Nepříjdu si hezká

Dej sem fotku, aspoň toho nosu. Jinak to těžko někdo posoudí. A jestli máš chlapa, nebo ti aspoň chlapi lichotí (teda takoví co se líbí i tobě ne nějaký zoufalci :D) tak to neřeš.

No víte, já jim to vždycky na 5 minut uvěřim, jdu k zrcadlu a jo fajn...ale pak se vidím z profilu nebo na videu a jsem uplně mrtvá ze mě :D

Všechno je ve tvé hlavě. Je to o sebevědomí. Ne, jakože je někdo pyšný, ale sebe-vědomí, uvědomování si sebe. To ti nikdo nedokáže ve tvé hlavě změnit. Je to problém každého z nás, jak máme sebe-vědomí, tedy uvědomování si sebe sama nastaveno. A to dokonce až tak, že když se namalovaní uvidíme v zrcadle, mozek své tělo vnímá jako cizí. Nejpřísnější je člověk k sobě samému.

Pokud máte takové představy, zkuste se na sebe nedívat a nesledovat každou "blbost" - i když chápu, že pro mladou holku je vzhled důležitý. Ale po čase se třeba začnete vnímat jinak.

Pokud máte fakt problém s nosem, zkuste se, místo fňukání, zamyslet nad dostupností a možností jeho plastické úpravy. Kdyby to bylo reálné, tak do toho jděte. Zdravím.

Neřš to a ber život tak jak to přijde. S tímto téměř každý čas od času bojoval nebo bojuje a v danou chvíli to vypadá že je vše špatné,nic mi nejde,jsem hnusný (-á) ... Ne každý jsme ochotni si toto přiznat!

Víte, že je spousta herců (našich i zahraničních), kteří se na sebe buď neradi nebo vůbec nedokážou dívat, takže třeba ani neviděli filmy, ve kterých hráli? A jsou to herci, lidi, kteří "se živí" svým tělem, svým zjevem . Potom také, skutečná krása je jedna věc a fotogeničnost druhá, je spousta lidí fotogenických, kteří na fotkách nebo videu vypadají skvěle, ale kterých si ve skutečnost ani nevšimnete, nebo dokonce ani nijak krásní nejsou. Určitou roli hraje i cvik v tom, jak se "na kameru" zatvářit, postavit atd. Zkuste malinko okoukat, jak se češou a strojí známé tváře Vašeho věku, možná najdete inspiraci a hned se budete cítit jistěji. Ale možná, že nejspíš ze všeho to trochu přeháníte, chtělo by to také jiný zájem než zjev .

Tif, je to přesně tak, jak píšeš!

A taky jsem si uvědomila, kolik manekýnek chodí v kalhotách, protože se stydí za své nohy. Ze kterých na molu, svět padá na zadek.

Babi dík , k těm kalhotám, jestli to není tím, že kalhoty jsou neporovnatelně praktičtější, než sukně. A když si vzpomenu na "hukot", který denně absolvuje třeba mladá (a pracující) maminka (fakt, že žádnou modelku osobně neznám), tak ty kalhoty chápu a taky hodně nosím. Při představě soukání do punčocháčů (jo v Kalifornii apod. se to chodí naboso skoro celý rok , hry s délkami a barvami vršku a sukně a dalších záludností, jsou džíny přímo úžasně jednoduché oblečení... a to jsem zapomněla na boty, ty jsou k sukni vždy komplikovanější... Nj, je to věda, to oblékání, chce to najít svůj styl a toho se pokud možno držet, jinak by člověk nemusel dělat nic jiného, než dumat nad svým "oblečkem", zdravím, t.

Každá žena je hezká... (pro chlapa) Ovšem každá jinak.

Nějaký chlap má radši blondýny, jiný brunety (třeba já)

faktem je, že inklinuji k černovlasým ženským.. netuším, čím to je.

Je možné, že je to tím, že jsem "světlý typ" a tím mě více přitahují protiklady.

Těžko říct. Poměr mezi blondýnama a brunetama je cca 20/70%

Brunetky a černovlásky miluju... netuším, čím to je.

Asi je to práce hormonů.

Dobrý den Jánevíco! Jestli se sama sobě nelíbíte, tak věřte tomu, že ani plastická operace vám vaše sebevědomí nezvedne. Nebo jste snad neviděla ty kreatury, co se staly např. z M. Jacksona nebo Donatelly Versace? Takže, než podstoupit plastiku nosu, spíše zapracujte na tom, abyste se měla ráda taková, jaká jste nyní. Jestli se nebude totiž mít ráda, tak splačete do budoucnosti nad výdělkem, jelikož vás nebude mít rád a vážit si nikdo. Ani partner. Toho byste totiž nejspíš "otravovala" otázkami typu: A miláčku, líbím se ti? Nejsem moc tlustá? Nemám moc velký nos? A podobně.

Za další. Fyzická krása a atraktivnost je vesměs pomíjivá. Spíše je důležité to, jaký je člověk člověkem. Co pomůže nějaká nádherná, výstavní ženská, když v hlavě má vymeteno...

Tak se přestaňte podceňovat. Nehleďte na to, co se vám na vás nelíbí. Stoupněte si před zrcadlo, dobře se prohlédněte a řekněte si, co se vám na vás líbí. A o to pečujte, hýčkejte se a říkejte si, že jste pěkná. Já totiž věřím tomu, že pěkná jste. Akorát si to neumíte přiznat.