Nejste přihlášen/a.
Dobrý den,
určitě s tím máte někdo zkušenost, tak se chci zeptat co mám dělat. Jsem s přítelem už něco přes tři roky a první rok byl normální, ale pak se z něj vyklubal šílený cholerik a začal mi nadávat i kvůli blbosti. Pak mě začal i mlátit. Pokaždé se omluvil a řekl že už to nikdy neudělá a příště to bylo ještě horší. Před rokem jsem se s ním odstěhovala do jiného města a nadávky jsou na denním pořádku a bití skoro taky, třeba i jen kvůli tomu že mu neřeknu co dělám na počítači nebo že si do práce vezmu sukni. Zpátky do mého rodného města se už vrátit nechci a nevím jak to říct rodině. Nikdy jsem o něm nechtěla nic špatného říct. I tak ho pořád miluju. Nevím co dělat. Bohužel nemám práci tak se nemohu od něj odstěhovat. Budu ráda za vaše rady. Děkuji
Jo on vás mlátí a vy ho milute .
Tak co vám asi máme radit. Máte v hlavě maglajs .
Mě kdyby někdo uhodil tak jsem v tu ránu pryč. I kdybych měla bydlet někde na ubytovně . Máte tedy moc malou cenu , když se necháte takto ponižovat. A on to ví a má vás v pasti .Je to cholerik , vy to víte a nic neděláte .
Dobrý den. Nemáte práci a tak se od něho nemůžete odstěhovat? Nezlobte se, ale to jsou jen výmluvy. Hledáte důvod, proč to neudělat. To se raději necháte bít a nadávat si? Hledejte způsob, jak se osamostatnit, postarat se sama o sebe a utíkejte od něho pryč, dokud je čas...Rodině žádné vysvětlení přece nedlužíte. Je to Váš život, Vaše rozhodnutí...
Ahoj - pokud to, co píšete je pravda - a Vy od něho nemůžete odejít, protože ho stále milujete, tak musíte k psychologovi, tady Vám všichni sice řeknou, že musíte odejít, ale pomoci Vám může jen odborník. Vy sama na to zřejmě nestačíte. Přeju hodně úspěchů. Marcela.
Ano Marcelko, přesně tak. Léčit se ze závislosti na tom blbovi a nebo ho rovnou zabít, je to pořád lepší než čekat na den kdy zabije on mě. Bohužel týrané ženy si nedají říct a nedají, nedá si říct vlastně žádná. Vidím to na vlastní dceři, kretén nadělá dluhy a ona je ochotná ho ze sraček vytahovat a pomáhat mu, omlouvá ho, že on je vlastně nemocný ale ona ho má stále ráda a má s nim dvě děti. On slibuje, že už to nikdy neudělá a blá blá blá a ona mu to žere i s navijákem. A ještě já u toho nakonec budu ta nejhorší, jelikož mám úplně jiný názor.
Liduško, máte stokrát pravdu, ale Vaše dcera ji má taky, i když jinou než Vy. Zažila s ním i dobré věci, ne jen ten poslední průšvih, a to vědomí ji drží při něm. Musí to být pro ni taky hodně těžké, nedokáže ho odvrhnout tak lehce jako Vy a musí ještě k tomu bojovat s Vaším postojem. Chápu Vás, jsem při Vás, ale je mi jí hrozně líto. Musí pro ni být i nepříjemné přijímat pomoc od rodiny, když byla zvyklá rozhodovat si o svých věcech a teď je na rodině závislá. Samozřejmě pro Vás je zase těžké tu pomoc poskytovat, nemáte pod polštářem miliony, ale pro vlastní dítě člověk udělá i nemožné. Držte se, nemáte to jednoduché.
To co popisujete se hodně podobá na domácí násilí, samozřejmě známe jen Vaší verzi. Každopádně souhlasím s vlastencem. Od partnera určitě odejděte, kdyby Vás měl rád alespoň z poloviny, jako Vy jeho, tak by Vás určitě nemlátil. Rodině se nestyďte říct o pomoc, určitě přinejmenším rodiče či sourozenci Vám rádi pomohou, není to žádná ostuda ani Vaše vina. Naopak, pokud by časem zjistili, jak na tom jste a nepožádala by jste o pomoc, hodně by jste v jejich očích klesla a společné vztahy by dostaly hodně velkou ránu. Mysleli by si, že Vám nejsou dost dobří či že jim nedůvěřujete. Ať je to jak chce, od partnera určitě pryč. Až bude v práci, vezměte si své věci, napište mu list, že s ním končíte a ať Vás již nekontaktuje, práci nemáte, tak si rovnou změňte telefonní číslo, které ale řekněte rodičům s tím, aby mu jej neříkali (pro případ, že by Vás nahlásil jako pohřešovanou, policie Vás kontaktuje přes telefonní číslo od rodičů a vše bude OK), důležité je, aby se on nedozvěděl, kde jste, popř. kontakt na Vás, po pár týdnech až měsících ho chuť Vás kontaktovat přejde. Je důležité aby nedošlo k žádnému kontaktu ani odpovědi z Vaší strany, protože tím by jste jej akorát provokovala k tomu, aby se tak choval dál a dál se Vás snažil vyhledat.
Dobrý den, asi takto. Váš partner není cholerik, protože ten může "vybuchnout", ale nemlátí - vykřičí se, tím si uleví a je klid. Váš partner je magor, žárlivec a násilník. Vás si k sobě tímto jednáním připoutal, jste na něm závislá (určitě říká, že bez něho jste nula, která se o sebe ani nepostará) a jste mu vděčná. Uvědomte si, zda jde z Vaší strany o lásku nebo spíše vděk, závislost a podřízenost. Nepíšete nic o dětech, tak máte jedinečnou šanci toho partnera opustit, přerušit s ním všechny kontakty a zmizet mu z dohledu. Nemá význam hrozit mu odchodem, protože to bude jen horší. Vy to musíte udělat rázně a nedat mu možnost, aby Vás mohl následně pronásledovat, protože bude mít velkou chuť toto dělat. Musíte v sobě najít odvahu se od něho odpoutat a pak to udělat - a raději hned, než Vás umlátí. Ty ženy, které tuto odvahu nenašly, jsou už mnohdy po smrti. A jenom si dovolím spekulaci, že Váš partner není ani moc inteligentní, resp. méně, než Vy - patrně si na Vás "léčí" i tento komplex. A o nějakém citu a pochopení či opoře asi není řeč, protože toho není schopen. Tak, hodně odvahy a tu sílu k odchodu.
Zdravím!
Víte, on je prostě takový. Ví, že to není dobré, proto se nějakou dobu držel, věřil ve změnu s vámi a pak vyplula najevo jeho přirozenost. Nezvládá zlost. Ví, že jeho povaha je nebezpečná, ale přesto nedělá nic, aby se změnil. Vlastně je to jedno, jestli se snaží změnit nebo ne, je to otázkou hormonů, které nemůže jen vůlí ovlivnit. Je takový. Zažila jsem pod vlivem alkoholu něco podobného. Jestli vám mohu a smím něco poradit, utíkejte! Kamkoliv, ale hlavně rychle a daleko. Bez varování, bez vysvětlování. Zmrzačí vás při vysvětlování a při uvědomění si, že ztrácí nad vámi moc. Prostě zdrhněte, jinak jste ve velkém ohrožení. Takhle, navíc když jste odkázaná na jeho chleba, je to nejen strašlivé, ale i nebezpečné. Když jsem řekla rodičům, že se rozvedu, dost se do mě obuli, protože ho znali jako hodného a pracovitého chlapa. Nikdy neviděli toho šílence, kterým se stal po několika skleničkách. Musela jsem vyprávět, ikdyž jsem nechtěla. Pak přišla kapku itálie. Oba rodiče stáli nade mnou a mamka vzlykala: Každá neseme svůj kříž. Táta do toho burácel: Na co jsi tak dlouho čekala? Až tě zmrzačí? Oba měli svým způsobem pravdu. Ale žít si svůj život musím, musíte, sama za sebe.
Utečte na chvíli k rodičům, dejte se dopořádku a zařiďte si svůj život. Ne jeho. Protože doposud žijete jako doplněk jeho života. Přestaňte se bát a rozhlédněte se. Kolik žen se bálo a vlasně bojí a ze strachu, že se budou muset postavit na vlastní nohy, raději podsupují týrání.
Poklikejte a přečtěte si něco o Stkholmském syndromu, který si zaměňujete s láskou. Láska opravdu vypadá jinak!
Záleží na tom, jaké má rodiče. Já bych třeba ke svým rodičům nikdy nešla. Otec je úplně stejný tyran. Pochopení bych u nich nenašla.
A proč byste se měla odstěhováváát, vyhoďte "přítele". Poolicejně. Nechte ho vykázat, mvcr.cz/...
Obraťte se na Bílý kruh bezpečí. http://www.bkb.cz/ Pomoc obětem domácího násilí
2 51 51 13 13 NONSTOP
také jsem si hned všimla toho,že si odporujete,sukni do práce,když ji nemáte
jinak násilníka jsem měla také a zůstala jsem už sama je to trauma na celý život = nepodceňovat
nejhorší na tom bylo,že jsem utekla se synem k rodičům a syn se k němu vrátil,ze školy nešel k dědečkům,ale k tátovi,líbil se mu jeho sportovní duch a láska k adrenalinu...byl to boj na dlouhou tratˇdo doby,než dítě se stane dospělým a srovná si priority...všichni Vám radí = utéct,souhlasím
Zkusenost nemam, diky bohu. Dva roky se nechate mlatit za ubytovani a stravu.ale vy mate kam jit! Pisete o rodine, pokud mate dobre vztahy, vezmou vas k sobe.jiste, rodicum bude jedno, ze nemate praci a penize, to neni podstatne.budou vas chtit ochranit.
Hned zitra az odejde "pritel" do prace, zabalte sve veci a sup na bus, nebo zavolejte domu a uvidite, jak rychle si pro vas prijedou.
A ze ho milujete? Dobra, nechte se zabít. ! Zni to drsne? To je ucel me odpovedi.
A nezmlatil vas pred chvili, kdyz jste u pocitace a nerekla mu co tady delate?
Zase je to tady... PŘÍTEL? Slyšíte se? Přítel by Vás nikdy neuhodil. Podle mě to přesně vystihl jeden z předchozích rádců, ten Váš chlap má nízké sebevědomí (asi ani nemá důvod mít vyšší), a tak se snaží si to kompenzovat na Vás. Když Vás uhodí, cítí se silný, veliký, úžasný... Tak to opravdu chcete? Co na něm proboha pořád milujete? Mě kdyby praštil muž, s kterým žiju, nedotknu se ho už ani štítítkem, úplně by u mě ztratil jakoukoli cenu. Odešla bych co nejdřív, a velmi důrazně bych mu vysvětlila, že do té doby nikdy nebude vědět, co má ve fašírce... Jasně, osobní zkušenost nemám. Ale jenom proto, že muže, který začal vůči mně vykazovat známky nadřazenosti (zkoušel mě napomínat, "vychovávat", měl blbé poznámky) jsem okamžitě pustila k vodě.
Nemáte kamarádku, tetu, babičku, někoho, kam se můžete na přechodnou dobu odstěhovat, než si najdete práci a bydlení? Doporučila bych udělat to co nejdřív a v tichosti, být připravená a využít příležitosti. A už s ním prostě nikdy nemluvit. Začít žít nový život bez něho, nebojte se, není to ani zdaleka tak zlé jako žít s ním.
Dobrý den,
určitě s tím máte někdo zkušenost, tak se chci zeptat co mám dělat. Jsem s přítelem už něco přes tři roky a první rok byl normální, ale pak se z něj vyklubal šílený cholerik a začal mi nadávat i kvůli blbosti. Pak mě začal i mlátit... Vám nelze pomoci do chvíle než pochopíte že nejste s přítelem, ale s nepřítelem. Celkově ten dotaz je velmi zmatený. Možná jste od něj utržila nějakou větší ránu na hlavu a potřebujete si v hlavě utřídit zpřeházené myšlenky. Ale dlouho bych nečekal aby nebylo pozdě...
(((
Cholerik se nikdy nezměníJak ho prosím Vás můžete mít ještě ráda,když Vám ubližuje?
Nemáte svou důstojnost?Sbalte se a pryč od něho,může Vás i zabít...Ano,vím,předbíhám a možná přeháním,ale Vy nevidíte v médiích co se dnes děje?!Vrátila bych se domů,řekla bych to rodině a ta zcela jistě pomůže!Zapomenete na něj,odrazíte se ode dna a najdete si určitě hodného partnera k sobě!Cholery nebrat!Přeji Vám hodně štěstí
Že Vy jste se shlédla v Monyové? Měla jste od něj odejít po první ráně a ne se s ním stěhovat do jiného města. Okamžitě pryč!
Víte, kolik takových žen je? Máma je s takovým člověkem přes 40 let. A hádala se s ním vždycky. Celý život. Nikdy jsem to nechápala a prosila jí celý dětství, ať od něj odejde. Ale on měl pro ni větší cenu než já. Její otec byl podobný. Pokud je pisatelky otec podobný, tak to je důvod, proč s ním asi je.
Jedina cesta je od takoveho cloveka rychle pryc, nikdy se to nezlepsi a cim dele to budete odkladat, tim hur se ten krok dela. Kouknete se sem rosa-os.cz/... a sem rosa-os.cz/... Zavolejte si do centra, poradny, azyloveho domu, staci si z kontaktu vybrat a oni vam poradi a pomuzou, jen musite trochu chtit a moc doufam, ze chtit budete, je rada moznosti co delat. Preju vam hodne stesti a sil a o hodne stastnejsi dalsi etapu zivota!
Sama sebe velice málo hodnotíte. Protože nemáte práci, tudíž asi ani peníze a on Vás živí, tak se za kus žvance necháte klidně ponižovat, týrat až nakonec třeba umlátit. Děláte si to sama.
Co je zahanbující vrátit se zase domů, do svého města? A jestli se Vám tam opravdu nechce, je nutné se sebrat, najít si práci a jak už rádci píší, sehnat si pro začátek třeba ubytovnu. Když budete mít práci, hned to bude lepší.
Ale v žádném případě se surovým cholerikem nezůstávejte. A utíkejte co nejdřív, abyste třeba ještě neotěhotněla, s dítětem byste se pak protloukala daleko hůř.
Co vlastně děláte, aby se Vaše situace zlepšila? Hledáte práci? Hledáte ubytování? Pokud ne, tak začněte. Včera už bylo pozdě! Jaga.
Znovu čtu Váš příspěvek. Nějak si protiřečíte. Píšete
1/ že nemáte práci
2/ partner se zlobí, když si vezmete do práce sukni.
Promiňte, ale po těchto nesrovnalostech mě napadá, jestli si snad neděláte z rádců legraci a nebavíte se tím, co lidé poradí. To by nebylo hezké.
To si sebe tak málo vážíte? To opravdu chcete,aby vás nějaký žárlivý idiot do smrti mlátil?Mně tohle chlap udělat jednou,tak skončí život v kotrmelcích nebo ještě hůře! Vemte nohy na ramena,práci si najdete,to není důvod s ním zůstávat!Držím palce.
Nastěhujte si dočasně do bytu kamarádku/kamaráda. Podobné excesy ustanou.
Lidé dělají pitomosti, pokud žijí v permanentním stresu, zoufalosti.. Vše se dá odpustit, pokud člověk lituje a napraví se.
Ne! Takový se nenapraví, nikdy! Mlátit ženu je "pitomost"? Pitomost je ukrást rohlík. Opakovaně zmlátit partnerku je odporná, NEODPUSTITELNÁ zhovadilost.
Repty, vážně se dá vše odpustit? Nevěra-úlet v pohodě, prohrané peníze zetě no, moc v pohodě ne ale dá se, facka od chlapa NIKDY!
doplněno 05.03.14 11:04:Repty, trvám na tom NE, sice jste to hezky rozebral ale podle mého, je to, že na mě chlap zařve nebo vztáhne ruku, ten jediný důvod abych ho buď vyhodila nebo okamžitě odešla. Jiné prohřešky odpouštím s klidnou tváří, ale týrání psychické nebo dokonce fyzické to opravdu NIKDY. Možná je to tím, že můj muž na mě za 30 let nezvýšil hlas a nikdy na mně ani nenapřáhl ruku, natož aby ta rána dopadla, stejně se chovám i já, u nás se nekřičí ale vysvětluje, komunikuje a argumentuje.
S tvrzením, že facka od chlapa nikdy částečně souhlasím. Představme si, jak při facce mozkové hemisféry ponořené v mozkomíštním toku do sebe vlivem úderu vrazí.. Už jen z tohoto důvodu facku nelze schválit.
-
Situace č.1) Kamarádka se schovala za dveře s tím plánem, že bafne na procházejícího kamaráda. Ten se vylekal natolik, že ji vrazil.
Situace č.2) Osoba pod vlivem alkoholu či drogy dá facku ženě. Druhý den si to nepamatuje.
Situace č.3) Po slovní rozepři, kdy žena uhodí muže první, muž jí v afektu vrátí.
-
Stále trváte na tvrzení, že facku nelze odpustit?
-
Málokdo se dokáže o tomto tématu bavit s rozvahou a klidnou hlavou, proto děkuji za slušnou reakci.
Někteří zastávají názor, že ani rodiče nemají právo dát svému potomku facku, i kdyby si ji dítě zasloužilo. V takovém případě je potomek přesvědčen, že má právo být na rodiče uražený, a odmítat se s nimi bavit.
Málokdo rozdává facky, protože by mu to přinášelo radost. Většinou se tento jev objevuje o osob, co jsou psychicky narušené. Proto bych byl zdrženlivý s výrokem, že se člověk v tomto ohledu nemůže změnit.
repty, vy vůbec netušíte, jaká je to strašlivá rána od člověka, kterého žena miluje, váží si ho, věří mu, kterému vložila svůj život do jeho rukou! A to všechno jen proto, že on je na tom fyzicky lépe! Ani tak nejde o fyzickou bololest. To všchno se zahojí, ale o tu šílenou ránu v srdci. O ten moment překvapení, zklamání, bolesti v duši, v srdci. Víte, toto je naprosto a úplně nesdělitelné.
To je smutné. A že ho milujete je normální, někde jsem četla, že láska není jako vodovodní kohoutek, že se dá jen tak utáhnout a už nic neteče. Tak to je, pořád ho milujete, ale on Vás ne. Má Vás jen jako věc na které si léčí svoje ubohé ego a má komplex méněcenosti. Musíte se sebrat a jít. Jděte zpátky domů, klidně řekněte, že Vás zbil, netřeba vykládat kolikrát ani se v tom vrtat. Není třeba se stydět, není to Vaše chyba i když on by si přál abyste si to myslela. Buďte ráda, že nemáte děti a opravdu upalujte. Píšete, že domů nechcete a co teda chcete? Čekáte až Vás zmlátí tak, že Vás v lepším případě odveze záchranka? Čekáte, že Vám někdo poradí ať zůstanete a necháte se umlátit?
Jednu věc si musíte uvědomit, a to je že i když slibuje, tak NIKDY NEPŘESTANE.
Jako první zavolejte na bílý kruh bezpečí a udělejte co Vám řeknou.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.