Co z vepřových jater?

To je milé překvapení, když člověk najde takové ceny! Brácha dělává při zabíjačce úžasné paštiky, které zavařuje. Asi na vebu bude několik receptů. Játrové knedlíčky, tedy těsto, jednotliové porce, bych nadělala hodně a v krabičkách, papírovém střevu, v alobale, bych dala namrazit.

Jetro, nerada připustím, že je to pravda. Když jsme likvidovali bydlení tchýně, kromě jiného, jsme našli dvoje pánské nízké gumové galoše, které se obouvaly na boty. Třeba na ples, aby se boty nepromočily. Tchýně byla hodně stará, malá s malou nohou a asi 40 let vdova. Galoše měly ještě účet, byly slevněným zbožím v partiové prodejně. Její syn v tanečních nebyl a na plesy, ani do divadla nechodil. Ale jídlo? To člověk nesmí, zvláště, když má mražák, zaváhat! Ani chvíli.

Gita! Teda, to mi dáváte! To vypadá tak dobře, že asi změním plán na neděli. Zvláště ta játra v alobale s vínem. To musí být paráda!

babkazov, tyto játra jsou opravdu vynikající. Hlavně ten chleba, který se do omáčky namáčí. Dělám je i často k večeři. Je to rychlé.

Jethro, toto není doménou žen, podobné úlety mají i chlapi. Kdo z vás nikdy neviděl film Slavnosti sněženek? Nezapomenutelný Jaromír Hanzlík tam má koníčka - kupuje a hromadí vše zlevněné, bez ohledu na to, zda se mu to bude k něčemu hodit. A tak má: vědra na vodu, která tečkou, k tomu ale sehnal levně roličky leukoplastí, gramodesky, které hrají jen do poloviny skladby...a ty, které zase hrají jen od poloviny, pánské vesty bez knoflíků a dírek /to proto, že se krejčí ožral /, gramofony bez talířů, pánské holínky, ovšem všechny levé, což ale až tak nevadí, když stojíte u verštatu.../

Tohle mým koníčkem není. Levné zboží nehromadím. Ale když mohu levně nakoupit suroviny k vaření, nakoupím je. Určitě je lepší, když poobědváte játra za 15 Kč kilo, než za 55. Však my je zpracujeme! Jaga.

Já dělám játra takto: 50dkg jater, mletý pepř, tymián,1 lžíce oleje, 1/2 dcl červeného vína, kečup podle chuti - může být i ostřejší asi 1 lžíci, 2 dcl sladké smetany, sůl, alobal.

Játra nakrájím na plátky, okořením pepřem, tymiánem, rozložím na větší alobal, pokapu olejem a přeliji červeným vínem a kečupem. Alobal dobře uzavřu a vložím do vyhřáté trouby asi na 150 - 170 stupnů. Po 25 minutách opatrně rozbalím a přeliji smetanou. Opět zabalím a ještě peču tak 10 minut. Hotová játra osolím. Podávám nejraději s chlebem a různou čerstvou zeleninou- salátem.

Chleba si přitom namáčíme do vzniklé omáčky. Je to opravdu dobrota.

další recept: játra, 5 dkg slaniny, 4 dkg másla, 4 vejce, 1/8 l smetany špetka soli a pepře, malá cibule, máslo na vymazání misky.

1) slaninu nakrájím na tenké plátky, opeču a položím na dno zapékací mísy, kterou jsem nejdříve vymazala máslem.

2)Na pánvi rozpustím máslo a opeču játra po obouch stranách.Rozložím do zapékací misky na slaninu.

3) Vejce rozmíchám se smetanou, osolím, opepřím. Pak touto směsí zaliji játra, nahoru nasypu pokrájenou cibuli.

4) Dám do předehřáté trouby a zapeču.

Jako přílohu dávám bramborovou kaši nebo štouchané brambory s pažitkou.

Chtěla bych jen doplnit. Kdybyste měla obavu, že Vám něco proteče zkrz alobal, tak položte na menší slabší plech. Ale když alobal dobře uzavřete, tak nic nevyteče. Ještě se mi to nestalo. Nebo můžete dát dvojitý alobal.

Jago, já kdysi objevila v jedné kuchařce Játra po tyrolsku... Naprostá bomba! Je to minutka, a ve finále to chutná téměř jako svíčková - jen místo hovězího jsou ta játra.

Na sádle orestuji trochu opepřená játra (krájím je na menší kousky), a když jsou pěkně orestovaná, tak je vyjmu. Do výpeku dám cibulku, a když je sklovitá, přidám kořenovou zeleninu (já jsem líná, takže dávám mraženou "pod svíčkovou"). Po deseti minutách vrátím játra, přidám tymián, a dusím. Když jsou játra měkká, rozmíchám v mléce mouku a zahustím. Někdo játra vyndá a omáčku mixuje, já ne, chutná mi to právě takto "robustnější" s kousky zeleniny. Nakonec se přidá zakysaná smetana, a dochutí se solí,troškou citrónové šťávy a plnotučnou hořčicí. Já osobně podávám s rýží.

Dobrou chuť!

Játra - snad jen ta paštika... Osobně je kupuji tak jednou za měsíc cca 40dkg. Jednou měsíčně je osmahnout na cibulce, to je požitek, ale jíst je pořád dokola nebo mít 3kg paštiky v šuplíku...

Moje matka pravidelně každý týden nakoupí maso nebo upeče xy buchet. Pak to nachystá a přemýšlí, komu to dát. Tatík vezme auto a rozváží - 3 okolní vesnice (děti a vnoučci), v další jsou jejich rodiče.

Sleva na 5kg masa 200,-Kč, rozvoz po republice 250,-Kč. Každý už má nakoupeno podle svých plánů, takže to čerstvé putuje do mrazáku. Z mraženého už to není tak dobré, takže si za tu "slevu" ani nepochutnáme.

A to nepočítám nervy, telefonáty, naštvanost... Možná byste se měla nad těmi výhodnými nákupy zamyslet.

V pohodě - já vím, že moje matka miluje tímto způsobem. Během mládí doma moc nepobyla - většinou v práci do 17-19té hod... A moc láskyplných řečí v té době také nebylo módní říkat. Možná tím chce kompenzovat, co díky práci nestihla...

Problém je v momentě, kdy prostě nakoupí maso za tisíce a snaží se ho rozdat po rodině - ne každý je rád, že musí přeházet mrazák a narvat tam další kousek... A jak stále neumí komunikovat (matka), během předávání brečí, že nemají peníze...

jmlc, já se omlouvám, budu chviličku protivná. Stále tvrdím, že jsme krátkozrací, že vidíme, co je jinde, ale u sebe ne. Každý nad chlapem, který v hospodě u piva a cigaret nechá majlant, který stejně vyčurá nebo vyblije, mávne nevšímavě rukou. Nebo nad chlapem, který pro své koníčky nebo slabosti zaplatí mnohem více, než vaše matka, kterou tuto činnost také baví. Navíc, vysledek nepříjde nazmar. Ukažte mamce, jak vypadá buchta, když ji dá zamrazit a po nějaké době vytáhne z mrazáku. Ukažte ji, že je vysoce jedlá. Ji to baví a navíc, neví, jak by udělala radost, byla prospěšná těm, které miluje. Tu poslední větu bych podtrhala, kdybych věděla, jak se to dělá. Jsem hubatá, vím. Ale nechci se hádat, ani diskutovat. Je to můj pohled, protože i mi se tohle občas podaří udělat. Tedy upéct, uvařit.

Knedlíčky si lze udělat a zamrazit do dóziček a pak jen vhodit do polévky. Manžel dělá játra s porkem ,je to zase změna ,ale moc chutná s rýží nebo bramborem .

Gito a Limoško, velký dík, ráda vyzkouším obojí. A taky se podívám po nějakém příhodném receptu na tu paštiku.

Proč se chlapi hned horší, když je něčeho víc? Když jsme zabíjeli čuníka, měl třeba 150 kilo i víc. A všeho bylo přehršel. Všude hromady masa, sádla. A za 2 dny bylo všechno čistě a pěkně zpracováno. Nic nepřišlo nazmar. Byla prdelačka, ovar, kroupy, prejt, sulc, tlačenka, jitrnice, jelita, sádlo, škvarky, maso v sudu na uzení...paštika /ale tu jsme dělali jen z masa, bez jater/. Nic nezestárlo, nezkazilo se, všechno jsme snědli s chutí. Jen kdyby dneska kus těch dobrot bylo!

Pokud na to člověk nezapomene, nenechá to v mrazáku 2 roky a občas mu to nepovolí, nic se tomu nemůže stát a ze všeho je následně chutný oběd. Jaga.

Jago, souhlasím, vždyť i naši předci si ulovili celého mamuta - a neodsekli si jen 20 dkg

no někdy si odsekli jen chobot nebo jazyk a věčina se pokazila nebo sežrali zvířata

a byla doba ledová tak nepotřebovali ledničky

Paní Jago, já jsem něco podobného. Děti hudrují, proč tolik masa nakupuji, když jsem sama a snacha mi většinou uvaří. Ale já mám takový dobrý pocit, když vím, že mám mrazák plný a mohu jen otevřít a mám, když čekám návštěvu nebo přijedou děti. Hlavně kupuji pajšl, uzená žebra, jazyk, srdíčka, líčka a hovězí. Vepřové maso dostávám od bratra.

Ale jinou zásobu si nedělám. Jen to maso.

Játra obalená ve směsi strouhaného kokosu a sojové omáčky, osmažená jako řízek. Už se nepamatuju, co se do toho dávalo za koření. Když tak v pondělí.

A co říkáte tomuhle?

cit.: ... Játra ale bohužel také slouží jako zásobárna škodlivin. Škodliviny z potravy, z okolí a z prostředí se v játrech hromadí a s játry sníme vše ...

To je blbost. játra škodliviny třídí a vylučují z těla, stejně jako ledviny. Rozhodně tělo nemá zájem, aby se nějaké škodliviny v něm usazovaly. To je přirozený mechanizmus. Nenechte se zblbnout novými objevy - překyselení, škodlivost mléčných výrobků a podobně.

a jinak recept - nejlepší jsou játra po anglicku, uvnitř krvavé, rychle opečené po obou stranách (cca 1,5 min x 2). Opepřené předem a posolené až při expedici, s čerstvou cibulkou, domácí tatarkou a hořčicí. Trocha sosu neuškodí. Na cibulce dušená a rýží taky skvělá - dostávám hlad, jdu udělat kontrolu boxu.

Včera navečer, když jsme venčily, jsem zašla na jedno točené, protože na zahrádce seděly kamarádky. A ta jedna vyprávěla, že nakrájí bílý špek, který "vytopí", ale ne úplně do zlatých škvarků, přidá nakrájené cibule a po chvíli játra. Na mírném plameni nechá játra udělat a odstaví. Když to včechno trochu vychladne, vezme na to ponorný mixer. Přisolí, připepří. Když má chuť, tak přidá i jiné koření. Teplým, naplní skleničky a nechá zchladnout. Nechci kecat, ale ty poměry byly snad 50/50 sádlo se škvarkama/ játra + cibule bylo dost. Druhá povídala, že celý velký jogurt (selský) smíchá s celou tekutou 33% šlehačkou, kterou přisolila. A vylije to na cedník, na který dala plátno. A nechá do druhého dne. Lučina se prý může schovat. Dělává to často. Samé dobroty!