Nálada při menstruaci

Zdravím! Na to je přece velmi jednoduchá odpověď:žena by měla zajít ke svému gynekologovi a s ním prodebatovat tyto stavy.Je v tom ale jeden háček:ona sama si musí uvědomovat,že vyvolává dusno,že je to tato příčina a sama chtít se toho zbavit.Jsou velmi účinné medikamenty,které zaberou a odstraní to,čeho se každý měsíc musíte bát.Určitě to je v její moci,aby se to odstranilo-chápu Vás a pokud nebude chtít,tak to by byl horší problém.V tom bych viděla,že nemá zájem,aby se vše srovnaslo.Proto Vám přeji,aby si to uvědomila a zašla k lékaři.Uvidíte obratem,jak se vše změní k lepšímu.

S těmi velmi účinnými medikamenty bych tak optimistická nebyla, ale určitě jsou způsoby, kterými by se mohla pokusit ty své nálady zlepšit - vždyť ani pro ni to není nic příjemného. (Taky jsem vzteklá jak pavián, je to hrůza. Vyletím kvůli každé ptákovině. Ale když si uvědomím datum, lépe se s tím bojuje... v té nejhorší fázi je člověk jako zfetovaný, hormony jsou prevít ) Ovšem v jednom má rádce přede mnou pravdu naprostou: základem je, že si to ona musí uvědomovat a ona to musí chtít změnit. Návštěvu lékaře jí určitě navrhněte, a tiše doufejte. Jestli bere antikoncepci, mohlo by to být nejsnadnější - tam by mohla zabrat změna značky. Z babských rad někdo nedá dopustit na odvary z majoránky. Ten můj to doma bere s humorem, na mě to zabírá spolehlivě... Přežít!

A teď se podíváme na vaši situaci očima vaší ženy: "Ten mizera, však ví, jak se cítím, a on si zaleze k počítači a mě si vůbec nevšímá a vůbec mi nepomůže. Už deset let to musím snášet. A on se vůbec nezmění. Co to mám vůbec za život? Vždyť je to hrozné. A ještě ke všemu mě bolí břicho a mám migrénu. Už zase nechal prkýnko od WC nahoře... copak se to nikdy nenaučí. Ježíšmarjá, jeho ponožka... A maminka mi říkala, abych si ho nebrala... Už mám toho všeho pokrk...7trippééééé, došly mi vložky, půjdeš mi je koupit? Mně je blbě..." A přitom by opravdu stačilo tak málo, jen tu podrážděnou kobru maličko politovat a pohladit a pusu ji dát a pomoci ji. Jojo. A reklamám nevěřte, menstruující žena nikdy nebude veselá, ani usměvavá a ani happy. A mohou za to hormony.

Já jsem mívala celá léta velmi nepříjemný premenstruační syndrom - týden před jsem v podstatě jenom plakala. Pak týden menses - taky žádná sláva. Ve 40 letech jsem vážně uvažovala o tom, že si nechám odstranit vaječníky, protože to nebylo k vydržení ani pro mě, ani pro mého muže. Vím, že jsem byla hrozná, ale vyrostla jsem v totalitě a o těchto věcech jsme nebyli zvyklí mluvit ani u doktora.Po přechodu jsem příjemná, vyrovnaná a usměvavá žena, spokojená sama se sebou, i když mi naskočilo 15 kg. Kupodivu se manželovi líbím snad i víc, než když jsem byla hysterická "modelka". Takže nějakou naději přece jenom máte

Potutelně jsem se nad názvem tohohle vlákna usmála a vzpomněla jsem si, jak jsem včera probulela půlku Katyně, protože mi asi 3 minuty nešla televize (a já to chtěla vidět!), hodila jsem oběma ovladačema po televizi (neuhla, mrcha!) a zblajzla jsem asi tunu čokolády. Aspoň že jsem si koupila výbornou, jinak bych si asi sama zavolala na psychiatrii.

Ale teď k tématu - řešit to s ní v období, kdy je klidná, nejde? Říct, naprosto bez výčitek a chápavě, že Vám tyto její stavy dělají starosti, že Vás trápí, že cokoliv uděláte, je špatně, nemůžete jí v jejím nelehkém stavu pomoct a přitom byste chtěl? Co (by) Vám řekla na toto? Protože, sice ty hormony jsou strašné svině, a přestože mám v živé paměti včerejšek, řeknu toto: Ať už jsou ty hormony jakékoliv, jsme pořád lidi. Máme soudnost. Sice sníženou, ale přece se musíme umět aspoň trošilililinku ovládat a podívat se na svoje chování s odstupem. Aspoň po čase. A pokud to není hysterka, měla by si Vaše žena uvědomit, že způsobuje dusno a říct, jak to udělat, aby se škody minimalizovaly. Vy budete dostatečně tolerantní, že jí dovolíte zalézt si někam do "bezpečí", nakoupíte tuny čokolády a postaráte se o děti a dům, a ona by měla být dostatečně při smyslech (aspoň předem!), aby řekla "tohle jo, tohle ne", abyste to ve zdraví přežili. Protože jestli jí to dělá dobře, že způsobuje dusno, tak je to hysterka. (Pro což tedy podle mě svědčí i to, že, jak říkáte, "ničemu nerozumíte" - nenechá si pomoct; a když si jí nevšímáte, tak Vám vyčte, že ji nemilujete... takové chování mi moc férové nepřipadá...)

mám to uplne presne clovek zena sa musi vyventilovat alebo sama nad sebou porozmyslat. ja som sama zo synom a psom takze radsej porozbyjam taniere alebo sa vyplacem ono mne to vacsinou trva uz par dni pred men. ale vy chlapi to samozrejma nemozee uplne pochopit lebo to iste nezazivate ale aj ta zena by si mala uvedimy co moze a co nie co je moc a co nie, tak si snou pohovorte mozna to pomuze

Každá žena toto období snáší jinak. Některou bolí břicho,má pnutí v prsou, jiné se mění nálada.

Mohu říct, že mně nikdy v tomto období nic nebylo, byla jsem jako jindy. Ani psychické ani fyzické problémy. Zvládla jsem v tom období i sportovat, skládat s rodiči uhlí, jít na taneční zábavu.

Buď se paní příliš hlídá a pozoruje, nebo to skutečně tak špatně snáší. Je to nepříjemné,pak to 3 neděle musí žehlit a přijde to zase a podělá,co může. Asi to s tou svou dračiví, hajzlicí, kobrou a medvědicí budete muset holt vydržet. Nebo v tomto jejím období se co nejvíce zdržovat mimo domov - na přesčasech či v hospodě...

A ona by si měla uvědomit, že je to jen příroda a že se s tím potýká x dalších žen. A měla by se snažit opanovat a ne to ventilovat. Je to normální u každé ženy, tak proč tomu dávat tak nepříjemný průchod? Jaga.

Vaší manželce bych doporučila týden před cyklem jíst méně, dietně, pít meduňku a užívat hodně vápníku, horčíku včetně pupalky na zmírnění jednak premenstruačního syndromu, ale i menstruačních bolestí. K ženě byste měl být laskavý a shovívavý, protože si jako muž těžko dokážete představit, co jsou to kolikrát za muka. Já myslím, že v tomto jsme určitě silnější pohlaví.

Myslím, že byste měl ženu v tomto období nechat odpočinout a věnovat se vlastním zájmům a třeba si jít ven zasportovat. Když už jste to vydržel do té čtyřicítky, tak snad to už těch zhruba 10 let do přechodu zvládnete.