Randění ve 14 letech - povolit nebo ne?

je jiná doba -ale na vztah je mladá podle mě/ je to ještě dítě/ - záleží na vás

Asi bych si ho pozval na "kobereček", a ujistil se, že ví co dělá a že si uvědomuje věk Vaší dcery. Pokud budete vztah zakazovat, "zbytečně" naštvete jeho i svoji dceru, třeba z toho může být perspektivní vztah na delší dobu. "Zbytečně" proto, že pokud budete proti, najdou si příležitost a budou se scházet za Vašimi zády, bez Vašeho vědomí...

Taky bych povolila (zakazovat nemá cenu, stejně by se scházeli), ale možná bych chlapce varovala, že je jí jen 13 (14), tak aby na některé věci rovnou zapomněl. Víte, holka by mohla třeba povolit, známe to - ty mě nemiluješ, musíš mi to dokázat atd. Často se to stává, že holka nakonec dovolí, aby o kluka nepřišla.

Já sama jsem ještě spíš dítě než dospělá, ale tím víc si pamatuju, jaké to bylo, když mi bylo skoro 15. Měla jsem kluka, byl stejně starý, a náš "vztah" spočíval v tom, že jsme se jednou týdně vodili za ruku po parku. A pak i nějakou tu pusu. Ale víc bych mu sama nepovolila... a myslím, že moje mamka to věděla a proto se zachovala tak, jak se zachovala.

Záleží, nakolik si se svou dcerou rozumíte a nakolik ji znáte. Nějakým striktním zákazem můžete docílit třeba jen toho, že se budou stýkat potajmu - a holky dokážou být v takových případech vynalézavé, jak jsem viděla na svých spolužačkách. Já jsem ocenila, že mamka mi to nezatrhla a kromě proškolení o antikoncepci a s nespěcháním na sex (s výhledem - ale to až to bude někdy v budoucnu vážnější) mi dávala prostor. Důležité je vědět, co si vaše dcera jako vztah představuje. Jestli s ním chce chodit ven, nebo si ho vodit domů. A aby věděla, že kluk, který o ní stojí, si na ni aspoň ten rok počká.

Dobrý den. Ve 14 letech, dcera má ještě čas na vážnou známost. Záleží na tom, jaké si ty dva, dělají vyhlídky do budoucna. Dnešní doba je jiná, rychlejší. On má 16, ale ona 14 a to je důležité, aby si toto uvědomil on. Chtělo by pozvat mladého a nechat je mluvit, jak si ten svůj vztah představují. První vyslechnout, pak uvažovat, pak mluvit. Ta dnešní mládež, je hrozně horkokrevná a rychle vybuchne. Jsem ráda, že naše vnučka má 14 let a plánuje studie v zahraničí o klukách, zatím nemá valné míňění. Jen můj názor.

Je to sotva 3 roky, co náš 15ti letý raubíř přišel se 14ti letou holčinou. Nemá cenu jakkoli a cokoli zakazovat, naopak, dát najevo, že jsi pro, zvát domů, usmívat se a být milá - máš je pak aspoň kapku pod kontrolou. Samozřejmě, že proběhne pár pusinek, sem tam nějaký dotek, ale v domě "tchýně" si kluk nic nedovolí ani v pokojíčku a ideální, jestli znáte rodiče, domluvit to samé i s nimi. Na tohle jsme chytli super rodiče té holčiny. Tatínkové pohovořili se synem o zákonech, antikoncepcích a holkách všeobecně, popily (bez syna), maminky probrali s dcerou podrobnosti , kluky všeobecně a možné druhy antikoncepcí, popily s tatínkama a bylo vše OK. Pro její věk měli zákaz zamykání se v pokojíčku.

Při jakémkoli zakazování se šprajcnou oba, budou se scházet tajně, kdoví kde a na truc dojde přesně k tomu, z čeho máš největší strach. Tohle bych neriskoval.

Ještě bych doplnil, že spolu vydrželi 2,5 roku úplně v pohodě a dodnes nás mrzí, že se rozešli. Nějak se domluvili, že to na celoživotní soužití není.

Hlavně jí nic nezakazujte. Bude to mít opačný vliv a spíš dojde k tomu, čeho se obáváte. My jsme slečnu pozvali dál, pak jsem si jí na chvilku vzala stranou o samotě a řekla svůj názor ohledně sexu a její ochraně. Jsou to už 3 roky a dodnes mám s touto dívkou krásný vztah. Možná by to platilo i opačně, vzít si stranou chlapce. Pokud tomu budete bránit natruc to zkusí.

jar - koukám, že fůra žen má stejné nápady, manželka udělala to samé

Brala bych to v pohodě, ale určitě bych si s oběma promluvila z očí do očí, co od vztahu čekají a jaká budou pravidla, pokud spolu chtějí chodit. Věk dcery je normální, před 11 lety, když mi bylo 14, jsem také měla "kluka" a všechny moje spolužačky taktéž. Nešlo o žádné vážné vztahy, jak zde někteří píší, že má dcera ještě dost času, ale o takové ty první dětské lásky, držení se za ruku, ĺíbání se večer v parku apod. Snad každý si tím prošel, někteří už i ve školce:D Je to přirozený a normální vývoj psychiky a začínající sexuality u adolescentů.

Zákazem ničeho nedosáhnete´, jak zde již bylo mnohokrát zmíněno. Ale určitě si promluvte s oběma, narovinu. Ať se stanoví jasná pravidla, která budou dodržovat.

Dobrý den,

já vám na to dám možná trošku jiý pohled, než osttaní tazatelé. Už jsem se dávno přehoupla přes dvacet let, když mi ale bylo 14, našla jsem si svůj první vážný vztah. Partnerovi bylo o dva víc, šestnác - presně jako v případě, jak píšete.

Napíšu vám, co si myslím a proč. Možná to pro vás bude zajímavé, mám na to pohled účastníka stejně tak, jako dnes již dospělé a zodpovědné osoby.

Vaše otázka je, zda vztah tolerovat, či nikoli. Já říkám tolerovat. Nedovedu si představit, co bych dělala, kdyby mi rodina vztah netolerovala. Myslím, že bych to v té době brala jako něco tragického a jako to, že nerespektují mě, mojí osobnost. Myslím, že by to výrazně poškodilo naše vztahy.
A jak konkrétně to bylo u nás? Podotýkám, že mám spíše staromódní rodiče, žádné volnomyšlenkářské "blázny". Myslím ale, že věděli, že kdyby šli proti, dpadlo by to, jak píšu výše.
Moji rodiče věděli, že s někým chodím. Nevadilo jim to. Měla jsem nastavená pravidla, do kdy musím být doma. Ty jsem musela respektovat a respektovala. U chlapce jsem samozřejmě nesměla přespávat, ani on u nás. Celkem brzy jsem jim ho představila. To je myslím vhodné a myslím, že i vy byste o to měli stát. Našim byl sympatický. Po čase k nám mohl jezdit na víkendy na chatu. Spal v jiné místnosti.
S tím klukem jsem chodila skoro dva roky. Myslím, i z dnešního pohledu, že jsme oba ten vztah brali velmi dospěle a zodpovědně.

Jak sama píšete, dnes je jiná doba. Já v té době byla zvyklá zařizovat si spoustu věcí sama, netvrím, že jsem byla úplně dospělá, ale rozhodně jsem nebyla. dítě.

Pokud by vás zajímaly nějaké detailnější názory nebo postřehy, napiště tady nebo vnitřní poštou.

Ne, rozhodně nezakazovat - tím docílíte pouze toho, že se Vám dcera přestane svěřovat. Ba naopak - když jí podáte pomocnou ruku, že budou moct být třeba u vás doma, tak budete mít oba částečně pod kontrolou a líp můžete přítele dcery poznat.

Co ještě nedoporučuji - otevřeně, bez skrupulí kritizovat jeho chyby...

Moje maminka mého přítele kritizovala až k nesnesení - neviděla na něm nikdy, nikdy nic hezkého. Skončilo to tak, že jsem ji na případné otázky odpovídala dobrý a byla jsem minimálně doma... Což pak končilo - jak jinak těžkýma hádkama s rodiči.

Další svoje kluky jsem jí nikdy nepředstavila...Takže nevěděla nikdy kde jsem, s kým jsem a co kde dělám. Je fakt, že mi bylo už skoro 17 let ... . Nikdy jsem neudělala žádný průšvih...

Samozřejmě - vše řešit s ohledem na povahu vaší dcery.

Nezakazujte,ale korugujte.Poucit ze kdyby chteli casem sex,nebat se rici,aby se zaridila antikoncepce.poucit i ze v mladem veku antikoncepce,je zasah do organizmu a mohli by si co nejdele vystacit jinak.hlavne nikdy nezakazujte vztah ale vyslovit nazor na chlepce vcem libi ,nelibi klidne,s tim,ze si na to musi prijit sama.Jen muj nazor.

preklep-koriguje