Oblečení,strojení po dětech

Myslím, že na tohle není univerzální rada, protože nezáleží jen na vás, ale hlavně na tom, jak by se k tomu postavili obdarovaní. Pro inspiraci vám ale povím, jak to chodí u nás v rodině (v širší, sama děti ještě nemám).

Miminkovské oblečení se schovává snad všechno pěkné a vždy se dá tomu, kdo čeká dítě. Protože miminka rychle rostou a nestihnou to obnosit, často se stane, že jeden obleček poslouží ne jen dvoum, ale i třeba třem, čtyřem dětem.

Předáváme i věci na větší děti, vždy se užijí věci na doma a do přírody, kde tolik nejde o parádu a o módnost. Tepláky, tričká na doma, mikiny, svetry na zahradu a k ohni... Aspoň si děti neničí svoje hezké oblečení. Samozřejmě, že je nikdo nenutí chodit ve dvacet let starém svetru do školy. (Ale kupodivu si to občas samy vymíní, protože se jim líbí a jak známo, móda se někdy vrací.)

Sama jsem nosila věci po o deset - patnáct let starších sestřenicích a nyní jejich děti nosí věci po mě (věkový rozdíl mezi mnou a jimi je 12 až 18 let, takže hodně).

Holčina, které dnes začíná puberta, dokonce občas sáhne i do školy po tričkách, které jsem nosila v jejím věku já, u něčeho se překvapivě ta moda zas tolik nepohnula (třeba velký úspěch slavilo černé tričko s myškou Minie).

Uzavřela bych to tím, že pokud máte skladovací prostor (a nezabírá vám to místo, kterého i tak máte málo), nechala bych vše, co je skutečně zachovalé. Nemilosrdně bych vyházela věci flekaté, děravé, hodně obnošené a věci z nepohodlných materiálů (kousavé, na dotek nepříjemné uměliny atd.).

A mimochodem, máme takové věci ve starém kufru a pro děti je někdy oblíbená hra koukat na to, co nosila tetička, babička atd., když byly mladé. A zkoušet si to

Miminkovské věci, které jsou v dobré stavu nechat - zvlášť ty univerzální - pro holku i kluka. Máš-li sourozence nebo někoho, kdo by mohl mít v dohledné době děti, bude se to hodit.

Věci na větší děti prodej (nějaké bazárky na internetu jsou) nebo věnuj charitě případně Klokánku nebo podobným organizacím. Sice se moda vrací, ale dnes člověk ve věcech po mamince vypadá dost divně.

Hezký den!

Pěkné véci na miminko bych schovala a z toho oblečení na větší věci takové, co si myslíte, že se dá použít za několik let. Záleží i na tom, zda člověk bydlí na vesnici, jaký má životní styl, já sama jsem pro své děti používa spoustu oblečení po mě a mém sourozeonci, které moje mamka schovávala. Je pravda, že bydlím na vesnici a ješťě se zabýváme zemědělstvím, takže když děti lezou po traktorech a jiných strojích, tak jsme takové oblečení nadmíru využili. A kvalitně bylo taky o něčem jiném. Svým dětem taky pro jejich děti něco schovávám, bohužel nemám moc prostor, tak opravdu jen pár kousků.

Ještě připojuji, že některé oblečení bylo 30 let staré a ostudu děti nikde nedělaly. Použila jsem zavinovačky, košilky, dupačky, čepičky, přízové kabátky,teplý kvalitní fusak, z toho většího tepláky, mikiny, trička, kloboučky, některé svetříky, bundy, je toho opravdu hodně

Pokud oblečení nechcete, jistě by nebyl problém ho věnovat sociálně slabším rodinám či někam do dětského domova a podobně

U nás se stále vybírá na charitu, takže cokoliv průběžně likviduji a je čisté samozřejmě - balím a odvážím tam - doma nic neskladuji . Nezahadruji si přeci byt.

"annaj", znáte svoji rodinu i lidi v okolí a zřejmě z toho usuzujete, že by oblečení nikdo nechtěl. Také záleží v jaké oblasti žijete, a jak mají lidé možnost výdělku. Já když některé věci chci darovat, tak jdu na stránky mimibazar.cz, kde je kolonka věnuji a věřte, že se Vám ozvou maminky, které mají třeba více dětí a věci budou chtít. nejdříve Vám pošlou peníze na poštovné, abyste měla z čeho zaplatit balík a pak jim oblečení pošlete. nejlépe je vyfotit oblečky vyložené na stole, aby měly maminky o oblečení a velikosti představu. Do děcáku bych v dnešní době nedávala nic, tam mají lepší věci než v sociálně slabých rodinách, to není, jak před 50 lety, moje zkušenost. - pt

nebo, jak píše "hahanaj", na charitu

Dávám taky do charity, nebo mě napadl azylový dům pro matky s dětmi: http://www.azylovydum.cz/, ovšem nejprve jak tu píší: zeptat se, zda by byl zájem.

http://www.potex.cz/

Třicet let jsem měla po dceři v krabici košilky, dupačky, kabátky, pleny-nejdřív mrčela ale rychle zjistila, že košilky jsou lepší než bodíčka, bavlna tehdy a dnes se nedá srovnat, pleny ty využívala do kočáru, do postýlky pod hlavičku. Svetry, bundy ty nosí tříletá vnučka na chalupě na dvoře ale ven takto oblečená nesmí, dovolím si upozornit, že schovat např. gumáky nemá smysl jelikož za 30 let se samovolně rozpadají, deskové hry jsou stále funkční, stará tříkolka lepší než ta plastová co koupila dcera a největší úspěch u nás slaví gumový Šmoulové (asi 30 figurek) a třicet let stará hra k televizoru-střílení kačen. Sama na chalupě nosím svetr co mi ho pletla maminka když jsem ještě byla mladá holka, jo a vnučku jsem na dvoře vozila ve staré Libertě a zeť žasnul jak kvalitní bylo pochromování a kolečka. Pokud to máte kde mít tak já bych určitě vše nevyhodila.

Nemá. Po tchýni mi zbyly doma věci pro děti 30let staré. Ještě jsem to nevyhodila, ale je to něco příšerného. O botách snad ani nemá cenu mluvit, jsou spuchřelé a naprosto nevyhovující. Různé svetry, kabátky, košilky a dupačky by se asi použít daly, ale krom toho, že je to hnusné je to jak bychom v práci při vyřazování předmětů nazvali morálně zastaralé. Kdo bude dávat dětem vyšisované oprané dupačky s knoflíky, z kterých se musí při přebalování dítě vysvléknout, když dnes se dělá vše na patentky a to i v rozkroku, aby se dalo dítě přebalit, aniž by ho bylo třeba úplně svléknout. To samé plátěné košilky. Kdo to bude žehlit? A navíc podle mě jsou bodíčka v rozkroku na patentky lepší, protože dětem aspoň netáhne na ledviny, plátěná košilka musí být při vrtění dítěte až na lopatkách. Víte, dřív bylo problém něco sehnat a bylo to drahé, ale v dnešní době je tolik pěkných věcí na děti prakticky za hubičku, že nemá cenu něco syslit. Budete schraňovat bezcené staré krámy, které stejně pak někdo s hnusem vyhodí. Jediné, co bych nevyhazovala, jsou hadrové pleny, ty se dají použít. Víte, tchýně takhle schovávala věci a bylo to příšerné. Když se odstěhovala, vyhazovali jsme slipy po partnerovi, které nosil když mu bylo tak 5 let. Ba i šaty, které měla tchýně na sobě při vítání občánků. Skříně plné hadrů, které se nenosily a oblečení, které se nosilo, se už nikam nevešlo, takže po vyprání bylo neustále v koších. Domácnost plná košů s hadrama. Ono se sice říká, že věc člověk začne potřebovat ve chvíli, kdy je nenávratně ztracená/vyhozená, ale nesmí se to s tím schováváním přehánět.

"pb" nemohu souhlasit "pěkné věci na mimčo za hubičku"? Kde?, u vienamců?, obrázek na nich krásný, kvalita děsná a opravdu kvalitní bodíčko za 100kč nekoupíte, teď asi řeknete, že někdy v akci supermarketu stojí 100kč i tři v jednom balení ale kvalitní to tedy nejsou. Košilky na zavazování na ramínku si dcera nemohla vynachválit, ano musí se žehlit ale klidně je můžete vyvařit od mrkve nebo jiné ovocné, zeleninové kaše. Dupačky a tzv. mako kabátky na knoflíky nebo patentky si chválila, že na rozdíl od těch levnějších, nových jsou měkoučké a už před 30ti lety měly některé dupačky patentku v rozkroku. Máte pravdu, syslit staré oblečení (svatební šaty a kožichy po babičce a podobně) to opravdu smysl nemá.

Třeba na aukru nebo mimibazaru, kde prodává hodně maminek věcičky, ze kterých jim děti odrostly. Pěkná bavlněná bodyčka a skoro nenošená trička se dají leckdy sehnat za méně, než za 100kč, na svoji dceru tam hodně nakupovala kamarádka a byla nadšená.

Jsem na to s tou šetrností stejně, jako Vy. Děti se mi narodily v letech 1977 a 1979. Měly plno pěkných věcí, navíc jsem sama uměla šít a tak různé bundičky a šatičky podle Burdy neměly chybu. Tchyně byla velice shánlivá, vyrostla v nuzotě jako nemilované nemanželské děcko a tak si všeho moc považovala. Na její radu jsem nic nedávala pryč, ale schopvávala na půdu do staré kredence. Až budou vnoučata, prý se to bude hodit.

A víte, jak to dopadlo? Když se narodila vnoučata, využilo se jen pár věciček, ostatní dcera nechtěla. A když děti povyrostly: chlapecké flanelové košilky se už nenosily /byly mikinky/, plátěné košilky se už nenosily /byla body/, tepláčky se nosily úplně ty nové, my měly schované takové ty obyčejné s gumami u kotníků. Pletené svetříky "kousaly". Zástěrky holčičky nenosily už vůbec. Stejně tak plátěné trenýrečky, už se nosí slipy. A boty? Ty ztvrdly. Plyšáček, kdysi vrchol módy vyvolal záchvaty smíchu. A tak tomu bylo se vším.

Proto jsem všechno to lepší napytlovala a odvezla do města do těch kontejnerů na oblečení. A zbytek vyhodila.

Takže nic neschovávejte. Móda se opravdu mění a co nosily naše děti, vnoučata už nosit nebudou. Pokud máte v přízni nějakou rodinu, kde jsou děti jen o málo menší než Vaše, dejte to jim. Tady by se to snad ještě využilo, ovšem za 15 - 20 let to nebude k ničemu. Vím, o čem píši, měla jsem toho na půdě plnou kredenc. Jaga.

Jestliže oblečení po dětech ihned neudáte, s klidným svědomím je vyhoďte. Dětské oblečení také podléhá vlivům módy. Před několika léty mělo jiný střih, jiné barvy, jiný materiál. Nemyslím si, že by měly děti chodit podle poslední a podle značkové módy, ale úplně nenápadně a plíživě do dětí budete dostávat pocit méněcennosti, podřadnosti. :D Kdsyž se koukáme na staré fotky, dcery se řehtají, jaké to měly hadry na sobě. A když slyší, kolik mi dalo práce tohle ušít nebo uplést a sehnat materiál, podle zahraničního časopisu, smějí se jen oblečení. Kdybych jim řekla, že to podědily, asi by ten smích nebyl veselý. Navíc, dnešní děcka by jim to daly pěkně sežrat, že jsou ve starých hadrách jako socky. U každého Vietnamce kupované oblečení za pár korun je lepší, než nošené po někom z dřívějších let. Dcera má partu pěti mladých maminek a tam dětské oblečení koluje. Je toho hodně, tedy není to opotřebované, jsou to vesměs značkové a krásné věci. Ale že by kluci nosili něco po, dnes už dospělé, sestřenici, to vůbec ne!

Vsechny veci postupne jsem dala bud kamaradkam, nebo charita, nebo i popelnice. Ty opravdu oprane a z bavlny si vzal kamarad do auta (je kamionak). No a pak mam doma krabici, kde mam schovane ty nejoblibenejsi kousky prvni bodycko, boticky, svetyrek a tak..je toho opravdu jen krabice od bot, takova srdecni zalezitost

jo a nikdy jsem nic neprodala, nema to cenu. Od kamaradek jsem si penize nevzala, bylo by mi trapne, takze treba koupily dceri cokoladu a me kafe. A u nas ted jsou dokonce kontejnery na obleceni a vozi to na charitu. Neni nic jednodussiho to tam v tasce hodit

A po zkusenosti vim, ze detske domovy neberou ani obleceni, ani napr. hracky..

Ne, nemá to smysl. Máme teď dceru něco přes 3 roky. Oblečení "protáčíme" se známými a příbuznými, co mají menší či větší děti než my. Co se nepodaří udat, to se za pár korun prodá a za ty peníze koupí něco dalšího z druhé ruky. To oblečení samo o sobě stárne, mění se i móda, nosí se jiné věci. Navíc první dítě přijde třeba v létě, druhé v zimě - tím pádem nemáte šanci to oblečení využít. Pouze boty - pokud se jedná o obuv, které dítě nosí pravidelně a často - ty vždy kupujeme nové.