Uzavřít vztah se sestrou?

Od: Datum: 03.02.16 14:54 odpovědí: 10 změna: 18.02.16 16:00

Poslední roky má sestra žijící asi 80 km ode mě začala na mě "kašlat." Jsem to já, kdo píše emaily, já která se střídmě vnucuji s návštěvou. Ona mě už nenavštívila asi dva roky a někdy se i půl roku neozve. Dříve tomu tak nebývalo. Vždy se přirozeně najde nějaká malichernost, pro kterou by se jedna z nás mohla naštvat, ale nic vážného jsem ji nikdy neprovedla. Nemá smysl se ji ptát, co jsem jí udělala, že se taka chová. Silně vnímám, že jí takto náš nynější "vztah-nevztah" vyhovuje. Kdybych ji nutila se mnou víc komunikovat, bylo by to z její strany umělé. Jednou za dlouhý čas, kdy už se dostane na dno, napíše dlouhý mail. Přemýšlím dát si ji do spamu, ukončit tohle víc a víc bolestné čekání na vztah = tak nějak vnitřně to s ní už vzdát. Nechat už v sobě umřít tu naději. Ona si nejspíš myslí, že žijeme věčně nebo že vztah není třeba udržovat. Ona je dost samotář. Když v sobě najde touhu po mě, tak mám přece telefon nebo může dojet. Bolí to, že jsem ji putna...Jsem si jistá, že tu budou rady, abych se jí s tímto svěřila, ale já ji nechci nutit do něčeho, co jí není vlastní. Asi spíš bych ráda slyšela vaše příběhy Vím, že někdo třeba se se svým sourozencem nevídá už 20 let - to musí bolet!


Seznam odpovědí:
 
moment čekejte prosím, probíhá přenos dat...
Zobrazení struktury odpovědí v otázce
Skrytí struktury odpovědí v otázce
Zobrazení struktury odpovědí v otázce

 

Odpovědi na otázku:
Datum: 03.02.16 15:20
avatar

ahoj, na tvém místě bych se jí nevnucovala, ale ani bych si ji nedávala do spamu - nech iniciativu na ní, je dost možné, že se jí po nějaké době zasteskne a ozve se - smiř se s tím, že je samotářská a že se ti ozve jednou za uherský rok... třeba tě příjemně překvapí... :)

Ohodnoceno: 4x
 
Datum: 03.02.16 15:22
avatar

Nevím, jak si uzavření vztahu se setrou představujete a co by se změnilo. Já mám tři bratry a jsem na tom podobně, také nemají o mě zájem,pokud já nezavolám, nenapíši, tak oni se neozvou a bylo tomu tak vždy. Každý má svou rodinu, záliby vnoučata a žijí si svůj život. Už jsem to vzdala a nechala je, ať si žijí po svém. Navíc bydlíme daleko od sebe a není jednoduché se scházet. Už nevolám a nepíšu, také si žiju svůj život. Musela jsem se s tím smířit a když zemřeli rodiče,bylo to ještě horší. Vidíme se většinou na pohřbu. :(

Ohodnoceno: 3x
 
Od: uska®
Datum: 03.02.16 15:28

Zavolejte sestře na svátek, narozeniny, na vánoce a popřejte ji. Zbytek nechte na ni. Nelze si vynucovat komunikaci s někým, kterému to stačí třeba l x za rok. Hlavně nic neuzavírejte, nechte tomu volný průběh. I vy můžete někdy v budoucnu moc ocenit, že máte sestru. Každý takové štěstí nemá.

Ohodnoceno: 2x
 
Datum: 03.02.16 15:35
avatar

Píšete, že je sestra samotářka. Pokud je uzavřenější, nemá možná takovou potřebu být s Vámi v kontaktu jako Vy s ní. Já bych jí to nezazlívala a byla bych ráda, že se ozve a dá o sobě vědět alespoň občas. Nemusí to znamenat, že na Vás kašle. Má prostě svůj život, své starosti a třeba není komunikativní. Já bych si to nebrala tak osobně. Je jaká je a je to stále Vaše sestra.

Ohodnoceno: 5x
 
Datum: 03.02.16 15:38
avatar

myslím že se nemusíte z ničeho obviňovat. Berte věc tak, že každá máte svůj život.

Můj bratr u nás byl na návštěvě dvakrát, moje matka jednou, můj otec a moje švagrová nikdy a to už máme čtyři děcka, z toho dvě na vysokých školách. Je to prostě dálka, přes dva kraje, skoro tři hodiny v rychlíku. Ale fakt, že já se taky u rodičů objevím tak maximálně jednou za pár let. Prostě si nemáme co říct.

Ohodnoceno: 2x
 
Datum: 04.02.16 15:10

To já mám opačně,že na sestru/nevlastní/ nemám kontakt a tak rád bych ji viděl.

Ohodnoceno: 1x
 
Datum: 07.02.16 19:05
avatar

milá Dvojko vím jak ti je. Já to samé prožívám celý život.Kdybych já nezavolala nebo náhodou nepřišla tak bychom o sobě vůbec nevěděly Já mám tři děti ona jedno. Mrzí mne to moc, nestojí o nás , bydlíme v jednom městě ona ,i její dcera ještě neviděly moje vnoučata které tady žijí.Zvu ji na chatu , nebo k dceři na jejich domeček né to vůbec myslí si že se vytahujeme nebo nevím. ale že oni mají velkou hypotéku to už nevidí.už jsem se snažila to s ní probrat ale výsledek chatrný.Nevím jak mohou takový lidi žít , neudělat nic pro druhé, být stále namíchnutý, na vše nadávat. Ne muj syn říká , mami asi jí to tak vyhovuje jinak by se změnila.vyzdobený vánočně byt a ted jarně to je všechno k ničemu a na nic. Asi se s tím budu muset smířit a to jsme z jedny matky a každá diámetrálně jiná...

Ohodnoceno: 0x
 
Datum: 14.02.16 04:18

Moje žena je ze čtyř dětí, tři sestry a bratr. Dokud žila tchyně, mimochodem nejlepší ženská mého života, scházeli jsme se celá rodina u ní při oslavách svátků, narozenin a nebo jen tak na grilování. Bylo nás potom už kolem čtyřicítky a bylo veselo.Tchyně umřela a bratr podědil barák, zachoval se vůči sestrám dle mého názoru dost sobecky. Vymněnil zámky, když si chtěli po matce něco vzít na památku, přišel jim otevřít, stál u dveří.Působilo to strašně. Od té doby vztahy ochladly.V baráku nikdo nebydlí , holky se smutně dívají, jak udržované stavení a okolí chátrá a mění se v rujnu. Dokud žena obvolávala všechny, ptala se, ještě to šlo, ale všechno přestane jednou bavit, když se nikdo nepřidá, jenom čeká na výzvu.Je to také trochu tím, že přbývají vnoučata a jsme zaměstnaní hlídáním. I přesto. mi to chybí. Letos jedna sestra i zapomněla popřát k Vánocům, tak jsem se slušně dotázal, jsou-li živi.Pak odpověděli.A o svém vlastním bratrovi jsem tady nedavno psal, tam už je to v úplných koncích.

Ohodnoceno: 0x
 
Datum: 15.02.16 13:10

Já vyrůstala v milující rodině včetně strýčků a tetiček, ale sama. vždy tajně "záviděla" všem, co mají velké rodiny. Bohužel, to, co je napsáno ve výše uvedených příspěvcích, se dotýká i mého manžela ze strany jeho sestry. Nezavolá, nepřijde k rodičům, když náhodou jsme u nich. Jelikož jsou v pokročilém věku, tchán už o naše návštěvy nijak nestojí, unavuje ho to údajně. A nás , včetně vnoučka, to vnitřně moc bolí.

Nechtěla by třeba nějaká rodinka navázat přátelský kontakt? Vždyž život je příliž krátký a utíká jako voda. Pěkný den Vám všem.

Ohodnoceno: 0x
 
Datum: 18.02.16 16:00
avatar

taky jsem si vždy přála mít velkou rodinu ale bohužel nebylo mi to přáno. Zato mám letité a moc dobré přátelé a to je někdy víc jak rodina s jednou kamarádkou se stýkám přes 60 let od školky. jednu mám z prvního zaměstnání hned po škole.Další z hor kam jsme jako mladí často jezdili.Jsou bezvadné stýkáme se dohromady u mě na chatě , nebo u druhé v domečku.Jedna moje známá je z osmi dětí , vždy měli krásný vztah a po smrti rodičů to je na bodě mrazu- dědictví peníze.tak to dnes chodí , my nic nedědily se sestrou , byt byl města ten se vrátil a peníze žádné.Něco se prodalo a bylo na pomníček.Je to smutné , než kvalitní vztah je honba za penězi a majetkem.A ty hádanice a sváry to by na mne nebylo.

Ohodnoceno: 0x
 

 

 

 

 

Přihlásit se k odběru odpovědí z této otázky:

Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz

 
Copyright © 2004-2016 Poradna Poradte.cz. Všechna práva na poradně Poradte.cz vyhrazena.