Nezodpovědná máma 88 let vs zdraví

Od: Datum: 09.11.13 20:38 odpovědí: 13 změna: 11.11.13 13:28

Máma 88 roku se cpe čokloládama pak se tady dusí a chce umřít.Když jí řeknu atˇse těma čokoládama tak necpe tak mě řekne že žádnou neměla.Stěžuje si že ji bolí záda ,říkám ji mami nesmíš pořát ležet ,že pujde zítra ven a to říká od podzimu ,venku ještě nebyla.Když jí něco vysvětluju a mluvím normálně tak mě nerozumí protože neslyší,když zvýším hlas abych se nemusela pořád opakovat tak mě řekne neřvi lidi řeknou že mě byješ.atdatd.Jsem hodně trpělivá ale někdy už jsemna prášky.


Seznam odpovědí:
 
moment čekejte prosím, probíhá přenos dat...
Zobrazení struktury odpovědí v otázce
Skrytí struktury odpovědí v otázce
Zobrazení struktury odpovědí v otázce

 

Odpovědi na otázku:
Datum: 09.11.13 20:43
avatar

Jo jo, to znám. Vždycky si musím vzpomenout na ty hezké chvíle, když jsem byl dítě a rodiče do mě vkládali to hezké. Jinak bych to nepřežil.

Ohodnoceno: 3x
 
Datum: 09.11.13 20:51

Ringo máš pravdu ale já nevím jak jí pomoct,když jí všechno vysvětluju tak si to nepamatuje.Potřebovala by chodit ven protože Má nemocné prudušky.Je docela chodící ale nechce se jí,potom jdyž ju něco bolí tak chce umřít protože to nezvládá.Měla by víc pít ale jak ji k tomu donutit.

Datum: 10.11.13 09:49
avatar

To je těžký, každý člověk je jiný. Taky jsme nevěděli jak. Sourozenci říkali : - Když jsme byli malí, museli jsme poslouchat, teď se to musí otočit.- Ale podle mě jsou svéprávní a nic nelze řešit rozkazem. Já to vždycky udělám otci vždycky řeknu : - Pojď mi udělat radost, pújdeme se projít /napít, převlíct atd./ - a on to nakonec udělá a já z toho mám opravdu radost. Musíte si najít svou cestu. Ale je to fakt těžké. Být to cizí člověk, neuměl bych to.

Ohodnoceno: 0x
 
Od: xixi*
Datum: 09.11.13 21:48

Nejtěžší pořízení je s dětmi a starými rodiči ;)

Budete muset změnit svůj přistup k ní a více dohlížet a pomáhat. Nechce se jí ven? Běžte s ní (nebo někdo z rodiny) a udělejte si procházku, uvidíte kolik toho ujde a v jaké je kondici. Špatně slyší? Buď to na ni budete hulákat a nebo ji necháte udělat naslouchátko. Ty čokolády jakože hltá a tím se dusí? Tak bude mít doma vždy jen kousek, třeba jako odměnu za procházku. Je ve věku, kdy s ní musíte mít trpělivost a projevovat ji svou lásku, ale na druhou stranu musíte být přísná, důsledná a zodpovědná vy. To se mi to radí, co? Víte mojí mamince je padesát šest let a její zdravotní stav je už asi pět let velice špatný, psychicky je na tom asi jako třináctileté dítě. Takže tak trochu vím o čem mluvím. Hlavní je se z toho nezbláznit :)

Ohodnoceno: 4x
 
Datum: 09.11.13 22:35

Xi To v tom věku bydlela sama a mě je 58.A před třinácti lety jsem prošla rakovinou.na procházku jít sama nemuže ,jisté je že bych s ní musila jít,netrefila by domu.o sluchátkách jsem uvažovala ale musela bych ji dostat k lékaři.Je to asi měsíc co měla jít na oční a takové scény tu dělala že jsem sanitku i lékaře musela odvolat.Malé dítě se chytne do náruče a jde se ale osumdesát kilo neunesu.A co je vaší mamce?Dusledná jsem taky dost ale muj mozek už stávkuje s ní jednat jak s malym děckem.Ona mě přímo se svym stařím využívá.Dnes jeden z příkladu.Něco měla na stole kousek od sebe a říká mě ,,podej mě to a já na to,,mami podej si to sama,šel okolo manžel a ona ,,lado podej mě to.Já říkám ladˇo nepodávej a Ladˇa podal.A takovych situací tu je.hned chce zvednout a hned chce něco podat a při tom by mě mohla asponˇručníky poskládat.Dusledná jsem dost ale kdo má na to mít nervy.

doplněno 09.11.13 22:53:

:) :)

Datum: 10.11.13 11:11
avatar

Klid, trpělivost a smíření, že lepší to nebude. Žádnou jinou radu nemám. Pokud máte manžela, vyběhněte co nejčastěji z domu, trochu pookřát a přijít na jiné myšlenky.

Moje maminka každý večer hledá zuby. Ty umělé, co má v puse. Ptá, se, kde jsou a jak se to vyndává. Odpovídám, aby sáhla do pusy, že něco najde. Stal se z toho skoro rituál. Když jsou zuby konečně ve skleničce, hledá někdy ty třetí. A to dost vytrvale. To je pak problém.

Čokoláda - dopřejte ji mamince po malých kouscích. Zase moje vzpomínka a zkušenost. Babička se dožila 99 let. Posledních asi 5 let chtěla jíst jen párky a hořkou čokoládu. S párky se to moc nepřehánělo, ale čokoládu na vaření měla u sebe neustále. V čokoládě je něco povzbudivého a staré tělo si o to samo říká.

Ohodnoceno: 2x
 
Datum: 10.11.13 11:19

Děkuji všem za podporu,včera jsem to už potřebovala:Dnes jsem spala do jedenácti tak jsem nabrala síly a hurá do boje.On ten muj mozek asi už někdy stávkuje.Ještě jednou všem děkuji.*pusa*

Od: narf
Datum: 11.11.13 09:04

88 let je hodně. To by byl div bez vrtochů. Mimochodem: dlouhověcí lidé velmi často jedí čokoládu ve velkém. Například nejstarší žena světa , co se dožila 122 let, Jeanne Louise Calmet jí jedla po kilech. Druhá nejstarší žena (119 let) jí jedla též pravdielně. A čokoláda tvoří důležitou součást jídelníčku i u chlapíka, který se ve 111 letech stále těší dobrému zdraví (Bernardo LaPallo). Je tohle jen náhoda?

Ohodnoceno: 0x
 
Datum: 11.11.13 10:56
avatar

V těchle letech nemůžete očekávat, že si bude pamatovat to, co jste řekla. Nebude mít logiku, dát si dohromady několik věcí a vyvodit nějaký závěr. Já se bojím, že skončím úplně stejně. Vy ne?*plac* Nikdo z nás nemůže ani tušit, co nám zůstane z mozku a tedy z rozumu, až příjdou roky. Příliš jí, protože plný žaludek ji dělá šťastnou, nahrazuje si tak pocit samoty, opuštěnost, bezmoci. To, že si stěžuje na nějakou bolest, to může být pravda, ale může to být snaha po upoutání pozornosti, volání po společnosti milované osoby. Není důležité, kolikrát jste tam byla za den, protože čas, ve staré hlavě, plyne jinak. Každopádně nemůžete hledat rozum, logiku, pochopení, soucit. Už v té staré hlavě není! *plac* Vím to, protože jsem to zažila 2x u svých rodičů a několikrát u sousedek. Dodnes mám pocit provinění, že jsem rodičům stále něco doporučovala, něco po nich chtěla, k něčemu je nutila. Třeba k tomu, aby se myli, aby byli pečlivější při úklidu, že po té polívkou polité podlaze uklouznou atd, atd. Vyšlo to nastejno, jako kdybych mlčela. A byla jen laskavou a chápající dcerou. *mala* Třeba tady nakoukne Jaga, ta ví o stařecké demenci a svoje.

doplněno 11.11.13 10:59:

Máme své rodiče stále v paměti takové, jací byli zamlada. Rozhodné, smostatné, uměli se o nás postarat, byli chlapi a ženy, kteří uměli spoustu věcí, přežili,nechali nás vystudovat, zařídili, vymysleli a vypracovali. Toto už není pravda, už je to jiný, starý, bezmocný člověk se zlomkem mozku. *plac*

Ohodnoceno: 1x
 
Od: pt®
Datum: 11.11.13 11:39
avatar

Proč chcete tak letitého člověka měnit? Maminka prostě slábne a už spostu věcí dělat nebude, ne že nechce, ale prostě ji to vyčerpává. Nechte ji i tu čokoládu, nechte ji v klidu dožít a nebudete na prášky. Proč chce každý staré lidi někam tahat i proti jejich vůli, až je utahají k smrti. - pt

Ohodnoceno: 1x
 
Datum: 11.11.13 12:25
avatar

Nedá mi to, musím vstoupit ještě jednou. :D Pochopila jsem, že už také nejste žádný puberťák, říkám to správně? Všimla jste si, kolik připomínek, rad a návodů slyšíváte od vašich mladých? Nejsou ony nááhodou trošku oprávněné? Pomaloučku směřujeme tam, kde jsou dnes naši rodičové. *plac* Navíc, naše chování je šablonou pro chování našich mladých. Oni vyslechnou naše nářky, pohrdání a odsuzování a po nějaké době, ani si toho pořádně nevšimneme, se začnou chovat stejným způsobem k nám. Budou z nás na prášky, protože to tak má být, viděli to od nás. Takže: BACHA!

Ohodnoceno: 2x
 
Datum: 11.11.13 13:17

To víte že budou ze mě taky na prášky až mě bude devadesát.Protože stary mozek je mozek dítěte a není jednoduché se o stsarého člověka starat.Ještě k tomu když vám nadává do krav a věčně se uráží když není po jejím nebo jde do pokoje trucovat.I máma musí respektovat řád domácnosti.Co jsem vypsala to je jen zlomek toho co dělá.A nejde to všechno vydržet do nekonečna.Myslím že se oproti sourozencum o ni starám jak nejlíp mužu.Má tu pohodlí, psy a nechávám jí její vuli jak to jen jde.Chystám jí jídlo,pomáhám pri koupání ,převlíkám gatě ,uklízím ,vysávám ...Ona jen leží ,kouká na televizi a mazlí se se psy.Nepohrdám jí ,mám ji ráda, je to moje máti a chci se o ni starat pokud to jde.Starám se ještě o manžela ktery mě moc málo pomože v domácnosti takže je toho na mě někdy moc.Neznamená že když člověk potřebuje trochu podpory. a dobré slovo že pohrdá kde kym.A to potřebuje mlady člověk ,stary člověk a kde kdo...

Od: pt®
Datum: 11.11.13 13:28
avatar

"emilka", nepíšete, kolik Vám je, zda chodíte ještě do práce, či zda máte ještě doma na starost děti. Já se starala o tátu 10 let, než nám zemřel po mrtvici. Měla jsem dvě děti, synovi byly 2 roky, když jsme si tátu vzali. Předělávali jsme barák, ale je pravda, byli jsme mladší. Jenže vrstevníci chodili za zábavou a my měli spoustu práce. Nebylo to lehké v tom Vás chápu, ale opravdu nechejte mamku dožít v klidu, už jí toho času moc nezbývá. Tak hodně sil. - pt

Ohodnoceno: 0x
 

 

 

 

Poslední otázky Poradny nejen pro ženy
Nejnavštěvovanější otázky v rubrice

 

Přihlásit se k odběru odpovědí z této otázky:

Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz

 
Copyright © 2004-2016 Poradna Poradte.cz. Všechna práva na poradně Poradte.cz vyhrazena.