Nejste přihlášen/a.
Dobrý den/Ahoj
Mám takový dotaz/problém. Je mi 17 let a poslední dobou se potkávám s jedním (normálním) klukem. Tím normálním myslím, to že už je nevim ja kto napsat, chová se dospěle a tak, nevim přesně kolik mu je cca kolem 19 (muj odhad). Potkávám ho každý den ráno a nedávno ( 2tydny zpet) se na me usmal a od té doby se zdravíme. Dlouho jsem přemýšlela co stím, chtěla bych ho poznat více. Dneska jsem ho náhodou potkala ve městě a vzala všechnu odvahu a oslovila ho blíže, představila jsem se on mě též, řekli si opravdu jen pár slov. Jo mimochodem chodí na stejnou školu jako já ale moc tam není protože chodí jinak na budovi která je na druhé straně města.
Můj dotaz je jak se s ním seznámit více, co dál, myslím si že je slušný kluk ale jelikož jsem moc stydlivá a citlivá, tak se bojím cokoli navrhnout a ták. Máme společnou tu školu a díl? Chtěla bych ho více poznat a nevím jak (mám hlavně strah z odmítnutí). Měla bych to riskout ,vím, ale nemám takovou odvahu a hlavně co navrhout kam jít atd.. o to vás žádám. Děkuji moc za odpovědi
Je to kluk, tak nadhoď téma sporu. Že bys ráda s některým začala, tak jestli nějaký dělá, že bys potřebovala poradit. Pokud nesportuje, tak se ho vyptej na koníčky, co ho baví, jak tráví volný čas apod. K tomu můžeš zase Ty, prozradit jemu něco o sobě. dle toho poznáš, zda máte něco společného. Takový rozhovor může klidně skončit výměnou telefoních čísel atd. Říká se, že odvážnému štěstí přeje, tak do toho!
Pardon-sportu, ne sporu.
Děkuji mockrát za nápady, určitě nějaké zkusím využít. Snad se mi to s mojí stydlivostí povede a půjde to lepšímu. Jen sebrat tu odvahu a nebát se.
Ahoj, (dobrám že Ti můžu tykat:D).
Není v tom přece žádná věda a pokud on je kamarádský a milý tak na hovor navážete a nestihnete ho ani domluvit .Docela dobrý je ten nápad s doučováním. Navrhnimu jestli by Tě nedoučil matiku/fyziku (takové ty klučíčí předměty :D) že v tom plaveš a nechceš mít špatnou známku (pokud nemáš samé 1, že?) Upřímně..já taky nejsem zrovna hrr, že bych jen tak někoho na ulici oslovila, ale už jste spolu mluvili, tak se ho příště zeptej třeba na icq že by jste mohli pokecat. Pokus Ti na něm alespoň trochu záleží tak ho oslov. A za pár měsíců nám tu budeš děkovat. Když nebudu zadaný, že?
Ještě si dobře vzpomínám na tyhle pocity. Naštěstí mě to na vysoké škole opustilo.
Pokud ho budeš vyslýchat hned jak se potkáte (co děláš, jak ti jde studium, sportuješ, jaké máš koníčky, atd), jak někteří zde navrhují, pochopí hned, že máš zájem, ale ty si bude připadat jako stydlivý hlupák. Já si tohle také vyzkoušel a není to ono. Nakonec ti otázky stejně dojdou a může se stát, že protějšek nebude mít zájem ptát se tebe a je z toho trapas.
Doporučuji jít přímo k věci. Říct na rovinu, že je ti sympatický, ráda bys ho poznala a nejlépe i rovnou pozvat na kávu / zmrzlinu / skleničku, apod. (když zve ženská, má to něco do sebe). Pokud tě v takové chvíli odmítne, jako trapas mi to nepřijde. Pokud se chytnete, můžete pokračovat v rozhovoru na místě, nebo se v ten moment rozloučit a povídat si až na rande (což mi přijde jako lepší varianta). O pak na rande mluvit? To to už je o vašich preferencích. Určitě se ze slušnosti ptát na něj/ni a něco se o něm dozvědět. Na druhou stranu se nestyďte mluvit o sobě. Od žen se tak nějak čeká, že budou ukecanější. Vtipná historka určitě neuškodí.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.