Kamarádka-už mi leze na nervy!

Být tebou,tak jí to řeknu.. Nejspíš se opět urazí a bude se bavit s někým jiným,ale aspoň vidíš,že jí zajímáš jen,když máš náladu a to není teda zrovna pravá kamarádka. Máš určitě na lepší kamarádky,které vyslechnou i tebe a nebude je to otravovat tak,jako jí..

Ale ono to tak s postizenymi je, co jsou problematicky, co se neraduji a stale nemaji naladu...Tak se ji nediv, ona se chce s tebou bavit a ty ne, nejde, nemuzu...To se lidem nelibi, a i v budoucnu se priprav na takove reakce okoli...Co to je - prijdu domu, nemam naladu? Neznam. Jsi mirne depresivni, a normalnimu zivotu nestacis...

Lenko, to není kamarádka. Ignoruj ji a najdi si kamarádku opravdovou...Která bude rozumět tomu, že člověk není vždy jen veselý, ale má i někdy smutné dny. A právě tehdy potřebuje pochopení od kamaráda..Řekni jí to narovinu a pak ji prostě ignoruj. Jen se tímto dětinským chováním nedej rozhodit!

Nic si z toho nedělej ... to jsou ty náctiletý děcka...předsudky, posměšky...vytahovačky apod...Každý z toho vyroste...Ty jí při nějaké rozumné příležistosti řekni co se ti nelíbí a už to s ní neřeš...

Akorát mě trošku zaráží, že být unavený, čí nemít náladu se dá najít v náctiletým slovníku...tedy myslím pokud se to netýká školy

Velkou výhodou je, že přátele a kamarády si můžeme sami vybírat. Mám tu zkušennost, že s opravdovými kamarády se nemusíme ani často stýkat. Stačí, že o sobě víme a když se potřebujeme, stačí se ozvat. Je to možná trochu paradoxní, ale je to tak. Je to o důvěře. Tvoje "kamarádka" s tebou nekamarádí. Ona tě používá. Je na tobě, jestli si to necháš líbit, nebo jestli si za kamarádku zvolíš někoho, kdy si tvého přátelství bude vážit a bude ho opětovat.

Jo, máš pravdu, není to opravdové přátelství. Až se zase ta nanynka jednou urazí, tak si jí nevšímej, ať je uražená třeba týden. A až se zeptá, jestli se s ní nebavíš, tak jí ve zkratce řekni to, cos nám tady napsala.

Jo, a dodala bych, že pokud se vztah mezi vámi výrazně nezmění, tak to dobré kamarádtví nebude nikdy.

Lenko, já mám kapku jiný názor, než ostatní. Jestli jsi často bez nálady a unavená, co bys chtěla? Aby kamarádka seděla tiše vedle tebe? A táhala z tebe důvody, proč jsi naštvaná, bez nálady. A pak byste tam seděly vedle sebe jako dva papuče. "Směj se a bude se s tebou smát celý svět. Plakej a budeš plakat sama." Kdyby tvoje kamarádka tady napsala, tak by psala asi takto: Mám kamarádku a té vadí, když jsem veselá a mám dobrou náladu. Když se směju a bavím se i s někým jiným, naštve se a tváří se hnusně. Může to být i tak, že respektuje tvoji náladu a někde jinde počká, až tě to přejde. Zvláště pak, když se to stává často.

Joe, neplatí to oběma směry? Od pisatelky ke kamarádce a také od kamarádky k pisatelce. Zažila jsem takovou, s odpuštěním, manipulátorku, která strhávala pozornost na sebe za každou cenu. Od té doby říkám, že nejpůvabněji pláčí ti, kteří chtějí pozornost. Čím větší a pozornější obecenstvo, tím krásnější pláč. A ten plačtivý, ten se vůbec o toho druhého nezajímal. Vůbec. Jen chtěl pozornost pro sebe.

Buď ráda za chvíle, kdy se směješ a je ti s ní fajn. Takových chvílí je v životě jak šafránu. Když tě něco trápí, jen někdy ji to řekneš. Třeba ji mrzí to, že jen někdy. Ono se říká: svěřená starost, poloviční starost. Ale tak to v životě nefunguje a může se stát, že svěření se obrátí proti tobě a přinese jen další bolest. Za svůj život jsem potkala jen 2 kamarádky, se kterými jsem se od srdce nasmála, mohla se s důvěrou podělit o starosti a bylo to oboustranné.