Ahoj, mám celkem veký prblém, bydlím s manželem u jeho prarodičů,vše bylo ok do doby než jsme se vzali. Jeho matka (teď už jí ani neoslovuje) mě napadla když jsem byla na začáku těhotenství a to jak slově tak fyzicky(začala do mě strkat) skončila jsem na kapačkáchh, anštěstí se nám miminko narodilo ok.Během těhotenství mě slovně napadali i jeho prarodiče a to kvůli banalitám. já si to samizřejmě nenechala líbit,ale miminko muselo trpět hodně 
Od té doby mám na tyhle lidi silnou averzi. Když je vidím tak se mi otevírá kudla v kapse. Ti jeho prarodiče lezou nám do zadku jak můžou, protože ví, že dceruška na ně nemá čas a dlabe na ně. Potřebovali by se chlubit naší malou princeznou a nějak jim to nevychází, tak aspoň pomlouvají kudy chodí. Nejhorší je, že já už jim nedokážu nic říct bez emocí. (nadávají na mé zvířecí miláčky a pak před lidmi říkají ,,ta je naše-to mě dokáže nadzvednout). Šmíroujou kolik vody vytočím, kdo přijde na návštěvu a pod. Tuhle jsem šla mýt okna a bába honem do hoďky myla taky a to tam byla předtím její milovaná dcera, která se s ní porafala tak, že jsem to slyšela až v bytě u nás Nejraději bych se sebrala a odstěhovala, jenže manžel mi říkaá, že bych jim ukázala, jak na demnou vyhráli. Mám pocit, že jsem měla být děvečka, která jim bude sloužit. Jenže já si taky chci dělat něco po své. Moje podezření upevnila ještě kartářka, která řekla, že mě nikdy neměi rádi, že jsem byla jen na práci a já je mezitím brala jako svojí rodinu.Prosím poraďte má někdo podobný problém?
2x
Problémy má každý kdo přijde do cizího.Myslím žejsme tím prošli všichni,takže nic nového.Máteli kam odstěhujte se,manželovy řeči o vítězství jsou jen blbé tlachy,nechce se mu z pohodlí.
doplněno 26.11.11 20:44:
Omluva za hrubky
0x
Stěhujte se, manžel by měl stát při vás - vždyť s vámi založil rodinu.. Pokud proti vám neváhali použít násilí v těhotenství, tak si nemůžete být jistá už nikdy. Ta šikana , co popisujete, se bude pravděpodobně stupňovat...To, že vás nemají rádi, je jen slabé pojmenování. Přece v takovém prostředí nechcete vychovávat dceru. Držím palce
0x
Bič a pryč! O prarodiče se jistě dobře postará jejich dcera, vy máte s děckem starostí dost, tak proč byste musela vy? Manžel si vzal Vás, tak běžte někam, kde budete sami fungovat jako rodina, kde Vás nikdo nebude kontrolovat, co děláte. Na to máte právo a pokaždé je nejlepší, když mladá rodina začíná sama, bez rádců.
A na tu kartářku se vybodněte, tomu věří tak leda nějaká svíčková bába a ne moderní mladá ženská. Jen z Vás tahá peníze. Pokud jich máte opravdu dost, pošlete mi pětistovku. A já Vám za to věštím, že to zvládnete, osamostatníte se a všechno dobře skončí.
Jste pro? Jaga.
On manžel při mě hodně stojí, dost se mě zastal, už je nebere za svou rodinu. jen se nám nechce opouštět, to co jsme si tvrdě vybojovali a mezi námi, kdo by koupil barák s bábou a dědkem?
"alma", četla jsem to pozorně, až k návštěvě kartářky. Tam opravdu nehledejte rady, myslím, že přilila olej do ohně. No, v každém případě je lepší pokud mladí bydlí samostatně. Ale pokud bydlíte u manželové rodiny, budete muset trochu ubrat z nároků, jinak si budete všichni moc znepříjemňovat život. Myslíte, že chyba je jen na jejich straně? Myslíte, že jste ta nejlepší nevěsta? Asi jsem Vás nepotěšila. Pro blaho Vašeho děťátka bude, když si najdete podnájem a osamostatníte se. To je můj názor. - stařenka
0x
Vas manzel je srab, co se Vas ani neumi zastat. Dokud budete bydlet s jeho rodinou, nikdy nebudete mit klid, radim odejit o nejdriv. Treba k Vasim rodicum, prechodne ke kamaradce, na privat, k babicce...
A pokud s Vami manzel nesouhlasi, poradne bych ho kopla do zadku. Ten proste nechce videt, ze jste nestastna, a z vlastni pohodlnosti bude zrejme na strane rodiny. Tak at si u tech "milujicich" lidi zustane.
Nenechte si znicit nervy, odchodem vyhrajete Vy - protoze nebudou mit koho trapit.
0x
A pročpak jste se vlastně již v době těhotenství nerozhodla jinak,když už jste věděla jací jsou,a že se nesnesete?Myslela jste si,že se vše v dobré obrátí,že?Jako v pohádce,ovšem,my nežijeme bohužel v pohádkách,zkuste tedy coby poslední možnost zaujmout strategii dobrého a rozumného člověka,a pěkně s nimi začít hovořit,zkrátka a dobře,v těch lidech je jistě i spoustu dobrého,ale očividně je ovlivňuje ta jejich dcera,přece jenom košile bližší nežli kabát,rozumíte?Říkáte,že si ony dvě nerozumí,tudíž zkuste být na bábinku a dědu hodná,mělo by to zabrat,napečte nějaké vánoční cukroví,popř.je pozvěte na nedělní oběd,atd.,atd.Holčičku přece nechcete ošidit o babičky a dědy,vždyť ty děti je potřebují,a naopak,děti jsou pro prarodiče a pro praprarodiče kořením života,vždyť už jim té radosti na světě mnoho nezbývá...Zkuste popřemýšlet,zatněte zuby,a jděte do toho,myslím,že za zkoušku to stojí,a pak,za vaše nervy také!Pokud budete vy zlá,budou oni zlejší
0x
Tak jsem si to všechno přečetla a popravdě nevím, jak bych se zachovala sama. Kdyby mi to lezlo hodně na nervy a trvalo to dlouho, tak bych odešla. Jak se říká... "na hlavu si nechám s...t" dost dlouho, ale jak mi bouchnou saze, tak zabouchnu dveře a není cesta zpět. A to se pak ostatní můžou stavět na hlavu, metat kotrmelce, ale se mnou to nehne.
No... a ti vaši prarodiče. wamp má pravdu, když píše, že jsou třeba naočkovaní od dcery a jestli je dcera vytočí, tak jste pak snadný terč pro to, aby si vylili zlost na vás. Jestli tchýně začala mít okna hodinu po vás, tak tomu bych se od srdce zasmála. Takhle se směju, když se sousedi opičí v úpravě zahrady, děláním nového plotu, apod. Pořád si musí dokazovat, že jsou lepší. Ale o tom to přeci není, že? No a když takhle bude babička mít blbou náladu po návštěvě dcery, tak se jí zeptejte, jestli nechce dojít na kafe. Až půjdete na nákup třeba pro něco v akci, tak se zeptejte, jestli taky nechtějí. A zkuste na ně být milá. Když vám budou nadávat, tak se usmějte a řekněte: "já vás mám stejně ráda." Myslím si, že jim to začne vrtat hlavou, proč jste najednou takhle milá. Změna taktiky dělá divy. Za zkouštu nic nedáte.
Jo a manžela postavte do latě. Jemu by mělo především záležet na vašem štěstí a štěstí vaší rodiny. Jestli se situace nezmění, tak mu dejte nůž na krk, buď vy nebo oni. Takhle budete mít hned jasno, jestli o vás opravdu stojí nebo mu jde o majetek.
Držím palce...
odpovídám kompletně všem. Děkuju vám za rady. Každý máme chyby,ale myslím si, že jako sestra v LDN mám s lidmi trpělivost. Hodně jsem pomáhal, jak se něco řeklo, tak jsem etěla. Lidé z okolí o mě říkají, že jsem pracovitá. V případě mého muže je to malinko složité. Je z rovedené rodiny, tahle půlka ho štvala proti druhé části rodiny(druzí prarodiče a otec manžela za rozvod nemohli - jeho matka si našla jiného chlapa, když měla doma 2měs.hočičku), pak když se začalo jednat co s domem, tak na něj začali být milý. Co by si v téhle situaci člověk myslel? Že ji třeba došlo, že dělali vše špatně.Bohužel se to všechno zase vrátilo zpět. Na domě jsme těžce dřeli,aebychom to měli bez dluhu,o to víc mě mrzí, že jsem byla nazvaná tou co přišla z holým
0x
Máte jenom dvě možnosti - odstěhovat se nebo zůstat a vycházet tak nejlíp, jak to jenom jde.
Pokud se chcete odstěhovat, nedávejte manželovi žádná divoká ultimáta. Vysvětlete mu v klidu, že takhle žít nechcete a navrhněte mu kam byste mohli jít a jak to technicky provést, představte mu výhody. Hlavně ale sama nezapomeňte, že i na novém místě vás mohou čekat nepříjemnosti - špatní sousedé, dál do práce...
Pokud chcete nebo musítě zůstat, tak prostě musíte vycházet dobře. Už proto, aby malé dítě nevnímalo nějaké negativní nálady kolem sebe, to mu na jistotě nepřidá - vždyť jsou to jeho příbuzní. Pokud se prarodiče vašimi zvířaty a dítětem před ostatními chlubí, neberte to k vzteku, ale jako veliké plus. Jejich "to je naše" znamená, že i vy jste jejich. Staří lidé mají svoje libůstky, ke kterým často přišli během života zcela odůvodněnými způsoby. I když už je to třeba dneska jinak. Stanovte si pravidla soužití a na těch trvejte - předpokládám, že bez dovolení nevstupují do vašich prostorů a podobně - ale jinak jste vy tam ta, kdo má nervy mladé a neopotřebované a prostě je nutné je utlouct tím, že na ně budete milá. Udělat pro ně tu a tam něco, ale umět zároveň říct ne. Hlavně si rozkoly se starouši nepřevádět domů na manžela. Měl by být na vaší straně, ale pořád jsou to jeho příbuzní, patrně jediní, které má, jestli s matkou došlo k tak velkému rozkolu (rozhodně oprávněnému, pokud vás napadla). Jestli vám "lezou do zadku jak můžou", očividně se snaží, jak umí. Tak se taky snažte
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.