Byla jsem s přítelem přes 15 let. Já vdaná, on ženatý, dohoda, že se budeme chovat tak, abychom nerozbili rodiny. Před 10 lety jsem si po dohodě našla jinou práci, abychom se mohli lépe v klidu scházet. On se během těch 15 let několikrát zachoval tak, že můj manžel něco zjistil, ale jsme dále spolu, nerozvedli jsme se, jenže už to není ono. Díky jiné práci jsem si i poničila zdraví. Nyní mi před pár dny přítel, řekl, že už mě vlastně nepotřebuje, protože už nepotřebuje taky tolik sexu (na začátku vztahu to byl samozřejmě sex, která nás dal dohromady, později však přibylo i krásné přátelství) a že už si se mnou nechce ani povídat. Jiná žena prý v tom není, zkrátka už ho to prý nebaví a chce mít klid. Hrozně mě to šokovalo, protože celá léta byl velice milý, hodný, nic takového bych od něj nečekala. Řekla jsem mu, jak se cítím ponížená, co jsem pro něj obětovala - mám vlastně poničené manželství, nyní nemám práci, peníze, mám zdravotní problémy - a on že ho to nezajímá. Tak jsem řekla, že se zachovám jako on, budu zmetek a zajdu za jeho manželkou, aby věděla, co má doma. A odešla jsem. On jen řekl, že až se uklidním, tak si můžeme promluvit, ale už nechce mít se mnou nic společného. Samozřejmě, že bych to nedokázala - jít a zničit mu rodinu, ale jak se mám dál zachovat? Setkat se s ním a co mu říkat? Já vlastně nemám nic, on má všechno - rodinu, práci, peníze, zdraví. Vždyť je to nespravedlivé. Vím, že jsem si to zavinila sama, neměla jsem si jako vdaná nic začínat, ale před lety jsem neměla tenhle rozum. Cítím se strašně. Poradí mi někdo, jak se mám dál chovat, mám opravdu jeho manželku navštívit? Jsem hrozně ponížená a on je vlastně "král".
6x
Pěkný den, návštěvou manželky byste asi nejspíš ulevila svému ponížení, že jste mu taky pěkně zavařila. A dál? I nadále budete ponížená, bez práce, se zdravotními problémy. Nic se nezmění. A jak správně píšete, ůžete si za to sama, - proč mu to tedy náhle dáváte za vinu? Vždyˇjste si neslíbili život až do smrti, vlastně si jako milenci nejste nic dlužní. Nezlobte se, ale nikdo Vás nenutil měnit práci a ničit si manželství. To všechno jste si způsobila sama, svým jednáním, svým rozhodnutím.
Neházejte proto odpovědnost na druhou osobu. S "přítelem" bych uončila veškeré kontakty a pomalu začala sbírat, co mi zbylo. Čím víc se budete vídat, tím víc budete nejspíš cítí touhu ho také ponížit, zničit. To by byla však hodně ubohá pomsta odkopnuté milenky.
2x
Mladá paní, nedělejte to. Proto abyste se pomstila jemu, chcete informovat jeho ženu? Mimomanželský vztah byla volba vás dvou. Tak neubližujte druhým víc, než doposud. Bylo to Vaše rozhodnutí, mít milence, scházet se s ním a podvádět manžela. Rozbila jste si rodinu svojí vinou... Zrovna tak se choval on, jen to lépe ustál a s Vámi ukončil. Vy se cítíte ponížená, ale vžijte se do jeho ženy..Čím se provinila vůči Vám ona? Víte, od Vás to nebyla žádná oběť. Vyhovovalo Vám to tak, stejně jako jemu. Bylo to Vaše rozhodnutí..Tak mějte svoji hrdost a neubližujte z pomsty těm, kteří byli vámi podváděni...Já Vás nesoudím, na to nemá nikdo právo. Jen říkám, že každý svého štěstí strůjce a druzí za Vaše průšvihy, nezdary, postoj, nemohou. I kdyby jste mu v manželství udělala "vítr", čeho byste tím dosáhla? V čem by Vám to pomohlo a život usnadnilo? Nesuďte jeho morálku, každý musí začít nejdříve sám u sebe...Z chyb je třeba se poučit, ne je opakovat...Nechte ho žít si svůj vlastní život a Vy si žijte také svůj. Dejte si ho do pořádku...
1x
Zdravím.Milá paní,věřím,že Vás to bolí a zároveň ponižuje,byl to opravdu dlouhý vztah,který nelze jen tak smazat mávnutím kouzelného proutku
Ale,co se stalo,stalo se...Chlapi povětšinou bývávají jak říkáte "králové,"v těchto věcech,o tom nemá cenu psát cokoliv dál
Co se týče Vašeho dotazu,myslíte si,že jeho paní s Vámi bude pozitivně komunikovat,a říkat Vám,jak je jí to líto,že Vás opustil?
To asi těžko,že?Dejte si ruku na srdce,a zeptejte se sama sebe,jak by jste reagovala Vy na jejím místě...No,vidíte,asi by jste ji hnala s...ým krokem,že?Já tedy ano
Chlapi jsou samci,kteří si chtějí užívat,ale nikdo jim nesmí sahat na jejich rodinu,jinak je zle.A my se máme chovat jako ty správné manželky a matky,které za každou cenu brání to své "hnízdo,"a vše zlé máme schovávat takříkajíc "pod sukně."Budete asi muset řádně zatnout zuby,a dovolit času,aby tu ránu zahojil,jinak to zřejmě nepůjde.
Buďte šťastná,že Vás manžel neopustil,to by pak byl asi mazecZačněte vehementně pracovat na své rodině,na svém zdraví,na sobě...Život Vám přece nekončí tím,že Vás opustil milenec...Hodně štěstí a příště-važte si dobrého bydla!
1x
Teď budu hodně upřímná. Dobře Vám tak. Buďte ráda, že jste nedopadla hůř. Nedoprošujte se někoho kdo o Vás nestojí a už víc neubližujte lidem, kteří za Vaše prohřešky nemohou. Snažte se zachovat si zbytek hrdosti co Vám zbyl a podívat se na sebe soudnýma očima. Nemám pochopení pro lidi, kteří pro uspokojení svých sobeckých potřeb ubližují lidem okolo sebe. Boží mlýny melou pomalu, ale jistě...
0x
0x
Kde je Vaše úcta sama k sobě? Proč ted přemýšlíte nad tím, zda se zachovat jako malý vzteklý dítě, co mu vzali hračku?
Vy jste se kdysi dávno rozhodla pro tenhle stav, vy jste kvůli tomu změnila práci... at koukám jak chci, byla jste to vy... on sám by nic nezmohl.
Je to Vaše zodpovědnost, tak by to chtělo trochu dospět a chovat se jako žena, matka a manželka... můj názor...
0x
Pokud chcete navštívit milencovu paní, budete dobře brečet, ale na špatném hrobě. Ta chuděra přece za nic nemůže, stejně jako Váš manžel. Možná něco tušili, ale jistotu asi neměli, to by s vámi oběma už asi nebyli. Tak proč ji do toho budete zatahovat? To je stejné, jako kdyby přišel bývalý milenec k vám domů a spustil s Vaším chotěm rozhovor o tom, jak s Vámi 15 let skotačil. . Jak by Vám asi bylo?
Ten milenec prostě pomalu stárne a ztrácí zájem o sex. Tak Vám to řekl na rovinu, je to lepší, než se nějak vymlouvat a něco na Vás hrát. Co jiného jste čekala? Roky nám ubíhají všem a často je náš život jiný, než zamlada.
Prostě je to Váš život a musíte se s tím vyrovnat sama. Zahrávala jste si s city manžela, bohužel, teď se Vám to vymstilo. Nevinnou paní do toho zaručeně netahejte, nemá s tím nic společného, jen toho obšourníka.
Nic mi po tom není a nechtěla bych jít ve Vašich šlépějích, ale docela by mě zajímalo, jak jste dokázali váš vztah utajit těch dlouhých 15 let. Buď vaši partneři byli svatí, nebo...Když o tom přemýšlím, připadá mi to nemožné. Jaga.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.