Zkušenosti s prací v masně uzeninách

Kláro, dělala jsem v maso-uzeniny prázdninovou brigádu a dá se to v pohodě vše zvládnout a naučit. Začínala jsem u drůbeže - kuřecí, krůtí maso, vnitřnosti atd. - pouze nabírání a vážení + peníze. Potom jsem byla u uzenin, to je asi ta nejlehčí práce. Prodávání masa už vyžaduje jistou zručnost, třeba něco zákazníkovi vykostit atd. Ale i to byste se měla v práci naučit.

Mě ta práce třeba dala to, že jsem se naučila kompletně rozhodit kuře. Kupovali jsme tam celá kuřata a vzadu je porcovali na prsa, křídla, čvrtky, skelety...

Váhu jsme měli propojenou s kasou. Většinou jsme dělaly ve dvou, jedna nakládala na váhu, na pokladně se namačkal kód zboží (třeba šunka 0805), zboží se automaticky zvážilo. Vždy jedna u kasy a jedna obsluhovala - tak to šlo nejrychleji.

Míša to hezky popsala. Ale zdá se mi to takové zvláštní. Pokud se hlásíte na pozici prodavačky, jste jí určitě vyučená, nevyučené na prodavačky většinou nevezmou. Takže byste to s tou váhou měla znát /viz učební obor + praxe/. Do druhů masa se dostanete. Pokud doma vaříte a chodíte maso nakupovat, jistě Vám nebude dělat problém poručit si plecko, bůček, kýtu, roštěnec apod. To se brzy naučíte. Hlavně si dávejte pozor, abyste neprodala nějaké drahé maso za levnější, to byste asi pak doplácela ze svého. Hlídat si druhy a ceny. Být ochotná, příjemná, čistá /to nemyslím, že byste se nemyla, ale když se dělá s masem, o nějaký krvavý flek není nouze/ a umět nabídnout. Pokud bude čas a nebude fronta zákazníků, můžete zákaznici prozradit, co s vybraným masem děláte Vy - nějaký dobrý recept. Hospodyňky se budou rády vracet. Třeba úplně obyčejné řízky. někdo je má rád z kýty /já ne, jsou suché/, někdo z kotlety, já nejradši z prorostlé krkovičky. A tak prostě mladým zákaznicím, které nemají zkušenosti umět poradit. A nebát se seknout. Já si třeba ráda dávám rozseknout koleno či hlavu. Některá prodavačka sekne, řez je čistý a rovný. Jiná nadělá plno třísek z kostí. Ale to všechno se časem poddá a uvidíte, že budete spokojená. Já bych maso prodávala docela ráda, raději než třeba boty či kosmetiku. Mám k němu kladný vztah a to dělá hodně.Jaga.

Pokud si nebudete vědět s něčím rady, ptejte se, buď kolegyň, nebo i šéfa. Jistě Vás vyškolí, je to lepší se ptát, než dělat mistra světa a nic o tom nevědět. Kde je ten krám? Přijdu si pro maso!

Co to obnáší? Že se musíte naučit zboží víte. Bez toho budete mít velké problémy se zákazníky. Celý den na nohou. Když budete mít vedoucího psa, tak se pomalu ani nenajíte. Každé zboží má svůj kód(většinou ho mají prodavačky na váze nebo zezadu na cenovkách na zboží. Pokud nebudete mít komplet veškeré zboží v chladících pultech, připravte se na celodenní pobyt v zimě. Ve větších prodejnách, každý den nakrájet do zásoby salámy a sýry. Nejmíň dvě až tři hodiny práce na strojním kráječi. Zvedat celé šišky do mašiny, odebírat nakrájené, tak aby se to nerozsypalo a ve vitríně to vypadalo hezky. V menších řeznictvích se krájí jen na požádání zákazníka. Každý den, pokud se nekoupete rovnou v práci, jste doma cítit masem. Jít z práce do hospody nebo do kina, prakticky nepadá v úvahu. Tím smradem nemyslím zkažené maso. Ale čuchněte si k čerstvému. Tak budete "vonět" každý den po práci. Jinak je to jako všude. Když je dobrej kolektiv, je to lepší, když ne, je to na mašli. To je ale stejné jako jinde. Občas nějaká pochvala od spokojeného zákazníka, třeba za dobrou radu, za úsměv při obsluze, za vlídné jednání. Těch naštvaných je ale víc. Když budete mít každá prodavačka svoji váhu a kasu, tak se připravte na hodnocení, kolik zákazníků jste obsloužila. Tedy spěch, honem honem honem, a nesplíst se při vracení.