Mám čtyřletého syna, jelikož já sama vyrůstala bez táty jen s mámou, která mě psychicky týrala a v dospělosti nebo těhotenství se semnou bavila jen za peníze
Když se syn narodil a mě asi první týden nebylo po psychické stránce dobře, všude kde mohla to o mě rozhlásila.
Do doby když synovi bylo max rok a půl dělala, že se s námi baví, fotila si ho aby vypadala jako ta super babička, pak se rozvedla kvůli nevěře a psala mi dost hnusné fakt odporné zprávy jak za to můžu jak jinak než já, ačkoliv jsem s tím neměla nic společného.
Párkrát mě konktaktovala s tím, že si syna vezme (max 2x za rok)
Člověk začne věřit v něco dobrého a když se jí povedlo po telefonu syna oblbnout a několikrát zdůraznila že v ten daný den si ho vezme viz naposledy do hračkárny (měl narozeniny), tak jakmile má na to dojít začne mít výmluvy typu najednou mi není dobře, musím nečekaně do práce apod, i když vím od okolí že v tu chvíli lže.
Jakmile se ozvu proč opět lže, jsem zrůda které měla šlápnout na krk již v porodnici.
Mě to strašné drásá,hlavně skrz syna kterej se těší a prostě mě to mrzí, když vidím kolem sebe babičky co si normálně vnoučata berou i jen na chvilku na hřiště třeba
Co byste dělali vy? Tolikrát jsem se snažila a vždy to dopadne takhle
5x
To vaše vyprávění, to je opravdu hodně smutné. Smutek a bezmoc. Je prostě taková a vy a váš syn se s tím budte smiřovat celý život. Vaše matka je prostě taková. Nebudu psát jaká nebo proč a tak, ale je to třeba brát jako fakt, nebojovat, neprožívat, jen přijmout jako fakt. A také pokud to půjde, nevyhledávat, nekontaktovat. Už máte svou rodinu. Ta matčina už je pryč. 
Je zbytečné se týrat vzpomínkami a součtem křivd. Je potřeba udělat život sobě a své rodině co nehhezčí.j
0x
Nemluvíte o tatinkovi a třeba babičce z druhé strany někdy je tchyne lepsi než vlastní matka. Pak uz nezbývá si najit třeba babičku ktera je sama na inzerát jak si někdo hledá bokovky nebo někoho na pokec atd. .můžete někomu osamělému rozsvítit na staří život.
Lidi se rádi srovnávají se zvířaty jsou samice ktere preventivně mládě zabije, nenechte si zabít radost z vlastniho zivota se svým dítětem. Je to těžké bez pomoci druhych , blízkých, ale jde to,dokážete to. hledejte pomoc,přes někoho komu věříte.
0x
Ten Váš popis je takový chotický, připadá mi, že není vše pravda.
Vyrůstala jste celé dětství bez táty, jen s mámou. Potom, teprve když už bylo Vašemu synovi půl roku, matka se rozvedla kvůli nevěře. Tak jak to tedy bylo doopravdy? Otec byl nebo nebyl vašemu dětství přítomen? Nějak se to liší a ztrácím se v tom.
Udělala bych to jinak, být ní. Drahé hračky nejsou všechno, zážitky jsou lepší. Brala jsem vnoučata na dovolenou do prosté maringotky s kadibudkou na Sázavu. Asi 5 m od kolejí. To bylo eldorádo. Ohníčky, kytara, zpěv, zážitky, výlety, houby, stezka odvahy, osvobození princezny zakleté do modřínu, či večerní putování za vodníkem Sázaváčkem. Měla jsem nadání vytvářet podobné ptákoviny /10 let předtím na táborech jako vedoucí udělalo své/ a věřte nebo ne, ty děti vzpomínají dodnes. A manžel mi zdatně sekundoval. Jen princeznu jsem musela dělat sama. 
Napadlo Vás třeba někdy, že stačí si pomazat podrážky svých bot "mlíkem" z pryšce a stanete se rázem neviditelným? Děti tomu skálopevně věřily. A bylo to krásné.
Proto jsou takové prosté zážitky někdy daleko víc, než veliká útrata v hračkárně. Babička nedokáže asi vymyslet nic, co by dítě nadchlo.
Popisujete svou matku, ale nepíšete nikde o prarodičích ze strany Vašeho manžela. Jací jsou oni? Plní své sliby vůči Vašemu synovi? Dokáží ho zabavit a potěšit? Když nefunguje jedna strana, třeba je ta druhá naopak lepší.
S matkou bych se pokud možno, příliš nestýkla, nemá na Vás ani na dítě dobrý vliv. Spíš si předcházejte druhé prarodiče a rozvíjejte spolupráci s nimi, aby Váš syn měl nějaké pěkné vzpomínky na dětství s babi a dědou. To stojí za mnoho. Jaga.
Nikde jsem nepsala, když bylo synovi půl roku, tak než něco napíšete naučte se prosím číst
Vy jste někde viděla moji větu, kde bylo napsáno,.že jsem chtěla pro syna drahé hračky? Já pouze konstatovala, že za mě je v pořádku vnoučeti něco drobného dát když mělo třeba narozeniny a ona mu zrovna slíbila tu hračkárnu
A to jak jste to praktikovala se svými vnoučaty mě absolutně nezajímá, tak mi to prosím nevnucujte, ale to je jistě u Vás taky normální pod každým příspěvek hlavně psát jen jak jste to měla Vy.
A abyste mohla v klidu spát, tak to bylo myšleno tak, že mě vlastní otec nechtěl ani ho neznám a od dvou let mě vychoval jiný se kterým se rozvedla.
Mějte se pěkně
Nashledanou
Co na to napsat. Mám matku 80+ narcistku (ta Vaše bude asi to samé) - narcisní porucha osobnosti (jako dítě měla špatné dětství od otce i matky, takže si vytvořila svůj perfect world, kde je ta nejkrásnější, nejchytřejší, nejlepší - ostatní jsou pro ni pitomci co jí nesahají ani po kotníky.. Teď je sama v bytě a nikoho vlastně nezajímá, až na tu nekonečnou řadu 50 letých +- vykuků s falešnými profily na Facebooku, nejšpíše reálně úplně mimo Evropu.., kteří ji slibují lásku a pak to skončí u toho, že chtějí poslat peníze. Ona tomu díky své poruše osobnosti věří že je jedinečná a že jsou z ní paf. Když to skončí u těch peněz, tak si to vygumuje (nepřipustí) a jede se s jinými.. Zkouší to i na mého přítele, zná ji 15 let.., protože ona je přeci neodolatelná a on pozná přeci časem, že se mnou pochybil..
O vnoučata a děti se nezajímá (tedy jen když něco dokážou, tak se tím chlubí před ostatními - ale tak, aby se to k nim nedostalo, že to o nich říká). No lepší to s ní mít nebudete a časem to bude jen horší. Je to takový "mrtvý" člověk, který Vám a všem bude dělat jen starosti. Hodně štěstí...
A to mi připomnělo, můj přítel to mé matce vrazil, že se nezajímá o vnoučata. A matka na to, víte jak odpověděla? "To není pravda, já se o ně zajímám. Teď mi třeba psali k narozeninám." Ale jo, když se těm magorům dostanete do hlavy, tak to je vlastně k pochopení... Jo a nikdy si nepřipustí chybu, i kdyby šlo o totální malichernost. VŽDY za to může někdo jiný. Jejich obraz musí být totiž bezchybný, proto nechtějí přiznat vinu. Empatie nulová - vždy jen její zájmy. Neustále řeší peníze a nikomu nic nedá. Vnoučata, děti. Tedy až na cizí lidi - těm dá spíše než vlastním. "Psychopati jsou natolik sebestřední že jim na nikom jiném ani pořadně nezáleží. Tedy pokud jim neslouži někdo k nějakému účelu. Nemají pocit viny, studu ani výčitky svědomí."
0x
Jste typickou obětí manipulace. Chybně věříte, že se věci časem spraví. Ne, nespraví. Lidé se nemění a když, tak k horšímu. Vaše matka je čistý magor. Nevím, kdyby vás takhle týral nějaký chlap, tak byste s ním byla? Asi ne, že? Proč jste tedy s matkou? Proč ji dávno neodstřihnete? To je opravdu snad nějaká forma českého sebemrskačství. U nás natolik oblíbené. Vztahy obecně jsou čistě dobrovolná záležitost z obou stran. Pokud chce někdo vztah ukončit, může tak učinit kdykoliv a nedluží druhé straně žádné vysvětlení. Sám jsem některé magory z rodiny odstřihl a bylo to to nejlepší co jsem mohl udělat. Spíše jsem udělal chybu, že jsem se snažil věci zachraňovat a neudělal jsem to daleko dříve.
Řešení: odstřihnout. Případné zprávy, telefonáty ignorovat, následně zablokovat. Hlavně na nic nečekejte. Nedočkáte se.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.