Dobrý podvečer, obracím se na vás s prosbou o názor a radu a doufám, že příspěvek nebude tak zmatený jako je má hlava.
Jde o jednoho muže. Je mezi námi 12letý rozdíl (mně je 18, jemu 30), což je pro mě ale naprostý ideál. Potkali jsme se loni, když jsem u nich ve firmě byla na brigádě (byl v podstatě můj vedoucí), od začátku mě k němu něco táhlo, ale já to nemohla dlouho specifikovat a přiznat si to. Do té doby to byl typ muže, na kterého bych ani nepomyslela, ale den, kdy jsme se potkali, se všechno změnilo. Nemohla jsem na něj přestat více a více myslet a neskutečným způsobem jsem se zamilovala. Jenže měsíc uplynul, my se neviděli a já upadla do tmy. Dva měsíce jsem žila jako za sklem, jen přežívala, uniklo mi spoustu věcí, ale mně to bylo fuk. Chtěla jsem jen jeho, po dvou měsích začalo naše občasné psaní přes sociální síť a já se tak nějak probrala a přežila rok.
Teď jsem na brigádě znovu a pomalu mi opět končí. A já nevím, co dělat. Chvíli mám pocit, že se mu skutečně líbím, zajímám ho, pak ale zase přijde chvíle, kdy propadám zoufalství. Nevím, co si mám o jeho chování myslet... někdy si se mnou často povídá, zajímám ho, cítím, že si se mnou chce povídat a štve ho jako mně, že nás někdo ruší. Ale někdy, především v posledních dvou dnech, jsme spolu v kanceláři a mlčíme. Přijde mi jako bychom ani jeden nevěděli jak začít. Je to s ním těžký, když se potkáme na chodbě, někdy skloní hlavu, jindy se na mě usměje. Někdy když odchází, podívá se na mě, nebo na mě upřeně zírá, dokud nezvednu hlavu a pak prohodí něco vtipného, zasmějeme se a jde dál. Jindy se na mě třeba ani nepodívá. Nevím, co to znamená. Občas skutečně věřím, že to něco znamená a že my dva máme šanci, ale pak...
Navíc mám strach, že si až moc rozumí s jednou kolegyní. Což mé víře v lepší budoucnost nepřidává.
Prosím poraďte mi, co si o tom myslíte a co bych měla udělat. Zvažuji, že mu své city odhalím, ale bojím se toho velkého kroku. Na druhou stranu už nechci zase jenom rok čekat.
2x
Píšeš "v posledních dvou dnech" - ty jsi ´rozhozená´ končící brigádou a nejistotou, co bude dál - ale on třeba taky... Třeba má podobné pocity, jako ty, ale narozdíl od tebe se mu věkový rozdíl 12 let nezdá ideální, třeba se obává, že je příliš starý... Třeba by ti rád navrhl ´nějaké´ pokračování - ale neví jak...
Veliká spousta "třeba"... 
Takže třeba zkus navrhnout, že ku příležitosti konce tvé brigády byste si mohli někam sednout - třeba na dvojku bílého (nebo klidně na zmrzlinový pohár - jak je libo) - a jednak se ti tím otevře prostor pro popovídání si a jednak už z jeho první reakce poznáš, zda je potěšen tvým návrhem či nikoli...
1x
Víš, stalo se to před 14 lety, mě bylo 28 a potkal jsem jí...jenže bylo jí 17. Začali jsme spolu chodit a vůbec jí ten rozdíl nevadil, ba naopak. Puberťáci v jejím věku jí nic neříkali. Problémy byli trochu pouze s jejími rodiči, než si zvykli. A co teď? Jsme spolu už 14 let, máme krásnou 13 letou dceru a 8 letého rošťáčka. Ani po těch 14 letech nás zamilovanost nepřešla a já mám navíc príma mamču a taťku ( rodiče manželky ). Moc Ti držím palce a věz...věk ve vztahu lidí opravdu nehraje žádnou roli, to vše jsou jen předsudky. Petr
0x
Jestli o Vás má zájem, a není-li vázán jinde (jak víte, že nežije v partnerském vztahu, a že třeba nemá dítě/děti?), nebyl by pro něj věkový rozdíl zásadní problém.
Ale spíše si myslím, že třicetiletý muž nebude sám.
0x
pokud není na kluky, pak šanci máte vždycky a nemusíte u toho ani mluvit. Chlapi obvykle nějaké výlevy nesnášejí. Dívejte se mu do očí a pohladíte ho po ruce. Hned uvidíte jeho reakci. Jen si prosím uvědomte, že třicetiletý chlap má za sebou obvykle už několik citových karambólů a vy zatím ani jeden. On navíc pravděpodobně není sám. Já na jeho místě bych měl taky trochu obavy začít si něco důvěrnějšího s mladou kolegyní v práci.
0x
Ahoj, bojím se, že Tvůj ideál je už zadaný. Co můžeš čekat, když mu je 30 let? Mlčí -co asi může říct? Představuji si k Tobě takového 20 - 22 letého mladíka, s kterým můžeš chodit do kina, tančit, smát se. 30 letý pán bude jistě už zadaný. A když smutně na Tebe zírá, tak přemýšlí, co by mohlo být, kdyby...
Vybodni se na staršího pánam /vůči Tobě/ , vybodni se zase na roční čekání. Najdi si chlapce přiměřeného k sobě /vzdělání, věk.../ a přeji Ti, ať si spolu rozumíte. 
Jaga.
0x
Zdravím,
toto je má odpověď : Před třema rokama jsem se nejdříve zakoukal a následně zamilovalo do ženy o 11 let mladší. Pořád jsem si kladl motázku jestli pro ní nejsem starý, jestli nebudu za šaška a pod. Hodně jsme si rozuměli, odhodlával jsem se vyjevit jí své city, ale ,,nedal jsem to". Dva roky jsem pak byl mimo, a když jsem se vrátil, byla s jiným mužem. To už nebyl pro mě problém jí říct jak to tenkrát bylo a její reakce - rozplakala se se slovy, že mě také milovala a chtěla, ale můj odjezd si spojila se situací, kterou jsem ani nezaregistroval. Byl to návrh že půjdem do kina, ale odmítl jsem a zmizel. Po roce se potkala s nynějším přítelem a jsme každý jinde. Konečně ta odpověď : komunikujte, ptejte se. Možná má větší obavy než vy a možná, že vás nechce. O to v tuto chvíli nejde, jde o to že budete vědět na čem jste a energii budete moct věnovat tam, kde to bude mít efekt. Moc přeju ať vám to výjde a ste spokojení oba.
Sozdravem milanacerven
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.