Děti ze zkumavky

V podstatě se potvrzuje teorie (S. Grof), že pro vývoj člověka je důležitá i doba od početí k narození-tedy prožitky, které plod sdílí s matkou a jejím nejbližším okolím (stres, radost...a životospráva matky a její vztah s partnerem)..

Šli jsme ještě dále (já a kolegové) ..a pozorujeme , že i způsob početí - přesněji duševní rozpoložení otce a matky má vliv na úroveŇ životní energie dítěte - lidově řečeno-zda dítě bylo počato z lásky nebo jen náhodně při vybíjení sexuálního pudu..

a tedy teď se setkáváme s dětmi, které přišly na svět "nepřirozenou cestou" a zajímá nás, zda touha rodičů, kteří si dítě takto "vymodlili" může kompenzovat atmosféru při klasickém početí (sdílení doteků, něha, cit..)

toť ve stručnosti oč se jedná. samozřejmě jsem si vědom , že je to dost intimní záležitost a nečekám , že se zde veřejně bude vše sdílet-spíše to prosím vnímejte jako podnět k zamyšlení, jaký vztah máme k životu svému a životu dítěte (i zatím nenarozeného)..

Máme dítě z IVF, k procesu početí jsme přistupovali vědomě, s láskou a pokorou. Možná to bude znít divně, ale celý proces jsme si neskutečně užívali. Náš syn je plný lásky, pochopení. Je šťastný a velmi spokojený. Přistupujeme k němu s velkým respektem. Bereme ho jako parťáka. Zdravě mu nastavujeme hranice. Je to náš skvělý parťák. Lidé kolem říkají jaké je to zlatíčko. Pokud se dítě ze zkumavky jeví sebestředně bude podle mého názoru problém jinde. Co jsem vypozorovala já, tak je velmi důležité jaký mají budoucí rodiče mezi sebou vztah, jací oba jsou, jestli na sobě pracují, životní styl také hraje roli a poté samotný přístup k dítěti. Každopádně je velmi složité obecně určit co a jak je nebo jak by mělo být. Život a příběh každého z nás je originální.

Starší vnouček (4 roky) je ze zkumavky. A za rok se narodil druhý - bez zkumavky . Lékaři hovoří o tom, že děti ze zkumavky jsou nachalnější k běžným onemocněním. Častěji mívají například astma. No, to my máme u obou kluků. Nevím, co Vás konkretně zajímá? Ptejte se .

Lékaři o ničem takovém nehovoří. Je dokonce větší šance, že dítě z umělého oplodnění bude mít méně zdravotních problémů, protože proces samotného oplodnění je pod přísným dozorem lékařů a vzorky nevykazující určitou minimální "kvalitu" nejsou použity. Snižuje se i pravděpodobnost geneticky daných vad u těchto dětí oproti "normální" populaci.

... byl jsem v kontaktu spíše se staršími dětmi (10 až 20 let)..a dovolím si tvrdit, že část z nichměla jisté problémy při chování a komunikaci s druhými. Tedy jako by se v jejich jednání projevoval vzorec: "Když jste mě tak moc chtěli, tak se o mě starejte!" ..tedy jsou lidově řečeno sebetřední-rozmazlení a mají problém se soucitem - tedy druhé vnímají spíše jako sluhy a sponzory. samozřejmě u menších dětí to nemusí být tak výrazné , spíše se to projeví v pozdějším věku a také to není důkaz že byly počaty uměle, může to být jen výchovou. Ale pokud to vememe selským rozumem - rodiče , kteří dítě plánují a moc ho chtějí ho budou pravděpodobně více rozmazlovat než dítě "nechtěné"

také živost - energie je u nich nižší, méně sportují,jsou dříve unavené a náchylné virovým onemocněním...

Jaká je tedy vaše zkušenost?

Romane. Ale na to podle mě nemá vliv samotný fakt, že jsou ze zkumavky. Problém je jinde. Děti ze zkumavky mívají častěji starší rodiče (rozuměj 30 a více). Jsou to páry, které dítě strašně moc chtějí. A když se narodí, tak se o něj opravdu strašně moc bojí, jsou k němu strašně moc nekritičtí (je ten nejlepší, nejchytřejší atd). Většinou jsou rodiče movitější (přeci jenom umělé oplodnění něco stojí), takže jsou schopni dítěti koupit vše, na co si vzpomene. Takže opravdu vychovají sebestředného spratečka (těm, co takoví nejsou, se omlouvám). Nezapomeňte, že často dítě ze zkumavky vyrůstá jako jedináček. Opět většinou problém. Pochopitelně že dítě, které vyrůstá samo, je jiné, než děcko, kde byly tři a od malička se musel učit : dělit se o věci i o lásku, prosazovat svůj názor ale i přijímat názor jiného atd

ano v podstatě souhlasím...

jen jsem chtěl nenápadně naznačit-že zde chybí jakási úcta a pokora ..před "vyšší mocí" ...prostě "já chci " a bude po mém a za peníze si mohu koupit vše..

Jsem ve věku, kdy rekapituluji svůj život, mám i syna a uvědomuji si, jak jsem byl nevědomý a sebestředný a jaké to má následky a jak se projevují právě u mého syna..Však jak jsem mohl ,poznat, co znamená mít někoho rád, když jsem to nikdy ve svém nejbližším okolí (rodině) neprožil a nepocítil? ..a teď , když už to vím..je to peklo, protože tuhle bezcitnost a nevědomost vnímám i u druhých..je to samozřejmě krásné, když potkáte lidi, kteří se skutečně milují - ale jak je to vzácné !?

Mám zkušenost. Nemá to žádný takový vliv.

Mohou mít vliv genetické dispozice získané od rodičů, prentální vývoj, průběh porodu i výchova v dětství. Ale způsob, jakým došlo ke spojení vajíčka a spermie, to nemáte šanci zjistit a pochybuji, že v tom samotném procesu je nějaký rozdíl. Je mnoho a mnohem více tak významných faktorů, že i kdyby skutečně nějaký rozdíl bylo možné pozorovat, budete na úrovni statistické chyby. Ale nějaké závěry z prostého faktu, že došlo k umělému opolednění, to je nesmysl. Ale dovedu si představit, že si na tomto někdo založí výzkum placený z tučných grantů.

Ještě něco málo doplním. Pokud si vezmete hlouček dětí, které přišly na svět s přispěním umělého oplodnění, najdete tam různorodé jedince - jako v každém jiném kolektivu. Jistě - někdo je vymodlený, je jedináček a má bohaté rodiče, ačkoliv on ten proces zase tolik peněz nestojí a mnohdy jej podstupují i méně majetní. Ale takto to může být i u "normálního" dítěte. Ty základní faktory jsou - komu se dítě narodilo (nejen z hlediska genetiky) a zejména ten, v jakém prostředí vyrůstalo. To zcela zásadním způsobem určuje to, jaké dítě bude.

no to se asi ze statistiky zjistit nedá..lze to zjistit jen při důvěrném sdílení s přáteli nebo při seminářích terapeutů..

Já si samozřejmě dobře pamatuji v jakém jsem byl rozpoložení při početí svého syna a mám možnost sdílet tyto informace s kolegy. Opakuji - jde především o množství životní energie, která je dítěti do prvopočátku věnována oběma rodiči...

Ale tak jako se v dnešní době neřeší sexuální styk v době těhotenství , tak se samozřejmě nebere vážně ani toto !

Je to spíše záležitost lidí vnímavých a citlivých - senzibilů a léčitelů a školská věda jejich pozorování a poznatky nebere vážně...a někdo k tomu kupodivu může dojít i při meditacích ...

Je to záležitost osobního Svědomí a především jistého citu a vnímavosti "jemnějších " pohnutek

Tohle není záležitost tučných grantů - to je zájem poznat pravdu o životě, touha pochopit "co mnou hýbe"..

a jsou lidé , kteří tuto touhu silně vnímají a nepotřebují žádné dotace a granty !

Platí zákon, že jemnější vládne "hrubšímu", duch vládne hmotou...a lze přece poznat i v reálném životě "v jakém duchu je něco konáno nebo něco vzniká, něco se rodí"...

Nevím, jestli je Váš dotaz ještě aktuální, ale byl otevřen, tak reaguji. Rozumím, co Vám leží na srdci. Myslím si, že oplodnění in vitro je jako přirozené oplodnění, protože duše vstupuje do plodu mnohem později. Taky jsem přesvědčena, že od té doby se dá v btěhotenství i ledacos u plodu ovlivnit. Ale to, o čem jste psal, je podle mně výchovou. Na dětech se podepisuje nejvíce zmatečnost, nedůslednost ve výchově, nedostatek času na ně, či neochota se jim věnovat a hodně důležitá je rovnováha v lásce i přísnosti. A lásky musí být hodně, láskyplné dotyky, něha, mazlení i důvěrné chvíle a rozhovory. Nic si nevyčítejte, je to normální, že citlivost se s rozvíjí postupně během života a mladí většinou berou všechno tak nějak letem světem, moc se nezamýšlí. Až, když přijde dítě v pozdějším věku, tak často lidé říkají, jak si ho teprve užili, narozdíl od dříve narozených dětí, že si ho doslova vychutnali. Jsou samozřejmě vyjímky na obě strany. Ti, co se na dítě načekali, ti ho mají jak vzácný poklad a záleží na tom, nakolik jsou rozumní, zda ho nebudou jen rozmazlovat, ale budou si uvědomovat, že z toho jejich pokladu také jednou vyroste "nějaký" člověk a že to právě ovlivňují svojí výchovou. Staří rodiče většinou moc dobře dítě nevychovají, právě proto, že už jsou moc citliví a tolerantní. A babička s dědou? Ti už většinou pouze rozmazlují a mít vl. děti, tak to s nimi dopadne špatně. Příroda je moudrá a proto zařídila nějakou věkovou hranici, kdy už žena přirozenou cestou neotěhotní.