Partner u porodu

Dobrý den, máte nějakou otázku nebo jen uvažujete písemně? Ano, řešíte hlouposti a stresujete se z něčeho, co se nestalo. Nechte tomu volný průběh - pán si poradí. A nic od něho neočekávejte a nic mu nevyčítejte. Zdravím!

Chcete uklidnit?Já jsem nebrečel ale možná to bude tím že nejsu "tvrďák"

No, je také otázkou, proč brečeli, že? Třeba se jim nelíbilo mimčo a dozvěděli se, že ho nejde reklamovat nebo vrátit .

Těhule, tohle vůbec neřešte! Takové blbostě! Těšte se, užívejte si, tohle všechno v životě mockrát nezažijete. Možná, že ten váš dojatý nebude, ne proto, že se kontroluje, ale proto, že se hlídá, aby se nerozpadnul, neomdlel. Porod je nesmírně emocionální zážitek. Tedy pro přihlížející. Ať máte těhotenství bez problémů a porod snadný. Ze srdce přeje babka

No vidíte a já neznám jediného co by brečel, vím ale o jednom co u porodu byl a do 14ti dní od ženy utekl, prý už s ní nemohl mít po tomto zážitku sex. Neřešte to, pokud manžel chce ať jde myslím, že i pro vás bude příjemné někoho u sebe mít a jestli bude brečet nebo omdlí a svalí se na podlahu je jedno. Nevěřte všemu co ženské říkají.

A neměla by být u porodu taky matka a tchýně? A děti a soused?

Pokud mohu reagovat (neodpovídám, protože není otázka) - já chlapa u porodu zatím nechci. Stovky let neměl chlap o porodu co dělat a jen tahle hloupá móda tlačí miliony chlapů někam, kde vůbec být nechtějí. Mnozí pak přiznávají, že ačkoli byli své ženě oporou a byl to pro ně zážitek, tak už ženu vnímají jen jako matku, nikoli jako skutečnou ženu... další zmiňují, že po porodu nejsou vůbec schopni se se ženou milovat, protože pořád vidí krev, hlen, hlavičku a tak dále.

Nechte ho, ať se rozhodne sám... a už jen to, že tam přijde, je obrovská odvaha, Určitě si nepředstavujte halyvůdský doják a nechte tomu volný průběh.

Muž u porodu... Tedy jestli chcete, aby mu na věky věkův zůstal v paměti jeho pohled na vaše obnažené přirození s hlavičkou dítěte, tak si u porodu muže klidně mějte. Ne každý muž toto ale rozdýchá. A nemyslím si, že je to pro partnerství to nejdůležitější. On vám tam stejně nijak nepomůže, odrodit budete muset nakonec vy sama... Jak psala Martinaa, je to současná móda mít u porodu partnera. V dřívějších dobách to byla záležitost jen žen. Za sebe jen napíšu,že já bych u porodu partnera nikdy nechtěla. Na co by mi byl? Aby mě držel za ruku? Nebo otíral pot? Nebo jak prodýchávám mezi jednotlivými stahy? Podle mě řešíte kraviny, tazatelko. Hlavní je porodit zdravé dítě a ne otec u porodu.

ano jde o modní záležitost a jak tu již bylo řečeno , pro muže který vidí to co se kolem porodu děje má v některých případech problém se sexem, i můj syn má takový názor na přítomnost být u porodu. Můj názor je jednoznačný, pokud je to přání obou rodičů tak snad , ale nutit ml. muže ke shlédnutí bolesti, krve atd je velmi nerozumné, ten bude mít co dělat sám se sebou a né oporou pro rodící ženu. Já jsem ta generace kdy bylo vůbec nemožné toto praktikovat a upřímě bych o to ani nestála . Tři porody cvalíků kterým trvalo mnoho hodin než se jejich příchod na svět dostal do finále, né byla jsem tehdy ráda že to mám za sebou a odměna byla v podobě sladkého miminka a tatínek stál pod okny v porodnici a mával na tu housku zamotanou v mém náručí.myslím že takto uvažuje dost žen , hlavně ty dříve narozené...Korina

Čeká mě stejná situace za pár měsíců - první porod. Manžela u porodu chci, ale kdyby nechtěl, nikdy bych ho nenutila. Sám má o to velký zájem a stojí o to. Co se týká "pohledu na obnažené přirození s hlavičkou dítěte" - tohoto pohledu chci rozhodně manžela ušetřit, protože to není úplně silná povaha Poměrně jednoduše se to dá udělat tak, že manžel po dobu samotného porodu stojí za ženou. Pak je toho "nejhoršího" pohledu ušetřen a např. při sexu pak nemůže vzniknout problém toho, jak si to chlap pořád představuje. A že tam nijak nepomůže? Nesouhlasím! Ano, při samotném porodu ne, ale zásadně může pomoci po dobu předtím. Kamarádka rodila celkem nedávno a jak byla šťastná, že manžela měla těch asi deset hodin před samotným porodem u sebe. Pomáhal jí se uvolnit, masíroval ji, mohla se o něj opřít - různé polohy bolesti ulehčovaly. Zajišťoval komunikaci s personálem, o kamarádku se staral. Říkala, že to bylo k nezaplacení. Ona sama by si jim prý ani neřekla o sklenici vody. Oproti tomu jiná kamarádka rodila bez manžela a doslova mi řekla, že s ní jednali jak s hadrem na podlahu. Čili podle mého názoru jste napsala kravinu vy - ano, samozřejmě je nejdůležitejší zdraví, ale i přítomnost partnera u porodu může lecčemu napomoci.

Víte, Ver, to je velmi diskutabilní otázka... když je vaše kamarádka na tom tak, že není schopna si říci o sklenici vody a nemocničního personálu se bojí jako čert kříže... tak to pak ano, v tomto případě asi toho partnera u porodu potřebovala.

Zrovna jste si vybrala tu nejméně podstatnou část. Ta podstatná je právě ta podpora, jak psychická, tak fyzická. Svíjet se tam deset hodin sama v bolestech je na mašli. Takhle je někdo s vámi, kdo vám dodá odvahu a sílu fungovat dál. Jistě, je to každého věc, jak to vidí, ale vyhlásit, že tazatelka řeší kraviny, je nesmysl.

...tak já už to mám víc jak měsíc za sebou a určitě bych tam chlapa nechtěla.Chci být pro chlapa přitažlivou ženou a né aby si mě pamatoval v té "nejslabší"chvíli v životě,kdy cítím bolest,chce se mi zvracet...Až půjde on na kolonoskopii,taky s ním nepůjdu až mu budou hrabat víte kdea hlavně není doktor,nepomůže,neporadí,jen ženu může držet a to já osobně měla jiné starosti,než abych myslela na to zda mě někdo drží.Personál nikoho trápit nechce,proto jsem jim neradila a poslouchala,přece jenom už rodili vícekrát jak já.Co tak to nechat na chlapovi,zda ten pohled chce zažít.Já osobně nechtěla ani děti vidět,nějak mě to nezajímalo,protože jsem věděla,že daleko hezčí budou druhý den.Potom mi ukázali fota jak vypadali po porodu a jsem ráda,že to bylo,tak jak to bylo.

...ale musím dodat,že i když mám angínu,tak nechci aby mě někdo viděl,prostě když cítím nemoc,bolest nepotřebuju publikum.Stejně tak nerada vidím druhé,takže nechodím třeba do nemocnic na návštěvy,když někomu z rodiny něco je.Takže záleží jaký je Váš muž.

Sestřin partner u porodu vysloveně chtěl být, ale sestra měla podmínku, že musí být jen u její hlavy a nesmí se ani okem podívat, co se tam dole děje za "hrůzy", až pak na miminko, když bude venku.. Tak na to docela pěkně vzpomínají a sestra byla ráda, že tam byl..

Jak tatínkové vezmou kameru a natáčí porodníkovi přímo pod ruce, jak žena vytlačí hovínko, pak krev, natržení.. brrr, kdo by na to chtěl takhle vzpomínat - to raději žádný tatínek :D...