S manzelem jsme se prestehovali do noveho mesta. Nyni uz tu ziju rok a mam 10 mesicni dceru. Pres internetovy bazarek kdy sem schanela obleceni, jsem se seznamila s maminkou strasi holcicky. Chvili sme si psali a pak sme se sesli s detmi. Prochazkovali sme, povidali si. byli tam takove tiche chvile, kdy se lide vidi poprve tak hned nevedi o cem si povidat, par prereku atd. Ale mylsim, ze tema deti je nevycerpatelna. Tak po dvou hodinach prochazkovani sme se rozlouciliy. Uz je to vic jak 10 dni a jeste sme ani jedna te druhe nenapsaly. Puvodne sme se sesly tak, ze sem psala ze budu rada kdyz se tu s necim seznamim. Nevim zda pockat, nebo se ozvat. Uz sme se tesial ze ve meste budu nekoho znat ale nechci vypadat jako zoufalka.
0x
doplněno 13.09.15 18:01: Daro, Vy se ve všem asi zbytečně moc pitváte. Přestaňte se analyzovat a neberte život a ani sebe tolik vážně. Už jste udělala ten první krok a ozvala se jí?
doplněno 13.09.15 18:11: Je to škoda. S tím sebevědomím byste měla něco dělat. Nikdo se nerad obklopuje lidmi, kteří působí jako hromádka neštěstí a jako pytel plný problémů.. Chtělo by to trošku nadhledu. I kdybyste byla odmítnuta, pískoviště jsou plná jiných maminek..
0x
A proč se bojíte vypadat jako zoufalka, když byste ji už nikdy neviděla a neznáte se blíž? Napište neutrální pozvání na procházku, když se neozve, víte, na čem jste. Ano, možná budete vypadat jako zoufalka, ale proč si to brát, když jde o téměř neznámého člověka?
Řešila jsem nedávno něco podobného s mužem, do kterého jsem byla kdysi zamilovaná (jednostranně, on o tom nevěděl), nechtěla jsem litovat toho, že to alespoň nezkusím. Neodepsal, tak mám jasno, a proč se trápit tím, jestli to bylo zoufalé - už se nikdy neuvidíme.
Ale asi bych to hrotila jen tehdy, pokud Vám ta osoba byla sympatická. Pokud tam sympatie nijak nejsou, tak proč viset na prvním člověku, kterého potkáte. Na hřištích je maminek dost, já chodím s prckama (hlídám) pořád a občas 2-3 týdny nic a pak najednou se tam sejde parta super ženských a hezky pokecáme. S mnoha z nich se znám "jen" od vidění, ale i to mnohdy stačí.
doplněno 09.09.15 23:02:Promiňte, budu teď možná trochu příkrá. Ale Vy chcete kamarádku - právě tuhle jedinou, abyste se někomu vyrovnala? Probůh, kamarádi jsou od něčeho jiného. Žijte svůj život tak, jak chcete Vy. Chtějte někoho za kamaráda proto, že Vám je sympatický, ne proto, abyste byla jako někdo jiný. Chápu, že Vás to mrzí, že je na tom ona lépe, ale snaha vyrovnat se jí nikam nepovede, akorát se uštvete. Paní hoďte z hlavu, vyjděte ven a z nedostatku kontaktů si nic nedělejte - teprve pak si s Vámi ostatní maminky rády popovídají a třeba z toho bude něco víc 
Držím pěsti!
No nevim. doufala sem ze udelam prvni dojem. Asi dost zavidim sve kdysi dobre kamaradce, ktera je ted o de mne daleko s tim, ze ona zije na vesnici a je na materske. Zname tamzadne nemela, ale jak se ji narodilo dite, ostatni zeny z vesnice s detmi si s ni zacali psat, ze se treba neznaji osobne ale ze by se mohli poznat atd. Zavidela sme, ze ja bych to tu taky brala ale nci takoveho se mi nedeje. Ona ma proste takovou "vyzas". Ja ais na prvni dojem nepusobim na lidi moc dobre, coz me mrzi.
0x
To je docela zajímavá otázka. Tak Vy nechcete udělat první krok, abyste nevypadala jako "zoufalka" a přitom chcete, aby ten první krok udělala ta druhá. To je od Vás divné. Když si to myslíte o sobě, myslíte si to i o člověku, který první zareaguje. Tedy že je "zoufalý" a mermomocí se chce na někoho přilepit. Nevím, jestli bych Vás chtěla za kamarádku s takovýmto přístupem. Asi ne.
A to vysvětlení, že jste záviděla nějaké mamince to, že jí někdo volal a chtěl s ní kamarádit, tak to už vůbec nechápu. Píšete, že už v tom místě bydlíte rok a ještě jste se s nikým nedokázala spřátelit. Rok je dlouhá doba a o něčem to bude vypovídat. A "používat" ke spřátelení dítě, tak to také nechápu. Ale vím, že některé ženy používají ke spřátelení pejsky. Ale ty hledají spíše pánskou společnost.
Tak za prve. O tom ze bych nazyvala "tu druhou" jako zoufalku neni nikde nai zminka. nazyvam takl podle sebe a to z toho duvodu, ze ja tu pratele nemam, ale ona tu jich ma dost. Tudis sem doufala ze se ozve a budu ji aspon trochu sympaticka a ozve se mi. Ale bohuzel se tak nestalo. A o cem to sveci, ze tu nikoho nemam. Ano sem jim nesympaticka a nikdo se mnou nechce kamaradit.
Ano ale i tak me opravdu moc mrzi ze nekoho jako ste vy, kdo si dela "predbezne zavery o druhych" nebudu mit jako kamaradku.
Vždyť právě o tom píši. Ono bude dost těžké se s Vámi dorozumět. Ani já jsem konkrétně nenapsala, že byste onu paní označila přímo za zoufalku. Chtěla jsem Vám jenom přiblížit, jak by to mohlo na druhé zapůsobit. Já to vzdávám. Ale protože mám pocit, že jsem se Vás dotkla, tak se Vám opravdu omlouvám. Věřím totiž, že Vám je to fakt líto. Nic si z toho nedělejte, mne neznáte a můžu Vám být úplně šuma-fuk. Spíš se nějak zaměřte na to, jak komunikujete s lidmi které opravdu potkáváte. Já nevím jak bych Vám poradila, i když bych chtěla, protože z Vaší reakce jsem pochopila, že jste upřímný člověk, jen jste asi trochu nešikovná v komunikaci. Snad jen jedno poradím. Neberte všechno tak vážně a netrapte se věcmi, které za to nestojí. Tím například myslím svůj předešlý příspěvek.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.