Dobrý den, obracím se na vás s takovým postesknutím a případně prosím o vaše zkušenosti či rady... Jsem vdaná, děti zatím nemám (je mi 26). Kvůli špatné finanční situaci jsem si musela najít druhé zaměstnání. Ráno odcházím z bytu kolem páté hodiny, vracím se domů kolem páté odpoledne. Před prací v kanceláři ještě jinde uklízím jako brigádu. Takže jsem v podstatě unavená ještě před tím, než mi začne moje normální práce. Někdo by řekl, že pak sedím osm hodin na zadku, tak z čeho mám být unavená, ale ten kdo ví, o čem mluví, mi jisté dá za pravdu, že kolikrát je ta kancelářská práce únavnější, než nějaká aktivnější. Takže po těch více než deseti hodinách na nohou jdu tak obden na nějaký nákup, pak domů. Vyvenčit psa a to už máme třeba k šesté hodině. Pak případně něco uvařit. Nevařím denně, tak obden máme studenou večeři, takže to až takový problém není. Manžel se vrací ještě později než já, takže z jeho strany moc pomoci také nejde. No a pak jsem tedy vlastně tak 3 hodiny doma a jdu zase spát, protože brzy vstávám a potřebuji alespoň těch 6-7 hodin spánku, jinak jsem úplně nefunkční. Dá se tedy říci, že ve všední dny nemám na nic jiného čas, než jít domů, něco doma udělat, chvíli si odpočinout třeba u televize a jít spát.
O víkendu pak doháním to, co nestíhám ve všední den - úklid doma, praní, žehlení, a taky dospávám. Takže energie také nic moc. Další věcí je, že jsem po lécích dost přibrala a začínám být zhnusená sama sebou (obrazně řečeno, tak hrozné to zase není). Špek na břiše, silnější paže, stehna, zadek. Zkoušela jsem různé diety, ale výsledek nijaký. Je mi naprosto jasné, že potřebuji pohyb, cvičení, ale tedy se ptám - KDY?
Koupila jsem si domů rotoped, ale když prostě dorazím z práce domů, tak mi nezbývá energie vůbec na nic, natož na cvičení. Nejvíce mi vadí to břicho, ale dokopat se k tomu cvičení je nad mé síly. A když se k tomu dokopu, tak jsem další den nefunkční.
Prostě nemám čas, nemám energii a nevím, jak z toho ven. Nemáte někdo nějakou radu? Děkuji předem.
0x
Ač se to bude zdát jako nesmyslné, nejlíp se energie ´dobíjí´ nějakou zájmovou činností - ne spánkem... 
Najdi si něco, co tě baví a co tě vytáhne mezi lidi - takhle z fleku mne napadá třeba něco se psem, když už ´ho máš´ - cvičák, výlety s jinými pejskaři - pokecáš, psék i ty si protáhnete kostry a špíčky...
BTW - "úklid, praní, žehlení" - ač se to nezdá, počkají...
doplněno 25.09.12 16:13:Ten rotoped není špatný, ale ´sama-doma´ je jednotvárný, nudný...
No jo, když já jsem vždycky ráda, že si můžu v klidu doma sednout a chvíli taky nic nedělat. A hned jít zase ven někam něco podnikat je pro mě dost nepředstavitelné. O víkendu nějakou tu zábavu máme, ale přes ted týden na to prostě čas není. Hlavně bych potřebovala cílenější pohyb - to cvičení. Procházky se psem jsou sice dobrá věc, ale na hubnutí to moc není...Nejsem proti sportu, mám ráda kolo, brusle, plavání...ale prostě nemám kdy
0x
Ahoj Skye, ani nevíš, jak moc ti rozumím.
Já chodím na denní studium na VŠ, do toho ještě do dvou zaměstnání. K tomu "na krku" přítel a jeho matka. Nevím, jestli je to tím, že začíná podzim a musíme přejít na zimní režim, ale já už poslední 3 měsíce padám na hubu.
Ale proboha, jsme mladé holky, tak se sebou musíme něco udělat! Já jsem začala jezdit po dlouhé době zase na kole, ale moc mě to nebaví samotnou... :-/
Tak jsem zvědavá, co nám tady ostatní poradí...
Říkala jsem si, že nebudu sama Do loňského roku jsem k tomu všemu měla ještě taky školu, ale VOŠ a dálkově. Ale i tak to byl záhul. Teď sice o starost méně, ale i tak. Já bych na to kolo třeba i ráda, ale potřebovala bych systematyčtěji několikrát do týdne, ale není prostě kdy. A i kdyby se našlo kdy, tak nemám sílu zvednout zadek s gauče... Jinak tato situace už je u mě tak tři roky a konec v nedohlednu...
0x
Dobrý den, na 26 let už žijete hrozně "usedle". Píšete jen o povinnostech, ale už ne o přátelích či kamarádkách, o koníčcích. Protože Váš život je jen o povinnostech, proto se cítíte, jak se cítíte. Snažte se trochu si rozšířit "obzory", najít si nějaké zájmy, přátele. Tři hodiny po práci než jdete spát je docela dlouhá doba, to se dá stihnout např. kafe s kamarádkou, jít si zaplavat či zacvičit někam ven mezi lidi... Bez toho je život hrozně chudý. Říká se, že život je taková trojnožka: rodina - práce - koníčky. Pokud jedna "noha" chybí či nefunguje, tak je problém...
Já vím, když ono to moc jinak nejde. Tu druhou práci mít musím, peníze nejsou. A i na ty koníčky a kamarády je potřeba čas a energie, kteoru nemám. Neříkám, že nikam nechodíme, ale ve všední dny v podstatě vůbec, když, tak o víkendu. I tak mám ale pak pocit, že jsem si vůbec neodpočala.
Víte, opravdu pro mě je představa, že po deseti hodinách na nohou ještě jdu něco dělat (viz to cvičení nebo plavání), naprosto neskutečná. Přijde mi, že si neodpočinu ani chvíli.
0x
Vím, o čem mluvíte, máma to má obdobně. Sice vyráží po šesté, zato ale domů v úřední den chodí i o půl 7, v jiné dny třeba ve 4. Aby jí z toho nehráblo, chodí se odreagovat dvakrát týdně na zumbu a jednou na břišní tance, večer se u nás nevaří, pokud to někoho vyloženě nechytne, a to žehlení apod. se dá stihnout večer u televize
Někdy se jde jen tak projít a někde se sedne na sluníčko, aby dobila baterie
Když na to cvičení a sluníčko párkrát půjdete, opravdu Vás to nabije a pak budete chodit s chutí. Chce to ale přemoci tu chvíli "mě se nechce, dneska už jsem unavená". Od 17 - 20h večer se dá v pohodě stíhat cvičení i relax.
Díky za odpověď,často mi lidé říkají, že aktivní odpočinek je lepší, než pasivní, ale jaksi jsem se ještě nedopracovala k tomu, tomu uvěřit Asi tři měsíce jsem večer jezdila na tancování (tedy na latinu, ne na břišní tance) - bylo to jendou týdně večer a po těch třech měsících jsem to vzdala, protože jsem to jen platila, ale věčně se mi tam nechtělo a byla jsem z toho jen otrávená, ač mám tanec ráda. A to pak zase postrádá smysl - proč chodit někam, kam se musím nutit, notabene za to ještě platit? Je to se mnou těžké...
Dobrý den. Skye, naučte se odpočívat a rozmazlujte se trošku. Občas si kupte něco pro radost, odměňujte se. Když je člověk bez "šťávy" a bez nálady, měl by nechat "odpočívat" hlavně mozek. Jakmile si odpočinete psychicky, budete mít větší chuť věnovat se dalším věcem a třeba i do toho cvičení. Nehledejte na sobě nedostatky, najde i ty, které nemáte a na náladě Vám to nepřidá. Nechtějte strhnout práci za celý týden vždy o víkendu. Je to pořád dokola, stereotyp... A ten opravdu někdy člověka dokáže ubíjet. Zajděte si na např. na masáž, k holiči, naložte se do vany, přečtěte si něco zajímavého, poslechněte si muziku na kterou máte náladu a chuť...Prostě dělejte věci jinak, ne tak, jak je máte zažité. Když člověk dělá věci jen proto, že jsou potřeba, je často otrávený a unavený již předem. Dělá to sice automaticky, ale bez chuti. Dnes hodně lidí říká _ nemám čas...Je třeba se občas i zastavit a udělat si ho sám pro sebe. Nenuťte se tedy do toho, do čeho nemáte chuť. Nic není důležitějšího, než zdraví a aby byl člověk trochu spokojený a v pohodě. Ne aby byl neustále ve stresu, unavený, otrávený a měl pocit, že nic nestíhá... Je pravda, že člověk má na všechno tolik času, kolik si ho udělá. Takže já radím udělat si čas sama na sebe i za cenu, že není vyžehleno, utřený prach občas atd...Vydělávat se musí, ale na druhé straně si to člověk zase musí nějak vyrovnávat, aby neměl pocit, že žije jen pro práci, starosti a na ostatní nemá čas, ani náladu. Je to hodně o tom, jak se člověk cítí hlavně psychicky. Přeji Vám, ať je zase brzy líp. A hned zítra si kupte nějakou maličkost pro radost. Jen pro sebe.
0x
Asi moc neporadím, ale představte si k tomu dvě děti a budete chodit jako spící panna. Měla jsem rodinu a vždy dvě zaměstnání a manžel někdy přivydělával o víkendech, když pak byly synovi asi 3 roky koupili jsme domeček a vzali si tátu na doopatrování. Bydleli jsme v bytě , dělali na domku, na zahrádce, víkendy v háji. To není rada, to jsem jen zavzpomínala a vidím, že je to pořád stejné. - pt
0x
Přesně jak píše Pt. Já chodím do práce na šestou, a vracím se v 8 večer, takže 14 hodin. Pak rodina. Taky stavíme domek. Myslím, že se to zvládnout dá. Nechci aby to vyznělo zle, ale pokud se vracíš domů kolem páté tak to není ještě tak strašný. Já měl jednou půlrok, kdy jsem pracoval od rána od osmi do dvou v noci - tj 18 hodin denně a to se teprve začnou dít věci. Zhubnul jsem 20 kilo, ráno jsem se třásl slabostí, v noci propitil prostěradlo. Myslel jsem, že umřu, a nejhorší bylo, že mi to bylo jedno. Byl jsem jako živá mrtvola, jen jsem fungoval jako stroj. Byl jsem agresivní na manželku a děti a párkrát jsem i zkolaboval. Pak jsem to hned omezil a velice pomalu nabral váhu zpět.
0x
Taky mi přijde, že na 26 let bez dětí žiješ příliš usedle. Možná jsi unavená právě z toho. Já ve 26ti předělával barák, chodil do dvou zaměstnání a s manželkou se staral o dvě děti. Spánku cca 5 hodin denně a ještě plno energie zajít si o víkendu s partou na pivo nebo vytáhnout mamču na zábavu, když bylo hlídání. Před čtyřicítkou jsme měli jako vedlejšák hospodu. První půlrok byl asi takovýto: 4:00 vstávat do práce, 15:00 příjezd z práce se zbožím, vyložení, uskladnění, doma rychlé jídlo a hodina spánku. 17:00 otevíračka, když se to sešlo tak do dvou do rána. Rychle do postele a ve 4 nanovo. Po půlroce jsme začali zavírat aspoň ve 22:00, abysme nechcípli, ale víkendy do 3-5 do rána. Docela záhul, ale zvládli jsme to. Musíš na to hledět z jiného úhlu a hlavně to chce optimistický postoj. S pesimizmem nikam nedojdeš.
0x
Opravdu máte s manželem málo peněz ze dvou hlavních povolání? Nechcete si sednou a dát dohromady za co utrácíte nutně a za co zbytečně? Zvažte, jestli přivýdělek za úklid je tak velký, aby Vám vyvážil nedostatek času a razantní úbytek energie.
Zkuste hospodařit obálkovou metodou, nebo si najděte zaměstnání za větší peníze.
doplněno 25.09.12 20:27:oprava - nebo si najděte pouze jedno zaměstnání za větší peníze.
0x
,,já myslím,že paní je ubitá stereotypem a tak už pro ni nemá ani nic cenu.Je to kolotoč ,ze kterého je unavená. Každý to snáší jinak.Někdo kdo staví domek a vidí jak mu práce roste pod rukama ho to honí dopředu i za cenu kolapsu ,,ale má cíl. Ale paní ho nějak nemá. Musí si ho najít a jít pevně za ním.Pak si ani neuvědomí,že je jí blbě ,,bude nadšená z toho co udělala.Ale to musí být velký cíl.aby jio zvedl a pozvedl.Nějaké plány v bytě apod...jak si něco vylepšit ,protože nebudete bez dětí a tak pomalu se i tak připravovat co by se dalo vylepšit.
0x
Tak mě ještě napadá, pokud už jste unavená před prací (to se mi opravdu ve Vašem věku nezdá vpořádku), zda netrpíte depresí (zmiňujete se o finančních problémech, a co spokojenost s manželstvím?). Jedním z příznaků deprese je nejen sklíčenost atd., ale i velká fyzická únava. Zkuste si udělat Beckův test - viz Beckova stupnice pro hodnocení deprese - najdete např. na help24.cz. Jinak by také nebylo od věci navštívit obvoďáka a nechat si udělat krevní testy a EKG (když jsem si stěžovala lékařce před lety na velkou únavu, udělala mi nejprve tato vyšetření k vyloučení anemie atd.).
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.