Chodila jsem s lhářem

Dobrý den. Spíš je zarážející, že jste ho za tak dlouhou dobu neprokoukla...

To víte, že si za to sama sobě hrozně nadávám... Tak nějaké pochybnosti jsem měla. Ale on vždy vystupoval suveréně. A přece ho nebudu chodit kontrolovat třeba do práce - kam údajně dojížděl. Účet jsem mu taky nekontrolovala. A třeba oblečený chodil vždy pěkně a značkově (ale z kvalitních sekáčů...).

...ono když člověka milujete, a přestože tušíte lež, stejně nechcete věřit tomu, že zrovna vás tahá za nos.

Po rozvodu, v té době na MD s dětmi 1.5 a 3 roky, jsem žila s lhářem 3 roky než jsem s ním vyrazila dveře. Např.: navezl mě do paušálu pro nás dva a samozřejmě jen na moje jméno, ale že to bude platit. on. Já doplácela tisíce. "Pozdě" jsem udělala podrobný výpis vyúčtování, předložila ho při večeři na stůl a myslela jak jsem ho dostala. Několik stránek kde byly hovory dlouhé i 45 minut, nespočetně SMS, ale na moje číslo (mezi sebou jsme měli 300 minut předplacených) bylo z jeho čísla voláno necelých 22 minut za měsíc. On se na ty lejstra ani nepodíval (dobře věděl co vnich je), sklonil hlavu k talíři a prohlásil "Já nikam nevolam ani nepíšu". Když byl nemocný vykrádal dětem kasičky (cca po 2500,-Kč). Když už našel práci, chodil téměř 3 měsíce bez výplaty, že peníze budou v pátek... příští týden... v půli měsíce... koncem měsíce... že další měsíc dostane vše najednou... a dalo by se vyprávět, ale já to tady uzavřu.

a čemu to vadilo?

Lhát se nemá ALE! Nechtěl Ti jen imponovat? Neměl třeba mindrák z toho, že Ty studuješ VŠ? Že on má sice značkový oblečení, ale ze sekáče? Není od něho hezké, že Ti kupoval dárky a sám pak třeba neměl ani na svoji režii? Co když tuto hru rozehrál na začátku vztahu jen proto, aby Tě získal a pak nevěděl,jak z toho ven? Není třeba zatratit každého, kdo lže. Je třeba přihlédnout k důvodu, PROČ tak udělal. Je tu snad někdo, kdo v životě NIKDY nezalhal?

Asi jsem jiná a divná... Ale předtím můj první přítel byl bez auta, s malým platem a neměl za sebou žádný vztah (bylo mu 22, mě 18 a byli jsme spolu dva roky). Pak jsem byla další dva roky s přítelem, který měl sice auto, plat měl průměrný a za sebou měl jen jeden vážný vztah (bylo mu 23let, mě 22). ani s jedním přítelem jsem nebyla kvůli penězům nebo postavení. Záleželo mi na tom jací jsoun a jak se chovají - ke mně i ke svému okolí. To je podle mě mnohem důležitější než víše bankovního konta.

Zřejmě, tě nechtěl ztratit, ale myslel si, že si tě takto udrží, tvou lásku, tvou náklonnost. Dnes, kdy kolem sbe slyší, že holky hledají jen pracháče? Tak chtěl působit, jako pracháč, třeba mu to radili i kamarádi. Rozešli jste se, a každý jste o jednu zkušenost bohatší, buďto se z nich poučíte nebo ne. Jinak nevím. - pt

Když člověk miluje, musí věřit. Nelze stále slídit po důkazech, ověřovat si fakta, to by zabilo jakýkoliv vztah. Nekladla bych si za vinu, že jste někomu naletěla, nejste státní policie, to se stane, spíš se poučte do budoucnosti, čeho se při výběru přítele vyvarovat.

Jeho lži byly opravdu asi v souvislosti s jeho nejistotou a malým sebevědomím, spojeným se strachem, aby si vás udržel. navzdory tomu, že nejste nějaká materialistická a náročná přítelkyně a nečekala a nechtěla jste to od něj. On byl v zajetí svého poznání a preferencí a žebříčku svých hodnot. Neklaďte si toto nijak za vinu, to je o něm, ne o vás.

Otázka je, nakolik lhal a lže v jiných věcech, které by mohly být v jeho prospěch, ale to už není otázka pro vás. Je vaší minulostí. Udělejte za tím tlustou čáru a zavřete tuto knihu. Pokud jste schopna z toho vyvodit nějaké poučení pro svou budoucnost, tak to udělejte, chybami se člověk učí. Dále bych se tím nezabývala.

Bylo by lepší, kdyby tě okradl, využíval jako jiní? Ale imponovalo to, ne?

Neřešte to příliš! Co už?! Je to pryč jako včerejší den. Ikdyž se říká, že stejnou chybu dělá člověk tak dlouho, dokud se nepoučí. Ale že byste proto měla špatně spát, to ne. Narovnejte se, koukejte před sebe a jděte dál! Víte proč nemá člověk oči vzadu na hlavě? Protože se potřebuje dívat kam jde. Dopředu a ne dozadu. Hodně štěstí a laskavý osud, který vám nebude nabízet divné chlapy.

Každý chlap se na začátku vztahu snaží udělat dojem (peníze, dárky apod.), on to prostě přehnal a pak se do těch lží sám zamotal. Myslím, že jeho lži byly neškodné. Samozřejmě kdyby se vztah rozvíjel, chtěli jste založit rodinu, společně bydlet apod., pak by asi problém nastal... Těžko soudit, ale vracet se k němu asi nehodláte, tak to prostě vzít jako životní zkušenost a hlavně nezratit víru v upřímné lidi - snad nějací jsou

Chápu, že je to nepříjemné. Pokud v tom byl dobrý, a pokud jste s eo něj zajímala, ale on se přesto zvládal držet svých lží, není to vaše chyba. Také si myslím, jako většina lidí tady, že to byla jeho snaha vám imponovat a následně, když vás získal, si vás udržet. Možná začal jednou, dvěma lžima, když si myslel, že u vás stejně nemá šanci, jenže pak se to začalo slibně vyvíjet, on o vás nechtěl přijít, neměl odvahu to přiznat a už se to nabalovalo. Jako pozitivní bych vnímala to, že ví, že to nebylo správné a že se přiznal. pokud takto jednal jen s vámi a už tak jednat nebude, může jít o selhání. Pokud však má takovéhle sklony častěji, stálo by to za konzultaci u psychologa. Ono by to za ni asi stálo tak jako tak - aby si vybuduval sebedůvěru a odstranil motivy, které ho ke lhaní vedly.

Nejste spolu, takže to už nemusíte řešit... je to lepší, než kdybyste spolu stále byli a vy k tomu v rámci vztahu musela zaujmout nějaké stanovisko.

Nic si z toho nedělejte , škrtněte ho ze života, chlapů je víc...To, že se Vám to stalo v 25 letech je normální, musíte poznat jěště mnoho lidí , povah, charakterů.. Mně je 49 let a před půl rokem jsem se náhodou potkala s mužem, který je o 10 let mladší, právě se mu zhroutilo manželství, odešla od něj žena se 4 dětmi k příteli, on mně krmil uši tím, jak byl hodný, čestný, makal, atd. a ona udělala tohle. Pak mě tak nějak jako že pozval na kafe, s čímž jsem souhlasila, ale na kafe se nešlo, přijel ke mně domů a narovinu mi řekl, že jsem mu velmi sympatická a že se se mnou chce milovat...Bohužel jsem se nechala svést, jsem sama, takže jsem tím, nikomu neublížila a on se mi opravdu líbil a taky mně to zvedlo sebevědomí.Řekl mi, že chce, abych byla jeho kamarádka.Od té doby uplynulo asi 6 měsíců, vůbec se mi neozval, potkali jsme se náhodou na ulici a bylo vidět, že by nejraději zalezl pod zem, protože těch ženských má asi zásobu a to vidím i jako důvod odchodu jeho ženy.Řekl mi, že miluje sex a ženský.Muži jsou někdy velmi zvláštní, já to neřeším, ale nechápu, co někdy dokážou nám naivkám nalhat jen proto, aby vypadali tak nějak jinak, než jací jsou.Nezoufejte, je jen škoda času, který jste s ním ztratila, ale najděte si někoho opravdového...

Pro Jaga: Vážená moralistko, já jsem právě proto sama, že jsem každému hned nepodržela,jak hnusně píšete.Vůbec mě neznáte, tak nemoralizujte.Toho známého jsem znala celkově 10 let, ale ne po stránce osobních problémů, pouze po stránce pracovní.Neudělujte morální poučky, možná sama jste v životě vše nedělala O.K.Podle věku soudím, že už máte odzvoněno a že je ve Vás pouze více či méně závisti.Co jsem si všimla, radíte kdekomu cokoliv, několikrát jste radila v mých dotazech i mně, ale bylo to spíš takové bla, bla.. než konkrétní opravdová rada. Patent na rozum tady němá nikdo, tak se nepleťte do problémů, kterým asi moc nerozumíte.Chytračit a moralizovat umí každý...

Nemusíte mi psát na vnitřní poštu, já se za to, co komu napíšu, nestydím, nemám obavy ze ztrapnění, svůj názor na Vaši odpověď k mému příspěvku jsem Vám napsala a divím se, že se Vy nestydíte používat výrazy "podržet" apod. ve veřejné diskuzi,Odpovídala jsem původní tazatelce s úmyslem jí sdělit, že ve 25 letech může ženská udělat chybu zrovna tak jako v 50 letech.Vůbec jste nepochopila smysl mé odpovědi a proto pokládám za zbytečné si o tom dál psát...