Jak to mám vydržet?

Od: Datum: 07.10.12 13:24 odpovědí: 10 změna: 09.10.12 11:02

Dobrý den, můj článek bude trochu delší ale co s tim nadělám. Nemám ráda svojí matku. Nadává mi, mlátí mě a ségře nic neděla. Já jí nemám ráda a myslím si že ona mě taky ráda nemá. Nadává mi že se učim ,ale když se neučim tak mi taky nadává. Tak co mám sakra dělat. Nadává na mě že uklízim, že když uklidim tak potom nic nenajde, ale když pak příde návštěva k nám do takového bince, tak je to potom celkem ostuda. Mladší ségře nic neřiká, ta se neučí, neuklízí, chodí ven a může si dělat co chce. Jsem sice v pubertě, ale nikomu nedělám problémy. Ve škole si na mě nestěžujou. Lidi v mém věku kouří, fetujou, chodí na diskotéky, ale v ničem co dělají sem si nenašla oblibu. Nejradší bych měla školu i o víkendu. Na kroužky chodit nemůžu, prej sme moc chudý, ale když máma bere 27 tisíc měsíčně, myslim si že to je docela dost. ještě má účet a tam taky nemá malou sumu. Nevím co mám dělat proto, aby na mě nekřičela. Už se těšim až mi bdue 18 a budu se moc odstěhovat. Máte někdo podobný problém? Děkuji Adéla


avatar
Upozornění
Tato otázka je 4 roky bez odpovědi a proto byla uzavřena.
Máte-li podobnou otázku, a nenašli jste vhodnou odpověď, založte novou otázku.
Seznam odpovědí:
 
moment čekejte prosím, probíhá přenos dat...
Zobrazení struktury odpovědí v otázce
Skrytí struktury odpovědí v otázce
Zobrazení struktury odpovědí v otázce

 

Odpovědi na otázku:
Od: buss®
Datum: 07.10.12 13:26
 

Pokud nemáš 18 a za co žít a ke komu jít z rodiny kdo by tě vzal. Ale už to tady bylo řešené.

 
Od: nene
Datum: 07.10.12 14:55
 
Dnes už kdysi, jsem měla na základní škole spolužačku, co měla podobné problémy. Ale ať jsme si s tím jako její kamarádky lámaly hlavu jak jsme chtěly na nic jsme nepřišly, jak jí pomoci
Ale není to tak beznadějné jak Vám píše první odpovídající.
Dnes už vím, že existuje v každém městě na městkém úřadě sociální odbor a jeho součástí je odbor sociálně právní ochrany dětí (OSPOD), kde by Vám měli být kompetentní pomoci. Nebo minimálně v každém krajském městě je třeba organizace ADRA, kde s tím také pomáhají - to už záleží na tom v jakém městě bydlíte.
Tak rozhodně se po tomhle podívat a určitě ať už s kýmkoli navázat dialog.
Nebo ještě linka bezpečí tel. 116 111
Tak držím palce
 
Datum: 07.10.12 17:23
 
avatar

Ahoj Adélko, je mi moc líto, že máš takové trápení. Tvoje maminka má asi nějaké osobní problémy, které si, bohužel, kompenzuje na Tobě. Nenašla bys podporu u svých přibuzných (o tatínkovi nepíšeš, tak co babička, dědeček) či rodinných přátel? Kdybys jim vylíčila své problémy a požádala o pomoc, třeba by si s Tvou maminkou promluvili. Anebo ve školách bývají výchovné poradkyně, třeba by Ti poradila,na koho se obrátit. A pokud i tam nepořídíš, tak pak se určitě obrať na Linku bezpečí.Mnoho štěstí.*slunce*

 
Od: adelka5869
Datum: 07.10.12 19:27
 

Žijeme bez táty, zemřel při autonehodě. Babičky nemám a dědu mám jen jedno a ten žije hodně,hodně daleko od nás :( bohužel.

Od: ruze®
Datum: 07.10.12 19:32
 
avatar

Měla by jsi mít sirotčí důchod,tak z toho by ti mamka mohla nějaké kroužky přece uhradit! Má známá má na syna kolem 6000,-sirotčí důchod,je mu 14 let.Poptej se na to mamky a když nic z toho,tak opravdu ta linka bezpečí nebo sociálka.Držíme ti palečky!

 
Datum: 07.10.12 20:54
 
avatar

Milá Adélko pokud je to tak jak píšeš , tak to je mi tě upřímně líto. A jaká je reakce matky když ji řekneš proč má jiný metr na tebe a jiný na sestru. Chápu tě , moje dětství a mládí bylo obdobné až na to bití.Ale na své sny, trampoty a bolístka jsem byla sama . Je to moc smutné. MOje dcery mohly a mohou přijít za mnou s čím koliv . O všem si povídáme. Matka by si potřebovala najít přítele a s ním se radovat ze života. Vás přivedla na svět , jak to že se tak chová? pro mne to je k nepochopení. DRžím ti palce , hodně štěstí a drž se. ...

 
Od: agnes*
Datum: 07.10.12 22:18
 

Já žiju bez matky přišla jsem o ni,když mi byl pouhý 1 rok.Táta nás vychovávat nechtěl (se sestrou),tak jsme měli jít do děcáku,ale na poslední chvíly nás zachránila babička. Vzala si nás do péče a vychovávala nás obě. dnes už je to pět let,co mi babička zemřela já jsem se o ni starala až do poslední chvíle a za měsíc mi umřel i táta na rakovinu.Také nás nechtěl ale péče oněho padla zase jenom na mě.a navíc jsem ještě byla v té době těhotná se svou dnes už 4 letou dcerou. dnes je mi 25 a nikoho nemám,o všecky jsem přišla,zůstal mi jen manžel a moje dcerka. I když jsem vlastně měla dětství pěkně na h***o,tak jsem ho měla dobrý. ale tady i ty sama vidíš,že jsou na tom ostatní ještě hůř. Mě když bylo 15 let,nesnášela jsem se s mým otcem. Neustále mi nadával,šikanoval mě,ponižoval mě a já už jsem to pak psychycky nezvládala,a skončila jsem na psychiatrii . proč? mě bylo 15, mýmu tátovi bylo 70 let. Bohužel. dodnes ani nevím,jak jsem to všecko mohla přežít. Bez újmy na zdraví,bez cigaret,bez chlastu ale s dlouhotrvající tikovou poruchou. proč ty tiky? Z mého ošklivého dětství a z mého otce. Člověk si zničenou psychiku nese s sebou do budoucnosti.

Držím ti moc palce,abys to nakonec všecko přežila tak jako já.

 
Od: andilekalis*
Datum: 08.10.12 00:49
 

Čauky Adélko, když čtu tvoje psaní, jak kdybych to psala já, s menšími rozdíly.Moje mama se ke mě nikdy nechovala pěkně,možná když sem byla ještě hodně malá ale to si moc nepamatuju.S tatou se mama rozvedla když mě byl necelej rok,takže jako kdybych taky žádnýho neměla.Bydlely sme s mamou u mojí babičky.Když mě bylo 9 let,narodil se mi bráška a odtěhovali sme se do bytovky (naštěstí jen na druhý konec vesnice).Bráchu měla vždycky mama nejradši a já sem byla ta nejhorší,ať už sem se chovala jak si ona přála nebo ne.Nikdy mě nedala korunu kapesnýho,nikdy mě nepohladila,neslyšela sem pěkný slovo.Proto asi od mých 12let když sem přišla ze školy,tak sem si vzala učení a šla k babbičce a vracela se jen na noc se vyspat.Tak to šlo nějaký rok až se byla u babičky natrvalo a napořád.S mamou jsem dá se říct komunikovala dobře,ikdyž víc závistivou osobu neznám.Mezi známýma pomlouvá nejen mě ale i babičku a mojeho manžela a myslí si že se to asi nedozvím.Má ráda jen sama sebe a ještě pak mýho brášku,kterej podle ní měl byt doktor ale nakonec nemá ani vyuční list,jenom krade,fetuje...ale pořád je to její miláček a má ji na háku! Jeho tatu prostě milovala a mojeho nemuže ani vystát,tak proto ten rozdilnej pohled..Někteří tvrdí,že stejně zustane na starý kolena mě ale já to odmítám.Je to sice hnusný ale za takový chování v dětství i dnes si nic pěknýho nezaslouží.Babička byla pro mě vždycky víc než mama,starala se o mě,živila mě,podporovala,zaplatila mi studia a díky ní jsem taková jaká jsem a doufám že ji to ještě budu moct v životě oplatit a postarat se o ni až nebude moct...

Adelko, a se sestrou jsi na tom jak,bavíte se,jste dobrý kámošky nebo ona je na straně mamy? pokud by to byla fajn holka,tak by něco mamě řekla,aby jednala s oběma stejně ale asi to tak nebude...Doufám že máš aspoň fajn kamarádku,která by tě z toho dostala a mohla sis jit postěžovat když ti bude nejhůř...

 
Od: duvel
Datum: 09.10.12 04:16
 

Ahoj ,

tak jsme nejak omylem zabrousil tady na tu diskuzi a prodam i svuj nazor. Nevim kolik ti je let...tipuji kolem 17..Bohuzel nemas to jednoduche v kruhu nejblizsich, nicmene, citis tady podporu ruznych lidi. Pokud bych mohl mluvit za sebe, doporucil bych ti zacit se stavet na vlastni nohy. Cim driv, tim lip, nekdo to pak casem oceni!Mas dost velky vek na pripadnou brigadu, tak si najdi neco, kde by jsi mela pratelsky kolektiv a citila se tam lepe a uvolnena.. Nejenze prijdes na jinace myslenky, taky si muzes vydelat nejakou korunu navic, ktera se ti bude hodit( at uz na konicky, ci na neco , co si prejes). Pokud bude situace pro tebe neunosna v 18 po skole je sance vycestovat a prozit trosku zmenu v zivotnim stereotypu. Ja uz nekolik let jezdim do Anglie a ted tu i ziji, ale ne proto ze je to Anglie, ale proto, ze se tu da daleko volneji dychat... Takze podporu mas, zacni se stavet pomalu na vlastni nohy a uvidis, ze to bude lepsi a lepsi. Samorejme co je dulezite i do zivota a popr. s partnerem je KOMUNIKACE. Tudiz zkus s mamou vice komunikovat a ikdyz je to tezke proberte situaci v ktere se nachazis a jak to chces pripadne resit..pa hlavu vzhuru devce *pusa*

 
Datum: 09.10.12 11:02
 

Nekomu se clovek proste nezavdeci,ikdyba ja nevim,co.Znam to na vlastni kuzi velmi dobre.Mam takove rodice bohuzel oba dva a bylo to u nas stejne.Zmenit to nejde vetsinou,jen cekat az clovek vypadne.najdi si neco,co by ti pomohlo tuto dobu prekonat.Jinak co se tyce uklidu,,tak se na to vykasli,nebude to ostuda tvoje.

 

 

 

 

Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz

 
Copyright © 2004-2016 Poradna Poradte.cz. Všechna práva na poradně Poradte.cz vyhrazena.