Těhotenství - Adopce

Od: Datum: 25.10.12 12:43 odpovědí: 30 změna: 27.10.12 15:32

Adopce - těhotenství
Takže můj problém je v tom že mám zpoždění a je tu reálná možnost těhotenství. Ty řeči o mé nezodpovědnosti si nech od cesty. Vážně nic o tom nevíte... Nedokáži jít na potrat psychicky bych to nezvládla. Nechat si to by byla také blbost čeká mě ještě 2 a půl roku střední a pak doufám že půjdu dál ve studiu což bych s dítětem nejspíše nezvládala nejsem super woman jako ženy co to zvládají. A to jsem ještě nezačala mluvit o finanční stránce dítěte a také ehem no nejsem připravená dospět úplně nebo prostě do té fáze kdy je vhodné vychovávat prcka... Přemýšlela jsem o adopci ale nechci nikomu svěřit dítě bez vědomí že se má fajn a nevídat ho. Chtěla bych sním být alespoň jeden den za 14 dní nebo tak nějak, aby mohlo kdykoliv u mě přespat pokud by chtělo, dávat mu dárky na vánoce, velikonoce, narozky, Mikuláše, svátky, atd. No snad chápete jak to myslím. Nevíte někdo zda je v ČR možnost něčeho takového. V Americe se tomu říká otevřená adopce teda alespoň myslím hledala jsem to i tady jestli se to nějak dá ale nic jsem nenašla tak chci zní
át vaše zkušenosti, názory, a informace o otevřené adopci.
Děkuji

Ps : Na konci února mi bude 17


avatar
Upozornění
Tato otázka je 4 roky bez odpovědi a proto byla uzavřena.
Máte-li podobnou otázku, a nenašli jste vhodnou odpověď, založte novou otázku.
Seznam odpovědí:
 
moment čekejte prosím, probíhá přenos dat...
Zobrazení struktury odpovědí v otázce
Skrytí struktury odpovědí v otázce
Zobrazení struktury odpovědí v otázce

 

Odpovědi na otázku:
Datum: 25.10.12 13:00
 
avatar

Myslím, že vás chápu. Ale trochu se obávám, že se těžko najde rodina, která by vychovávala dítě s tím, že budete její součástí i vy, o neustálé obavě z toho, že ho budete chtít zpět nemluvě. Nemáte kolem sebe nějaké příbuzné, třeba i ze strany otce? (Ne vašeho, toho dítěte.) Máma by s ním jít na mateřskou nechtěla? Jako sestra nebo sestřenice byste měla pozici dobrou...

Adopce taková stěží jde, leda nějaká forma pěstounské péče, ale teda způsobíte tím těm rodičům a jejich dalším dětem jenom problémy.

Dítě chcete, tak se ho nezvdávejte - za pár let "připravená" budete a ono bude pořád ještě hodně malé. Holt do toho jenom budete muset skočit trochu dřív. Berte jako výhodu, že budete ještě hodně mladá, až budete moct zase vyrážet po zábavách a kamarádky okolo budou v nejhorším... ;)

doplněno 25.10.12 13:02:

Také přesně nevím, jak budete třeba desetiletému dítěti vysvětlovat, proč není s vámi, když jste jeho matka, vdáváte se a čekáte další dítě... to je skvělý materiál na slušné trauma, protože tohle prostě nevysvětlíte, i kdyby vám stokrát odkývalo, že to chápe.

Ohodnoceno: 4x
 
Od: madie
Datum: 25.10.12 13:10
 

Myslela jsem to tak že bych pro něj byla teta než by to pochopilo třeba do těch 14-15. Na zábavy nechodím nějak mi to nebaví ale jistá výhoda by to byla. Ne že bych dítě nechtěla obávám se ale že bych nebyla schopna mu dát vše cho bych chtěla a také nevím jestli jsem vážně schopna uplně dospět... Vážně si myslíte že bych zvládla něco takového v 17?

Datum: 25.10.12 13:31
 
avatar

Tak "pochopilo" nebo "14-15"? Jen si představte, co by to pro něj znamenalo... nějaká teta (kterou byste musela stejně zdatně předstírat pro všechny ostatní děti) by se najednou vytasila s něčím takovým, rodiče by byli za lháře, obrovská ztráta autority ve věku, kdy si to vážně vůči tomu dítěti nelze dovolit, otřes základních jistot; též si nedovedu představit, kdo by mohl souhlasit s tím, že bude dítěti předstírat, že je jeho a pak mu to říct. Dítě je obrovská investice, jistě, finanční, ale především citová, těch snah, strachu, rozhodování... snad by se to nakonec nějak ustálo, ale strašně byste mávala životy hned několika lidí jenom proto, že nemáte pro tuto chvíli dobré řešení. Je to celé hrozně nedomyšlené - myslím, že když se nad tím podrobněji zamyslíte, dojde vám to. To ani nemluvím o tom, že byste naráželi na to, jak byste tu nesouhlasila s výchovnými metodami, tu s tím, na jaké chodí kroužky, tu s tím, co oni mu dovolí či nedovolí...

Co se zralosti v 17 týká: pár let potřebujete jen elán a trpělivost a důslednost. Až dojde na rozum, bude vám přes dvacet. To dorůst stihnete ;) strašně záleží, jak se k tomu postaví vaši. Určitě není nereálné dodělat si školu, pokud vás podpoří.

Co ten otec? Ten je také součástí, až přímo nepominutelnou

doplněno 25.10.12 13:36:

Aha, už to tam vidím s tím otcem... no to je radost.

Nu což, promyslete, ještě máte čas. Adopce se určitě bát nemusíte, ti rodiče musí tak dlouho čekat, a jsou tak prověřovaní a všechno, že ho budou na rukou nosit obrazně i doslova. Mimčo od studenty, co není feťačka ani nic podobného, to je velmi protekční věc :-D

 
Od: madie
Datum: 25.10.12 13:37
 

děkuji že jste mi otevřel oči ohledně otevřené adopce. Uvědomila jsem si svou sobeckost. ;) o otci jem psala níže nestjí za to. Už to ovšem ví zatím to ale nevíme 100% tak to nějak neřeší a myslí si že bych šla na potrat.

Od: skye®
Datum: 25.10.12 13:12
 

Myslím, že to u nás nejde a upřímně bych byla pro, aby to nešlo. Ono to není moc fér - náhradní rodiče by Vaše dítě vychovávali, hradili za něj veškeré výdaje a věnovali se mu a vy byste si pak dítě brala když byste chtěla na prázdniny a Vánoce, kupovala mu hračky a pak byste ho zase dala zpět a věnovala se svým zálibám nebo studiu. To Vám přijde fér?

Chápu, že to pro vás není snadná situace a neodsuzovala bych Vás za žádné rozhodnutí - ani za adopci a samozřejmě ani v případě, že byste si dítě nechala. Ale myslím, že 17 let není zase tak nízký věk, abyste si dítě nemohla nechat. S pomocí rodičů byste to snad zvládla, školu třeba na rok přerušila. Na to ani nemusíte být supermatka, ale stačí trochu chtít a podaří se.

Myslím si, že když se doptáváte na "otevřenou adopci", tak se asi nechcete dítěte vzdát. A myslím si, že právě proto by Vám adopce moc ublížila atrápila byste se tím. Má rada je tedy zkusit udělat všechno pro to, abyste si dítě nechala.

Ovšem pokud se na to opravdu necítíte a ani potrat nepřichází v úvahu, dejte dítě k adopci, aby mělo šanci na milující rodiče, kteří se o něj postarají se vším všudy. Ovšem pak jej nechte žít svůj život s nimi.

doplněno 25.10.12 13:13:

Mimochodem co otec dítěte? Jaký je jeho názor?

Ohodnoceno: 3x
 
Od: madie
Datum: 25.10.12 13:30
 

To je jeden z mála důvodu proč si dítě nenechat, kdybych měla milujícího partnera nechala bych si dítě ale tenhe otec za to nestojí, zezačátku byl vážně super ale teď se chová podivně nebo spíše jsem se toho o něm spoustu dozvěděla , bývalí feťák, satanista, svudník měl přes 400 žen, a má 3 děti (už možná 4). Jsem vážně hloupá ...

ale myslela jsem si že ho po rece znám a najednou toto...

Od: wan
Datum: 25.10.12 13:27
 

Nemyslím, že to tady je možné a já to nepovažuji ani za dobré. To, že se má dítě dobře, budou kontrolovat psychologové a sociálky, pokud bude v adopci od miminka, určitě se bude mít skvěle. Bude mít rodiče, kteří budou maximálně natěšeni a šťastni, že dítě mají, protože své mít nemohou. Věřím, že pro něj budou dýchat. Pro dítě je důležité, aby šlo do adopce okamžitě a nepovalovalo se někde v kojeňácích, než se vyřídí papíry, každý den bez mámy je pro něj špatný. Je rozumné, že jste se tak rozhodla, když dítě zatím nechcete. Lepší, než jeho i sebe trápit.

 
Od: madie
Datum: 25.10.12 13:33
 

Děkuji za upřímnou odpověď i když mě trošku bolí ...

Od: van
Datum: 25.10.12 13:43
 

Vždycky to bude bolet, s tím počítejte. Ale i o tom je mateřská láska, že se něčeho musíte vzdát, aby dítě bylo spokojené. Možná ještě změníte názor po porodu, kdy se vám vzbouří hormony a najdete sílu si ho nechat. Ale jestli opravdu víte, že to nechcete a nemůžete udělat, nechte ho jít, bude se mít skvěle a uděláte šťastnou jednu smutnou rodinu a to není vůbec málo.

Nemůžete chtít vše, tady si prostě musíte vybrat z několika špatných řešení to nejméně bolavé.

 
Od: madie
Datum: 25.10.12 13:53
 

Nerada se rozhoduji mezi několika špatnými rozhodnutími není tu i nějaké dobré? Také se bojím že když už se rozhodnu rodiče mé rozhodnutí nebudou akceptovat a já se budu muset podřídit .

Datum: 25.10.12 13:54
 
avatar

Spojte se v Fondem ohrožených dětí, otevřené adopci jsou naklonění, jejich šéfka je právnička, dokáže nalézt cesty, jak vyhovět vám i náhradním rodičům, více http://www.fod.cz/stranky/adopce/nrp/osvojeni.htm#11

Navíc dítě pak půjde do přímé adopce a nemusí přes kojenecký ústav.

Je to i rychlejší varianta, než třeba utajený porod http://www.adamcr.cz/informac…tika/anonymni-a-utajeny-porod

doplněno 25.10.12 13:56:

Teď čtu vaši poslední odpověď. Vy jste to s vašimi rodiči ještě neprobírala? Možná vás podpoří a s dítětem pomohou, že se ho nebudete muset vzdát. Ale každopádně, rozhodnutí by mělo být vaše, ať už jakékoliv.

Ohodnoceno: 2x
 
Od: madie
Datum: 25.10.12 13:57
 

Děkuji.

Datum: 25.10.12 13:56
 

Taky myslím, že otevřená adopce tady není možná. Beru to podle sebe a, i když už jsem o něco starší, tak si nedokážu představit mít dítě v 17 a vlastně ještě ani teď ne. Určitě hodně záleží na tom, jak by se k tomu postavili tvoji rodiče. Znám případ, kdy měla holčina mimčo tak nějak ve tvém věku a je s ním na mateřské její mamka a ona normálně studuje. O otci se v tvým případě mluvit nedá a upřímně, z toho co jsi tady napsala. S takovým člověkem bych mit dítě teda nechtěla. Možná by ses ještě měla zamyslet nad tím potratem. Pro mě by byl přijatelnější ten potrat v nějakým počátečním stadiu než, abych dala dítě k adopci a potom furt přemejšlela jak se má, jak vypadá atd. Pořádně si to rozmysli a proberte to s rodičema, protože dítě je fakt závazek už napořád.

 
Datum: 25.10.12 14:00
 
avatar

Biologická matka může předat dítě k adopci rodičům, které sama vybere a zná, i když otevřená adopce není u nás uzákoněna. Toho využívá FOD k právní kličce, že je seznámí před porodem a může to tak proběhnout, už uskutečnili kolem 50 otevřených adopci, víc viz můj předchozí příspěvek - odkaz.
doplněno 25.10.12 14:05:

Vaše odpověď patří bubbie o příspěvek výš, já bych vám potrat nedoporučovala a taky myslím, že je úžasné, že dítě přivedete na svět a dáte mu a jeho novým rodičům šanci, to chce velké srdce a odvahu.
doplněno 25.10.12 14:08:

Kdybyste se potřebovala dál poradit, napište mi na mail coracos@seznam.cz - ráda pomohu, pokud to bude třeba. Promluvte si však napřed s rodiči.

Tady máte v případě potřeby telefon na FOD

Po-Pá 8-17,30

+420 224 221 137

+420 224 236 655

 
Od: madie
Datum: 25.10.12 14:02
 

Děkuji za názor, ale obávám se že s mojí přecitlivělou povahou bych potrat nezvládla má příliš velké psychcické následky.

Od: madie
Datum: 25.10.12 14:04
 

omlouvám se má odpověd byla o něco víše . vám bych jen chtěla poděkovat

Od: madie
Datum: 25.10.12 14:05
 

omlouvám se odpověď máte o něco víc dole.

Datum: 25.10.12 14:10
 

To určitě, potrat je pro každou normální ženskou psychicky náročná věc. Jenom se zamysli, jestli by pro tebe nebylo ještě víc náročnější to, že víš, že někde vyrůstá tvoje dítě a ty s ním nejseš, nevíš jaký je a tak. Podle mě, možná čím bys byla starší, tím víc by sis to uvědomovala a možná, že i kdyby ses s ním mohla vidět, tak těžko říct, jestli by ti pozdějc nevadilo, že bys pro něj byla jenom teta. Každopádně poslední slovo asi stejně budou mít rodiče, ale asi by bylo dobrý to fakt i prokonzultovat s dokotorem.

 
Od: madie
Datum: 25.10.12 14:26
 

asi máte pravdu nejspíš je můj názor zajmat nebude

Od: zita
Datum: 25.10.12 15:01
 
Dobrý den,
zažila jsem to a nikomu to nepřeju po letech z toho je mi těžko, když si nato vzpomenu, ale dopadlo do dobře.
Podobně jsem uvažovala, po porodu mělo jáít do trvalé adopce-n žýdná možnost ho vídat a podobně, je to hodně dávno.
Na porodním sále mi mudr ukázal syna, pak jsem byla na pokoji po porodu a všude bylo slyšet děti, di toho laktace, ta mi byla zastavena a navíc jsem dostala elastický obvaz kolem hrudníku a tabletky.Začala jsem se hrotit, byla za mnou psychiatrička a řekla mi rozhovoru se mnou jasný závěr-nejsem schopna dát svoje dítě k adopci, lžu si, otevřela mi oči.
Byla jsem mladá, studovala a bydlela pouze s maminkou, která byla rozvedena, otce dítěte-to byl omyl..nemchtěla jsem už s ním být,antikoncepce tenkrát nebyla k dispozici náctkám, prezervativ byl, ale vysvětlete to 17ti letím...Píšu zmateně, ale pořád když na to vzpomenu ,tak jsem ráda, že syna mám.Maminka mi pomohla, a dnes jsem vdaná, mám se fajn, syn má 24let, otce uvedeného nemá a já jsem vděčná za nej.Mám ještě jednoho syna, ale toho mám už jako vdaná a tomu je 10 let, máme se všichni rádi.
 
Datum: 25.10.12 15:33
 
avatar

Adopce je jen jedna z forem náhradní rodinné péče. Tam jde mj. o to, že dítě je umístěno v jiné rodině a jeho identita je záměrně pozměněna tak, aby nebyl možný kontakt původních rodičů - vydává se nový rodný list, kde jsou zapsáni náhradní rodiče, dítě dostane jiné příjmení (u kojenců lze i jméno) a jiné rodné číslo (tedy jeho koncovku.

Pak je tu ale pěstounská péče - tam je vše jinak - dítě je sice v náhradní rodině, přesto však je v kontaktu s bio-rodiči. Přesněji řečeno bio-rodiče musí schválit všechny závažné kroky v životě dítěte, dokonce i zahraniční dovolenou. Myslím, že to by mohla být cesta pro Vás. Problém je však v úřadech - pokud vím, není dosud možná přímá adopce, ani přímá pěstounská péče ( tedy situace, kdy bio-matka předá dítě přímo náhradní rodině) musí to jít přes sociálku. Možná by Vám mohli pomoci v Amalthee - to jsou lidé, kteří se zabývají problematikou a problémy náhradní rodinné péče a i nám velice mnoho pomohli .

http://amalthea.pardubice.cz/

My máme dvě adopčata, takže věřte že vím, o čem píšu.

Ohodnoceno: 2x
 
Od: amonitta*
Datum: 25.10.12 15:25
 

jak tu již bylo řečeno - řešením pro Tebe je přímá adopce, kterou dělá FOD

- zde Ti posílám link na mnoho diskuzí, kde píší holky, které to absolvovaly, buď jako maminky, nebo jako příjemkyně miminka: http://www.emimino.cz/hledani/?cx=001981364544604185879%3Arzix2yuxsk0&cof=FORID%3A9&ie=UTF-8&q=p%C5%99%C3%ADm%C3%A1+adopce

- má to výhodu, že miminko nejde do kojeňáku, ale rovnou domů k milujícím rodičům

Druhou otázkou je, zda si miminko přeci jenom nenecháš... nepíšeš, v kolikátém týdnu těhotenství jsi, pokud na začátku, nedivím se, že to vidíš tak radikálně... k miminku si děláš vztah během 9 měsíců, teď ještě nevíš, že ho v sobě máš, tak je člověk silák... také vem v potaz, že těhotenství neutajíš = budeš jak velryba, bude velké haló ve škole, v rodině, mezi přáteli... budeš pod extrémním tlakem, palbou otázek a návrhů řešení... vyřeš si v sobě, zda jsi opravdu schopna přijít po šestinedělí do školy a dělat, jakože jdeš budovat tu studijní kariéru. počítej s tím, že Tě většina lidí odsoudí (realita)

teď vidíš na adopci jen pozitiva, chce to ale velmi hlubokou úvahu nad konkrétními dopady... dítě adopcí nezmizí, budeš ho mít ve všech zdravotních záznamech, budeš to permanentně vysvětlovat na každé gyndě, před každou operací žlučníku...

zvaž, zda je to opravdu taková úleva, jak si myslíš...

jinak, zvládnou své miminko v 17 jde - viz. spousta diskuzních skupin stejně mladých maminek např. zde: http://www.emimino.cz/hledani/?cx=001981364544604185879%3Arzix2yuxsk0&cof=FORID%3A9&ie=UTF-8&q=t%C4%9Bhotn%C3%A1+v+17&sa.x=40&sa.y=11, občas se někdo podívá šejdrem, ale většinou budou mít lidi tendenci Ti pomoci

hodně sil a ber to tak, že na rozhodování máš několik měsíců čas, nechtěj to vyřešit dnes večer, jinak se sesypeš

Ohodnoceno: 1x
 
Datum: 25.10.12 18:15
 
avatar

Neberte to tak, že jsou všechny možnosti špatně. Naopak, obě jsou dobře. Necháš si ho? Bezva, má mámu, která o něj stojí. Dáš ho k adopci? Taky bezva, má hned dva rodiče, kteří o něj stojí. To dítě dopadne dobře, a to je to nejdůležitější. ;)

Ohodnoceno: 1x
 
Od: madie
Datum: 25.10.12 18:52
 

Kéž bych se mohla podívat do budounosti a zjistit co by pro prcka bylo nejlepší.

Od: eee
Datum: 25.10.12 19:01
 

Podívej, začni tím, že si koupíš v lékárně těhotenský test a ten si udělej. Abychom se tady nebavili o něčem, co je úplně mimo mísu a neměla´s jen nějakou poruchu. Pokud zjistíš, že jsi těhotná, měla bys navštívit gynekologa a probrat to s rodiči. Pokud to bude v raném stádiu těhotenství, tak můžeš využít interupci, ale jen do 12. týdne těhotenství, pak už ti interupci neudělají, jen z vážných zdravotních důvodů, a to i kdyby se rodiče na hlavu stavěli.

Prober s rodiči, jestli ti vytvoří podmínky a můžeš si to nechat, nebo budou souhlasit s adopcí. Pokud budou souhlasit s adopcí, tak si to zajisti přes Institut náhradního rodičovství nebo FOD.

Kdykoliv můžeš odstoupit od adopce a nechat si to. Uvidíš po porodu, jak to budeš cítit, jestli si to necháš všemu navzdory, nebo dítě poskytneš k adopci.

 
Od: madie
Datum: 27.10.12 14:07
 

test je pozitivní ...

 

Datum: 27.10.12 14:16
 
avatar

A ty teď otálíš s rodiči a gynekologem jim to sdělit, aby tě nenutili na potrat? Máš aspoň nějakou kamarádku nebo příbuzného, komu se svěřit?

 
Od: madie
Datum: 27.10.12 14:28
 

Rodiče jsou dnes a zítra u známích. V pondělí zajdu na gyndu kdy mi mohou vzít. Pokud těhotenství potvrdí, poradím se sní a pak následuje to nejtěžší rodiče a mé rozhodnutí.

Datum: 27.10.12 14:46
 
avatar

Je moc dobře, že o tom takhle přemýšlíš. Jsi určitě hodná a citlivá holka, co chce pro dítě jen to nejlepší. Rozhodnutí není jednoduché, ale zatím to řešíš jen rozumově. Ono je to pak ještě o hodně jiné, až nastoupí ta pudová složka, která zaskočila nejednu rodičku, co chtěla dítě nechat k adopci. Zjisti si všechny informace, připrav se na možné eventuality, ale rozhodnutí nech dozrát, až porodíš, ještě to vše může být jinak. Rodila jsem v 28 letech. Má matka razila stále heslo, jak musím vystudovat a něco si užít, než přijde dítě a mít už nastartovanou kariéru a těmihle řečmi jsem byla odkojená. No a pak přišlo dítě na svět a já jsem věděla, že je to nejkrásnější, co mne v životě potkalo a jak pošetilé bylo vše kolem, mlhavé, nedůležité, hormony zapracovaly. :) Se mnou na pokoji ležela holka, co čekala 2. dítě, 1. měla v 16. A říkala, že nikdy nelitovala, že je šťastná, že ho má, že je to to nejhezčí, co ji potkalo a není jí líto ničeho, čeho se vzdala.

Takže to vše může být ještě jinak i u tebe. Ale možná nebude a pak taky dobře, uděláš šťastnou jednu rodinu, která se ti o prcka postará a bude jako v bavlnce, jsem si jistá, že pokud dojde k adopci, vyberou ty nejlepší rodiče.

Držím moc palce, mail jsem si na sebe psala výše, kdyby ti bylo smutno, napiš. Bude to těžké, ale hlavu ti nikdo neutrhne, uvidíš, že to zvládneš. Myslím na tebe! *slunce*

 
Od: madie
Datum: 27.10.12 15:32
 

Děkuji kdyby něco ozvu se ale dofám že vše proběhne podle mojich plánů. Ani jsem si nevšimla že jsem nenapsala přehodnocení svého rozhodnutí. Chtěla bych si prcka nechat a být na individuálu. Četla několik článku matek kolem 17 a všechny co píší jsou šťastné určitě jsou vyjímky ale já to doufám nebudu. Při mém rozhodování pomohlo i toto


ta holčina má sice již vlastní byt je na tom o něco lépe ale je vidět to co jsem potřebovala a to že se o malé dokáže postarat. Navíc děti jsem hlídala tak něco málo o tom vim ;) Vždycky jsem je milovala a věděla že je budu mít brzo (20-24) ale že by až tak ... Stalo se tak to musím zvládnout. ;)

 

 

 

Poslední otázky Poradny nejen pro ženy
Nejnavštěvovanější otázky v rubrice

Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz

 
Copyright © 2004-2016 Poradna Poradte.cz. Všechna práva na poradně Poradte.cz vyhrazena.