Nejste přihlášen/a.
Co mám dělat? Mám o 25 let staršího přítele. Jedno dítě už má z předchozího manželství. a další nechce. já bych, ale strašně chtěla. nevím si rady.
Pětadvacet let, je hodně. Kolik je Tobě, smím-li se zeptat. Musíš si uvědomit, že v momentě, kdy ty jsi přicházela na svět, on už mohl být ženatý, a jeho manželka mohla právě v tu chvíli rodit jeho dítě. V tomhle Ti ale neporadí nikdo z nás, jak bychom mohli? Sama za sebe, a to jsem hodně odvážná, Ti mohu poradit, že pokud chceš založit rodinu, najdi si muže, který se k Tobě věkově hodí. Pokud jsi s ním z jiných důvodů, nesnaž se ho dohnat k závazkům tím, že s ním budeš mít dítě. Všichni nakonec budete nešťastní.
Tohle holt bude riziko se staršími, už ne bezdětnými. Vy jste si o takových věcech na začátku vztahu nepromluvili? Nebo zničehonic otočil a couvá? Pokud nesvolí a vy budete i nadále chtít, asi holt budete muset opustit buď představu mimča nebo přítele.
Určitě nevysazujte prášky bez jeho vědomí nebo něco takového, takové případy prý končí opuštěním partnerky, dítě nedítě... (to mám z doslechu, ale o opačném případě jsem teda neslyšela...)
Hodně štěstí
Radunko, asi by to chtělo zvážit, zda i třeba neukončit vztah s člověkem, který nedokáže pochopit, že vy po děcku toužíte. Je to přeci naplnění života. Je to dost závažné rozhodnutí, ale později byste mohla litovat. Já jsem měla pouze jedno děcko - měla jsem manžela staršího o 12 let a také už děti měl. Já věděla o jednom a nakonec vyšlo po rozvodu najevo, že to byla děcka dokonce dvě. Ale to není důležité. Já bych asi na to nepřistoupila. Co později nastane? Vám bude 40 let - jemu 65 let. A nechci uvažovat dál. Jestli vás má rád, měl by hodně rychle své rozhodnutí přehodnotit.
Já to beru z pohledu svého a vy zase z pohledu muže. Chápu obě strany. Ale potom je třeba se rozhodnout, zda takový vztah zachovat. Zvážit co je pro ni důležitější, zda rodina a nebo případné dobré materiální zajištění - ale bezdětného vztahu. Já osobně bych brala rodinu.
doplněno 11.08.11 20:49:Zapomněla jsem poznamenat, že doplnění je reakce na odpověď @chrest
Musim tak napul souhlasit s chrestem, protoze v momente, kdy zacne slecna premyslet stylem "jestli me ma rad, ustoupi", tak nema daleko k citovemu vydirani.
Chapu vsak, ze o 25 let starsi pritel uz chce mit treba svuj klid, protoze uz vychoval vrestici uzliky v dospele lidi, a stacilo. Zadnym natlakem, vyhruzkami, prosbami nebo nedejboze vysazenim antikoncepce ho neprimejete, aby svoje stanovisko zmenil. Je mi lito, ale rozchazite se v jednom z nejdulezitejsich aspektu partnerskeho vztahu - deti, a obavam se, ze pokud Vy se nesmirite se vztahem bez deti, nezbyde Vam nic jineho, nez rozchod.
Co takhle se ho zeptat? Zeptat se ho jak by mu bylo kdyby žádné dítě neměl a Vy byste mu dala jasně najevo že s ním NIKDY žádné dítě mít nechcete.
A možnosti?
A) Vybrat si jeho a zůstat do konce života bezdětná s tím že pokud Váš vztah po letech skončí tak už zřejmě nebudete mít další šanci mít děti
B) Zkusit ho ukecat, dát mu stejně nenápadný ultimátum jako dal on Vám s tím že to váš vztah pravděpodobně poškodí
C) Začít znova na jiným písečku
Taky většina normálních lidí se zajímá o to, co na to říká okolí. Co třeba až se vás maminka zeptá kdy už bude mít vnoučata? Jak budete snášet své přátelé které vám den co den budou vyprávět ty infantilní příhody ze jejich rodinnýho prostředí a budou se Vás ptát kdy Vy si pořídíte "mimíska"?
Nevíte si rady? Najděte si partnera ve věku přibližně věku vašeho. Takového, který o rodinu bude stát. Tomu vašemu nynějšímu partnerovi evidentně vyhovuje mladá kůstka, co má doma, tedy vás. Proč by to chtěl narušit nějakým řvoucím děckem, když už to jeho je nejspíš vypiplané a možná i dospělé. Proč by si ještě přidával starosti? Je to vlastně sobec, který nemyslí na vaše potřeba coby ženy - splnit si sen o mateřství. Hlavně nedělejte tu chybu, že to dítě na něho nějak ušijete (vysadíte antikoncepci apod.). To by se vám mohlo taky hezky vymstit a vztah by vám to neutužilo. Dost možná se váš přítel nevěnoval ani tomu jedinému svému dítěti pořádně. Každý není jako Karel Gott.
Znala jsem pár muž o 20 let starší, rozvedený, dcera z prvního manželství. Výborný chlap, i peníze uměl vydělat, o kamarádku se staral jako táta,ona vlastně tátu nepoznala. Vařil, pral, uklízel, nakupoval a najednou chtěla kamarádka miminko, měla moc ráda děti. Jeho dceru ale ne, tu jenom hanila. Za žádnou cenu to nechtěl no aby, když si vzpomněl co byla jeho jedinná dcera za kvítko, a jemu už 48 let. Přesto se vzali a žili spokojeně, když přišla do jiného stavu, musela jít na potrat. Ani se mu nedivím, mít doma mladou manželku, která vlastně čeká jako malý dítě co on přinese, co jí uvaří, co jí koupí, co jí dá na svačinu do práce, aby se mohla v práci chlubit jakýho má manžela jak se dobře vdala. Každá jsme jí ho záviděla. Měla na výběr, bud skvělého manžela, nebo jiného + dítě. Zvolila bezdětné manželství. Když byla starší měla ta nevlastní dcera holčičku, a pak ona jako celkem mladá babička si dítete užila dost. Zemřela celkem mladá 52 let a její muž má dneska 85 let, žije sám, spokojený a soběstačný.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.