Kamarádka se chce zabít

Od: Datum: 06.09.13 10:05 odpovědí: 6 změna: 08.09.13 18:22

Pěkný den všem. Děkuji že čtete mé řádky, popravdě jsem netušila že nějaké takové forum je. Třeba mi poradíte co dělat v situaci ve které jsem se dostala do slepé uličky a já coby rádce a věčně nastavené ucho k naslouchání...nevím jaké řešení je správné.A teď seznámení s příběhem :

Kamarádka (47let), má manžela ktarý dost často pije a je laxní k vychovávání dvou dcer( 10 a 14 let), které si jako miminka spolu adoptovali. Uvaří když je třeba..to jo, ale už nedohlídne v době nepřítomnosti matky zda mají hotové úkoly...a schazuje ji před dětmi,když nesouhlasí s tím aby holky běhaly venku až do večera,aniž by se stavily doma, nebo se učily na druhý den. Jsme kamarádky již 13 let a celé ty roky jsem k dispozici jako vrba...nebo když potřebuje jen společně mlčet...prostě nebýt sama.Během těch let jsem sledovala jak jí ničí, když nemůže najít tu a tam peněženku...když si musí schovávat peníze do knížek, pod koberec a pod aby jí je manžel nevzal ( ona vydělává 12 000 a z toho platí oblečení na všechny 4,školy oběma dětem,jídlo pro všechny, elektřinu ..apod...skoro nic jí nezbývá a doposud měla za to že manžel vydělává 20 000 .O tom později...on nosí stravenky z práce za které přinese nákup, má na starosti nájem 5000 a internet 500, který ale právě vypli protože je 3 měsíce nezaplatil.). Zkusím to nějak zkrátit i když je to těžké, neb těch problémů je mnohem víc a víc...tedy : Ta má kamarádka byla psychicky přes všechny starosti s manželem i že na vše byla tak nějak spíš sama v pohodě. Najednou ji ze dne na den hráblo a chtěla si vzít život (promiňte mi ten výraz)...spolykala prášky a chtěla mne ještě naposledy slyšet...poznala jsem že se něco děje a tak jsem jela.Mluvila zpomaleně a zcestně..že už je vše jedno a jediný vysvobození je umřít. Sanitka, převoz do Bohnic kde ji nadopovali prášky a drželi tak dlouho, dokud (3 měsíce) nebyla trochu ready...diagnoza: středně těžká až těžká deprese...kdo o té nemoci něco četl, je to mazec.Změnila se jako mávnutím proutku v trosku která když mluví o smrti..usmívá se..je unavená a jako by vše pomalu vzdala.Za vše může podle mne dlouhodobý stres ve kterém žila (každý jej snášíme jinak)..totálně z ní vyprchal život, snažím se jí brát ven mezi lidi,do kina...na koncert, na kafe, na procházku..mluvit s ní...ale je to pro mne už také dost vyčerpávající (sama mám dvě děti 10 a 13 let) a z toho jedno je autistické.Každý den mi musí napsat že je ok,abych věděla že si nic neudělala..stejně tak se musí hlásit doktorce, která ji chtěla hned poslat zase zpátky...ale kdybyste viděli co s těmi lidmi na tom paviloně kde byla dělají...vše lepší jen když se tam nevrátí.To nejsou lidi, jen chodící schránky které pod tíhou prášků narážejí od zdi ke zdi, a nejsou schopni ani souvisle mluvit...jenže je to složité...takhle jsem stále ve stresu že si něco udělá...podívá se na auto a už jí tam hned běží myšlenka jaké by to bylo pod něj teď skočit..podívá se z balkonu dolů...a opět...cokoliv kdekoliv...prostě mozek se zablokoval a upnul se k myšlence že to je jedinej únik.Ale podepsala u lékaře papír,když nechtěla zpět do Bohnic, že si po dobu její léčby nic neuděla a tak to dodržuje a nám naskočil čas...když se jí zeptáte zda má myšlenky na sebevraždu ještě, tak unaveně odpoví - podepsala jsem papír - zatím nemůžu.Jde o to,že během její nepřítomnosti doma (3 měsíce),si začaly holky dělat co chtějí...ta malá se maluje a velká se začala scházet s 21 letým romem v parku, kouřit...apod...to vše ztjistila kamarádka po návratu domů...snažila jsem se ji připravit na to, že se nevrací do stejného duchu jak to doma opustila, aby se pak nesložila...že holky trochu zvlčily a manžel to neřeší...ale jen lehce,abych ji nevyděsila...ale nepomohlo to,stejně jí to dostává s každým dnem víc a víc...včera zjistila že manžel má potají nějaké dvě půjčky které neplatí a dluží 50 000, že jí vyluxoval kartu kterou mu doma nechala pro děti na jídlo aby měli když byla ve špitále...x tisíc...a do dětí nešlo nic...že neplatí celou dobu internet tak ho odpojili...a že nebere 20 000 ale o 6 tisíc víc než si doposud mslela a přitom většinu věcí platí ona ...kam ty peníze jdou? Podle mne automaty a alkohol..je věčně nametenej.Teď jí zakázal obě děti vychovávat a Terezu, tu starší která na mámu křičí a neposlouchá ji, prý bude oslovovat jedině TEREZKO, nebude jim nic zakazovat a pod.A že pokud zvažuje rozvod tak ať si píše, že obě děti dostane on, protože ona je blázen...a ona je přitom jen žena, co vždy byla dobrou matkou, snažila se...za manžela si vzala svou první lásku, adoptovala si dvě miminka...a te´d je z ní troska, mozek se bloknul...a oni ji ZNIČÍ! Několikrát říkala dětem co se vrátila z nemocnice te´d o prázdninách že by s nima chtěla někam jít i kdyby jen na zmrzlinu..ale holky se přes prázdniny tak změnily..nikam s ní nechtějí, raději na celý den zmizí, nechají doma telefon aby nemohla volat...a když se jí něco nelíbí odseknou. táta to dovolil. ...takhle ale všichni docílí opravdu toho že si něco udělá a já jí nemohu hlídat 24 hodin denně i když na nic jinýho pomalu nemyslím...co mám jako kamarádka víc dělat? Chci zajít za jejím psychiatrem a vše mu říct, co má doma za psycho a že se nezbláznila jen tak..tu nemoc má ze stresu co má doma a ted je toho i na zdravýho člověka moc co se u ní doma děje...ale mohu bez jejího vědomí? Ona to nikdy neřekne a jen co bude moct ( až nebude pod přísahou na papíře ke kterýmu se upíná) se zabije...vím to. Možná by bylo východisko vzít tu menší, která ji aspoń trošku dává najevo že ji má ráda a od těch dvou výtečníků co o ní mluví jako obláznovi odejít...ale ona se bojí že to nezvládne,bydlet někde v azyláku.Do práce ještě nemůže v tomhle stavu...do toho jí zjistili před 3mi dny cukrovku a z toho tu únavu...bojí se že jí Lucinku vezmou kvůli té diagnoze...a včera mi řekla, že když už tak raději odejde sama...ne s dítětem...ptala jsem se proč, že by aspoň tu Lucinku vytrhla z prostředí kde akorád zvlčí a vyroste z ní nevyrovnanej člověk...a ona řekla, že líp se jí odejde samotný, protože se pak bude moct zabít. Když odejde s jedním z dětí tak to neudělá...a ona jiné východisko nevidí. Manžel co jí krade peníze , lže a pije a schazuje před dětmi...děti co jí neposlouchají najednou co se vrátila z nemocnice, a starší na ní křičí, ignoruje ji a odkazuje na otce který ji zakázal je vychovávat. Tak a te´d poraďte co dělat...podle mne by měla tedy milou Terezu ať to zní blbě nechat u táty, když si tak rozumí...a menší 10ti letou Lucinku vzít a odejít s ní pryč..třeba do azyláku zatím, nebo na ubytovnu...ale pokusit se výchovně ovlivnit aspoň ji, když z Terky je takové stvoření... i když podle mne by měla vzít obě když už, ale Terku v tom stavu v jakém je nezvládne absolutně ne...ta co vlezla teď o prázdninách jak byla mamka nemocnici do puberty, je naprosto šílená a jasně že ji naprosto vyhovoval stav že si mohla dělat co chtěla když mamka byla pryč a táta se moc nestaral..jen uvařil a šel do hospody...ideální stav pro puber´táka...ale takhle to prostě nejde!... bu´d si Jiřina vezme život...nebo uteče i s holkama a ten psychouš jí je vezme a opět si vezme život...nebo zůstane doma v tom psychu dál, kde nesmí říct ani popel, jen platit...a sedí v opuštěným bytě a brečí, protože má denně na stole akorád vzkaz od holek že přijdou až večer...ale to si pak taky vezme život...ježiš jak jí mohu pomoci než bude pozdě? Děkuji za radu. Simča


Seznam odpovědí:
 
moment čekejte prosím, probíhá přenos dat...
Zobrazení struktury odpovědí v otázce
Skrytí struktury odpovědí v otázce
Zobrazení struktury odpovědí v otázce

 

Odpovědi na otázku:
Od: zacek
Datum: 06.09.13 11:02
A co se Vám vlastně stalo?
Ohodnoceno: 0x
 
Datum: 06.09.13 11:47

zacek. Domnívám se, že tazatelka popsala problém, se kterým potřebuje poradit dost podrobně. Takže nemáte-li radu, tak se prosím zdržte komentářů. Děkuji

Ohodnoceno: 0x
 
Datum: 06.09.13 11:54
avatar
navstivte s pani socialku(kvuli praktickym vecem) a pani by urychlene mela zacit chodit k dobremu! psychologovi.lecbu antidepresivy urcite nekoncit...ale antidepresiva nic nevyleci.jen udrzuji hladinu serotoninu...je potreba aby pani hledala pricinu problemu...a ta neni v manzelovi a starsi dceri ale v pani samotne.protoze kdyby to nedoustila.tak ji to delat nebudou (je to o sebelasce) dobre se to takhle radi-ve skutecnodti je to dlouhy proces.kdy musi clovek prehodnotit sva presvedceni o sobe...
urcite bych odesla od manzela (lehko se rekne-sama jsem prosla psychoterorem a odchazim po hodbe dlouhe dobe...) a dceru vzala s sebou...
Ohodnoceno: 0x
 
Datum: 06.09.13 11:54
avatar
at od nej odejde jina cesta neni najde si podnajem nebo azil holky a pripadny alimenty urci soud
Ohodnoceno: 1x
 
Od: wamp®
Datum: 06.09.13 12:13
avatar

Dobrý den Simono.Je to opravdu hrozný příběh...Ovšem,pokud selže psychika,je to velice špatné,krade se tiše a pomalu,a najednou tu tíhu organismus zkrátka neunese:(Jste strašně hodná,že na kamarádku tak myslíte,a chcete pomoci...Myslím si,že by kamarádka měla ihned nastoupit zpět na léčbu,vždyť to nemusí být zrovna do Bohnic...Stačilo by na normální psychiatrické oddělení v nejbližší nemocnici,tam chodící "mrtvoly"nebývají,a tam bude zaměstnána/pozitivně/ natolik,že by se její stav mohl zlepšit!Ještě mne napadají elektrošoky,ty zabírají v těchto formách depresí velice dobře a účinně,a provádějí se také tam.Ona se z toho sama nedostane,ani,kdyby byla jak říkáte sama pouze s tou mladší dcerou...Je svéprávná,tudíž ji vlastně nikdo nikam nemůže dostat,a to je kámen úrazu...Jaké vlastně bere léky?Nezabírají?V podstatě ty léky jsou stejně jako malá berlička,ty nestačí.Člověk sám musí spolupracovat,a sám musí bojovat...Ale,ona nechce,jelikož má evidentně zatemněný mozek tou nemocí...Vy jí v tomto případě pomoci vlastně nemůžete,pokud to bude chtít udělat/což asi chce/,tak to udělá:(Bývá to také dědičné,u nás např.před dvěma měsíci se oběsil jen tak,zničeho nic 25letý pěkný chlapec-předtím to udělal jeho bratr i strýc.Jediné,co by jste mohla udělat-zajít za jejím psychiatrem,a vylíčit její situaci a stav.On by mohl jediný zasáhnout,a poslat ji násilím v doprovodu policie na další léčení.Psyciatr v těchto případech/pokud jde o život/má pravomoc zasáhnout!To je asi celé,co bych Vám poradila.Zkuste to,je to poslední šance!Hodně štěstí!Brrr,až mě z toho mrazí:(

Ohodnoceno: 1x
 
Datum: 08.09.13 18:22

Co dělat? Určitě najít co nejdřív dobrého psychologa, který nejspíš doporučí intenzivní léčení. Vy jí chcete, ale dle mého názoru nemůžete, pomoct víc, než děláte- vyslechnout, podpořit, říct svůj názor. Podle toho, co píšete, je nutné co nejdřív jít k odborníkovi. tam bych hledala pomoc. Za další- najít koníčky, nějakou náplň, aby se neměla čas užírat, obviňovat, myslet na to, v čem žije. Asi bych neřešila dcery(i když to jako máma určitě chce), ale sebe! pokud nebude aspoň trochu fit, stejně jim nepomůže. Jde najít někde aspoň světýlko naděje?

Ohodnoceno: 0x
 

 

 

 

Poslední otázky Poradny nejen pro ženy
Nejnavštěvovanější otázky v rubrice

 

Přihlásit se k odběru odpovědí z této otázky:

Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz

 
Copyright © 2004-2016 Poradna Poradte.cz. Všechna práva na poradně Poradte.cz vyhrazena.