Jak na vzteklé neposlušné dítě?

Od: Datum: 14.02.13 12:39 odpovědí: 56 změna: 03.10.16 19:08

Synovi budou dva roky a já mám pocit, že mluvím do dubu. Už mě jedna matka ujišťovala, že to souvisí s věkem a že se člověk musí obrnit trpělivostí, ale přesto. Neposlouchá a utíká. Když mu nechci dovolit, aby skočil pod nejbližší projíždějící auto, švihne sebou o chodník a řve. Úplně zhadrovatí, takže ani nejde sebrat ze země. Takhle ho tam nechám válet pár minut, než ho to přejde a můžem jít dál. Popojde pár metrů, rozhodne se že poběží do silnice, když ho nepustím, zase sebou švihne a řve. Nechce chodit za ruku, když jdem přes přechod, musím ho násilím držet. Utíká a neposlouchá, odešel by s kýmkoliv, je mu to úplně jedno. Když volám jménem nebo stůj, nic. Rozběhnu se, dítě zastavím, vysvětlím, že nesmí utíkat a chci jít opačným směrem, než si dítě usmyslelo, řev. Zapíná troubu. Říkám tisíckrát nesmíš, to se nedělá, spálíš se. Pak plácnu po ručičce. Když je to málo, tak to bere jako hru a směje se. Když je to hodně, začne řvát a příště jde troubu zapínat zase. Vážně už mě nebaví něco pořád vysvětlovat, protože to nikam nevede. Nevím, jestli je ještě malý a nerozumí, nebo jestli to zkouší. Někdy mám pocit, že mé dítě je totální blbec. To je výchova vážně o tom, že člověk roky a roky vysvětluje dokola to samé a krotí tu divou zvěř, než dítě začne chápat? Vždyť člověk je nejinteligentnější tvor, ale já mám pocit, že i blbá zvířata se učí rychleji.


Seznam odpovědí:
 
moment čekejte prosím, probíhá přenos dat...
Zobrazení struktury odpovědí v otázce
Skrytí struktury odpovědí v otázce
Zobrazení struktury odpovědí v otázce

 

Odpovědi na otázku:
Od: skye®
Datum: 14.02.13 12:42

Normálně jsem proti, ale v tomto případě bych ho seřezala, že by si týden na zadek nesedl. On by si to příště rozmyslel.

Ohodnoceno: 2x
 
Od: pb®
Datum: 14.02.13 13:05

Nemyslete si, že jsem to nezkusila. Jednou chytil venku takový hysterák, že jsem se rozhlédla, jestli někdo nekouká a pak ho řezala hlava nehlava, až mě ruce bolely. Zabralo to na chvíli, že se přestal vzpouzet a mohla jsem ho řvoucího nacpat do kočáru a odejít původním směrem. Druhý den zase vztek a zase se válí po zemi. Asi bych ho musela ubít, aby pochopil, protože několikrát vysvětlovat a pak plácnout nějak nezabírá.

Jinak je to veselé a já říkám samoobslužné dítě, které si rádo hraje s ostatními dětmi, neubližuje jim (ony jemu ano), půjčí hračku a neřve, když mu něko bere hračku neřve, v pohodě ho můžu dát komukoliv na hlídání a on se zabaví a neřve. Na pískovišti je můj syn snad nejveselejší ze všch dětí. Když jdeme nakoupit, vzorně sedí ve vozíku a ostatní rodiče svým uječeným dětem říkají, podívej jak chlapeček hezky sedí a je hodný. Až na ty vzteky. Nejspíš to má po mně, protože já jsem prý byla velmi vzteklé dítě s vlastní hlavou a když jsem jít nechtěla, tak jsem nešla. Pamatuju si, že mi máma říkala pojď, nebo tě tady nechám. Tak jsem nešla, ona mě nechala a myslela si, že přijdu. Ale já beran tvrdohlavý jsem seděla dál a ona se musela pěkný kus cesty vracet.

Od: skye®
Datum: 14.02.13 13:12

No vidíte, tak se zeptejte Vaší maminky, co s Vámi tehdy dělala, když to má po Vás

Ohodnoceno: 0x
 
Od: pb®
Datum: 14.02.13 13:17

Když ona už paměť tolik neslouží a některé vzpomínky jsou časem zastřené. Takže přesto, že mi maminka celý můj život říkala, jak jsem byla vzteklá, tak teď říká, že jsme byly se setrou jiné, hodné a že můj syn, který si dokáže sám hrát třeba hodinu s kostkama a když se s ním člověk honí, tak holt běhá po bytě a směje se, je hyperaktivní.

Od: en
Datum: 06.07.14 20:45
Hyperaktivita se nededi
Ohodnoceno: 0x
 
Datum: 14.02.13 12:44

Nejsem pro tělesné tresty, ale tady pomůže jedině dát na zadek .On si podruhé rozmyslí . Hlavně se nenechte ovládat. A s tou troubou -nechte ho ať se spálí , on podruhé si to bude pamatovat.

doplněno 14.02.13 12:46:

Uvědomte si, že vaše dítě je vaše vizitka - vy ho vychováváte .

Takže u něj bude asi platit , škoda každé rány která padne vedle .

Myslím, že to nebudete muset praktikovat dlouho ,pokud budete důsledná.

Ohodnoceno: 1x
 
Od: herodesenane
Datum: 14.02.13 12:51

Zapínání trouby a podobně - tady platí jasné NE. Je třeba nedovolit aby to dělal, vysvětlit mu proč nesmí a jak mu to může ublížit. Pokud zákaz nerespektuje tak plácnout tak aby to pocítil (ale neublížit). Na hysterčení strčit do kouta ať se vyřve, nebo studená voda. A trpělivost, je to normální chování, taky to znám... *zed*

Ohodnoceno: 0x
 
Od: krkovicka*
Datum: 14.02.13 12:56
Stejný problém měla kamarádka se synem.Vyrostl z toho.Sama jsem ráda že jsem se tomu vyhla.Navštivte web rodina.cz,třeba i diskuze, jsou tam dobré články o tom jak dítě zvládnout.Když Vám sahá na nože tak ho tím nožem píchnete jen malinko do hřbetu ruky aby věděl že to bolí,teplý sporák-dat mu ruku na dvířka-Pálí!Kamarádčin kluk pak už chodil vystrčil hlavu ze dveří do kuchyně a s respektem mámě říkal-Pálí Pauiii. Z venkovními scénami poradím jen to,nevšímát si toho.Když k nám do školky chodil herec M.Dlouhý tak jeho dcera mu čtyřikrát cí pětkrát na protest ráno i odpoledne dělala válecí scénu-nepůjdu do třídy,nechci domů ,ale jen jemu.Vždy bez toho aby po ní řval v klidu ze šatny odešel a zabouchl za sebou dveře.Počkal venku...Co tátovi?Tátovi to nedělá?
Nařezat na zadek to ne.To jen kdyby opravdu něco závažného provedl.
Ohodnoceno: 0x
 
Od: mowla*
Datum: 14.02.13 12:59

..."švihne sebou o chodník a řve"... - okamžitě - bez řečí, by dostal na zadek, ihned (chytím za ruku, zvednu, seřežu), nenásleduje žádné utírání slziček (nebo něco podobného - vysvětlování už bylo dost), zdržím za ruku a ´jdeme´. Udělá to znovu, znovu nářez - ale takový, aby si všiml, že nejde o pochvalu.

Trouba - to je trošku problém - dítě je zvídavé a zkoumá, cokoli cvakacího či otočného je děsně zajímavé, v tom bych mu až tak nebránil (co třeba vypnout sporák nadobu jeho zkoumání jističem?) - má dost jiných možností co zkoumat?

Ohodnoceno: 1x
 
Datum: 14.02.13 13:27

Já tedy nemohu souhlasit s některými předchozími radami. To seřezání fakt funguje? Já co vidím a slyším, tak nefunguje. Akorát se rodiče pak diví, že je děti mlátí a jsou agresivní. Mám taky vzteklou dceru, takže dokážu pochopit, že člověku rupnou nervy. Ruka mi na ní vyjela asi dvakrát - kdy jsem jí plácla, ale nikdy to nepomohlo. A co se s tím dá dělat? Je to o změně přístupu a je to na delší povídání. Moje dcera se třeba strašně vztekala, když jsem jí chtěla odtáhnout od nějaké rozdělané činnosti, takže teď už vím, že jí musím předem upozornit, že za chvíli budeme muset skončit a že se třeba půjde oblíkat. A to že se dítě vzteká není namířeno proti nám, je to pouze způsob, jak dítě vyjádří své emoce, protože to jinak neumí. Když jí chytne amok doma a nedaří se utišit slovy, tak prostě odejdu do jiné místnosti a čekám, až jí to přejde a pak mi většinou v klidu řekne, proč se vztekala. Když se to stane venku, to je horší, to se snažím co nejdříve vyklidit prostor Běhání pod kola aut, někdy bych prostě zkusila v klidu dítěti vysvětlit následky svého chování, co se může stát a třeba přípomenout nějaké to bebínko z minulosti, jak to bolelo a že se muselo do nemocnice. Nevím, jak staré dítko máte, ale dítě tak 2,5 let a starší už tyto věci dokáže pochopit. Hlavně to chce pokud možno zůstat v klidu, protože když je nervozní rodič, je i dítě. ALe na druhou stranu je třeba důslednost a stanovení hranic, co se smí a co ne. A to jde i bez řezání.

Ohodnoceno: 0x
 
Datum: 14.02.13 13:50
avatar

Jiste ze rezani pomuze. Ono kdyz se nechate bit od ditete, tak to neni tim, ze ste ho bila vy sama. To je necim jinym. A hlavne se tu nebavime o 16 letem diteti, tam to uz asi nepomuze, to ja fakt. No i kdyz...spravny otec si poradi i s dospelym synem.

Ohodnoceno: 0x
 
Datum: 14.02.13 14:06
avatar

Nemohu souhlasit. Jako dítě jsem byla vzpurná, drzá, odmlouvavá, měla jsem hysteráky a utíkala jsem. Mluvení bylo jak do dubu, i kdyby mi to taťka tisíckrt vysvětlil, po tísícíprvé jsem to udělala zase. Takže došlo na facky. Jen abych uvedla na pravou míru, nikdy nešlo o nějaké bezduché seřezání, ale trest (většinou za lhaní). Jedna dobře mířená facka od táty mi promluvila do duše lépe, než hodinový rozhovor. Brácha zase dostal výjimečně, protože s ním byla možná domluva. Na každé dítě tedy platí něco jiného a s někým to po dobrém opravdu nejde.

K dotazu - Ve dvou letech je zcela normální, že dítě zkouší, co může a co ne. Ale uvědomte si, že za rok půjde do školky, kde neexistuje, aby skákalo do silnice a dělalo hysterické scény. Jsem pro potrestání ihned (za pět minut už dvouletédítě neví, že něco provedlo), případně zkusit onu studenou vodu nebo stání v koutě. S bráchou jsme se v koutě něco nastáli a nijak traumatizovaní nejsme. A řvaní si nevšímat - čím více tomu budete věnovat pozorost, s tím větší radostí Vás dítě bude provokovat.

Buďte ovšem důsledná, jakmile jednou dvakrát povolíte, bude Vaše dosavadní snaha zbytečná.

Ohodnoceno: 1x
 
Datum: 14.02.13 13:40
avatar

Váš syn není žádný blbec, to válení po zemi je sice problém ale rozhodně nepomůže pár na zadek, pokud to udělá doma je nejjednodužší strčit ho pod sprchu nebo prostě polít trochou vody. U teplé rychlovarné konvice pomohlo když jsem vnučku nechala na ni sáhnout (samozřejmně že ne na úplně vařící) ale dlaň červenou měla, za ruku nechodila nikdy ale naučila se u cesty zastavit a čekat, obleče si pouze to co sama chce ale naštěstí se zeptá jestli je teplo nebo zima dcera boj oblékat jí něco jiné vzdala, v obchodě má svůj košík nebo malý vozík a má určené 3-5 věcí které sama nakupuje a u pokladny platí jinak se s ní bohužel nakupovat nedalo, poslední její perlička je, že se oblékla, zavolala na svou mámu čau a odjela výtahem, dcera ji chytila až před panelákem a vnučka prohlásila, že jde k dědovi, pojede šalinou a cestu zná protože má mapu (Beskyd). Zvláštní ovšem je, že v kolektivu dětí se chová úplně jinak, na vycházku se školkou jde spořádaně a poslouchá na slovo ale u oběda řekne, že ji to nechutná protože babička vaří líp, nebo že po obědě nebude spát jelikož není mimino. Ano moje vnučka je velmi svérázná tři roky jí budou v dubnu.

Ohodnoceno: 0x
 
Od: pb®
Datum: 14.02.13 14:37

A jsem tam, kde jsem byla. Jedni radí seřezat, druzí radí neřezat. On se většinou vzteká venku, právě když chci třeba zahnout do ulice, nechci ho pustit do silnice atd. Bohužel on má vodu velice rád, takže kdybych ho začala polévat vodou, byť studenou, nejspíš by to pro něj byla ohromná zábava. Že nemá sahat na horkou troubu ví, bohužel neví nebo nechce vědět, že nemá zapínat troubu. Ale i tady vidím trošku pokrok, že to už nedělá tak často, stejně jako už tak často nerabuje v kuchyňských skříňkách. Asi už ho to přestává bavit. Zkusím tedy vysvětlování ještě před tím, než k danému problému dojde. Tedy když se budem blížit k přechodu, budu vyprávět, že mi musí dát ruku, protože tam jezdí auta a ne až po tom, co povleču vztekající dítě po přechodu říkat, že tam nemůže chodit sám. No uvidíme.

doplněno 14.02.13 14:42:

Ještě povzdech. Jaktože nejsou nějaké kurzy na výchovu dětí? Na každém rohu je cvičák pro psy, o jejich výcviku se napsalo spousta knih, stejně jako třeba o výcviku koní, i na to jsou kurzy a trenéři. Jak správně vychovávat dítě, to si musí každý vycucat sám z prstu.

Datum: 14.02.13 14:42

no pravě venku asi nebudete moc praktikovat odchod do jiné místnosti... myslím že domlouvat je zbytečná ztráte sil.. já bych ignoroval jeho požadavky.. ale nevím jestli by se mi chtělo čekat než se vyřve... řvát může i po cestě a vubec bych na to nijak nereagoval... když mu domlouvate tak třeba ho to pravě baví... fyzické tresty spíš budou učinnější až bude větší... ne každé dítě je ve 2 letech inteligentní...

Ohodnoceno: 0x
 
Datum: 14.02.13 15:00
avatar

Liduš, nedivím se, že jí jídlo ve školce nechutná:D Já ho jím s dětmi a mnohdy je to pěkný hnus, co do těch dětí cpou, zvlášť polotovary typu ryba apod.*blee*

Je pěkné, že je vnučka samostatná a poradí si (to s mapou je kouzelné:D), nicméně mi přijde, že je zvyklá velet (viz to oblečení a spaní ve školce). U nás je třeba nařízení takové, že leží všichni, kdo nespí, může si číst, ale musí ležet. A přes to nejede vlak... protože kdyby si jedno dítě chtělo malovat u stolu, tak v tu ránu nespí nikdo.

doplněno 15.02.13 10:57:

Tak sem tam zasloužený výprasknepovažuji za tvrdou výchovu:) Dnešní doba je holt bohužel taková, že se dětem všechno promíjí a své hranice si určují samy. Jak to dopadá, vidíme všude okolo (tím nemyslím Váš případ). Tak držím pěsti, ať z vnučky vyroste vyrovnaná silná osobnost;)

Ohodnoceno: 0x
 
Datum: 14.02.13 17:02
avatar

Martino já jsem pro tvrdší výchovu a občas jí plácnu ale její rodiče tvrdí, že vyrůst z ní musí osobnost jelikož jinak v tomto světě neobstojí. Ve školce leží , někdy si prý potichu zpívá.

Ohodnoceno: 0x
 
Od: vm
Datum: 14.02.13 14:41

Dítě utváří jeho rodina. Jeho okolí a ti, co s ním tráví čas. Část své povahy a dispozic ať dobrých, či zlých, si nese po svých rodičích. Pokud víte, že to nikde neodkoukává a má i během dne dost prostoru se vyřádit a nedohání to potom na procházkách atd., pak je tu možnost hyperaktivity, nebo např. lehký autismus. Mnoho lidí jej má, aniž by o tom kdy věděli. A mimo jiné i takto může mít vliv i na chování. Ale to je jen hypotéza, jen že i tato možnost se nabízí. Vždy můžete napsat, nebo zajít pro radu k děts. psychologovi. Nejsem zcela proti fyzickým trestům, ale ta míra je důležitá. Neříkejte prosím o svém 2-letém dítěti, že je blbec. VM

Ohodnoceno: 0x
 
Datum: 14.02.13 14:46

ten autismus mě taky napadl... oni se tak chovaji když jim něco neumožnite, nebo přerušíte jejich činnost tak začnou být nepříčetní... ale u takoveho maleho se to asi zatím těžko pozná...třeba jen byl v minulem životě zvířátko :D... ale pes to asi nebyl.. spíš kočka :D

Ohodnoceno: 0x
 
Od: mudrsova
Datum: 14.02.13 15:15
Dobrý den. Nechci být prorokem zlých zpráv, ale může se jednat o rozvíjející se bipolární afektivní poruchu. Diagnóza autismu (odvozeno od skákání pod auto) jak zde již bylo popsáno se sice nabízí také, ale na základě dlouhodobých znalostí z oblasti psychiatrie bych se přiklonil spíše k variantě první.
Pokuste se překonat Vaše zábrany a dítěti zakazovanou činnost alespoň 1x povolte. Je velká pravděpodobnost, že se již příště nebude opakovat zmiňovaná hysterická reakce dítěte na Váš zákaz. Přeji mnoho zdraví!
Ohodnoceno: 0x
 
Datum: 14.02.13 15:22
avatar

Zase vy se svým katastrofickým scénářem? Myslím, že téměř každé dvouleté dítě se chová takto. Prostě zkouší, co mu dovolíte. Je to běh na dlouhou trať, ale do pěti let už by se měl uklidnit - pokud ho budete správně korigovat. Vysvětlit poprvé, vysvětlit podruhé a po třetí dát ihned na zadek. Tak nebude mít pocit (až bude větší), že není respektován, ale na druhou stranu, že i on musí respektovat vás.

Já byla takto uřvaná a uječená někdy do desíti let a věřím, že to muselo být peklo. Sestřenka i bratránek si tímto vzdorovacím obdobím prošli také. Je to něco jako s pubertou.

Také prý pomáhá nezakazovat, ale říct to jinak (neříkat: "Nesahej na to, spálíš se!" ale "Jen si sáhni, jestli se chceš spálit." nebo místo "Budeš se držet za ruku, když půjdeme přes přechod!" říct "Klidně si jdi bez držení, uvidíme jak daleko dojdeš, než tě srazí auto.") - je to drsné, ale účinné.

Ohodnoceno: 1x
 
Od: kacermudr
Datum: 14.02.13 15:43
Drahá paní,musím se zastat kolegy. V diagnoze má naprostou pravdu.
Praktické rady Vás, maminek, jsou jistě cenné a vážíme si jich. Já bych ale doporučil bezodkladnou návštěvu pediatra s následným odborným vyšetřením.MUDr. Kačer
Ohodnoceno: 0x
 
Od: krkovicka*
Datum: 15.02.13 06:03
Nevěřím že by ste byl nějaký doktor.Možná si na něj pouze hrajete a docela jste se až moc vžil do své role.Dvouleté dítě nedokáže spolupracovat s psychologem takže obecně vzato nelze potvrdit psychickou příčinu chování.Tak stejně ADHD.Je příliš brzy na nějaký závěry.Autismus se neprojevuje jen skákání pod auto ani ty lehčí formy autismu.Je spousta jiných faktorů které se projeví až později.Rozhodně ne ve dvou letech.Po komplexním vyšetření na podezření autismu po třetím roce kdy se dítě stává rozumnější,poznává barvy a dokáže už zcela mluvit se s ním dá pracovat na to aby odborník zjistil příčinu kde je něco špatně. Mám moc blízkou přítelkyni která má starší dceru s Adhd a mladší u které byl zjištěn Autismus ale před pátým rokem to jiný odborník zcela vyvrátil.Jsou to naprosto zdravý děvčata.
Ohodnoceno: 0x
 
Od: mudrsova
Datum: 15.02.13 07:34
Vážená Krkovičko. Chápu Vaše pochybnosti a případnou závist nad vzděláním kterého jsem dosáhnul, nicméně nemám potřebu Vám zde ukazovat diplom, či jinak Vaše tvrzení vyvracet. Podávám zde jen kvalifikované rady, kterých se tazatelka může, nebo naopak nemusí držet. Přesto děkuji za Váš komentář a přeji příjemný den!
Ohodnoceno: 0x
 
Datum: 14.02.13 15:46
avatar

Možná bych to sem s tímhle logem v profilu neměl psát, ale napíšu. V tomhle příúadě seřezat. a pokud to nepomůže, tak přidat! Věřte mi, že už to vícekrát neudělá! Normálně mu dejte prostě na p*del a uvidíte. Klidně vemte vařečku a před tepláky ho jednou plácněte. Přiště už bude stačit, když mu jí jen ukážete a nechá toho.

Ohodnoceno: 0x
 
Datum: 14.02.13 17:22
avatar

kacermudr a cobrak už jste někdy viděli malé dítě? Proč hned strašit ADHD, autismus a proč dítě trestat vařečkou? Dva - tři roky jsou období vzdoru a tak to chce jen usměrnit.

Ohodnoceno: 0x
 
Datum: 14.02.13 17:30

pb. Nejsi v tom sama *mala*. Jako bys psala o mém vnoučkovi (rok a půl). Přesně - vyhraje si sám i s dětmi, je jinak v pohodě, hodný, ale... Když mu zakážeme něco, co si zrovna umanul, tak sebou praští na zem a tluče o ní hlavou *zed*. Když si ho nevšímáme, tak v tom chvilku pokračuje a pak si jde zase hrát. Když bychom mu dali na zadek, tak se začne vztekat. Pochopitelně si nikdy nic takhle nevyvztekalo. Je to kolikáte dítě v rodině, žádné před ním to nedělalo. Chováme se k němu stejně jako k ostatním dětem, nedošlo k žádné mimořádné události v jeho kráťoučkém životě ;). Možná to jsou geny, kdo ví.*nevi* Taky zatím nevíme, jakou na něj zvolit taktiku. Na zadek nepomáhá. Možná zkusím tu vodu *smich*. I když... Větší vnučka má takovou loutku a té se bojí. Tu jak vidí, tak je hodný. Tak si ji asi vezmu k ruce. Holt risknu, že jednou bude mít trauma z loutkového divadla *cert*

Ohodnoceno: 0x
 
Datum: 14.02.13 18:29
avatar

"Vždyť člověk je nejinteligentnější tvor, ale já mám pocit, že i blbá zvířata se učí rychleji."
Chápu že to mrně je nesnesitelné. Já na vašem místě nevím co bych dělal, ale navážet se do zvířat? Zvířata nejsou blbá. Možná nespočítají ani dvě plus tři, ale opravdu hloupá nejsou.
doplněno 14.02.13 18:47:

A není snad instinkt přecejen lepší? Dnešní lidé jsou schopní dělat takové s prominnutím pí*oviny. Žádné zvíře se nebude pokoušet lámat prkna hlavou (pokud k tomu nedá povel instinkt), žádné zvíře nebude skákat přes kdeco a přizabije se při tom (tu je tedy i pár výjimek). Stačí se podívat na jekékoli "fail" video a 90% pádů a úrazů by se nikdy žádnému zvířeti nestalo.

Ohodnoceno: 0x
 
Datum: 14.02.13 18:42

jak se to vezme... řekl bych že většina zvířat jedná hlavně instiktivně, ne přemýšlením nad věcí,,,

Ohodnoceno: 0x
 
Od: hop®
Datum: 14.02.13 22:48
avatar

Honzo, Fatálek má pravdu, zvířata nejsou sebevrazi, lidé ano...

Ohodnoceno: 0x
 
Datum: 14.02.13 19:11
avatar

A váš syn se takto chová pořád, nebo jen tehdy, když je prostě unavený? Asi máte extrémně živé dítě, žádnou bábovku, co kam ráno posadíte, tak večer zase najdete. Jestli je hyperaktivní, poznáte asi, až by šel do školy. Dost často se na dítě působí také psychické rozložení matky. Nejste vy sama nějaká nervní? Dítě toto vnímá...

Ohodnoceno: 0x
 
Datum: 14.02.13 20:44
avatar

Jsem asi stará škola , ale přiměřené plácnutí přes zadek v pravou chvíli udělá větší službu než zdlouhavé domlouvání.Jedna z mých dcer , když byla mrňavá tak ztropila v obchodě neskutečný cirkus včetně válení po zemi , vzteky bez sebe jsem si dovláčela uřvanou domú ( asi 300m) a tak jak byla , v botičkách a zimní kombinéze jsem ji vrazila pod studenou sprchu no světe div se , už se to nikdy neopakovalo. Tehdá jí byla tak cca 4roky.Druhá z dcer měla coby malé dítě neutále tendenci se u dědy motat kolem kamen , nic nepomáhaho , pořád jsem si říkala ,,nesahej , pálí , samozdřejmě naprosto zbytečně. Pak jsem pochopila , že ona neví co to je ,,pálí, tak jsem ozkoušela místo na trobě u kamen , kde to bylo teplé a spolu jsme si sáhli na ,,pálí. Samozdžejmě se jí nic nestalo ,nespálila se , ale už věděla co to je ,,pálí.Docela se mi pak ulevilo, už jsem nemusela mít strach , že si sáhne na opravdu horké kamna .Jistě jste milující maminka obrněná trpělivostí , ale v případech , kde je dítě v ohrožení úrazu , holt musíte být nekompromisní a důrazná A ano výchova je vážně o tom , že budete roky a roky stále dokola vysvětlovat *haha*. A to jste na začátku .;)Ať Vám cvrček přináší jen radost.

Ohodnoceno: 0x
 
Od: hop®
Datum: 14.02.13 21:06
avatar

Dvouleté děcko je nutné vychovávat někdy (většinou) i jiným způsobem, než promlouváním do duše a přesvědčováním.

Říká se "škoda rány, která padne vedle" a je na tom velký kus pravdy! Dobře mířená facka nebo přesprdelka má svůj efekt - nemusí vůbec bolet, ale jde o efekt překvapení i ponížení. Je to výchovné a není to trání dítěte, vykašlete se na názory paní Džamily, kde je jí dneska konec...

Já jsem v podobném věku byl od rodičů trestán fyzicky, prý to fungovalo (znám z vyprávění) a nezanechalo to na mně žádné negativní následky - myslím že mohu potvrdit

Ohodnoceno: 1x
 
Datum: 14.02.13 21:50
avatar

Hope, naprostý souhlas. Byli jsme takhle vychováváni a otcova ruka a mámina vařeka nás uměly srovnat. Já vychovával děti stejně (pravda, výkon trestu nebyl tak pádný) a žádné z nich si nikdy nestěžovalo. Prostě něco se řekne a ty neposlechneš, tady ji máš. Bez řečí a ihned. Znal jsem jednu maminu se vzteklým dítětem a vím, jak ho vyléčila. Když sebou její dáreček ve vzteku třísknul v obchodě přede všemi na zem a začal řvát a mlátit kolem sebe, tak ona udělala přesně to samé. On okamžitě přestal a jenom zíral. A to bylo naposled, co něco takového udělal.

doplněno 14.02.13 23:56:

Hope, za mých školních let byla rákoska běžným vybavením třídy. Od 1. do 5. třídy jsme měli učitelku, která nás řezala i za chyby v diktátu. Kolik chyb, tolik ran. Pokud ji o někoho zlomila, musel dotyčný obstarat novou. A stěžovat si doma? Dostali bychom znovu a víc.

Ohodnoceno: 1x
 
Od: hop®
Datum: 14.02.13 22:43
avatar

Ladine, na základce jsme měli zástupkni, o které se tradovalo, že má v kabinetu táááááákovouhle rákosku, ukazovali jsme rukama asi centimetrovej průměr. Neznám nikoho, kdo by tou rákoskou dostal a neznal jsem ani nikoho, kdo by ji jenom třeba viděl. Ale přirozená autorita této pedagogické pracovnice byla neuveřitelná, třeba jsme na chodbě dělli bordel, ona šla okolo a jen rukou naznačila kolečko, tedy jakýsi průměr té fiktivní rákosky, a všichni jsme byli okamžitě hodní a připosraní, ti rychlejší jsme byli už dávno raději někde jinde...

doplněno 15.02.13 00:07:

Ano, Ladine, naši učitelé byli demokratičtí, dávali nám na výběr, jesli chceme poznámku nebo na prdel. My jsme většinou demokraticky volili možnost "na prdel", protože kdybychom zvolili variantu "poznámka", tak bychom doma na tu "prdel" za tu poznámku dostali daleko větší nášup. Nevím jak se k tomu staví ostatní, ale mně to naučilo určité diplomacii, lepší facka hned než dest facek za chvíli...

doplněno 15.02.13 00:10:

Ano, Ladine, naši učitelé byli demokratičtí, dávali nám na výběr, jesli chceme poznámku nebo na prdel. My jsme většinou demokraticky volili možnost "na prdel", protože kdybychom zvolili variantu "poznámka", tak bychom doma na tu "prdel" za tu poznámku dostali daleko větší nášup. Nevím jak se k tomu staví ostatní, ale mně to naučilo určité diplomacii, lepší facka hned než dest facek za chvíli...

Ohodnoceno: 0x
 
Od: vm
Datum: 15.02.13 00:22

Koukám, pěkně jste dostávali a dosud jste jim to nezapomenuli ... *mala*

Ohodnoceno: 0x
 
Od: hop®
Datum: 15.02.13 00:27
avatar

VM: nezapomenuli, a dnes, s odstupem času jsme za tuto výchovu vděčni. Myslím, že konkrétně ze mne je díky této výchově celkem slušný člověk... *placni*

Ohodnoceno: 0x
 
Od: vm
Datum: 15.02.13 00:41

Pak je mi líto vás i vašich rodičů, že jste to nezažili i jinak.

Hodnotili by vás všichni tak, jak hodnotíte sám sebe?

Dal jsem si práci a přečetl celý článek. Tělesné tresty do určité rozumné míry ano, ale vzdělaný člověk s rozhledem ví, že přemíra násilí, plodí jen násilí. Atd., atd., atd...

Ohodnoceno: 0x
 
Od: hop®
Datum: 15.02.13 12:09
avatar

Opravdu mne nemusíte litovat, není důvod. Tělesné tresty do určité míry - samozřejmě, jistě jste si všiml, že jsem psal o tom, že u "správné facky" jde především o moment překvapení, a ne o případnou způsobenou bolest, výchovný pohlavek by bolest ani způsobit neměl...

Ohodnoceno: 0x
 
Od: vm
Datum: 15.02.13 00:05

... a tak je řezali a řezali a kdyby neumřeli, tak je řežou dodnes. *bzum*

Ohodnoceno: 0x
 
Datum: 14.02.13 21:27

pb,prectete si neco o ADHD a klidne nastivte odbornika,detskeho psychologa.Tohle je tezke zvladnout,chce to jen trpelivost a chvalit,presto,ze neni za co.Mam tohle za sebou a nadelala jsem spoustu chyb,ale za vcasu uvedomila,ze mlatit dite je uplne v tomto pripade bez efektu,ba jeste horsi.Jinak toto se i dedi a zlepseni muze nastat v dobe dospivani.Pokud je to ADHD.Treba ne,treba jde o to prijit na to,jak na neho pusobit.ja bych volila,fakt strasne moc trpelivosti,zkusit ho zaujmout,kdyz po nem neco chci.prikazem to nepujde,pokud je palicak.trochu diplomacie.Jinak prave proto,ze jsme jako lidi inteligentni,tak se hure poddavame nejakym prikazum.Pokud jde ale o syndrom,ktery jsem zminila a dnes ho ma kde,kdo,tak verte,ze se nama cenu vubec zlobit,jelikoz se tito jedinci,nejsou schopni prizpusobit,nebo naucit nejakemu radu,nebo si zapamatovat,ze tohle nesmi.On vi ze ne,jenomze nestiha zpracovavat myslenky.Vy mu reknete informaci a on je v tu ranu u jine a zase se musi vracet.no prectete si o tom neco,treba v tom najdete podobnost.Jednou mi lekar rekl prirovnani se psem,coz bude znit treba divne.Rekl Bigla take poslusnosti nenaucite,proste jsou jini,nejde to.

Ohodnoceno: 0x
 
Datum: 14.02.13 22:00
avatar

Pb, něco podbného mi jednou zkusila prostřední dcerka (bylo jí kolem 2 let).

Popadla jsem ji, odnesla domů a celý den už jsem s ní zůstala doma. Už to nezopakovala.

Chodila za ruku, když jsem ji nechala jít samotnou, věděla, kde se má zastavit a počkat, ... Totéž v obchodě, i kdekoliv jinde ve společnosti: Neumíš se chovat (poslouchat), tak tam nemusíš být.

Nepamatuju si, že by se mi děti někdy začaly vztekat v obchodě, dopravním prostředku nebo v čekárně u lékaře. (netvrdím, že to třeba nezkusily, ale nepamatuji si nic takového).

Pamatuji si, že jsem si s nimi téměř pořád o něčem povídala ...

Ohodnoceno: 0x
 
Datum: 14.02.13 22:18

Nejvíce zabírá slabej a pružnej proutek -vrba, líska, ten pořádnej štípanec na zadek dítě vnímá mnohem citlivěji a hlavně, tento štípanec je "demokratickej", rukou můžete dítěti strašně ublížit, taky jsem rukou dostal nebo ruku použil, ale švihnutej štípanec - ten píše.

Ohodnoceno: 0x
 
Od: vm
Datum: 14.02.13 23:44

Jistěže, tam kde některým končí rozum, dostává zelenou násilí. - Ale vždy jim zůstane dost rozumu na to, aby se obhajovali.

Ohodnoceno: 0x
 
Datum: 15.02.13 11:07
avatar

:D Násilí:D

Tak Vy buď děti nemáte, nebo to máte vyčtené z knížek. Nikdo nemluví o násilí ani o řezání, jak zmiňujete nahoře, ale dítě by mělo dostat trest, pokud překročí hranice. Pokud je tento trest pár na zadek a má to efekt, tak je to dobře. Pár na zdek ještě žádnému dítěti neublížilo a nikdo z nás, kdo dostal po tlamce coby dítě, nemá žádné trauma.

Jak píše dole Babkazov, jak to ti učitelé dělají, že bez násilí zvládnou tři problémové a dvacet dalších dětí? Odpovídám - někdy horko těžko a mám sto chutí lupnout rarachovi jednu na zadek. To však nesmím, takže jde o svém chování přemýšlet ke stolečku a až si uvědomí, co udělal špatně, přijde mi to vysvětlit. Pláč ani válení se po zemi na mě neplatí, to už děti pochopily dávno.

Nicméně kolegyni ve škole nedávno jeden čtvrťák řekl, aby uhnula s tou tlustou prdelí, že zaclání. I když se to nesmí, dostal čtvrťák (problémový) přímo ve třídě takovou facku, že už si to víckrát nedovolí. A doma nic neřekl, protože by dostal ještě druhou. Nevím věru, jak "rozumně" byste toto chtěl/a řešit, když domluvy ani poznámky nic nezmohou.

Ohodnoceno: 0x
 
Od: vm
Datum: 15.02.13 23:31

Vztoupím do toho ještě jednou. Pochopila jste, na koho byla mířená ta věta o násilí a proč? Můžu tady popsat 50 řádků a bude to k něčemu, když nahoře píšou chlapi o tom - škoda každé rány ... adt. a navzájem se v tom povzbuzují? A vzpomínají na respekt z dětství z rákosky a berou to jako normu? Já myslím, že to už je příliš, tak jsem to zhrnul do věty, která je vystihuje. Smích tady určitě na místě není. To co tu pak vy popisujete, je realita a řešíme to podobně. Kdybyste přečetla všechno, tak víte, že nejsem proti tělesným trestům. Někdy jsou na místě. Mě rozčiluje, jak se v nich někteří " dospěláci " vyžívají. Jednoduché a rychlé řešení, pohodlné, pro ně. V prvním dopise matky, o kterou tu jde, mě zarazilo, jak moc tomu všemu podléhá, až hysterčí. Už tu to taky někdo popsal. A také to, že v dalším " dopise ", už byla poněkud klidnější a viděla vlastní chyby, řešení. To nic nemění na věci, že chápu a vím, jak těžké to s dětmi někdy je a každý věk si nese svoje, to taprve pozná.

Je tu taky příspěvek, ve kterém pisatel-ka zděluje svůj názor, ale také dodává, že to od všech nepřečetl-a. To je fér a pak nevznikne zbytečné tahání za slovíčka.

Ohodnoceno: 0x
 
Datum: 15.02.13 07:39
avatar

Dítě, ve věku vašeho dítěte, začíná mít své zájmy a své požadavky. A také je začne vyžadovat. Prosazuje svou vůli. Proto to řvaní a proto to válení po zemi, neumí to jinak. Čím více obecenstva, tím lépe! Jakmile obecenstvo ztratí, pak už je to jen otázkou času, kdy si to srovná sám v sobě. ;) Podle popisu se jedná o ADHD, dříve jsme tomu říkali "Lehká mozková dysfunkce", která se často pojila s hyperaktivitou. Jedná se velice laicky řečeno, o špatnou spolupráci mozkových polokoulí. Poklikejte, načtěte. Pomůže vám to pár věcí pochopit. :) Je mnohem lépe předcházet takovým konfliktům. Určitě jste se teď zhluboka nadechla, ale v klidu dočtěte ;) Je potřeba informovat mladého, co se bude dít, chviličku před tím, než začnete konat. Takové věty : ještě chviličku to bude takhle, jen pár kroků, jen minutku a budeme uklízet, papat, přecházet. Nejen teď, ale vyšlapáváte si cestičku do budoucna. A když vidím, že se k něčemu schyluje: Jéé, podívej, auto (pes,paní). Střídat činnosti po chvíli, protože se malý neumí soustředit déle, než pár minut. Já jsem s takovým dítětem, když jsem odhadla, že konflikt blíží, že už je dlouho v klidu, klidně pustila tašku a vzala ho za druhou ruku a zazpívala, "jeden dva, jeden dva, zatočme se dokola", malý se zasmál a pokračovali jsme v chůzi. Pořád dítě na něco upozorňovat, zaměstnávat ho. Odvádět ho od jeho nápadů.;) Nejsem vůbec proti tomu, že jedna dobře mířená prdelovka je lepší než půlhodinová řeč, ale hrozí tam neštěstí, že se trestání stane normou a dítě to bude brát jako něco, co se má a bude bít ostatní děti Třeba nebude agresívní, ale použije to, o čem ví, že se má. ;)Nemáte to vůbec, ale vůbec snadné. Snadný recept na tohle není. Jen stálá, soustavná a promyšlená práce. Ne na pár roků, než dostane rozum, ale jestli je to opravdu ADHD, tak je to na celý život.;) Vám všem: jak byste všichni křičeli a stěžovali si a radili se na poradte.cz, kdyby učitelka na vaše hyperaktivní dítě použila tresty a bití. Věřte, že takové dítě, většinou jich bývají asi 3, vždycky ve třídě školky je. A učitelka je zvládne bez facek. A k tomu má asi 20 dalších dětí. Jak je to možné?! A jde to! ;)

doplněno 15.02.13 16:34:

To jsem ráda, že je to takhle. ;)Z vašich prvních vyprávění to vypadalo úplně jinak, než teď. Doplnila jste nám informace a celé je to o něčem jiném. V těch prvních vyprávěních jste vypadala jako maminka, která naprosto dítě nezvládá, je na pokraji vyčerpání a na prohlídky k dětské doktorce dochází jen z nutnosti. Jsem nesmírně ráda, že jsem to celé pochopila úplně špatně. To, co píšete teď, je úplně skvělé.*placni* Šťastný život celé rodině přeje vysloužilá učitelka mateřské školy, která už viděla ledacos. babka z Ostravy

Ohodnoceno: 0x
 
Od: pb®
Datum: 15.02.13 14:03

Víte mě přijde, že v dnešní době se snad ani nemůže narodit zdravé dítě. To ho každý hned zkoumá a určuje diagnózy. Já jsem přesvědčena o tom, že můj syn je úplně zdravý, akorát má období vzdoru, které s jeho věkem souvisí a já hledám cestu, jak toto období nejlépe překonat. Můj syn vážně není hyperaktivní, to bych tady teď nepsala, ale visela na nejbližší větvi. Já nemám pocit, že mě péče o něj nějak vyčerpává, popravdě nikdy ale opravdu nikdy jsem nebyla tak odpočatá, jako na rodičáku. Já opravdu mateřskou nebo rodičovskou dovolenou považuju za dovolenou. To by asi matka hyperaktivního dítěte neřekla. Můj syn je většinou hodné veselé dítě, které má svůj stálý režim. Spí naprosto ukázkově, už ve věku 3 měsíce prospal celou noc a od jeho 7mi měsíců spal v noci 11-12hodin. Teď usne večer v 21hod a ráno se vzbudí tak mezi 8-9, po obědě si dá své 2-4 hodinky spánku. Vidělo ho už dost lékařů, pochopitelně jeho pediatrička, pak známý, který je neonatolog a jeho žena praktická lékařka, ti ho viděli mnohokrát a mnohokrát s ním pobyli třeba celé odpoledne. Paní docentka na antropologii, to protože děti rozené koncem pánevním mají odlišný tvar hlavy, tak aby se něco nezadbelo. Stejně jako několikrát oční lékař, protože mám dětskou lékařku, která nechce nic zanedbat a když se jí zdálo, že maličký šilhá a jelikož já mám brýle, poslala mě hned do centra zrakových vad do Motola, prý tam mají zkušenosti a umí vyšetřit i kojence. A nikdo z těchto lékařů ani nenaznačil, že by s ním nebylo něco v pořádku. Pravda, nejsou to psychiatři ani psychologové, ale přece.

Víte, měla jsem tento týden tu čest opravdu vidět dítě, které má nějakou poruchu. Zatímco můj ani ne dvouletý syn si krásně hrál s ostatními dětmi, smál se a klouzal na klouzačce, tenhle, asi tak 4letý, nemluvil, jen se vztekal a řval a sápal se po klouzačce z druhé strany, což mu pochopitelně nešlo, takže řval o to víc. A když ho matka na klouzačku vysadila, bál se jí sjet dolů. Takový velký kluk a neuměl sjet klouzačku. A můj prcek, v dětském koutku asi druhý nejmladší, lezl a klouzal se o 106. Ten chlapec tam byl i se starší sestrou, matka i sestra mu opakovaně vysvětlovaly a ukazovaly, jak se má klouzat. No nepochopil to. Na tom chlapci bylo na první pohled vidět, že je jiný.

Já myslím, že největší chybu dělám sama, protože zapomínám na to, svému synovi vysvětlovat, co budem dělat, ale utrhnu ho od jeho činnosti a on neví, co se děje a tak se vzteká. Dneska jsem si dávala pozor, takže kupodivu ani neběžel do silnice, ale šel hned k autu, když jsem mu vyprávěla, že pojedem autem nakoupit. I v podzemní garáži se mě držel a nesnažil se skočit pod auto a všechno bez vztekání.

Datum: 15.02.13 14:32

přiznám se, že jsem neměl sílu přečíst detailně celou diskuzi, ale napadá mě otázka, žijete s manželem/partnerem? jak reaguje na něho?

Ohodnoceno: 0x
 
Datum: 15.02.13 14:35

Z toho vyroste, ale bude to nějakou dobu trvat. Pokud ho chytí amok, nechejte jej klidně válet na zemi. Pochopitelně ne tam, kde by si něco udělal (třeba na přechodu přes silnici). A taky doporučuji jej přemístit v rámci možnosti mimo dosah a dohled okolojdoucích čumilů, kteří mají vždy nějakou "chytrou" radu.

Ohodnoceno: 0x
 
Od: jinx®
Datum: 06.07.14 22:42
avatar

Sporak-malej dcere som podrzal ruku a popalil ju-inak to neslo.Vyprask na verejnosti-koledujete si o pruser napriek tomu ze ste rodic moze si vas niekto nahrat a dat podnet socialke.Schmatnut za ruku silou a razne dat najavo ze bude robit to co chcem ja...a ideme.Presiel som tym tiez.Mala hystericke zachvaty hlavne ked sa nedalo ist von kvoli zlemu pocasiu alebo chorobe jej z toho prepinalo,mala vela energie len kam s nou?Niektore zachvaty sme riesili studenou sprchou.Vrieskala,obcas to vyzeralo ze si uz zvykne aj na to lebo to malo stale slabsi efekt,ale nastastie neskor z toho vyrastla.Skuste popremyslat o aktivitach ktorymi by sa dieta bavilo a unavilo.Zachvaty ustupia.

Ohodnoceno: 0x
 
Od: oomm
Datum: 07.07.14 16:52

Jestli také třeba nejste taková ta matka,co musí vše nařizovat a má ke všemu plno připomínek.To pak dítě zblbne.Lepší je nechat at si to udělá po svým.Když je moc dirigování a buzerace tak dítě dělá samé naschvály.

Ohodnoceno: 0x
 

 

Od: marttena
Datum: 29.09.16 20:51

Dobry den, hledam radu, jak na meho trileteho syna a zachvaty vzteku. To co jste popisovala naprosto presne sedi na meho syna. Diskuze je uz stara. Zajimalo by me, jak to s vasim synem pokracovalo? Dekuji moc Martina

Ohodnoceno: 0x
 
Od: pb®
Datum: 29.09.16 22:43
Vyrostl z toho a je z něj báječné bezproblémové dítě. Nemá problém se změnou kolektivu v letních školkách, je veselý a komunikativní, nedělá mu problém oslovit cizí děti nebo dospělé. I učitelka, co ho znala před dvěma lety, nevěřila svým očím, jak se změnil. Je poměrně samostatný a šikovný, uklízí si hračky sám, protože mi chce udělat radost, pomáhá při vaření i úklidu, dokonce sám v 5ti letech zvládnul za přihlížení svého otce vyměnit kolo u auta, tatínek mu jen povolil šrouby a dal auto na hever a poté šrouby dotáhnul. Ne že by se teď nikdy nevztekal, ale ne s takovou intenzitou, jsou to jen krátké epizody, které se mi daří uhrát do autu. Třeba včera v pražské Zoo, kdo zná, chtěl jít do Borora (dětské hřiště). Já tam jít nechtěla. I začala jsem s tím, že tam byl minule, ale zas nejezdil na tramvaji a že teď jezdil na tramvaji, tak nepůjde do Borora, že to nestihnem a že já chci vidět zvířata, co jsme minule neviděli. Zkrátka jsem ho zahrnula argumenty, takže bez keců a vztekání šel kam jsem chtěla. Taky se řídím tím, že stokrát opakovaná lež stává se pravdou, tedy chválím a povzbuzuji i když mi svým konáním škodí(třeba při úklidu) a ono to nese ovoce. Kolikrát jsem chtěla říct dej mi pokoj spratku jeden, ale všeho jsem nechala, mile se usmála a řekla copak potřebuješ miláčku. Nebo tele jedno, nikdy se to nenaučíš a místo toho se zhluboka nadechla a řekla no vidíš jak krásně to umíš. Takže tak, vydržte, věřím že se to zlepší. Však mi to samé říkala nejedna maminka starších dětí.
Od: marttena
Datum: 02.10.16 21:16

Dekuji moc za odpoved. Od zari zacal chodit do skolky a tam zacal delat veci, ktere nedelal. Vzteka se tam, hazi s vecmi. Rika, ze se neumi oblekat a ze to delat nebude...Pritom to vsechno umi. Vztekal se vzdy, ale ne tak jako tedko a hlavne ve skolce... Do skolky se tesi a kdyz ho chci vzit po "O", tak nechce a chce tam spinkat. Tak musim byt trpeliva. Docela jsem si tedko precetla hodne clanku o tomhle chovani a tesi me, ze je nas opravdu hodne, co tohle prozivame. Je to psychicky vyvoj ditete, rozbourene hormony...nekdy je to moooooc tezky. Takze jeste jednou dekuji a mejte se fajn.

Ohodnoceno: 0x
 
Od: balzerka
Datum: 03.10.16 19:08

Už tu bylo mnoho rad. Tak ještě jednu: Omezte mu cukr, sladkosti, slazené nápoje, bonbony, zákusky, brumíky. Už jsou seriozní výzkumy o vlivu cukru na dětský mozek. Výsledkem je nesoustředěnost a časté výbuchy vzteku. Jinak synek bude svéráz. Už teď se tak projevuje. Období vzdoru mu začalo brzo. Dneska je ten vyvíjející se dětský mozek ovlivněn dalším a dalším očkováním, těhotné matky nosí mobil v kapse, všude samý display a obrazovka. To se musí někde projevit. Podobně se nám chovala vnučka. A mohu Vás uklidnit, končí základku a je v pohodě. Energii nechávala na hřišti, tak synka taky na něco dejte.

Ohodnoceno: 0x
 

 

 

 

 

Přihlásit se k odběru odpovědí z této otázky:

Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz

 
Copyright © 2004-2016 Poradna Poradte.cz. Všechna práva na poradně Poradte.cz vyhrazena.