Rybízový sirup a odšťavňovací hrnec

Kyselinu citronovou lze trochu přidat spíš pro úpravu chuti.

Já dávám do hrnce jen rybíz. Zkraje nechám vodu vařit víc, aby se vše prohřálo a začala uvolňovat šťáva, jak začne pára unikat spárami z hrnce ven tak var (i únik) zmenším - unikající pára je "ztrátová". Proces trvá poměrně dlouho a tak šťávu průběžně stáčím, aby se "neválela v hliníku". Po čase tvorba šťávy ustane (nic se dál nestáčí) a proces je hotov, rybíz se slehne do hnědé měkké hmoty.

Nevýhoda je, že se takto nestáčí rovnou do lahví, ale do hrnce, kde se dá osladit dodatečně (ale zase část cukru tak nezůstane v ovoci) a musí se i znovu trochu ohřát (ne do varu, stačí tak 60°C), pak se stáčí. Výhoda je tedy to, že se pozná konec procesu a určitá úspora cukru, jinak je postup "hejkala" znatelně jednodušší.

Poznámka: možná si všichni ani neuvědomují, že v parním odšťavňovači získáváme šťávu ředěnou - stáčíme pochopitelně i sraženou páru (destilovanou vodu) která je vedlejší produkt procesu.

Myslím, že tu bylo popsáno vše, jak správně připravovat šťávu z odšťavňovacího hrnce. Jen připomenu, nezapomenout na dostatečné množství vody ve spodní misce, pokud se dá málo, hrnec se může vypouknout žárem. To hrozí u málo šťavnatého ovoce, nebo u ovoce s pevnou dužinou (toto ovoce je lepší pomačkat - švestky. ryngle) Pokud se dává cukr do ovoce je odšťavňování rychlejší, ale nějaký cukr v ovoci zbyde i když je rozpuštěný. Doporučuji pak ovoce (již bez šťávy) použít na základ vína. Víno je mnohem aromatičtější a vlastně je využit ovocný odpad.

je ted čas na tyhle šťávičky,dejte sem pak lidičky recepty, jak jste zdělali ovoce, at mi učenci víme, jak na rybízový sirup z odšťavňovače. Díky

A NEMÁTE RECEPT V TOMTO HRNCI I NA BEZINKOVÝ SIRUP?CHTĚLA BYCH LETOS UDĚLAT DĚTEM,KOUPILA JSME SI TAKÉ TENTO HRNEC A UČÍM SE,DÍKY rADKA

Včera jsme dělala broskve a jablka,jen nakrájela a dala do odstavovacího hrnce z troskou kyseliny citronový,pak vše trosku zahřála a dala na litr kilo cukru a ještě podle chuti přikyselila,dala do flašek zavařovacích a otočila víčkem.Děti dneska už jednu flašku vypily,takže je asi dobrá-neee je fakt dobrá

Dělám šťávy ze všeho možného. Rybíz, aronie, špendlíky, švestky, broskve, jablka ... Jablka padaná, nechám chvíli odmočit, krájím na čtvrtky, vyndám jadřinec, bubáky a šťopky, bývají se zarostlou špínou. Taky většinou vyndám červa, okrájím natlučení (tmavne tím šťáva), nechávám slupky, je to dobré na chuť. Po vypaření a zmenšení objemu asi na polovinu vstupní dávky přidám do plna ještě další jablka a aky vodu dolu. Odpouštím průběžně šťávu, aby nepřetekla dolů, nebylo by to dobré. Ani na chuť, ani pro hrnec. Když dělám meruňky atd., výsledek z vrchní nádoby propasíruju přes hrubé síto a doplním želírovací směsí, případně trochu naředím vyždímanou šťávou. Je z toho hustý džem s hustou chutí, do jogurtu, na koláč...

s parním hrncem jsme dostali i recept : na čtyři litry ovoce ( měkého - rybíz a pod.) dát dvě kila cukru

po několikerém vyzkoušení dáváme po první fázi odšťavení ještě jednou daší ovoce navrch toho prvního a cukr prakticky žádný nezbyde, šťáva není tak sladká ale je víc lahodná

jinak doporučuji co nejpestřejší směsi ovoce, prostě vše co v danou chvíli na zahradě najdete ( bezvadný je trochu malin do směsi, velmi voňavá šťáva)