Ahoj chtěla bych radu jak najít smysl života. Nevím co mám dělat. Chtěla bych docela jezdit na koni jenže jsem na to dost tlustá. Už nevim co dál. Prosím poraďte mi co bych mohla dělat. Už mě nebaví doma sedět a jen čučet na telku nebo do počítače. Chci alespoň v něčem vinikat. Neumim totiž zpívat, v tělocviku to taky není tak slavný i když bych se v něm chtěla zlepšit nevim jak, hezká taky nejsem. Napadlo mě že bych chtěla dělat nějaké bojové cvičení. Nebo třeba nějaké ajkydo (nevim jak se to píše).Nemáte nějaký nápad, co by bylo pro mě to pravé?
4x
mozna budu trochu tvrdej, ale myslim to dobre. Reknu ti v cem je tvuj problem. Ty totiz opravdu nechces, jenom o tom mluvis. Proc sedis doma, kdyz te to nebavi? Proc se divas na televizi, do pocitace, kdyz te to nebavi? PROC? Jenom si stezujes, ale ses lina. To je tvuj nejvetsi problem. Prekonej svoji lenost. Zacni se zajimat o zivot, o umeni, o vedu, o lidi, o cokoliv hlavne neco pro sebe delej. Reknu ti s cim mozna plno lidi nebudes souhlasit. Ale jedinej smysl zivota je jeho zanik, tedy smrt. To je jeden z nejfundamentalnejsich zakonu a cilu kam vsechno ve znamem vesmiru plyne. Dostala si dar zivota, tak neremcej a ten zivot zij. Zij ho pro sebe a pro svoje blizky. Snaz se vyuzit kazdou chvili. Protoze je to treba jedinecna sance, to nikdo nevi, ale cumenim do televize a topeni se ve spleenu doma u pocitace to nezjistis...
doplněno 23.10.08 23:30:ale uz to, ze se tu ptas, je ten spravnej smer.. 
mej vsak na pameti, ze ne my, ale pouze TY mas skutecne silu zmenit svuj zivot.
Když člověk sedí celé dny doma, tak si čas na přemýšlení najde. Tohle všechno už vím pěkně dlouho. Ale vzhledem k tomu, že se nic nezměnilo, tak vědění samo o sobě nic očividně nemění.
#mej vsak na pameti, ze ne my, ale pouze TY mas skutecne silu zmenit svuj zivot.
Opravdu ji máme? Zkoušel jsem miloón věcí. Zkoušel jsem všechny možné sporty. Běhání po ránu, bojové umění, plavání, fotbal, posilování. Všechno, co jsem si myslel, že by mě mohlo bavit, ale všechen zápal a chuť nakonec zmizely. Zkoušel jsem žít pro Dobro. Chtěl jsem prostě žít pro ostatní, pomáhat či rozveselovat. Nejednou jsem zkoušel takhle žít, ale taky to nikdy k ničemu nevedlo. Vždycky to krachlo. Předsevzal jsem si, že se budu učit, že budu pracovat, že budu dělat tohle a tamto. Hádej co. Nikdy to nevyšlo. Řekl jsem si, zkusím chodit na různé akce, poznávat lidi. Snad mně pomůžou dostat se z tohoto stavu. A nic. Procházky? Taky ne. Jediný co mě dokáže zaujmout je jen snění. A to je mi na hodně.
#Ale jedinej smysl zivota je jeho zanik, tedy smrt.
Kdybych ti v tomto měl věřit, tak bych se mohl jít rovnou zabít. Kdyby totiž život samotný neměl v průběhu smysl, tak proč ho vlastně žijeme?
Možná budeš odsuzovat. To taky nejde. Kdyby jsi prožil můj život, jak by jsi asi dopadl? Jestli se člověk narodí s nějakou povahou, může za to? Jestli člověka změní okolí, může za to?
Zkus nabídnout východisko a já to můžu prakticky vyzkoušet. Ale zkus nabídnout něco, co už jsem nevyzkoušel pětkrát předtím.
A kdo jiny tu silu ma, kdyz ne ty? Musis pouze jinak myslet. Ja nevim jaky zivot si prozil, ja to treba taky nemel zrovna snadny. Ale naopak si myslim, ze tim jak uz sem musel v puberte resit veci jiny nez my vrstevnici (v 17 uz sem se zivil sam) me to hodne posililo, naucil jsem se plno principu, jak to vlastne v zivote chodi (porad se ucim a asi nikdy nikdo neprestane.. Tu silu muze mit samozrejme i nejaka tvoje spriznena duse, at uz je to partnerka, kamos, rodice atd... Ja te ale nevidel, neznam te, ani nevim kolik ti je, tak tezko ja muzu tobe neco radit. Jenom rikam, jak to je, clovek se nejdriv musi proplesknout, srovnat se a zkusit zacit myslet pozitivne... Ja vim, ze je to tezky, ale kdyz clovek CHCE tak to lze... Ja videl hodne lidi, kteri zili v nepredstavitelnych podminkach (hlavne v zahranici) ale byli stastny. Z naseho pohledu "zapadoevropana" nic nemeli, ale tihle lide maji mnohem vic, nez spousta lidi co tady kolem nas je. Umej mit radost ze zivota, umeli se najit a meli mnohonasobne horsi podminky, nez ty tady. Tak proc oni to dokazou?
Ja ale nerikal, ze smysl zivota neni zadnej, ja rikal, ze smysl zivota je jeho zanik. To slovo sem myslel mnohem hloubeji, nez vypada. Zanik muze byt pro nekoho odchod do nebe, pro nekoho reirkarnace, pro nekoho prechod do jiny urovne byti, pro nekoho pouhym rozptylem do universa. Ale porad je to neco. V kazdym konci je i zacatek. Ale momentalne mame zivot tenhle, tak ho zijeme. Az budem jinde, at je to kdekoliv, tak tam zase bude jinej smysl... Ja tim chtel jednoduse rict, ze zivot je kratkej, hodne kratkej, ale jedinecnej, krasnej, unikatni a neopakovatelnej cas, kterej je v nasem zajmu prozit co nejlip.
A s tim vychodiskem sem uz rikal, neznam te. Ja sam neznam sebe. Kazdej ma nejaky moznosti a je na kazdym jak to zvladne. A je pouze relativni jak se k tem moznostem postavis ty.
2x
Asi vypnout pocitac a jit spat. Rano moudrejsi vecera. Vecer se hlavou honi same chmury. A od zitra kompletne zmenit svuj zivot. Najit si kamarady, prihlasit se na nejaky sport ci zajmovy krouzek, vyrazit na diskoteku,...a hlavne necucet doma na telku nebo do pocitace.
1x
no musis se nad sebou zamyslet a rict si co te bavi a jestli te bavi bojovi umeni tak na nej chod , me treba bavi kosmetika a taky se ji zabyvam cesu a maluju svi kamosky no proste jen delam co me bavi jo a jeste neco nerikej ze si oskliva taky vsichni kluci si te vsimat nebudou ale dalsi polovina kluku si te vsimat bude ver ze vzdycky se nekdo najde ja taky nejsem nejkrasnejsi a mam hodnyho miliho kluka taky neni nejhezci ale dulezi ty je ze se mame radi tak se zamer proste na to co te bavi
1x
Ahoj barco,když tak vysedáváš u počítače využij toho a najdi si tam nějaký kurz v tvém okolí.(keramika ,malování,něco ze sportu atd.)A vůbec se neboj,že jich vystřídáš víc.Moje dcera,když byla malá chodila z kurzu bo kurzu a nikdy jsem jí neřekla,že u žádnýho dlouho nevydrží(mladí nevědí co umí ,co v nich je.)A k té tloušce,můj syn byl tlustý(jezdíval do lázní na hubnutí) se přihlásil do skautu,protože měl rád přírodu.Nikdo se mu nesmál,že je silný.Byli tam opravdu kamarádi a velice šikovní mladí vedoucí.Jednou měli jet na vodu a syn měl zlomenou nohu s nechodící sádrou.Byl smutný,že nemůže jet.Ale vedoucí a kamarádi mě po týdnu přemluvili,sehnali mu berle,nosili ho i baťoh na zádech.Syn byl strašně sťastný a já ráda,že má opravdu dobrý kamarády.Teť je z něho vysoký a štíhlí muž.Přeji ti nejen kamarády,ale i zábavu.
1x
Ahoj Barunko,můj syn je o rok mladší a byl na tom stejně jako ty.Je silný,jelikož jsme se přestěhovali,neměl kamarády,nic ho nebavilo,protože je jedináček,tak jen seděl na netu nebo u televize.Po čase přišel s nápadem pořídit si psa.Já byla pro,ale tatínek zásadně proti.Dopadlo to tak,že Jakub si našetřil nějaké peníze,já mu něco přidala a aniž by tatínek něco tušil,pejska jsme si jednoho dne přinesli domů.jak gho před tím tatínek nechtěl,tak dnes se stali nejlepšími kamarády,Jakub pravidelně chodí se svým jorkšírkem na procházky a moc mu to prospívá.Má ho již 9 měsíců a za tu dobu je jako vyměněný.Baví ho život,shubl 7 kg,protože nesedí jen u púočítače ale je raději s pejskem a je štastný že má kamaráda,kterému se hodně věnuje.Přeji ti,aby jsi také měla takové štěstí a našla svůj smysl života jako můj syn.Hodně štěstí.
1x
Ahoj Baru, jestli ti tak můžu říkat.
Říkám si, jak ti odpovědět, aby to nebylo moc dlouhé, ale zároveň aby tě to oslovilo.
Důležité je vědět kolik ti je.
Nejsem si jist správností nechat si radit od druhých. Ty sama musíš hledat v sobě. Říká se sto lidí, sto názorů. Každý jsme jiný. Každý máme jiné životní zkušenosti. Nezdá se mi to jako dobrý nápad radit si od druhých v této otázce. Je to snadno zneužitelné a mohlo by to být i nebezpečné.
Nevím jestli hledáš jen činnost či zájem. Nebo je tu něco hlubšího co způsobuje pocit prázdnosti, zbytečnosti života. Mohu ti říct jen to, co jsem prožíval já, jak jsem hledal a co jsem našel. Řeknu to však sem jen velmi stručně, a pokud chceš vědět víc, napiš mi přímo na email.
Když jsem byl ve věku 15-18 let neměl jsem moc kámošů, život mě štval, létal jsem po nočních klubech a pil. To byl můj smysl života. Nedokázal však uspokojit hlubokou touhu po pokoji, bezpečí, přijetí lidmi a po lásce. Ptal jsem se sám sebe. To je vše? Chodit do školy, vydělávat peníze, možná založit rodinu, umřít? Nic víc? To mi nestačí. Zároveň jsem si kladl otázku zda existuje Bůh, protože přece svět nemohl vzniknout jen tak z ničeho, náhodou. A celý svět je očividně řízený nějakou inteligentní silou, takže jsem věřil v existenci Boha. taky jsem věřil v reinkarnaci a od 18, jsem přestal pít a létat po klubech, ale rozhodl jsem se svůj život změnit. Vztahy v rodině byly velmi špatné, ale chtěl jsem to změnit. Po 4-5 letech hledání mezi hinduismem, budhismem, taoisme, jógou a jiných východních náboženstvích, jsem zjistil, že nic nedokázalo zaplnit prázdnotu v srdci. byl jsem stále tak nešťastný a smutný jako před tím. měl jsem pro co žít. Hrabal jsem se v knihách a ve filosofiích, které však ale nikam nevedly, protože nevíš co vlastně je pravda a co ne. A tak jeden říká to a druhý zase ono. Pak ale do mého života někdo vstoupil. Nyl jsem pozván na skupinku s křesťanama. Říkal jsem si jak jim to nandám, všechno jim to vyvrátím, jenže oni mě už na druhé skupince usvědčili. měli něco co já ne. Dobré vztahy, ale hlavně zvláštní naděj a řekl bych světlo v duši. Byl a¨tam kluk jménem Roman, který mi povídal o tom, jak se obrátil. Byl stejný skeptik jako já, ale byl drsně závislý na drogách a nebylo mu už pomoci. Je strašně těžké se dostat z drog, nejde to bez pomoci někoho jiného. On ale popsal, jak ho Bůh vysvobodil během jediného dne, když se za něj modlili křesťané. A díky tomu a jiným svědectvím ze života jsem uvěřil. Chtěl jsem mít to co oni. A začal jsem poznávat ten jejich svět a zjistil jsem, že je strašně supr! Dobre svedectvi ze zivota o tom podavaji lide na jezis.cz take jsou dobre vira.cz
Ti křes´tané také nabízejí spoustu způsobů trávení volného času společně. Je možné tam získat spoustu kamarádů. Já třeba s nimi jezdím sjíždět řeku na kánoiích nebo do hor, na chaty, na výlety, atd.
Radim
Tak mi teda rekni, v cem nyni spociva ten tvuj smysl zivota. O tom si se nejak v tej svoji agitce zapomel zminit.
Kamarady, vodu, kanoe, hory, taboreni, to vsechno je OK ...to ale najdes na spousta mistech a nepotrebujes k tomu nejake pochybne nabozenstvi.
0x
Začni jezdit na koni,choď na aikido, nebo si najdi koníčka, ktrý ti bude vyhovovat, je toho spousta, jsou keramické kurzy, výtvarné kurzy, co se týče sportu, myslím, že joga neni špatná, neboj se toho, že ti to ze začátku nepůjde, to nešlo nikomu. Jen si prosím tě dej pozor na odpovědi lákající tě do nějakých sdružení a spolků. Nic ve zlém, ale o lidech,kteří loví dušičky těch, co jsou na tom zrovna ne právě nejlépe si myslím své.
Jak jsem již naznačil ve své odpovědi, autorka dotazu se vystavila riziku, neboť místo aby hledala sama v sobě ptá se druhých na smysl života a cest je hodně. Nevím však co máte proti spolkům a co konkrétně máte na mysli. Třeba právě ta jóga je spojena s východním náboženstvím, obsahuje různá duchovní cvičení - vím to, protože jsem to praktikoval, tak jestli narážíte na náboženskou víru, tak ta v józe obsažena je a nelze to oddělit. To je asi jako by jste radila, modli se, ale nevěř v Boha! Nebo praktikuj budhistické mantry, ale nevěř buddhismu. Doporučuji autorce, aby si sama vybrala k čemu ji bude srdce a víra táhnout. My dosmělí jsme zvyklý všechno předem podezřívat a chránit slabší jedince tím, že jim budeme říkat co je pro ně dobré a co ne. Svým způsobem je dobré je varovat před jistými úskalími, ale na druhou stranu se často sami dopouštíme manipulace a snažíme se jim vtisknout své vlastní přesvědčení, ať již obsahuje nábožneskou víru nebo ne. K tomu ajkidu. Všechny ty bojové umění z východu jsou součástí východní filosofie, náboženství. Celý název obsahuje slovíčko "do" jako "Ajkido", "Karate-do", "Tajkido" - a to slovíčko znamená "cesta". Tzn. že jde o filosofický nebo náboženský směr, propracovaný systém, který má svůj cíl, spočívající na prvním místě k obrácení smýšlení člověka nějakým konkrétním směrem. Takže pokud chcete radit k praktikování těchto cvičení, měla by jste vědět, že jsou součástí náboženského systému a pracuje se tam s duchem neboli nitrem člověka. Narozdíl od toho považuji procházku, výlet, tvořivé aktivity, tábory pro mládež nebo děti v křesťanském prostředí opravdu za neškodné. Nejde tam o žádné přeprogramování a nic se neděje bez vědomí rodičů.
doplněno 11.11.08 22:21:od Radim24
Vyjádřila jsem pouze své názory. Jogu jsem sam cvičila, syn se věnuje AIKIDU, ale vždy jsem to brala jako odreagování od každodenního stresu. Jde mi jen a pouze o to, aby na sebe tazatelka dávala pozor,s ohledem na její věk. A to je vše.
Jedna věc je jak to vnímáte vy, druhá věc je, co o tom říká samotné náboženství z něž daná technika pochází. Světem hýbe neinformovanost.
p.s. To, ze by se nemohla cvicit joga, aikido a podobne sporty bez navaznosti na nejake nabozenstvi je jen vase zbozne prani. Ono to jde. A celkem jednoduse.
Neberte to, ze se do vas nejak navazim, ale tak to proste je. To vase nabozenstvi je prtoste k nicemu.
Která církev? Je hodně církví. Mluvíš zřejmě o katolické církvi. Jak myslíte. Ale rozšiřujte si obzory a zjistěte si taky něco o těch ostatních a neházejte všechny do jednoho pytle. Mnoho lidí nekřesťanů má o křesťanství a o církvích naprosto zkreslený obraz vzniklý právě z neinformovanosti - resp. lenosti člověka zajímat se více. Občas se to dá přirovnat až k výplodům starověku, kdy byly křesťané popisující jako kult požírající děti.
Asi špatně čtete, neřekl jsem ani slovo o tom, že by se něco mělo nebo nemělo nebo nemohlo, ani slovo o tom, že by se tyto techniky nemohly cvičit odděleně. Cvičí se odděleně, to však nic nemění na tom duchovním pozadí, které v tom hraje svou roli. Je to asi jako když vám někdo řekne nesahejte na vybuchlou munici, která obsahuje radioaktivní uran - řeknete na to - a co je to uran, nebo a co je to radiace - to že to není vidět, neznamená, že to neškodí...
Ale zásadně nikomu nic neradím, každý má svou hlavu, takže ať se řídí svým rozumem. Informaci jsem vám předal.
0x
Já si nesmírně vážim vašich odpovědí.
Ale k tomu křesťanství: já bych nechtěla do žádných spolků i když jsem u katolické církve pokřtěná a chodím do kostela na boží tělo jednou ročně.
Víte psa už také mám je to labradorský retrívr a jmenuje se Mendy máme ji už 5let a každý den si sní hraju.
Kroužky: v pondělí mám volejbal v úterý máme ve škole do půl čtvrté ve středu mám aerobic ve čtvrtek mám psaní na počítači deseti prsty a v pátek chodím ven s kamárdkami. Mám tudíš celý týden zabranej a přesto nejsem šťastná. Mám 2 křečky, rybičky, psa 2 kočky, 4 slepice a budeme mít želvu také mám skvělou rodinu a stejně mi to nestačí. Mé známky ve škole jsou momentálně( jsem v 7. třídě)
Němčina 1-2 , Angličtina-1, Matematika-2, Dějepis-2, Čeština-1, Hv. Vv. Tv. -1,1,1 , Zeměpis-1 Přírodopis-1-2, Environmentální výchova-1... Ale já bych chtěla mít ještě lepší známky a tak jsem se alespoň trochu začala snažit. A brzy začnu i s dietou. Teď jsem se natchla pro nakupování dárků na vánoce jenže ty jsem dnes nakoupila všechny.
Podle mě mám lepší život než předtim jenže mi pořád něco chybí. Chtěla bych jezdit na koni, jenže to bych musela zhubnout, chtěla bych závodně tancovat ale taky bych musela zhubnout a rodiče by mi to navíc nedovolili že je to drahý. No pokusim se s tim ještě něco udělat.
Ps:Je mi 13 už jsem to psala předtim.
Barunko, chce to jenom víc sebevědomí. Tobě by vlastně hodně vrstevníků mělo závidět. Není v tom jenom nějaká láska? Ve Tvém věku je to normální, že nevíš, co se životem. Asi bys potřebovala opravdu dobrou kamarádku nebo kamaráda, se kterým bys tohle všechno mohla probírat. Takže koukni se do zrcadla, usměj se na sebe a i když z Tebe třeba nebude modelka, nesmutni a važ si toho co máš. A myslím si, že máš i fajn rodiče, pokud Ti dopřejí tolik zvířecích kamarádů - třeba i ten kůň jednou bude!
A ten momentální splín rychle vydejchej!
Ahojky, v tvém věku jsi hodně citlivá duše, tak se nemůžeš divit, že ti je ouvej.. Jako bych si vzpomněla na svá léta Nejvíc mi asi pomohlo dělat, co mě baví - v té době to byla gymnastika a pak tanec a aerobic. A taky mít aspoň jednu dobrou kamarádku, která tě podrží, potěší a vyslechne Pokud si připadneš tlustá a dokážeš se omezit v kalorických jídlech, tak si myslím, že se ti brzo zlepší postava Píšeš, že se věnuješ volejbalu a že taky máš pejska, tak s ním určitě taky lítáš po venku, tak bych viděla problém v tom stravování. Je fakt, že teď jsi ještě závislá na rodičích, co ti připraví, to bys měla sníst.. Ale zkus si o tom popovídat s mamkou, že tě trápí tloušťka a že bys ráda jedla zdravěji. Třeba ti mamka vyhoví? A začne vařit míň kalorická jídla.. Taky si dávej pozor na různé pochutiny během dne.. Nemíchej kvalitní jídlo s předkrmy nedo dokrmy různých prázdných leč kalorických potravin, jako oplatky, lupínky, tyčinky apod. Sportovat můžeš i doma, třeba tancovat při hudbě tak 20 minut a pak si dát pár cviků na břicho, stehna, zadek a pod. Taky tím cvičením, se ti zlepší nálada, je to způsobeno vyplavením endorfinů a taky se ti zvýší serotonin, to je látka, která způsobuje, že si pak veselá, uvidíš Tak hodně zdaru a málo slziček ahoj
0x
ahoj Barco, myslim, ze poridit si psa je skvely napad...vytahne te to ven, budes se vic hybat a tim budes i stastnejsi a urcite pri venceni psa najdes i kamarady a nebudes tak otravena sama ze sebe
Ale vždyť Barča už psa má. Ona není otrávená, já si myslím, že jenom momentálně v životě tápe a asi ji i něco trápí - to máme přeci snad všichni za sebou. Jak se zpívá, jednou jsi dole a jednou nahoře a nebo jednou jsi žebrák a jednou král. Tak to prostě chodí. Však se to zase obrátí. Jenom se tomu musí trochu pomoci! 
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.