Jaká barva podkolenek?

rozhodně vol tělové

a lak jak se na to cítíš , perle´tové jsou krásné ...sama mám ráda se třpytkami je průhledný a jen třpytky jsou lehce barevné

Silonky určitě tělové, vypadají nejdecentněji. Bílé se navíc ve velikostech pro dospělou ženu dost špatně shánějí (kamarádka je nemohla sehnat ani na svatbu, jako nevěsta). Perleťový lak je výborný nápad - nemusí být ani nahnědlý; hlavně nějaký jemný odstín.

Zdravím, jak píšou holky tělové podkolenky jsou nejlepí volba, perleťový lak může mít třeba odstín do krémova, proč ne,nebo tělový a přetřít třpytkami.A nebo třeba francouzskou mani, vypadá také moc hezky a k vašemu oblečení se bude hodit také popř. ji můžete dozdobit decentními lepkami

Jago, vést ženicha, to je nejkrásnější povinnost maminky. Podkolenky si vyber tělové, možná, že o odstín tmavější, než než tělové. Dělají pěkné nohy. Nad lakem moc nepřemýšlej, sáhni po tom, který se ti na první pohled zalíbí. Přeji ti a celé rodině, ať je svatba bez komplikací a pěkná a ať se tam sejdou hodní lidé. Ne ať tě napadne dát si řasenku! Nezapomeň na kapesníky. Popláčeš si.

Dobrý den. Sukni máte do půl lýtek, když si sednete, tak by mohly zesílené manžety podkolenek vykukovat a nevypadalo by to dobře.Volila bych tedy silonové nadkolenky, ty jsou nad kolena a barvu rozhodně tělovou. Co se týče laku na nehty, tak bezbarvý, nebo jak tu již bylo zmíněno perleťový. Mám taky nechty zničené z práce na zahrádce apod., a barevný lak na nich opravdu nevypadá hezky.

V bílých podkolenkách byste vypadala hrozně, nechodí se to. Normálně volte tělovou barvu. Lak na nehty jemně decentní perleťový, aby se vám leskly nehty. Nemusí přímo razit.

Ahojte, děvčata, přikláněla jsem se taky k těm tělovým, nevím, co mě to napadlo s bílými, bílé mi maminka dávala k panu fotografovi, když mi bylo 5. Takže tělové a lak jen nějaký decentní, nenápadný, žádná křiklavá barva. Tu manikúru si nedám, nikdy jsem na tom nebyla, nevím, jak bych se s takovými nehtíky cítila. Raději ty svoje, čisté a ne moc dlouhé.

Tak vám, holky, moc děkuju. Jaga.

Pro Wampíka: ano, ´jsou to krásné kousky, ale nepřipadám si dostatečně mladá a dostatečně štíhlá.

To oblečení jsem si koupila nové a se záměrem obléci ho právě na tu svatbu. A teď už vychytávám jenom drobnosti.

Já vím, svatba je radost a ty květované šaty a kostýmky by se hodily, ale prostě se na ně už nějak necítím. A to jsem mívala ráda nápadné až extravagantní oblečení, kdy se každý otočil a tvrdila jsem, že nikdy, nikdy nebudu usedlá, zapšklá a zaprdlá.

A vidíte, přešly roky a jsem usedlá, zapšklá a zaprdlá, extravagance je dávno v čudu. To ten život!

Paní Jago, mně se sice taky zdá černá zvláště v červnu dost, ale na druhé straně, je to jenom sukně, černá má tu vzácnou vlastnost, že zeštíhluje a také dodá vážnosti důležitému okamžiku, takže ano. Vážně pozor na ty zrádné podkolenky a dovolila bych si přece jen ke zmírnění černé vzít kabelku v barvě halenky a kabátku, třeba psaníčko s jemným řetízkem přes ruku. To by mohlo výsledný dojem patřičně rozsvítit. Lak na nehty podobně, perleťový by byl nejlepší. Nepochybuji, že Vám to bude moc slušet a přeji, ať se svatba vydaří !

Jé, babuško, my taky 21. června ženíme syna... mám podobné problémy s oblečením, kabelkou, s nehty i s vlasy. Zkouším se tím netrápit, abych si nezkazila očekávání. Mám kostýmkové šaty - sukni a halenku s černým podkladem a potiskem šedofialkových květů. Černé lodičky - sice nádherné, ale nevím, jak v nich vydržím. Určitě si vezmu s sebou něco na přezutí. Kabelku jsem ještě neřešila, nejspíš to bude jednoduché černé psaníčko. Bez punčocháčů se nejspíš neobejdu.

Utěšuji se tím, že na mně až tak nezáleží, nejdůležitější je nevěsta. Tak ať nám to dobře dopadne.

Milá inžinýrko, máte pravdu, ať to dopadne dobře u Vás, u nás a prostě všem. Pokud se někdo rozhodne už ten krok udělat, tak hlavně, ať je potom šťastný a nelituje.

My máme svatbu 28. 6., oddavky v přírodě, tak jen doufám, že nebude pršet. Jinak to jistí ještě i obřadní síň. No a v sobotu 14. 6. děláme koláče v rodině nevěsty. Je to v naší vsi, takže se všichni už spoustu let známe a odpadne nějaké okukování a seznamování. Nevěstu jsem učila jako dítě v MŠ, tak si ráda dělám legraci, že jsem ji pro syna vlastně vycepovala já.

Na pečení koláčů jsem se moc těšila, ale 14. 6. 1974 mi náhle umřel 49 letý prima taťka, bude to právě 40 let a tak se bojím smutných vzpomínek a smutné nálady. Škoda, že se to hodilo právě do takového pro mě nepříjemného data. Ale musím se nějak přemoci, abych to nekazila ostatním.

Tak ještě jednou - pěknou a veselou svatbu. Jaga.