Názor na pánve s keramickým povrchem

a nemá teflon nějaké škodlivé účinky,poprvé jsem o tom slyšela v Simpsonech?mrkněte třeba sem ifauna.cz/... ,ale je o tom plno článků.Doba jde vpřed,ale kdo ví.Máme keramiku.Sice z Lídlu,ale pánev je těžká a stála dost a jsme hodně spokojeni.Jinou bysme už nechtěli.Údržba je minální,rychle se umyje,spíš jen opláchneDlouho drží teplotu a protože v podstatě nesmažíme,tak je pro nás ideální a dušení.I kdyby,tak smažení je pomalejší a bez tuku.Takže třeba palačinky mají úplně jinou chuť.Jsou spíš jak "placky uděláne na plotně".Mrkněte i sem dumazahrada.cz/...

Titan nemám, ale teflon proti keramice je mnohem lepší na údržbu. Nikdy se mi neloupal a že pánve u mě dostávají zabrat.

hobby.idnes.cz/...

Základ těchto pánví je většinou hliník a zbytek marketinková masáž každý vám bude tvrdit že to co má je lepší.

Někdy se ptám, jestli má ještě někdo na světě tak vysokou spotřebu pánví, jako já! Je to můj letitý problém. Už jsem měla hodně teflon. pánví, neloupala se mi ani jedna, časem teflonzmatněl, jakoby zdrsněl a už se i palačinky připalovaly. Začala jsem hledat příčinu. Jednou jsem četla, že na něm lze smažit bez tuku, jindy že se nemá nahřívat prázdná pánev, nebo že se nemá přepálit. Dna se mi časem vyboulila, což na skloker. desce je na vyhození. Kdy a jak mám poznat, že je správně nahřátá? Vidět to na ní není, obzvláště, když ji jen vytřu mašlovačkou. Zajásala jsem, když jsem tehdy objevila teflonku se spotem. Ale i ten časem vymizel. Pak jsem koupila se spotem v rukojeti, taky po čase zahnědl a nebyl vidět. Nejhorší se mi zdály nerez pánve, připékaly, pálily a pracně se čistily. Od té doby jsem koupila několik keramických a opět nějaký čas hurá, až se glazúra opotřebovala a dopadly jako teflonky. Poslední zkušenost - 4 pánve! Všechny určeny na indukci, 2 reagovaly jen místy a chvilkama, to se nedalo, zcela nové jsem vyřadila. Další dvě jednou smaží, pak zase symbol ukazuje, že tam není nádoba, jindy smaží na nejvyšší stupeň 9, jako bych smažila na 4, ale normálně se smaží na mé desce na 7. Palačinky dělám, když se zrovna daří, dvě hodiny, dříve asi 3/4 h. O bramborácích ani nemluvím. Snesla jsem po 20ti letech z půdy starou litinovou pánev po babičce a neměla by chybu, kdybych se nebála, že si dnem, které už není hladké, odřu desku. Zažívám už léta s pánvemi malé soukromé peklo. Samozřejmě, pokud se v nich jen dusí, asi problém není s povrchem a připalováním. Umýt ji jen houbičkou se saponátem nejde, jak doporučuje výrobce, alespoň ne od prvního mírného připálení, které značí, že lesk již odchází a nemá to jiné řešení, než při čištění přitvrdit - Cif, pak už čistící pasta a nakonec i drátěnka (teď píšu o keramické), a je vymalováno. I keramická má časem nerovné dno, takže už je i z tohoto hlediska na nic. A kolik pánví už jsem rozdala lidem s plyn. hořáky, jen pro to vyboulené dno, i když povrch byl jak nový! Doufám, že tu někdo objeví lepší řešení, než já. Ráda se přiučím. Rady mají cenu zlata!

Je to jen otázka stylu používání. To je jako se vším. Každý výrobek má nějakou svojí výdrž a od toho se taky odvíjí obyčejně i jeho cena. Třeba já mám všechno nářadí typu nejlevnější hobby. A vydrží mě. Víte proč? Protože obyčejně sám kutím tak maximálně jednou za rok, proto mě tyto přístroje připadají spolehlivé a zdá se mi, že vydrží. S pánvemi je to stejné. Záleží na četnosti používání. Pánve, ty používám třeba 100 x denně. Začínal jsem na obyčejných plechových, ty se brzy zkroutily. Pak teflonové, ale teflon vydržel obyčejně tak týden, zůstala pak jen dobrá hliníková pánev, ale životnost byla stejně tak 1 až 2 roky. Litinová pánev je nejlepší, ale moc těžká. To se denně nedá. Ale je to můj tip pro domácí použití. Bohužel limitem je cena začínající tak na dvou tisících za menší pánev. Kdo chce dobře a hlavně často vařit, hlavně při vyšších teplotách (steaky), musí jí doma mít, a nejlépe více rozměrů a hloubek. Nakonec jsem sám skončil u nerezových pánví se silným dnem. Nevěřil jsem nerezu, ale drží již několik let, nekroutí se. Vyčistit se dají odvařením v horké vodě s trochou louhu sodného. Mýt se dají drátěnkou na nerez. Mám taky několik keramických pánví, ale ty si šetřím jen na takové specialitky, na které není potřeba vysoká teplota. Umýt se dají blbě. Teflonovou pánev mám jen na palačinky, a s tou se vysloveně mazlím, a šetřím jí (taky stála dva tisíce). Takže zhodnocení: Nejběžnějších pánví jsou tak čtyři druhy - 1. litinové - nejlepší a taky nejdražší, nezničitelné, 2. plechové - levné, reznou, proto se musí denně používat, nebo nakonzervovat, výhodou je okamžitá tepelná reakce, ale zásadní nevýhoda je, že se při vysokých teplotách kroutí, a pak to chce hodně cviku. 3. nerezové - nekroutí se, vyžadují trochu více tuku, jinak se připalují, dobře drží teplotu. 4. Hliníkové, které jsou potaženy různými, různě obchodně nazývanými vrstvami. Tyto jsou nejrozšířenejší pánve. Bohužel vrchní vrstva hliníkové pánve je vždy velice tenká, a záleží na zacházení (nikdy nic kovového, pouze dřevo a plast, na mytí nikdy kovová drátěnka, pouze houbička či kartáč), četnosti používání a nastavení teploty. Takže jako nové jsou krásné a funkční (něco jako keramické nože), po čase ale vadnou (na rozdíl od litinových, či nerezových). I při špatném používání Vám nakonec alespoň zbyde dobrá (pokud je s těžkým dnem) hliníková pánev. Otázka je, co se řešilo kolem hliníku a jeho škodlivosti. To ale nevím.

Teď mě ještě napadlo, že nevím, jestli litina funguje na indukci, jak někdo píše (indukce je budoucnost, bohužel pro profi využití zatím moc drahá a tudíž nedostupná)

Mám "keramický" wok a nic úžasnějšího v kategorii pánví jsem nepoužíval. Nejlepší je, že mytí ve skutečnosti opravdu ani není žádné mytí. Nic, ale vůbec nic se na to nechytí. Na steaky mám ovšem titanovou pánev. Ta se totiž dokáže teprv pořádně nažhavit. :0) A taky se s ní dá lépe někdo umlátit, kdyby mi kecal do vaření.

S tefloem jsem nikdy nebyla spokojena, ani te´d když ho vydávají za lepší. titan je drahý. Jeslti mohu doporučit, teď mám pánev s diamantovým povrchem, stále kolem 500 a je fantastická, na jiné už nesmažím.