Jsem těhotná - přítel dítě nechce

Janblatný: Jakmile jsem přečetla větu - on je největší láska mého života - tak mě v hlavě zablikalo červené světýlko. No, nespletla jsem se.

Děti mající společnou matku nebo otce (jednoho z rodičů),

jsou vlastní sourozenci.

No jo, ale z některých dětí budou zase jen ti blbý chlapi...martinoo

Pěkný den. To je rozumné. Opravdu si s přítelem sednout a v klidu probrat situaci ze všech stran. Pokud máte pěkný vztah, měli byste toto vyřešit společně. Zvážit všechna pro a proti a dojít spolu k závěru. Předpokládám, že jste oba rozumní lidé a že to spolu zvládnete, ať se nakonec rozhodnete jakkoliv. Přeji vám, abyste svého rozhodnutí nikdy v budoucnu nelitovali.

Milá paní, je to jen jeho pohodlnost. Může kdykoliv říct - ty 4 děti jsou Tvoje - starej se, jak umíš, já s tím nemám nic společného. Ale tady už by měl určitou starost on. Zdá se mi,že si jen užíval a nechtěl myslet na možné následky. Není to chlap vhodný pro normální život.

Nejvíc mi vadí jeho: Prý třeba za rok si pořídíme jiné. Jako kdyby si za rok pořídil jiné rifle. Jen Vám to hloupě rozmlouvá. A za rok taky už třeba nemusí být nic.

Přitom dneska je situace taková, že se životní úroveň těch normálních středních vrstev neustále zhoršuje. Jak může mluvit, že za rok? když za rok na tom třeba budete /budeme všichni/ daleko hůř. To není strašení, ale tvrdá realita. Za rok si nepořídí nic, to Vám garantuju. Jen si bude dál užívat, pokud budete dál tak hloupá a popřejete mu sluchu.

Zachovejte se podle svého svědomí. 5 dětí v dnešní době je takřka sebevražda. Ale na druhou stranu . ZabÍt to malé, které se ve Vás chystá k životu! To už chce opravdu dobrý žaludek.

Nezlobte se, že Vám tady kecám do vztahu. Vy píšete: On je ta největší láska mého života! Chachá. Asi jste četla často červenou knihovnu. Největší láska je ten, kdo se umí postarat o rodinu, o následky své lásky. A to on není.

Ať se rozhodnete to malé si nechat, nebo dát pryč, kopněte tu Vaši největší lásku do zadku. Neumí se zachovat jako chlap, postavit se čelem k tomu, co zplodil a co způsobil. Není to Vaše láska, je to Váš sobec. Který si chce jen užívat a přitom nedokáže nést žádné následky. Takového chlapa chcete? NO FUJ!

Pokud si maličké necháte, budete to mít moc těžké. Ale nepřestanete si sama sebe vážit. Koho si možná vážit přestanete, to bude ten Váš sobec, který myslel jenom na své pobavení. Připadá mi jak 16 letý puberťák, který si užije, ale následky řešit nechce. Přeji dobré rozhodování. Jaga.

Milá Jago, jak s Vámi většinou souhlasím, teď nemohu. Za prvé mi přijde nefér psát, že paní chce někoho zabít, to se prostě nedělá. Že pán musí nést následky své lásky je pravda, ale také jsme lidé a může selhat antikoncepce, třeba. Nebo se mohlo stát, že mu paní tvrdila že bere antikoncepci (třeba taky nebere), pán si pardon šoustnul a má 18 - 26 let platit? To je fér? To má partner partnerku denně ráno sledovat jestli si vzala prášek? To mi spíš připadá joho podraz na toho chlapa. Dítě se má narodit když ho oba chtějí.

Hmm. Nebo to je chlap, který vidí jak jste unavená už nyní ze čtyř dětí. A nevidí nic dobrého pro Vás v tom, že budete mít ještě paté dítě. Ono co si budeme povídat. při pěti dětech jde partnerský život tak nějak stranou. Jste vlastně taková menší školní družina, kde kromě dětí na nic jiného není až tak moc času. Možná je ten pán daleko zodpovědnější než Vy. Už te´d máte čtyři děti. Co by s nimi bylo, kdyby se Vám něco stalo - úraz, nemoc... Dnes není doba, kdy můžete počítat s pomocí odkudsi z výšin.

Kdybyste čekala první dítě, byla by situace jiná. Ale takhle...

Potom se ptám - co je tedy potrat, když ne zabití plodu či dítěte? Už v 6. týdnu plodu tepe srdce a začíná mu fungovat mozek, v 7. a 8. týdnu jsou rozložené orgány a plod začíná hýbat rukama a nohama.

Jistě máte pravdu, že antikoncepce selhat mohla. Bohužel ale to dítě za to nemůže, a pokud je na cestě, bylo by od otce (i matky) fér postavit se k tomu čelem. Nejde říct - no jo, ono to selhalo, tak šup na potrat, a vesele sexovat dál. Takže ano, šoustnul si a tím vzal v potaz všechna rizika se sexem spojená.

Dle otázky a dle toho, že má tazatelka už čtyři děti, lze předpokládat, že početí bylo neplánované. Vy už vlastně stavíte tazatelku do pozice lháře, který obelhal chudáka partnera...

To se mýlíte. V šestém týdnu se zárodek může nazývat plodem. Začíná tlouci srdce, plod už má mozek, začínají se vyvíjet mnohé orgány. Takže jiště, ještě to není hotový plod, ale už to není kupa náhodných buněk. To jen pro přesnost.

Se zbytkem víceméně souhlasím, uživit tolik dětí není jen tak, ale vadí mi postoj otce dítěte. Jistě se dá vymyslet několik variant, i adopce je dobré řešení, ale nejde říct "já to nechci, udělej s tím něco". To, doufám, sama uznáte, že je to hnus.

Tož když chlap prvně dítě chce, a pak zase nechce, je to skutečně podivné. Potrat je ale rizikový i pro ženu, a to velmi, takže bych se asi přikláněla k té adopci. na druhou stranu, vědět, že někde žije mé détě, nevědět, jak vypadá, jak se má, co s ním je... to chce také pevné nervy.

V 6. týdnu není plod. Je to embryo. Není to člověk, je to něco, co by mohlo člověkem někdy být. Je to jako prázdný sešit. Taky když ho odložíte nikdo neřekne, že jste zničili skvělý román. Neříkám, že je to nejlepší řešení, ale pokud má někdo už 4 děti, které už jsou na světě, tak by se měl věnovat primárně jim. Pokud mají prostředky a nervy a dost lásky i na páté mimčo, tak prosím, ale pokud sotva vyžijí z toho co mají teď, tak co s dalším hladovým krkem? A z pohlazení pět dětí nenakrmíte. Je to sice hezké, rodinka atd., ale člověk musí taky myslet (bohužel) i pragmaticky. Samozřejmě je tu ještě možnost adopce.

No, dobře, je to už takový "skoroplod". Přístup je sice podivný, ale sama nevím, co bych na takovém místě dělala. Chlapi nerodí, takže neví, jaké to je, proto bych jim tuto "neznalost pocitu mít v sobě možného člověka" moc nevyčítala. Chce to z jeho strany víc empatie.

Bodík

plny souhlas s jagou

Pokud máte 4 děti a on Vám s nimi pomáhá, stará se spolu s Vámi, aby byla zaopatřené atd. Pak si nemyslím, že by Vám nemilovat. Prostě chce zabezpečit rodinu, jakou již máte a je připraven vzdát se toho, mít své vlastní dítě, aby jste si jej nepořídili spolu, ale třeba to nebylo na úkor těch dalších...Možná, že ho to mrzí stejně jako Vás, ale před svým vlastním otcovstvím dalt třeba přednost závazkům, které Vy sama již máte a které tudíž zřejmě chápe i za své..Vy jste se s ním o tom poradila a dala mu nakonec za pravdu. Kdyby jste si prosadila svojí a měla páté dítě, ačkoliv jste věděla předem, jak to vidí on, asi by to váš vztah opravdu neposílilo. Od by musel zabezpečit namísto čtyř, již dětí pět..A to je na dnešní dobu opravdu skutečně na pováženou. Já bych byla ráda, že jsem našla člověka, as kterým se milujeme a dokážeme spolu snášet dobré i zlé a stát při sobě v každé situaci. Vím že je to pro ženu těžké, že to ještě hodněkrát třeba obrečíte, ale pokud budete mít takového muže po boku a bude Vám oporou, vždyť je to i jeho bolest a rozhodnutí ne třeba jednoduché...Je to opět jen můj názor a přeji vám, abyste spolu vše zvládli a váš vztah to ustál...Tolerance, respekt, kompromis..To vše jistě váš vztah dokáže a věřím, že podržíte jeden druhého i ve chvíli vyrovnat se s tím, co vám život postaví do cesty...Moc bych vám to přála...

Také mi to přijde jako výmluva a pohodlnost. Pořád je potřeba něco řešit, a když se další dítě narodí za rok, tak to vám jako do smrti nezůstane, nebo co? Argumenty jak od puberťáka. Ať se na mě chlapec nezlobí, ale když nepočítal s možnými následky, tak neměl ani sexovat. Také je nutné si uvědomit, že potrat je rizikový zásah do těla ženy, a nikde není řečeno, že ještě nějaké děti budete moci mít. A jak už jsem psala, chlapovi, co mě pošle na potrat, že teď není vhodná doba a děcko si uděláme až za rok, bych tak leda plivla do xichtu, to píšu zcela upřímně.

Holt se musíte rozhodnout, zda je pro Vás víc chlap, kterého můžete kdykoli vyměnit a který se Vás může vykašlat, nebo vlastní dítě. Pokud jste jednou těhotná ( plod by byl v pořádku), je blbost, a ještě nebezpečná blbost, se dítěte zbavovat jen proto, že se na to "tatínek necítí".

Kdyby Vás Váš přítel skutečně miloval (jak píšete v dotazu),

nenutil by Vás do rozhodnutí, které je zatěžko snad každé ženě.

No to to je situace...je vám 36, uvědomuje si partner, že je to možná vaše poslední šance? Vás obou, po potratu už nikdy děti mít nemusíte...to se těžko radí, rozhodnutí je na vás, ale to vy víte. Asi má strach, není to jednoduché, ono uživení rodiny je prostě na tom chlapovi, nedivím se mu. A píšete, že vlastní děti nemá, takže neví o co tím potratem přichází. Já vám jen můžu popřát hodně sil ať už rozhodnete jak rozhodnete.

no vidíte a já bych na potrat šla. Když mám 4 děti, nejistotu bydlení, nejistotu, že vůbec s tím partnerem budu...

4 děti něco stojí! Mám dvě a zvládám to tak tak, aby mohli dělat svůj sport, chodit do školy jak dlouho budou potřebovat...

ano, taky by srdce chtělo ještě miminko, ale rozum říká ne, tak další nebude. Ve vašem případě bych to ukončila.

Je to obrovská nezodpovědnost přivést do takovéto situace další dítě . Vím, o čem mluvím, mám to doma v rodině.

Tady bude spíše pravděpodobné, že dítě chtěla s každým do koho se zamilovala a naštěstí jich zatím bylo jen pět