Potřebuji poradit se zanedbanou péčí

Co třeba zkusit úřad sociální péče? Pokud chcete dceru do péče, zkuste se domluvit, když to nepomůže, tak soudně.

Socialka mě napadla, jen mám obavu že nic moc neudělá. Napadli mě policajti a na ty musí reagovat socialka, pokud se teda nepletu

No snažím se už dva roky a zatím bezvýsledně, bohužel. Matka slibovala že vše napraví a stejně na to kašle. Situace se bohužel vyhrotila až do současné podoby, proto hodlám reagovat tímto způsobem. Nechtěl jsem prostě dělat zle ale co je moc to je moc, pochopte

uf, Vy mě děsíte ale máte pravdu, říkám ta situace má ještě mnoho dalších znaků ale to bych tu mohl psát celý den Pochopte jen to , že pokud začnu dělat tyto kroky tak o dceru přijdu asi definitivně, z toho mám největší obavu, bohužel. Ona ta její volnost ji velice vyhovuje a tatinek by bohužel chtěl aby makala, tak jak má. Uvidím, v pondělí zajedu na úřad a uvidím co mi řeknou

Co to tady blekotáte? Nikdy jste asi takovou situaci nezažila, tak o tom nemelte. Jsem v podobné situaci... bejvalá dělá peklo a nechce mi dávat syna... a co myslíte...není dovolání nikde...ani na sociálce, ani u soudu, prostě nikde. Takže nemelte o něčem o čem víte prd. Nemáte ani tušení, kolik je otců, co neudělali nic špatného a stejně své děti nedostanou. Dostali by, kdyby tvrdě bojovali...jenže by to bylo na úkor těch dětí, které si mytky berou v tomto boji jako rukojmí!

Moje odpověď je na reakce Wamp...

No to že mi ji nechce dávat ani nekomentuji, protože je jí prý 15 a ať se rozhodne sama. Jinak s tim rukojmím souhlasím, je to hnus

Možná bych vyzkoušel kontaktovat FOD (fond ohrožených dětí) v místě bydliště. Když už nic, tak se na to mrknou a dokážou poradit a to nestranně (čehož se na sociálce nedočkáte)

děkuji, určitě zkusím

A kde jste přišla na to, že je ze zákona každý druhý týden? Nemelte tu nesmysly a nemotejte lidem rozum. Ze zákona není nic. Otec dá u soudu požadavek na péči, sociálka to zhodnotí, matka schválí, nebo taky ne a soudce pak rozhodne na doporučení sociálky. Pokud na sociálce matka brečí, že je otec uchyl, nebo nevím co, tak to soud přezkoumává, matka semůže pořád odvolávat a tohle se může vléct i několik let (po tu dobu samozdřejmě otec dítě nedostane). Mezitím matka dítěti vštěpuje, jak o něj otec nejeví zájem, nemá jej rád, nenávidí je a co to asi tak s dítětem může udělat. Tak se prosím nevyjadřujte k něčemu, o čem nic nevíte, jen jste to slyšela od sousedky, která to slyšela od známé.

Já to vidím naprosto černě. Já si myslím, že na jakoukoliv výchovu a na jakékoliv kroky k nápravě je pozdě. Já si myslím, že neuděláte nic, vůbec nic. Mladá okusila volnost, sex, nezodpovědnost k sobě, naučila se žít tak, jak jí to vyhovuje. Dospěla, mamka ji moc neprožívala, tak si mladá udělala svůj život podle sebe. Naučila se myslet na dnešek, na teď a neřeší zítřek. Ještě tak prázdniny ji zajímají. Je to hotový, chce se mi říci dospělý člověk, se zavedenými způsoby myšlení, zvyky, návyky, má vybudovaný systém. A to nezměníte! Jen ji budete táhat z průšvihů svými penězi.Navíc, může dělat ještě horší věci, jenom proto, aby vás popudila. Na všechno je pozdě. Teď už platí, že pokud se nevzpamatuje sama a nebude chtít ona sama, jste totálně bezmocný. Navíc, všichni se budou divit, kde jste byl a co jste dělal 15 let. A budou mít pravdu. Můžete uvádět jakékoliv důvody a důkazy, přesto máte spoluvinu na tom, co z dcery dnes je.Nějaké úřady, prošetřování, vyšetřování, soudy, rozsudky, nabytí právní moci. To všechno rok? Dva?

Ale víte co?! Vzpomněla jsem si na jednu příhodu: jeden známý mě zastavil a začal mi domlouvat, proč jsem na Karla takhle zlá. " Ty to ani nevíš, jak on má strašně rád svoje děti. Ukazoval nám všem fotky a skoro plakal, jak ta mladší má bolest, protože má zánět středního ucha. On na těch dětech visí a ty jsi na něho hnusná" Ty fotky a pláč ukazoval Na svažné, chlapům u piva. Miloval je, ale proč to neříkal jim, proč mě nevystřídal v chování dítěte se zánětem středního ucha. Věděl, kolik nocí už jsme nespaly a jak mám zrasovaná nejen záda. Vždycky když přišel o babu, tak ho dcery začaly zajímat. Chtěl vidět žákovskou a vůbec, chtěl mít přehled. Ten nový život trval vždycky asi týden. Ale je zajímavé, že ho vůbec nezajímalo, jestli máme na chleba a z čeho zaplatím školu v přírodě. Že musím dělat další práci, abych nás uživila. O ten čas jsem musela samozřejmě obrat děti, když jsem musela vydělávat. Rozhodně ne na zlato, stříbro, drahé kamení. :D Není to u vás také tak? Ještě musím dodat, že vy pláčete a on se chlubil, že dcera má červený diplom tak, že si všichni myslí, jakou na tom má zásluhu, když je viděl v průměru 3 hodiny měsíčně. A ani to snad ne. Je možné, že mamka na výchovu neprdí, ale prostě nestíhá, nezvládá. Tedy znovu se ptám: KDE JSTE BYL VŠECHNY TY ROKY?!.

Loduš, všecko je už pryč. Naučilo mě to: Co tě nezabije, to tě posílí.

Přemýšlejte o tom kde se stala chyba, že děti s vámi nekomunikují, to nejsou malé děti takže je nikdo nedonutí trávit čas s vámi pokud nechtějí.

Tak treba v mém okoli se vykytla podobna situace a chyba byla na strane matky, ktera denne tvrdila svym detem ze otec¨je spatny, otec je spatny, otec je spatny. A kdyz je vam to vtloukano kaztdy den do hlavy, je jedno jestli je cloveku 15, nebo 30. Nekdo proste takto prohraje.

Tak moment, chtěl jsem poradit a ne se zde dohadovat. Nesudťe lidi pokud je neznáte děkuji. Jinak její školu už řeším cca 3 roky co jsem se rozvedl , takže zde mám svědomí čisté. Nikdo mě neopustil takže zájem je z mé strany trvalý, dokonce jsem musel udělat několik rozhodnutí kterých si moc nevážím. Souhlasím s tím že holka je už dost velká ale co pořekadlo nikdy není pozdě. Mám si potom do konce života vyčítat že jsem nic neudělal?. Takže chtěl jsem jen poradit a ne poslouchat hysterické výlevy rozvedených matek . Děkuji a držte se tematu

PS a celou dobu co jsem s ní žil jsem se o ní staral ale i zároveň živil rodinu. Když amminka nepracuje někdo to zařídit musí. Takže každý den kolem 10 hod v práci a potom ještě být vzorný otec. I troto byl jeden z důvodu mého odchodu

Podívej, za prvé se musíš domluvit s dcerou a přesvědčit hlavně ji, aby chěla něco změnit. Přesvědčit ji, že ji pomůžeš s učením aby dodělala školu, že případně zařídíš změnu školy - oboru na něco lehčího, co zvládne. Že jí nabízíš bydlení u sebe, abys jí mohl pomáhat každý den...

potom zajdi na sociálku a vysvětli situaci jak to je a že žádáš o podporu u soudu

Pak dej na soud žádost o změnu péče o děti a pořádej si o přidělení dcery do své péče...

P. S. my to vyřešili i bez soudu a nevl. syn bydlel u nás do maturity...

Tak budte vy ,ten lepsi a dojdete se s dcerou nekdy ucit.To ostatni je na nich.