Dobrý den/ahoj, jde o jednoho kluka.. známe se už dýl a v mládí jsem spolu chodili (krátce) neměli jsem to moc v hlavě uspořádané a na dlouhý vztah bylo brzo.. a najednou jsem si začli psát a proste jaký by to asi bylo ted, kdy bychom se dali zase dohromady.. porad me to k nemu táhne a tak nejka jsme se dohodli ze to zkusime.. ale jde o to, že proste jak si už nejak k nemu nic necitim, nebo spíš nemám takovej ten pocit radosti, spíš je to asi jen o tom, ze uz jsem byla dlouh osama, tak jsem nekoho chtela.. jenze ted nevim co stim.. on je docela fájn a má vlastnosti který u kluku hledam.. hezký je taky kousek odeme bydli.. vse dobrý.. ale nejak nemám ten hezký pocit a je to takove.. nějaké.. nevim prs to slovo, ale myslim si ze jsem to tady popsala snad dobre. Zatim jsme spolu nebyli venku, ale pokazdy kdyz jsem s nim byla venku uz driv, ta kjenom jsme se procházeli.. Nevim co ted, nevim jak se rozhodnout a jak na tuto situaci koukat, Prosim napište mi nekdo nejaký názor, moc dekuju 
)
0x
Proč nepoděkovat osudu za to? že před vás přišoupnul něco nového? Co nevíte jak to bude vypadat a co z toho bude? Proč nepřijmout to, co se nabízí? A osudu poděkovat za hezkou chvilku. 
Neřešit, nepřemýšlet jen si prožít. Však vás do postele netáhne a do zlatnictví pro prstýnky taky ne! Zajít do kina, na večeři, na kafe, kouknout jak žloutne listí. Mít se na co těšit, zasmát se, zamyslet se. Bez strachování, předpokládání, uzavírání se.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.