Co říct mámě - první měsíčky

pokud se vám o tom špatně mluví, tak na to běžte oklikou - popište příznaky mámě a čekejte radu. Takhle by to šlo, ne?

Dobrý den. O od toho přece maminky jsou, aby s dcerou probraly i tyto záležitosti. Není se čeho bát, vždyť máma bude ráda, když bude moci toto s Vámi probrat a bude vědět, že se z Vás stává již ženská. důvěřujte sobě i jí. jednoduše řekněte - mami, pojď si na chvilku se mnou sednout, chtěla bych s Tebou probrat holčičí záležitosti a také chci, abys o mě měla přehled...Jen se nebojte, maminka bude ráda, že k ní máte důvěru, svěříte se jí a nebojíte se zeptat na cokoli...

Tak mi tady připadá, že všechny hodné holčičky mají zlé macechy, které jim ubližují tak, že se holka bojí říct o tom, co ne nejpřirozenější. Co na tom je? Projde si tím obdobím každá z nás a tak není nic jednoduššího, než říct - mami, já jsem to včera dostala... Když dostaneš pětku, také to řekneš doma, že? A není to vůbec přirozené, kdyby ses totiž učila, nedostala bys ji. Tato situace je daleko přirozenější, prostě se tomu nevyhneš. Tak do toho. Ještě jsem neviděla žádnou matku, která by za tohle své dceři utrhla hlavu. Jaga.

Oprava: co JE nejpřirozenější...

MOc by mě zajímalo, proč se o tom bojíte mamince říci. To už jste kolikátá, co tohle píše. Proč?

Když se ti nechce mamince, řekni to tatínkovi. Ten Tě poplácá po ramenou a pogratuluje k tomu, že už jsi vlastně žena.

Pro "aqumilka"

- z Vašeho dotazu soudím, že jste mladá - takže pořádně nevím, co odpovědět.

- když jsem byla mladá - tak 10-12 let (r. 1956- 1958) - tak jsem dávno s matkou o všem hovořila a věděla jsem - co mne čeká a co mám s měsíčky dělat.

Vůbec si nedovedu představit, že bych se mamince styděla cokoliv říct. Ona se mnou ostatně také otevřeně hovořila o svých sexuálních problémech. Nevím, jestli je to až tak moc dobré - ale nikdy jsem neměla lepší kamarádku, které bych mohla všechno říct , nežli mamku. A možná i ona měla mne.

Moc mne zasáhlo, když umřela. Teď už nemám nikoho - takže jsem se upnula na Poradnu - ale sorry - uvědomuju si, že to je z mé strany určité "vydírání"

- Mám partnera - ale ten se se mnou o "blbostech" odmítá bavit - jeho názory sice na Poradně jakž takž tlumočím - ale "není to ono". Většinou mi lidi vynadají - ale už jsem si zvykla - a o jejich kritice se snažím přemýšlet. Každá kritika dobrá, Zdravím. Marcela.