Nejste přihlášen/a.
Zdravím Všechny,které zaujala má otázka.Jen ,aby jste pochopily,několik let jsem měla šílené manželství při ,kterém jsem každý večer čekala na to kdy se můj manžel vrátí opitý z hospody domů.Snad tady nemusím nikomu vyprávět co se doma dělo ,když se tak vracel.Já jen nedokážu zapomenout na to co se dělo.Stačí ,aby zazvonil zvonek ,nebo někdo zabouchal a už je mi zle.No a když už jsme spolu nebydlely a já se šla někam bavit,tak mě tam pronásledoval a dělal zle.Začala jsem žít jinak a líp,ale pokud mám večer někam jít,třeba na nějakou oslavu,tak je mi dopředu zle a nakonec zůstanu doma, a nebo jdu ,ale zase brzo jdu domů,protože mám hrozný pocita strach.Několik let se léčím kvůli psichyce ,ale na tohle mi to nějak nezabírá.Mám pocit že chodit mezi lidi by mě pomohlo,ale jak na to,dokonce ani s přítelem,kterého ted mám se mi neulevilo.Co stím?
Já si myslím, že byste si měla uvědomit, jak jste dobrá. Dokázala jste od něho odejít, dokážete uživit děti i sebe, v zaměstnání jste dobrá, doma jste si to udělala pro děti i sebe pěkné. Kdybyste byla nějaká srágora, tak tohle všecko nezvládnete. Zvládla jste to! Jste silnější, než si myslíte. Párkrát si tohle všechno uvědomte, narovnejte se, koukněte na sebe a nějaký ožralý poděs vám může být ukradený. Trošku pocvičte, zlepšete si fyzičku a uvědomte si, že se i fyzicky můžete umět ubránit, když se pořádně naštvete. To nejhorší už máte za sebou. Jste ženská k světu, tak se nepodceňujte. Přece vás nějaký vychlastaný mozek nedostane na kolena! Nedovolte to! Jste silná tak, jak se cítíte!
Hodně štěstí, odvahu a hodně síly
radek, divil byste se, co opilec udělá, když zjistí, že se ho žena nebojí. To fakt byste se divil! A jaké kontekty?! Proč si ho pouštět do domu, chodit s ním na rande?! Paní se bojí jít sama, je ustrašená a strach ji úplně ovládl. Toto je teda život! To vám povím! Bál jste se někdy stále a furt a pořád? Já ano. Dokud jsem se nepostavila a nedala najevo, že si může ještě jednou zkusit!. Najednou to bylo o něčem jiném!
Ale k tomu, na tu hranu musí člověk, vlastně žena dojít, doplakat se tak, že už jí nic jiného nezbude, než se přestat bát. Pak ten ožralý surovec pochopí, že končí sranda a začíná náboženství. Toto všecko jsem zažila a píšu z vlastní zkušenosti, ne z růžových románů. Až po několika lékařských ošetřeních a "úrazech" jsem na tu hranu došla. A pak byl konec a on to věděl. Věděl, že se ho nebojím. A toto poznání bylo rozhodující.
Já vlastně ani nevím asi nejspíš z toho že ho někde potkám a on mi bude dělat zase zle.Nejhorší je,že sním musím komunikovat po telefonu,protože s ním mám děti.A on mi byl schopnej třeba volat každou hodinu,že jde domu ,až do rána.Pokud jsem telefon vypla tak v noci zvonil dokud jsem mu neotevřela.Prostě si asi našel pokaždý záminku,abych z něj měla strach.
já bych volil cestu takovou,že bych přes operátora dal exmanžela zablokovat a pak pokud by otravoval zvoněním u vás bych na něho zavolal ihned policajty
Zdravím.
Váš manžel nemá právo se takto k Vám chovat, nadávat Vám a ponižovat Vás! Doporučuji Vám se obrátit na pomáhající profese pro oběti domácího násilí, či na Intervenční centra pro ohrožené osoby ( seznam najdete na www.rosa-os.cz)Každopádně mu dopředu nesdělujte, že hledáte někde nějakou pomoc,násilí by se mohlo zvyšovat.
Jěště sem nakouknu, přeji Vám ať už je líp. A ono bude
Odborníci pro oběti domácího násilí jsou tady:
Ale já myslím, že jste z nejhoršího venku a by něco mohl zahojit čas. Našetřete si na pořádnou dovolenou - někam, kde se váš exmanžel zaručeně nevyskytoval a strach vás tudíž nemůže přepadnout. A tam se hlídejte. Ale to mne jenom tak napadlo, odborníci poradí líp!
Já,jse si vědoma toho,že čas udělá hodně.Ale jak dlouho to bude trvat,díky tomu všemu jsem neustále podrážděná a kolikrát i protivná a mýslím,že brzo přijdu o vztach,který právě buduju.Někdy mě to šíleně štve a říkám si že to nikdy neskončí.Byli i chvíle,kdy jsem to všecko chtěla vzdát,ale zatím bojuju i když mi někdy dochází síly.Nejhorší na tom je,že jsem od malička viděla kolem sebe samí opitý lidi a násilý.Táta mlátil mámu a pil,potom na tom byla máma s nervama špatně a začala pít,několikrát se před náma chtěla zabít.No a pak začal pít můj manžel a začali ty věci,na které asi nikdy nezapomenu.Nejhorší je,že když nějakej chlap někde zvíší hlas,tak já se hned rozklepu,je to šílený takhle žít.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.