Ahoj, chtěl bych Vám povyprávět můj osudový příběh. Před necelými třemi lety jsem začal mít vztah s dívkou, kterou jsem poznal na vysoké škole. Každý bydlíme na jiném konci republiky, ale přesto všechno po celou tu dobu bydlíme spolu na ubytovně a dá se říct, že spolu tak nějak žijeme. Chodíme spolu do školy, ze školy, trávíme spolu volné chvíle a domů jezdíme na víkend tak jednou za 14 dní. Ze začátku vztahu jsme nejzedili skoro vůbec domů. Pak jsem začal jezdit i k ní domů, poznal jsem její rodinu a zkrátka za tu dobu jsem se s její rodinou natolik zblížil a poznali jsme se navzájem, že jsem to opravdu hodně cítil, jako moji životní lásku a partnerku. Samozřejmně, že jsme se jako každý pár někdy pohádali, ale znáte jak je krásné se usmiřovat. Před půl rokem jsme společně odcestovali na zahraniční stáž do Anglie na 3 měsíce. Bylo to hodně psychicky náročné (hlavně z její stránky), ale po celou dobu jsme se tak nějak vzájemně drželi a podporovali. Měli jsme samozřejmě takové hádky a spory, ale myslím a taky jsme si to vyříkali, že je to hodně psychického rázu, než že bychom si lezli na nervy. Myslím, že nás to hodně sepnulo a vypadalo to opravdu na vážný vztah.
Pak jsme přileji zpět domů a začali jsme opět chodit do školy. Od té doby jsem pozoroval něco zvláštního, jakoby se něco změnilo. Věděl jsem, že mě miluje a já ji taky. Nikdy by mě nenapadlo jí podvést a to samé vím i o ní, několikrát mi to řekla. Přesto před 14 dny přišla za mnou a řekla mi že potřebuje čas a odpočinout si. Řekla mi, že má strach mě opustit, že toho bude nejspíš litovat, ale že si není jistá jestli ke mě cítí pořád to samé. Má obavy, že prožívá tzv. ponorkovou nemoc a že by chtěla asi pauzu a být chvíli sama. Sama mi opět řekla, že v tom nikdo není, že za nic nemůžu, že je to prostě v ní.
To víte, že jsem byl hodně zdrcen...ale asi jsem ji pochopil a tak nějak jsem s ní souhlasil. Společně jsme si řekli, že bychom se k sobě mohli klidně vrátit. A já to opravdu chci. Chtěl bych jí dát prostor, dát ji šanci si uvědomit jak na tom je. Chci pro ni jen to nejlepší, protože si to zaslouží. Je to dívka, za kterou bych dýchal, strčil ruku do ohně a nebál se položit i život. Vím jsou to silná slova, ale ona ve mě rozbušila srdce, jako nikdy předtím. Ona je víc, než jsem si kdy mohl přát, než jsem si kdy vysnil. Pro mě je okouzlující...Víte ještě předtím, než jsme si dali pauzu, tak jsem tušil, že by měl přijít ten zásadní krok, který jsem vlastně nestihnul a vyčítám si jej do teď. Chtěl jsem jí požádat o ruku. Tolikrát jsme se bavili o rodině a o tom jak bude společně žít a vychovávat naše děti. Ona je a pořád bude tou, která mi navždy změnila život.
Ani nevím, proč Vám to tady píšu, snad proto, že mám potřebu někomu říct, jak složitá, hořká a bolestná dokáže být láska, ale zároveň krásná a to jediné na čem je člověk nejvíce závislý. Na začátku jsem myslel, že by mi pomohla jakákoliv rada, ale teď vlastně nevím jestli ji chci slyšet. Možná bych chtěl slyšet jen upřímnost. Přeji si jí získat zpět. Nechci si lásku znovu vynutit, chci jí v ní jen znovu probudit, protože vím, že tam uvnitř je a něčeho se bojí. Možná vážnosti vztahu, poviností, nebo snad strachu co bude, co příjde? Nevím...ale to co vím, je jisté. Jsem zamilovaný do osoby, která se mi nesmazatelně vryla do života, takovým způsobem, za který jsem jenom rád. Každou vteřinu a každý moment z našeho spojení si navždy budu pamatovat. Já už si svou vyvolenou a vytouženou našel a teď je na čase čekat, doufat a věřit...ale zároveň bojovat a já se nikdy nevzdám.
2x
Budu kruťas - přestaňte se trápit v roli pauzovníků! Dobře se to píše, špatně koná, já vím.
Kdo si vyžádá pauzu, tak mu něco ve vztahu chybí, nemá odvahu vztah ukončit a čeká, že to nějak vyšumí.
Pozvěte své partnery k hezké schůzce, předem nehlásit o co vám jde. Na rovinu se jich zeptat, co jim ve vztahu vadilo, zda se to dá napravit, zda jste oba schopni něco udělat proto, aby vztah fungoval ... nedokáží-li se partneři bez přípravy srozumitelně vyjádřit, ukončete vztah VY a uzavřete životní kapitolu. Stejně by to tak dopadlo, jen o hodně později.
A co když v té době čekání na rozchod běhá někdo venku nezadaný protějšek? A vám znovu ujede vlak. Držte se, moc sil přeji.
1x
Davide, jako žena mám z Vašeho příběhu pocit, že Vy ji dusíte, nenecháte ji vydechnout, neustále s ní chcete být, nebo alespoň na blízku, v posledním příspěvku ji alespoň vidět ve škole.
Nene, takhle ji spoutat okovy lásky!
Možná, kdyby jste nejeli společně do Anglie, tak by jste se na sebe těšili a vztah se mohl vyvíjet dál.
Člověk musí dát tomu druhému ve vztahu trochu volnosti a nechat ho žít svůj vlastní život, nechat mu jeho kamarády, koníčky. Pak se sejít a popovídat, co kdo zažil, jaký kdo má na co názor. Vždyť to je i obohacení toho druhého.
Jestlipak jste neustále nedomlouval nějaké schůzky, aktivity, co budete dělat, pouze Vy? Nad tím se zamyslete.
Možné by bylo žít pouze jeden pro druhého pouze tehdy, kdyby jste byli naladěni na sto procent oba dva na stejnou vlnu. Prostě by jste měli oba stejnou povahu, styl života, výchovu apod.
A také pokud jste byl jejím prvním chlapcem, první láskou tak to je škoda, protože každý by si měl před opravdu vážným vztahem prožít pár prvních, naivních vztahů.
doplněno 06.01.13 15:35:nakonec do poslední věty - platonických vztahů
0x
Davide, možná teď budu krutá, ale dívka, která opravu miluje toho "svého" pauzu nepotřebuje, nechce. Když dívka chce pauzu, to znamená, že se chce rozejít, ale nechce toho dotyčného zranit.
Možná potkala někoho jiného, není si s ními jistá, takže se s Vámi nechce rozejít přímo, nebo prostě není schopná Vám to říct na rovinu, takže žádá pauzu.
Smiřte se se ztrátou. O tom je život. Život je, bohužel, plný ztrát. Ale když něco ztratíme, většinou něco zase najdeme...
Určitě to není jediná úžasná dívka na světě - svět je plný úžasných dívek. Nějakou dobu to nebudete chtít vidět, ale nakonec na to přijdete...
0x
Ahoj Davide,
mrzí mkě, co tě potkalo (snad nevadí, že tykám). pokusím se ti napsat, co mě při četní tvého textu napadlo:
Osobně nevěřím na pauzy a znovuslepované vztahy (nejedna vlastní zkušenost), myslím, že už k tomu, že jeden požádá o pauzu musí vést tak vážné důvody, že jen těžko vztah může dále pokračovat bez tak zásadního šrámu, že ho zvládne ustát.
U vás dvou mě napadá jeden z mála důvodů vyhlášení pauzy, který možná šanci na slepení má - to je pauza se strachu, hlavně u mladých lidí. Nevím, kolik vám je, ale protože stále studujete, a byli jste spolu tři roky, počítám, že jste mladí. Hodně mladých lidí děsí představa závazku na celý život. Obzvlášť těch, kteří si neprošli nějakou řádkou vztahů předtím - říklají si, že možná o něco přicházejí, nebo že to může být ještě lepší.
Pokud by to bylo z takového případu, možná jí bez tebe dojde, že bez tebe žít nechce, a že ten problém nebyl ve vztahu, jako spíše v porovnáváním ho s neznámým a s okolím.
Možná nějaká šance je... ale nedělej si větší naděje, není to zdravé.
Mohu se zeptat, jak dlouho jste již bez sebe? Jak spol po tu dobu komunikujete?
Jinak ti chci na závěr říct, že nejsi jediný, kdo měl pocit, že potkal osudovou lásku a měl velké plány do budoucna... a přišel o ně. Je to nepříjemné, člověk, který je doevzdaný vztahu plánuje veškerou budoucnost pro dva a má pak pocit, že najednou nemá nic. Chápu to. Ale věř, že i takový lidé jednou posbírají ty karty ze země a postaví z ncih nový domeček. A zase pro dva. Představa, že existuje jen jedna aosudová láska a jen jeden člověk, který je pro nás ten pravý, je mylná. Koneckonců, dnes jsi někdo jiný, než jsi byl před těma třemi lety. I kdyby to nevyšlo, ničeho nelituj, vem si z toho to dobré a moudřejší jdi dál...
0x
Ahoj, tak trápí mě podobná situace, jen já jsem žena a pauzu po mě chtěl můj přítel... Je nám oběma 27 a nikdy jsem si nemyslela,že tohle budu muset řešit.. Předemnou měl jeden 2letý vztah,ale je to už tak 7 let a od té doby,než potkal mě si prostě dělal co chtěl,užíval...Naše začátky byli tak krásný,asi jako ty vaše..zamilovali jsme se oba na maximum... on semnou byl pořád, psal denne nekolik desitek sms...nemel potrebu byt s jinymi kamarady, byl to vasnivy fotbalista... 8 mesicu to byla primo nádhera..
A od te doby co mu začala sezona podzimni jako kdyz mu jebne a najednou hospoda,kamaradi, vsechno kolem a na me cas nebyl... chce pauzu... nevi co chce, co se v nem deje... ja chtela deti, spolecny bydleni, domluvili jsme se, ze po roce zacneme pracovat na miminku,... začal to oddalovat...no a ted sme na to tak ze se rozejdeme... po týdnu ticha mi napise,jak me miluje...mně to nedá neodpovedet..takze odpovim a jsem v tom samém kolotoci... A takhle jak praštěná se v tom točím...ale dělám si to sama...kdybych se s tím vyrovnala... jenže já to neumím...miluju ho stále a predstava,ze bude s nejakou jinou mne tak moc ničí..
Jenže to je život..
Jen jsem tim chtela rict, že člověk, který milje tohle přece nedělá...Buď chce s partnerem sdílet dobré i to zlé, nebo spolu nemůžou být a nevydrží jim to...Já bych to v životě neudělala... Možná si tou pauzou oba nechávají zadní vrátka...až zjistí, že s jinými neuspějí, tak se vrátí..? Takovým lidem do hlavy nevidím...Ale vše je o komunikaci, měla ti říct, proč a co se tak změnilo...její názor co se v ní děje... mně tohle bohužel neřekl...Neuměl o tom mluvit... Já doma truchlila a on si byl s klukama v hospodě... Dneska se děsím toho,že se zas za pár dní ozve a já v tom budu zas namočená...
Ještě bych se zeptala..to spolu teď vubec nekomunikujete..?Jste zcela bez kontaktu..? Protože pauza je o tom, že ani kontakt,ani sms, ani tel...a měla by být min.po dobu 3 měsíců, kratší prý nemá šanci...Jen co jsem si vyčetla..protože tohle už mám nastudované 4 měsíce zpět... tu celou dobu já se tímhle trápím...
Přeji hodně štěstí!
0x
Je veliká škoda,že příběhy,které tady čteme mají jen jednoho autora.Chci tím říci,že vyjádření druhé strany by bylo leckdy možná velmi zajímavé.Ať je totiž příspěvek od Davida jakkoli pravdivý,jen jeho partnerka ví,proč se rozhodla tak,jak se rozhodla.Zcela jistě k tomu měla své důvody či důvod.Člověk,který je ve vztahu spokojený,nepotřebuje ani pauzu,ani odloučení,ten se prostě snaží vztah udržet a vše pro to dělá a také tomu vše obětuje.A naopak.Není-li spokojený,má pochybnosti či zamilovanost vyprchala z nějakého důvodu,snaží se ze vztahu odejít,ujasnit si v době odloučení co vlastně k partnerovi cítí a chce-li žít bez něj,nebo s ním.Vztah je velmi křehká věc a není na váhu,abychom si ho koupili deset deka na zkoušku.Vztah budujeme roky a není jen o tom,být zamilovaný.Drobné každodenní střípky a drobné pozornosti dělají to,co se nazývá úcta,opora,láska,důvěra.
Víte nejsme spolu asi 3 týdny a za tu dobu jsme si sem tam napsali. Teď se po té době uvidíme a budeme se dá se říct vídat každý den, chodit do školy atd. Musíme si toho ještě hodně říct, a hlavně si potřebuju ujasnit co dál. Víte budu ji vídat a potkávat, chci jí zůstat na blízku, alespoň jako kamarád. Potřebuju kontakt, nezvládl bych se od ní jen tak rychle odloučit. Už tak je to pro mě složité a snad zvládnu být sí teď jako kamarád a nedělat věci, na které jsme byly celé ty roky zvyklí. Prostě ji dám čas a prostor. Už jsem se prostě rozhodl, že na ní počkám...
Davide, možná se váš vztah vyvíjel příliš rychle a nabral na vážnosti. Je možné, že se toho začala dívka opravdu obávat. Závazků, povinností atd. Ještě třeba není připravená přijmout život s někým jiným se vším všudy a uvázat se k němu... Že chce prostor sama pro sebe, chápu. Člověk, když začne mít pochybnosti, měl by si čas dopřát a k druhému se zachovat fér. Ona k Vám byla férová, jakmile věděla, že se u ní něco změnilo, řekla Vám to a vyžádala si čas na ujasnění svých citů, svého vztahu k Vám a atd. Pokud se máte rádi a patříte k sobě, pak spolu zase budete. Nevzdávejte se naděje a dopřejte si oba trochu času. Nespěchejte na sebe, ani nenaléhejte. Jedině čas ukáže..Prožili jste spolu pěkné chvíle, chovejte se k sobě přátelsky a hledejte bez nátlaku zase cestu k sobě, ne od sebe. Já si rozhodně nemyslím, že by toto muselo znamenat hned konec všeho mezi vámi...Trpělivost a hodně štěstí!
doplněno 07.01.13 15:19:Není zač, držím palce!
Moc Vám děkuji za Váš pozitivní názor a zároveň i za naději, kterou jste mi dala. Tohle mi moc pomáhá a jsem Vám moc vděčný. Jsem rád, když mi někdo řekne, že není nic ztraceno. Vím, že bych měl mít na mysli i to nejhorší, ale v těchto chvílích se na to snažím nemyslet a představit si jen to pozitovní, to krásné co jsme prožili a co jednou ještě prožijeme. Nevzdávám se a budu trpělivý. Ať už to dopadne jakkoliv, tak si jsem jistý tou věcí, že toho nikdy nebudu litovat. Nejsem zamilovaný poprvé, ale nějak vím, že je to poslední láska, které mě tak moc zasáhla. A přesně proto se své lásky nevzdám...
0x
Nemohl byste se trochu rozepsat o pobytu v Anglii?
V čem byl náročný, proč hlavně psychicky a proč hlavně pro přítelkyni? Poskytovali jste si opravdu oporu navzájem, nebo se to jen domníváte? Považovala i Vaše přítelkyně podporu z Vaší strany za dostatečnou?
Pauza/Rozchod na mne působí dojmem, že jde o reakci na ten pobyt.
Buď na nedostečnou podporu z Vaší strany. Nebo si díky zahraničnímu pobytu přítelkyně uvědomila situaci, kterou zatím není schopna/ochotna akceptovat.
___ Jste mladí, měli byste mít vedle povinností (studia) i zájmy a koníčky, jimž byste se věnovali každý sám (některé i společně) se svými přáteli, kamarády a známými.
Trávíte-li (téměř) všechen čas spolu, může toho být na Vaši přítelkyni moc. I ve vztahu by každý měl mít dostatek "svého" prostoru.
0x
No tohle je jednoduche, pauza většinou znamená šetrně řečeno rozchod.Něco si nalhávat a snažit se více než dříve o to, dát ztah dohromady nefunguje.Jak dlouho by tě potom bavilo dělat vše líp než předtím.Buď Tě chce takového jaký jsi a nebo to utni a jdi si svou cestou.Tohle se stává, a potkat to může každého.Čím dříve si to vyřešíš, tím větší šanci máš potkat tu pravou, která tě bude mít ráda takového jaký jsi.Bez přetvářky.
0x
Jak já tě chápu... před devíti (bože, to letí) jsem byl v hodně podobné situaci, taky tři roky, taky zamilovaný a hle... chtěla pauzu...vůbec jsem nechápal, byl z toho docela mimo, ale protože jsem jí hrozně miloval, tak jsem na to přistoupil, ale jaké bylo vystřízlivění, když jsem ji po cca 14 dnech potkal čirou náhodou s jiným... nedalo se nic dělat a byl jsem z toho na dlouho "hotový". Díky mé současné partnerce a zanedlouho i manželce jsem se z tho dostal (musím říct, že každa první by se na mě vykašlal, protože ze začátku to se mnou bylo těžké). Nebudu říkat, že si doposud na tu předchozí nevzpomenu, nebo se mi o ní nezdá, ale tím to končí a myslím, že je to i nomrální, když jsem ji miloval...takže moje odpověď je... DEJ TOMU ČAS...
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.