Deprese z nedostatku pratel/znamych

"mala byva casto vedle ostatnich dost protivna" - třeba proto? Nebo nemluvíte jen o ní? Nejste taková, co "šme še hešky vykakali ráno!" atd.? Zkuste chodit do parků a na dětská hřiště. Jasně, v osmi měsících je na to ještě holka malá, ale pohybuje se tam hodně maminek, tak třeba s nějakou navážete rozhovor.

Udělejte to opačně, nikoho nezvěte k sobě domů, ale sama jděte ven. Na dětská hřiště, do center. Asi potřebujete k životu mít okolo sebe hodně lidí...taky chápu, když je partner celý týden pryč, že se cítíte opuštěná. Jenže vše je ve vašich rukách. Mě například takové ty typické maminkovské řeči o dětech nudí. Navíc v mé věkové kategorii moc lidí malé děti nemá, takže jsem taky osamocená. Ale nenudím se. Práce mám pořád nad hlavu, když vyjde času, beru auto a jedu na výlet. Nebo v létě hodím dítě na sedačku na kole a jedeme se projet do okolí... A je tedy fakt, že já moc lidí okolo sebe mít nepotřebuji.

Majjo, a máte nějaký koníček? Proč trávíte večery jen pasivně u TV? Sedět u ní - to bych asi za chvíli taky zblbla. Mám spoustu aktivit, co mě baví dělat, tím se zabavím, když mi náhodou vybude čas.

Tak ty maminkovske reci o detech taky nepatri mezi top, ale nevadi mi. rada ppokecam o vsem. Jen ted na materske tech temat mco neni jak clovek neni v praci a tak.

Zdravím, napíšu ze svého pohledu. Učím v mateřince a špunty mám ráda, ale poslední dobou se mi (bohužel) zajídá móda tahání nevychovaných řvoucích a skákajících dětí všude možně, do některých podniků jsem přestala chodit, protože to připomíná spíš opičí výběh, než klidnou kavárnu, kde člověk může po náročném dni pokecat. Takže kafíčko s malým uřvancem za zády taky nevidím jako ideální - nicméně! Párkrát jsem se takhle sešla s kamarádkami, co jsou v pohodě a halvně mají vychované děti, a bylo to super. Bohužel jsem se sešla i s takovými, se kterými se za doprovodu dětí už vidět nechci.

Ta dětská hriště a centra jsou uper, i dcerka si musí zvykat na kolektiv a na to, že nemá všechno jen a jen pro sebe - čím dřív si zvykne, tím lépe. Taky přijde do kontaktu s vrstevníky, rozvíjí sociální cítění, komunikaci a další důležité věci. Úplně bych to nezavrhovala, můžete tam najít prima známé. .

Když jsem měla malé děcko, tak jsem se mu plně věnovala a ani mi nenapadlo, že si mám stěžovat. Byli jsme pořád někde venku nebo doma tvořili, hráli na něco či s něčím. Když pak byly děti dvě, vzala jsem si třetí na hlídání. Takhle se dalo přivydělat a dětičky si zvykaly na společnost vrstevníků, někdy mi přiměřeně svým schopnostem "pomáhaly" uklízet, vařit. Venku jsme potkávali kamarády na hraní a společné aktivity. Byla to úžasná doba. Uvědomte si, že ty roky rychle utečou. Teď máte jedinečnou šanci toho svého človíčka "tvarovat".Osobnost dítěte ovlivníte nejvíc prvních 3-5 let. A děti nás pozorují, kopírují. Jaké problémy máte a jak je řešíte.Jak nakládáte s volným časem. I to děcko v kočárku nasává okolní realitu a vaše postoje. Nechtějte, aby se nudila už jako malá, vyrůstala bez koníčků, zájmů, s problémy vycházet s ostatními dětmi.. Najděte si nějaké akce v okolí. Ptejte se, kde se co děje, kam byste mohla s dcerkou.Přemýšlejte a nefňukejte..